Hechos en el mixteco del suroeste del distrito de Tlaxiaco (meh) Se usan los corchetes [ ] para encerrar las palabras en que hay duda de que estén en el texto original. Se usan los medio corchetes ˻ ˼ para encerrar palabras adicionales que no se encuentran en el texto original. Se escriben para ayudar a la comprensión de la lectura. ©Wycliffe Bible Translators, Inc 2015 http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/2.5/mx/

Hechos

Rá Tiñu nsaa̱ꞌá rá Apóstol

*

Nchii̱sóyuꞌú Jesús yaa̱ kiji Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ Noꞌó Teófilo, tutuꞌ xíꞌnañúꞌún ntee nii̱ꞌ ví nɨꞌɨ yaa̱ nsaa̱ꞌá Jesús jín yaa̱ nxii̱néꞌénꞌ rea̱ꞌ, nea̱ sáá nkii̱jiéꞌé rea̱ꞌ nxii̱néꞌénꞌ rea̱ꞌ, 2 jín nea̱ kii̱vɨi̱ꞌ nnaa̱keꞌen tátáꞌ rea̱ꞌ maáréꞌ kuaa̱noꞌonꞌ rea̱ꞌ súkún. Jee nea̱ ntiáꞌan kɨi̱naa rea̱ꞌ súkún, jee ntaa̱túníꞌ rea̱ꞌ jín Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ sáá saꞌá rá apóstol yaa̱ nkaa̱ji rea̱ꞌ jín yaa̱ chuichí rea̱ꞌ ráa. 3 Nea̱ sáá yaa̱ njiaa̱ꞌa yaa̱ nnoꞌo rea̱ꞌ jee nii̱ꞌii̱ꞌ rea̱ꞌ, jee suni nstúvi tékúꞌ rea̱ꞌ maáréꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa jee nstúvi kájí víꞌí rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa yaa̱ máá naáꞌ nijia yaa̱ tékúꞌ rea̱ꞌ. Jee ua̱vii̱xiko kii̱vɨi̱ꞌ kaa̱ꞌ niniꞌ ráa rea̱ꞌ. Jee nkaꞌanꞌ rea̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ ichi naa̱ja tátúníꞌ Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ ñɨvɨ. 4 Sáá nééꞌ tútú rea̱ꞌ jín ráa, ntaa̱túníꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa: ―Koto kéne rán ñuunꞌ káꞌnú Jerusalén. Kunetu rán nea̱ nii̱ꞌii̱nꞌ rán yaa̱ nchii̱sóyuꞌú tátáꞌ nii̱ꞌ, sánikuaa̱ꞌ ntesoa̱ꞌo rán yaa̱ nkachiꞌ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rán. 5 Chi Juan nsii̱kuánuté nijia rea̱ꞌ jín nute, soo ntu kuéꞌeꞌ kaa̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ, ránoꞌó kuanuté jín Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ, ˻jee kɨꞌɨ rea̱ꞌ iniꞌ rán˼ ―nkachiꞌ Jesús.

1

1

Nnaa Jesús súkún I a̱ñaa̱jee sáá nkua̱tútú ráa jín Jesús, jee nii̱kaa̱tua̱ꞌún ráa rea̱ꞌ: ―I a̱toꞌoꞌ ránꞌ. ¿Á tiempúꞌ vitan nakakɨnꞌ jiáá tuku país maáó Israel yaa̱ tatúníꞌ tuku ñɨvɨ maáó? 7 Jee nkachiꞌ Jesús nua̱ua̱nꞌ ráa: ―Ntua̱né íyó kukáꞌnú iniꞌ ránú ni naa̱ kii̱vɨi̱ꞌ ni nama ñani tátáꞌ nii̱ꞌ maa. Maá tááꞌ nii̱ꞌ ñani horáꞌ vá, chi nísotíñú rea̱ꞌ. 8 Soo nii̱ꞌii̱nꞌ rán fuerza ííꞌ sáá kenta Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ kɨꞌɨ rea̱ꞌ iniꞌ rán. Jee kuvi rán ñɨvɨ, yaa̱ istúvi rán yaa̱ naáꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ nuꞌuꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ Jerusalén jín nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ rá sánitɨ ɨ́ɨn Judea jín Samaria, jín nua̱ua̱nꞌ 6

*

Ntee Lucas nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ tua̱ꞌun yaꞌá jiea̱ꞌea̱ꞌ rá tiñu nsaa̱ꞌá rá apóstol.

Hechos 1

2

rá ñɨvɨ íyó rá ñuunꞌ íká kaa̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkáꞌnú ñɨi̱vɨ ɨ́ ―nkachiꞌ Jesús. 9 Sáá nnɨꞌɨ nkachiꞌ rea̱ꞌ tua̱ꞌun yaꞌá, ni néꞌyá ráa rea̱ꞌ, jee nxii̱náa Ndiosíꞌ rea̱ꞌ súkún. Jee nkii̱vɨ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ vii̱koa̱ꞌ jee ntu kaa̱ꞌ niniꞌ ráa maa. 10 Jee ni ninta nchinúún ráa néꞌyá ráa súkún ni kuaa̱naa rea̱ꞌ súkún, jee saa̱naanꞌ ntua̱vi ua̱vii̱ꞌ tea̱e ñúꞌún saꞌma kuíjín íñɨ ɨ́ jín ráa.1:10 11 Jee nkachiꞌ núvíꞌ rá tea̱e vá nua̱ua̱nꞌ ráa: ―Rá tea̱e Galilea, ¿naa̱ kuvi chi íñɨ ɨ́ rán néꞌyá rán súkún? Jesús yaꞌá, yaa̱ nkene-e nteñu rán jee nnaa-a nea̱ súkún, nuún niji tuku-u mákua niniꞌ rán maa kuaa̱ꞌaa̱nꞌ-a súkún ―nkachiꞌ núvíꞌ rá tea̱e vá. Nkaa̱ji ráa Matías sáva nakunasɨꞌ-ɨ nua̱ua̱nꞌ Judas Jee kuíre nkene rá apóstol yuku, naa̱ní Olivo, jee nnii̱kó ráa ñuunꞌ Jerusalén. Yuku vá káá yatin ñuunꞌ Jerusalén, chi káá yuku vá ɨɨn kilometro yaa̱ ñúkúꞌvá sáá kúvi kaka rá ñɨvɨ Israel kii̱vɨi̱ꞌ nájiáví sáni káchíꞌ ley ráa. 13 Sáá nkenta ráa ñuunꞌ vá, jee nkaa ráa iniꞌ veꞌi yósóꞌ táꞌán nua̱ua̱nꞌ nkinoa̱o ráa. Nii̱yo Pedro, jín Juan, jín Jacobo, jín Andrés, jín Felipe, jín Tomás, jín Bartolomé, jín Mateo, jín Jacobo, yaa̱ kúvi sea̱ꞌya Alfeo, jín Simón, yaa̱ níñɨ jín partido político naa̱ní “Celote”, jín Judas yaa̱ kúvi ñaniꞌ1:13 Jacobo. 14 Sukuáni kútútú ntáká ráa veꞌi yaꞌá, sáva kunuún nakuetu nkáá ráa jín rá ñaꞌan, jín María, yaa̱ kúvi náánꞌ Jesús, jín rá ñaniꞌ rea̱ꞌ. 12

1:10 1:13

Angels Áxí sea̱ꞌya.

Hechos Hechos 1 1

3 15

Rá kii̱vɨi̱ꞌ yukuán, nkua̱tútú yatin sientúꞌ oa̱koa̱ꞌ ñɨvɨ yukuán. Jee nnaa̱kuii̱ñɨi̱ nichi Pedro nteñu rá ñanitáꞌán vá, jee nkachiꞌ-i nua̱ua̱nꞌ ráa: 16 ―¡Ránoꞌó ñanitáꞌán! Nii̱yo yaa̱ sikúnkuvi Ndiosíꞌ tua̱ꞌun jiea̱ꞌea̱ꞌ Judas yaa̱ njiaa̱ꞌa Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ Rey David, nea̱ yanaꞌán, jee ntee rea̱ꞌ maa nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ níso tua̱ꞌun Ndiosíꞌ. Jee Judas ví yaa̱ nyosoꞌ nua̱ua̱nꞌ rá tea̱e yaa̱ ntɨɨn ráa Jesús. 17 Jee ɨɨn rá táꞌán ránꞌ nkuvi rea̱ꞌ, jee nnii̱ꞌii̱nꞌ rea̱ꞌ tiñu yaꞌá saꞌá rea̱ꞌ jín ránꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ tua̱ꞌun Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ Pedro. 18 (Judas vá nkeꞌen rea̱ꞌ ɨɨn ñuꞌun jín xua̱ꞌún yá nníꞌinꞌ rea̱ꞌ, jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ nii̱váꞌa nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ. Jee yukuán nkininkava nei rea̱ꞌ, jee nkaa̱ꞌnɨi̱ꞌ chii̱ji rea̱ꞌ, jee nkene nɨꞌɨ itɨꞌ rea̱ꞌ. 19 Jee nkenta nkua̱káꞌnú iniꞌ nɨꞌɨ rá ñɨvɨ yaa̱ nneeꞌ ñuunꞌ káꞌnú Jerusalén. Saáva nsii̱kunání ráa ñuꞌun vá Acéldama jín tua̱ꞌun káꞌánꞌ maáráa, yaa̱ kuíni káchíꞌ Ñuꞌun Nii̱ñɨi̱ꞌ.) 20 ˻Jee suni nkachiꞌ Pedro nua̱ua̱nꞌ ráa˼: ―Chi káchíꞌ nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ ííꞌ naa̱ní Salmo: Íyó koo saɨn veꞌi rea̱ꞌ. Jee koto ni ɨɨn nééꞌ iniꞌ-i. Jee suni káchíꞌ-i: Íyó nakuii̱ñɨi̱ꞌ inka kaa̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ tiñu níso rea̱ꞌ. Sukuán káchíꞌ tutuꞌ ííꞌ. 21 ’Saáva íyó kaa̱ji-ó ɨɨn rá tea̱e, yaa̱ nkua̱táꞌán-a jín ránꞌ nɨꞌɨ tiempúꞌ sáá nii̱kónúun I a̱toꞌoꞌ-ó Jesús nteñu-ó, 22 nea̱ sáá nsii̱kuánuté Juan Jesús jín nea̱ kii̱vɨi̱ꞌ nxii̱nóo Jesús maáó jee nnaa-a súkún. Jee tea̱e vá íyó kuiñɨ rea̱ꞌ jín ránꞌ, sáva istúvi rea̱ꞌ yaa̱ naáꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ, yaa̱ Jesús nnaa̱tekuꞌ ii̱ii̱ꞌ-i jee nnakoa̱o ñunéꞌyúꞌ-u nteñu rá níꞌiꞌ ―nkachiꞌ Pedro. 23 Jee nkaa̱ji ráa ua̱vii̱ꞌ tea̱e yaa̱ kúvi ráa: José jín Matías. José yaꞌá naa̱ní rea̱ꞌ Barsabás jee suni naa̱ní rea̱ꞌ Justo. 24 Jee nii̱kaa̱nꞌ táꞌvíꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ, jee nkachiꞌ ráa: ―I a̱toꞌoꞌ-ó, suvinú vá, nijin iniꞌ nú naa̱sa kúvi ánímaꞌ ntáká ñɨvɨ. Stúvi nú nua̱ua̱nꞌ ránꞌ, né ɨɨn núvíꞌ rá yaꞌá vá nkaa̱ji nú, 25 sáva nakeꞌen rea̱ꞌ tiñu yaꞌá jee kuvi rea̱ꞌ apóstol yaa̱ chuichí nú.

Hechos 1

4

Tiñu vá nxii̱nóo Judas, jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ kúníꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ níꞌinꞌ rea̱ꞌ maa ―nii̱kaa̱nꞌ táꞌvíꞌ ráa. 26 Jee ntavaꞌ ráa suertéꞌ, sáva kaa̱ji ráa ɨɨn rá tea̱e vá. Jee nkakɨi̱ꞌɨ suertéꞌ Matías. Jee kuísá ntɨɨn kuéntáꞌ ráa yaa̱ nákuíñɨꞌ rea̱ꞌ jín ni ua̱jii̱ꞌ ɨɨn tán rá apóstol. Nkiaaꞌ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ Sáá nkenta kii̱vɨi̱ꞌ viko Pentecostés, nkua̱tútú ntáká ráa ɨɨn nua̱ua̱nꞌ.2:1 2 Jee saa̱naanꞌ nii̱ njiaku nea̱ súkún kuéntáꞌ ñaa̱kɨi̱ꞌɨ ɨɨn taa̱chii̱ꞌ nii̱ꞌin nasɨ ɨ́kuitɨꞌ. Jee vaa̱ji nkuun-u, jee njiaku nɨꞌɨ iniꞌ veꞌi nua̱ua̱nꞌ nééꞌ ráa. 3 Jee ntua̱vi nua̱ua̱nꞌ ráa rá nantíñú yaa̱ túvi kuéntáꞌ itaꞌ ñuꞌunꞌ, yaa̱ íyó kuaa̱ꞌ íyó yáá. Jee ñea̱tea̱nuunu jee ñaa̱koa̱soa̱ꞌ-o nua̱ua̱nꞌ ta ɨɨn ráa. 4 Jee Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ nkii̱vɨ rea̱ꞌ iniꞌ ntáká ráa, jee nkikɨꞌɨ chitú rea̱ꞌ iniꞌ ráa. Jee nkii̱jiéꞌé ráa káꞌánꞌ ráa inka rá tua̱ꞌun ˻yaa̱ ntu káꞌánꞌ ráa˼, sáni njiaa̱ꞌa Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa sákachiꞌ ráa. 5 Jee nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ káꞌnú Jerusalén nééꞌ kéꞌín rá ñɨvɨ Israel, yaa̱ néñua̱ꞌun ráa Ndiosíꞌ, jee vaa̱ji ráa nea̱ nɨꞌɨ inka nación ñɨi̱vɨ ɨ́. 6 Sáá ntesoa̱ꞌo ráa yaa̱ njiaku, jee nkua̱tútú kuea̱ꞌea̱ꞌ ráa. Jee tívɨ ɨ́ xíniꞌ ráa, chi ntáká ráa ntesoa̱ꞌo yaa̱ káꞌánꞌ rává tua̱ꞌun nkaku ráa yaa̱ káꞌánꞌ maáráa. 7 Jee ntii̱vɨ ɨ́ xíniꞌ ráa jee nsaa̱ꞌvi iniꞌ ráa, jee nkachiꞌ ɨɨn inka ráa: ―¡Kunea̱ꞌyá! Ntáká rá ñɨvɨ káꞌánꞌ kúvi ráa ñɨvɨ Galilea. 8 Jee ¿naa̱ja kúvi yaa̱ tésóꞌo ta ɨɨn-ó tua̱ꞌun káꞌánꞌ-a yaa̱ kúvi tua̱ꞌun nkaku-u? 9 Kúvi-ó ñɨvɨ ñuunꞌ Partia, jín Media, jín Elam, jín rá ñɨvɨ nééꞌ Mesopotamia, Judea jín Capadocia, Ponto jín Asia, 10 Frigia jín Panfilia,

2

2:1

1

Viko Pentecostés ví ɨɨn viko sáꞌá rá ñɨvɨ Israel vii̱xiko ua̱jii̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ yaa̱ njiáꞌa viko pascua. Pentecostés ví tua̱ꞌun griego yaa̱ kuíni kachiꞌ vii̱xiko ua̱jii̱ꞌ.

Hechos Hechos 2 2

5

Egipto jín rá ñuunꞌ tɨ ɨ́ɨn Libia káá yatin ñuunꞌ Cirene, jee sava-ó kúvi rá ñɨvɨ ñuunꞌ Roma, yaa̱ nééꞌ yakuꞌ tiempúꞌ yaꞌá. Sava-ó ví ñɨvɨ Israel jee sava-ó ví inka ñɨvɨ ntu kúvi Israel, soo ntɨɨn ráa ñujiínꞌ Israel. 11 Jee suni sáva-ó kúvi-ó ñɨvɨ ñuunꞌ Creta jín Arabia. Soo tésóꞌo-ó yaa̱ káꞌánꞌ ráa rá tua̱ꞌun káꞌánꞌ ta ɨɨn-ó jee káꞌánꞌ ráa jiea̱ꞌea̱ꞌ rá tiñu ñáꞌnú nsaa̱ꞌá Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ rá ñɨvɨ nkenta yukuán. 12 Jee ntáká ráa ntii̱vɨ ɨ́ xii̱nii̱ꞌ ráa jee nkua̱naanꞌ ráa. Ɨɨn inka ráa nkachiꞌ: ―¿Ná kúvi yaa̱ kúvi suꞌva? 13 Soo inka ráa kaa̱ꞌ káꞌánꞌ ua̱ꞌvii̱ꞌ ráa jee nkachiꞌ ráa: ―Jíni ráa. Tua̱ꞌun njiaa̱ꞌa Pedro nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ Nnaa̱kuiñɨꞌ Pedro jín rá ni újíꞌ ɨɨn kaa̱ꞌ tea̱e, jee nkaꞌanꞌ nii̱ꞌin rea̱ꞌ, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa: ―¡Ránoꞌó sea̱ꞌya ñuunꞌ Israel! ¡Jín ntáká ránoꞌó nééꞌ ñuunꞌ Jerusalén! ¡Chuꞌun xii̱nii̱ꞌ rán yaꞌá! ¡Jee tesoa̱ꞌo vaa̱ꞌa rán tua̱ꞌun nii̱ꞌ! 15 Chi ntu jíni rá tea̱e yaꞌá sáni jiáni iniꞌ rán, chi kaɨi̱ɨi̱nꞌ yaa̱neꞌenꞌ ví, jee rá ñɨvɨ Israel ntu jíꞌi-ó yaa̱neꞌenꞌ. 16 Chisaꞌ yaꞌá kúvi tua̱ꞌun Ndiosíꞌ yaa̱ nkachiꞌ profeta Joel nea̱ nsú ntañúꞌún. Jee nkachiꞌ Joel: 17 Yaꞌá vá kuvi rá kii̱vɨi̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nɨ ɨ́ꞌɨ, káchíꞌ Ndiosíꞌ, jee chisó nii̱ꞌ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ntaa̱ká ñɨvɨ. Rá sea̱ꞌya yɨ ɨ́ɨ ɨ́ rán jín rá sea̱ꞌya sɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ rán, kaꞌanꞌ ráa tua̱ꞌun nii̱ꞌ yaa̱ kua̱ꞌva nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa. Kájíkuitɨꞌ kuniꞌ rá tea̱e súchí rán, yaa̱ xinéꞌénꞌ nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa, jee rá tájííꞌ rán kujiaa̱an a̱ í ráa rá ñaa̱ni yaa̱ xinéꞌénꞌ nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa. 18 Jee rá kii̱vɨi̱ꞌ vá, chisó nii̱ꞌ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá tea̱e jín rá 14

Hechos 2

6

ñaꞌan, yaa̱ kúvi rá musúꞌ nii̱ꞌ rá kuatíñú nii̱ꞌ. Jee kaꞌanꞌ ráa tua̱ꞌun nii̱ꞌ yaa̱ kua̱ꞌva nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa. 19 Jee saꞌá nii̱ꞌ rá aa̱nasɨ ɨ́ kuvi súkún nua̱ua̱nꞌ kúvi súkún ˻yaa̱ tii̱vɨ ɨ́ xíniꞌ rá ñɨvɨ˼. Jee saꞌá nii̱ꞌ rá señáꞌ aa̱nasɨ ɨ́ chii̱ji nua̱ua̱nꞌ kúvi nua̱ua̱nꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ ˻yaa̱ kuniꞌ ráa yaa̱ kúñáꞌnú nii̱ꞌ˼: chi koo nii̱ñɨi̱ꞌ, jee koo ñuꞌunꞌ, jín vii̱koa̱ꞌ ñua̱ꞌmáꞌ. 20 Nuneenꞌ nua̱ua̱nꞌ nkaa̱niiꞌ, jee tua̱vi yoa̱oa̱ꞌ kuéntáꞌ nii̱ñɨi̱ꞌ, nea̱ ntiáꞌan kenta kii̱vɨi̱ꞌ yaa̱ kiji maá I a̱toꞌoꞌ-ó sanáaꞌ rea̱ꞌ rá kuaa̱chi jee tatúníꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ ñɨi̱vɨ ɨ́. Jee kii̱vɨi̱ꞌ yukuán koo máá ñáꞌnú jín mánasɨ ɨ́. 21 Jee ntaa̱ká rá ñɨvɨ yaa̱ kaa̱kaa̱nꞌ táꞌvíꞌ ráa yaa̱ kuvi nii̱ꞌ I a̱toꞌoꞌ ráa, jee nánitáꞌvíꞌ ráa, káchíꞌ Ndiosíꞌ, nkachiꞌ Joel. 22 ˻Jee suni nkachiꞌ Pedro nua̱ua̱nꞌ ráa˼: ―¡Ránoꞌó tántéyɨ ɨ́ɨ ɨ́ Israel! Tesoa̱ꞌo rán rá tua̱ꞌun yaꞌá. Jesús, yaa̱ váji ñuunꞌ Nazaret, nstúvi Ndiosíꞌ nteñu ránoꞌó yaa̱ nchua̱ichí rea̱ꞌ maa. Chi nsaa̱ꞌá Ndiosíꞌ, yá nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ rá milagrúꞌ, rá tiñu aa̱nasɨ ɨ́ yaa̱ nsaa̱ꞌá-a yaa̱ ntii̱vɨ ɨ́ xíniꞌ-ó, jín rá señáꞌ, ˻yaa̱ stúvi yaa̱ kúñáꞌnú ví rea̱ꞌ˼. Nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ rá yaꞌá nteñu ránú, sáni ya jíníꞌ ránú. 23 Nnaa̱kua̱ꞌva rán tea̱e yaꞌá xii̱ntíín rá tea̱e nivaa̱ꞌa. Jee ntee ráa maa nua̱ua̱nꞌ kurúsiꞌ. Suꞌva ñaꞌniꞌ rán maa. Soo nsaa̱ꞌá rán sáni ya nkunaa̱aa̱ iniꞌ Ndiosíꞌ, jee nea̱ tióꞌ chíji jíníꞌ rea̱ꞌ yaa̱ kuvi sukuán sáni nsaa̱náaꞌ rea̱ꞌ. 24 Soo Ndiosíꞌ nxii̱nátekuꞌ ii̱ii̱ꞌ maa jee nxii̱nákóo rea̱ꞌ ñunéꞌyúꞌ-u, jee suꞌva nnaa̱kani núne Ndiosíꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ tua̱nóꞌó ntaꞌanꞌ rea̱ꞌ sáá nii̱ꞌii̱ꞌ rea̱ꞌ. Chi ntua̱náꞌ íyó yaa̱ kuneí kuaa̱xin-i rea̱ꞌ yaa̱ kinoa̱o rea̱ꞌ kuéntáꞌ nii̱yɨ. 25 Chi nea̱ tióꞌ chíji, rey David ntee tua̱ꞌun Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ Jesús, jee nkachiꞌ David suꞌva: Sukuáni jíníꞌ nii̱ꞌ yaa̱ maá I a̱toꞌoꞌ-ó íyó jín nii̱ꞌ, chi ichi kuáꞌá nii̱ꞌ ví rea̱ꞌ, sáva ntu nániꞌvɨ iniꞌ nii̱ꞌ. 26 Saáva kúsɨ ɨ́ɨ iniꞌ ánímaꞌ nii̱ꞌ, jee káꞌánꞌ jiákúꞌ nii̱ꞌ.

7

Hechos Hechos 2 2

Jee suni nééꞌ ñunkúún ñunéꞌyúꞌ nii̱ꞌ chi íyó tuneí iniꞌ nii̱ꞌ xinákóo nú ñunéꞌyúꞌ nii̱ꞌ nteñu rá níyɨ jín xinátekuꞌ nú nuꞌuꞌ, 27 chi nsá xinóo nú taa̱chii̱ꞌ káꞌánꞌ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ íyó rá níꞌiꞌ. Suni nsá kua̱ꞌva nú tea̱ꞌyua̱ꞌ yɨkɨkúñu nii̱ꞌ, yaa̱ ííꞌ kúvi nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nú. 28 Nsaa̱ꞌá nú yaa̱ kukáꞌnú iniꞌ nii̱ꞌ ichi nua̱ua̱nꞌ kenta kutekuꞌ nii̱ꞌ nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín nú. Kusɨi̱ɨi̱ xá iniꞌ nii̱ꞌ saꞌá nú, chi kuneeꞌ nú jín nii̱ꞌ. Ntee rey David nea̱ yanaꞌán. 29 Jee suni nkachiꞌ Pedro nua̱ua̱nꞌ ráa: ―¡Ránoꞌó ñaniꞌ! Núne kuvi kachiꞌ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rán jiea̱ꞌea̱ꞌ jííꞌ yanaꞌán nua̱ua̱nꞌ-ó rey David. Nii̱ꞌii̱ꞌ rea̱ꞌ jee suni nyɨsea̱ꞌí rea̱ꞌ. Jee veꞌi nii̱yɨ rea̱ꞌ íyó ii̱ii̱ꞌ-i nteñu-ó nea̱ vitan. 30 Jee nkuvi rea̱ꞌ ɨɨn profeta, ɨɨn tea̱e yaa̱ njiáꞌa Ndiosíꞌ tua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ-u. Jee nkua̱káꞌnú iniꞌ rea̱ꞌ yaa̱ nchii̱sóyuꞌú Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ, yaa̱ ɨɨn ichiyúkúnꞌ rea̱ꞌ kenta nakuii̱ñɨi̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ tiñu nniso rea̱ꞌ sáva kuneeꞌ-e mesa tatúníꞌi. 31 Niniꞌ yaa̱chii̱ꞌ David yaa̱ kuvi, jee nkaꞌanꞌ rea̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ natekuꞌ ii̱ii̱ꞌ Cristo. Jee nkachiꞌ rea̱ꞌ yaa̱ nsá xinóo Ndiosíꞌ maa nua̱ua̱nꞌ íyó rá níꞌiꞌ, ni ntea̱ꞌyúꞌ ñunéꞌyúꞌ-u. 32 Nxii̱nátekuꞌ ii̱ii̱ꞌ Ndiosíꞌ Jesús yaꞌá jee nxii̱nákóo rea̱ꞌ ñunéꞌyúꞌ-u. Jee ntáká ráníꞌ nákúꞌva yaa̱ naáꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ vá nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ ñɨvɨ, chi niniꞌ ránꞌ maa. 33 Saáva Ndiosíꞌ nxii̱náa rea̱ꞌ Jesús nua̱ua̱nꞌ kúñáꞌnú-u yaa̱ nééꞌ-e ichi kuáꞌá rea̱ꞌ. Jee Ndiosíꞌ, tááꞌ Jesús, njiaa̱ꞌa rea̱ꞌ tiñu nua̱ua̱nꞌ Jesús yaa̱ tetíñú-u Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ, sáni nchii̱sóyuꞌú rea̱ꞌ, sáva sikúténuun-u Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ. Jee yaꞌá ví yaa̱ néꞌyá rán jín yaa̱ tésóꞌo rán. 34 Chi nsú David nnaa nea̱ súkún. Soo ntee rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ yaa̱ níso tua̱ꞌun Ndiosíꞌ, jee káchíꞌ rea̱ꞌ suꞌva: Nkachiꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó ˻Ndiosíꞌ˼ nua̱ua̱nꞌ I a̱toꞌoꞌ nii̱ꞌ: “Kuneeꞌ ichi kuáꞌá nii̱ꞌ sáva tatúníꞌ nú jín nii̱ꞌ, 35 nea̱kuaa̱ꞌ kuneí nii̱ꞌ jín rá ñɨvɨ jíní úꞌviꞌ néꞌyá ráa noꞌó, jee natají nii̱ꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ nú kuéntáꞌ kakɨnꞌ nii̱ꞌ ráa chii̱ji jiea̱ꞌea̱ꞌ nú kuéntáꞌ teyuꞌ” ntee David suꞌva.

Hechos 2

8

Jee nkachiꞌ Pedro: 36 ―Saájee kukáꞌnú naa̱aꞌa̱ iniꞌ ntáká ñɨvɨ tataꞌ Israel, yaa̱ ñani Ndiosíꞌ Jesús yaꞌá yaa̱ kuvi-i Ita̱ oꞌoꞌ-ó jín yaa̱ kuvi-i Cristo, sáva tatúníꞌ-i ñɨi̱vɨ ɨ́. Jesús yaꞌá ví yaa̱ ntea̱kaa rán nua̱ua̱nꞌ kurúsiꞌ jee ñaꞌniꞌ rán maa ―nkachiꞌ Pedro. 37 Sáá ntesoa̱ꞌo ráa tua̱ꞌun vá, nnua̱kuíꞌyáꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ iniꞌ ráa nea̱ ntua̱fii̱ꞌ ánímaꞌ ráa, jee nkachiꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ Pedro jín nua̱ua̱nꞌ rá inka kaa̱ꞌ apóstol: ―¿Ná íyó saꞌá ránꞌ, résa? Ránoꞌó ñaniꞌ. 38 Jee nnaa̱xiníkó Pedro nua̱ua̱nꞌ ráa: ―Nakani iniꞌ rán kuaa̱chi rán, jee kuaa̱nuté rán, sáva stúvi rán yaa̱ ya nkii̱vɨ rán nua̱ua̱nꞌ Jesucristo, sáva kunekáꞌnú iniꞌ Ndiósíꞌ kuaa̱chi rán, jee kutaꞌviꞌ rán Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ rea̱ꞌ. 39 Nchii̱sóyuꞌú Ndiosíꞌ saꞌá rea̱ꞌ yaꞌá nua̱ua̱nꞌ rán, jín nua̱ua̱nꞌ rá sea̱ꞌya rán, jín nua̱ua̱nꞌ ntaa̱ká rá íyó íká, nua̱ua̱nꞌ ntaa̱ká ñɨvɨ yaa̱ kana I a̱toꞌoꞌ-ó Ndiosíꞌ ráa kii̱vɨ ráa nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ ―nkachiꞌ Pedro. 40 Jee jín kuea̱ꞌea̱ꞌ kaa̱ꞌ tua̱ꞌun nii̱stúvi rea̱ꞌ yaa̱ naáꞌ, jee nxii̱nániꞌvɨ rea̱ꞌ iniꞌ ráa: ―Sikáku rán maárán nua̱ua̱nꞌ ichi níkɨ ɨ́nꞌ rá ñɨvɨ nivaa̱ꞌa yaꞌá ˻chi xinóꞌo Ndiosíꞌ ráa˼. 41 Saájee ñaa̱nuté rá ñɨvɨ ntɨɨn tua̱ꞌun rea̱ꞌ. Jee kii̱vɨi̱ꞌ yukuán, nkua̱kueꞌeꞌ kaa̱ꞌ yatin ua̱nii̱ꞌ mil ñɨvɨ vá. 42 Jee níkɨ ɨ́nꞌ nii̱ꞌin ráa tua̱ꞌun xínéꞌénꞌ rá apóstol. Jee sukuáni nééꞌ ñunkúún ráa. Jee sukuáni yájíꞌ tútú ráa neyu ˻nua̱ua̱nꞌ ntaa̱sáva ráa ii̱xtaa̱tíláꞌ, sáva nakua̱ꞌun iniꞌ ráa, yaa̱ nii̱ꞌii̱ꞌ Jesús jiea̱ꞌea̱ꞌ kuaa̱chi ráa˼. Jee sukuáni nákuetu tútú ráa. Naa̱sa ñaꞌnu rá ñɨvɨ kúneí iniꞌ ráa Jesús xíꞌnañúꞌún Jee nñua̱yúꞌví iniꞌ ntáká rá ñɨvɨ, chi nsaa̱ꞌá Ndiosíꞌ yaa̱ rá apóstol saꞌá ráa kuea̱ꞌea̱ꞌ aa̱nasɨ ɨ́ jín señáꞌ ˻yaa̱ stúvi Ndiosíꞌ yaa̱ kúñáꞌnú rea̱ꞌ kaa̱ꞌ˼. 44 Jee nuún iniꞌ ntáká rá ñɨvɨ kúneí iniꞌ ráa Jesús. Jee kúvi nkáꞌnú ɨɨn inka ráa rá nantíñú ráa. 45 Saáva sáá xíkó ráa rá ñuꞌun ráa jín rá nantíñú ráa, jee tásáva ráa xua̱ꞌún vá nua̱ua̱nꞌ ntáká ráa naa̱kuaa̱ꞌ jíniñúꞌún nea̱ ni ɨɨn ráa. 46 Jee ta kii̱vɨi̱ꞌ kútútú ráa iniꞌ veñua̱ꞌun káꞌnú. Jee kútútú ráa veꞌi ta ɨɨn táꞌán 43

Hechos Hechos 3 2

9

ráa, sáva tasáva ráa ii̱xtaa̱tíláꞌ, sáva nakua̱ꞌun iniꞌ ráa Jesús. Jee yájíꞌ nkáꞌnú ráa jee kúsɨ ɨ́ɨ iniꞌ ráa jee saɨn iniꞌ ráa. 47 Jee nákuetúꞌún ráa Ndiosíꞌ. Jee káꞌvi vaa̱ꞌa iniꞌ rá ñɨvɨ néꞌyá rává ráa. Jee ta kii̱vɨi̱ꞌ, násaꞌá kuéꞌeꞌ kaa̱ꞌ Ita̱ oꞌoꞌ-ó rá ñɨvɨ yaa̱ nánitáꞌvíꞌ yaa̱ nákɨ ɨ́ꞌɨ ráa nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ kúneí iniꞌ ráa Jesús. Nnuvi tea̱e lénkó Ɨɨn kii̱vɨi̱ꞌ Pedro jín Juan nkáá ráa kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa veñua̱ꞌun káꞌnú kaua̱nii̱ꞌ yánini, yaa̱ kúvi maá horáꞌ sukuáni nákuetu rá ñɨvɨ Israel. 2 Jee nii̱yo ɨɨn tea̱e lénkó nea̱ nkaku-u. Ni kii̱vɨi̱ꞌ ñánaka ráa maa yuvéñúꞌun, naa̱ní Yuvéꞌí Viiꞌ, sáva kaa̱kaa̱nꞌ rea̱ꞌ kutaꞌvi rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ kívɨ yuvéñúꞌun vá. 3 Sáá niniꞌ tea̱e vá Pedro jín Juan sukuán kuaa̱kii̱vɨ ráa veñua̱ꞌun, jee nii̱kaa̱nꞌ rea̱ꞌ kutaꞌvi rea̱ꞌ. 4 Soo sáá nnea̱ꞌyá váꞌa Pedro jín Juan nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ, jee Pedro nkachiꞌ nua̱ua̱nꞌ-u: ―¡Kunea̱ꞌyá nua̱ua̱nꞌ ránuꞌuꞌ! 5 Saájee nnea̱ꞌyá xúꞌún rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa, jee káꞌvi iniꞌ rea̱ꞌ yaa̱ nii̱ꞌii̱nꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa. 6 Soo nkachiꞌ Pedro nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ: ―Ntua̱náꞌ xua̱ꞌún plata nii̱ꞌ íyó ni oro nii̱ꞌ. Soo yaa̱ kúmí nii̱ꞌ, yaꞌá ví yaa̱ taji nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nú. Nua̱ua̱nꞌ súví Jesucristo, tea̱e ñuunꞌ Nazaret, tátúníꞌ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nú: ¡Nakuiñɨꞌ! jee ¡Kaka! ―nkachiꞌ Pedro. 7 Jee Pedro ntɨɨn naꞌá kuáꞌá tea̱e lénkó vá, jee nxii̱nákuiñɨꞌ rea̱ꞌ maa. Jee kuísá ntañúꞌún nua̱fesáꞌ rá jiea̱ꞌea̱ꞌ jín rá sua̱kua̱jiéꞌéꞌ tea̱e lénkó vá. 8 Jee íchíni nnava rea̱ꞌ nnaa̱kuii̱ñɨi̱ nichi rea̱ꞌ, jee nkii̱jiéꞌé rea̱ꞌ nika rea̱ꞌ. Jee nkii̱vɨ rea̱ꞌ jín ráa iniꞌ veñua̱ꞌun. Jíka rea̱ꞌ, náva rea̱ꞌ, jee nákuetúꞌún nasɨ ɨ́kuitɨꞌ rea̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ Ndiosíꞌ. 9 Jee niniꞌ nɨꞌɨ rá ñɨvɨ rea̱ꞌ jíka rea̱ꞌ jee nákuetúꞌún rea̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ Ndiosíꞌ. 10 Jee nnaa̱kuni ráa rea̱ꞌ yaa̱ suvirea̱ꞌ ví yaa̱ nneeꞌ Yuvéꞌí Viiꞌ jíkánꞌ rea̱ꞌ kutaꞌvi rea̱ꞌ. Saáva ntii̱vɨ ɨ́ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ xii̱nii̱ꞌ ráa, jee kúnaan kúsuꞌva iniꞌ ráa yaa̱ nkuvi jín rea̱ꞌ.

3

1

Hechos 3

10

Tua̱ꞌun njiaa̱ꞌa Pedro iniꞌ Yuꞌú Véꞌi Salomón Ni tɨ ɨ́ɨn tea̱e nii̱yo lénkó vá Pedro jín Juan, jee nɨꞌɨ rá ñɨvɨ ninu tútú nua̱ua̱nꞌ íñɨ ɨ́ ráa nteñu yuꞌú véꞌi, naa̱ní Yuꞌú Véꞌi Sálomon. Jee ntii̱vɨ ɨ́ xá xíniꞌ ráa. 12 Sáá niniꞌ Pedro yaꞌá, jee nkachiꞌ-i nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ: ―¡Ránoꞌó tántéyɨ ɨ́ɨ ɨ́ Israel! ¿Naa̱kui chi sáꞌvi iniꞌ rán néꞌyá rán tea̱e yaꞌá? Áxí ¿Naa̱kui chi néꞌyá rán nua̱ua̱nꞌ ránuꞌuꞌ kuéntáꞌ retánꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ fuerza ííꞌ níso máá maáránꞌ áxí jiea̱ꞌea̱ꞌ néñua̱ꞌun víꞌí ránꞌ Ndiosíꞌ jee nsii̱káka ránꞌ tea̱e yaꞌá, rúsa? 13 Ndiosíꞌ ví rea̱ꞌ yaa̱ nneñua̱ꞌun rá jííꞌ-ó yaa̱naa̱ꞌán Abraham jín Isaac jín Jacob. Jee suni Ndiosíꞌ ví rea̱ꞌ yaa̱ nneñua̱ꞌun rá inka tátáꞌ jííꞌ-ó yaa̱naa̱ꞌán. Suvirea̱ꞌ ví yaa̱ nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ yaa̱ kúñáꞌnú sea̱ꞌya rea̱ꞌ3:13 Jesús. Jee suvirán nnaa̱kua̱ꞌva rán Jesús nua̱ua̱nꞌ rá tea̱e néetiñu. Jee suvirán nkua̱ichi iniꞌ rán maa nua̱ua̱nꞌ Pilato, sú nkunaa̱aa̱ iniꞌ rea̱ꞌ siaáꞌ rea̱ꞌ maa. 14 Soo nkua̱ichi iniꞌ rán Jesús yaa̱ kúvi rea̱ꞌ yaa̱ ííꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ jín yaa̱ naa̱aꞌa̱ kúvi rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. Jee nnii̱kaa̱nꞌ rán yaa̱ siaá Pilato ɨɨn tea̱e, yaa̱ jiáꞌníꞌ ñɨvɨ, nsú kaa̱ꞌ siaá rea̱ꞌ Jesús. 15 Jee ñaꞌniꞌ rán maáréꞌ, yaa̱ sáꞌá rea̱ꞌ kutekuꞌ ñɨvɨ. Soo Ndiosíꞌ nnaa̱xtekúꞌ rea̱ꞌ maa nteñu rá níꞌiꞌ. Jee niniꞌ ráníꞌ yaꞌá, jee nástúvi ránꞌ yaa̱ naáꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ maa. 16 Jiea̱ꞌea̱ꞌ kúneí iniꞌ ránꞌ tiñu níso Jesús nua̱fesáꞌ tea̱e yaꞌá, yaa̱ néꞌyá rán maa, jee jíníꞌ rán maa. Jee nua̱ua̱nꞌ súví Jesús jín jiea̱ꞌea̱ꞌ kúneí iniꞌ ránꞌ rea̱ꞌ jee nkenta nuvaa̱ꞌa tea̱e yaꞌá ichinúúnꞌ nɨꞌɨ rán. 17 ’¡Soo, ránoꞌó ñaniꞌ! Jíníꞌ nii̱ꞌ yaa̱ nsaa̱ꞌá naanꞌ rán maa, suni sukuán rá tea̱e néetiñu rán. 18 Soo Ndiosíꞌ nsii̱kúnkuvi suꞌva sánikuaa̱ꞌ tua̱ꞌun njiaa̱ꞌa rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ rá profeta nstea̱kútua̱ꞌún yaa̱chii̱ꞌ ráa maa nea̱ ntiáꞌan kuvi-i. Nkachiꞌ yaa̱chii̱ꞌ ráa yaa̱ kunoꞌo Cristo. 19 Nakani iniꞌ rán jiea̱ꞌea̱ꞌ kuaa̱chi rán, jee nakunikɨnꞌ rán Ndiosíꞌ, sáva xinónoo rea̱ꞌ kuaa̱chi rán. Jee sáva maá I a̱toꞌoꞌ-ó taji tiempúꞌ yaa̱ nuvaa̱ꞌa iniꞌ rán. 20 Jee suni chuichí rea̱ꞌ Cristo Jesús, yaa̱ ñani yaa̱chii̱ꞌ rea̱ꞌ maa, sáva kuvi-i yaa̱ váꞌa nua̱ua̱nꞌ ránoꞌó. 21 Jee íyó kinoa̱o Jesucristo nea̱ súkún, nea̱ tiempúꞌ nasástákoo Ndiosíꞌ nujiáá nɨꞌɨ, sánikuaa̱ꞌ nkachiꞌ rea̱ꞌ tua̱ꞌun yaa̱ njiáꞌa rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá 11

3:13

Áxí: sirvo (musúꞌ yaa̱ jiátíñú rea̱ꞌ maa.)

Hechos Hechos 4 3

11

profeta sákachiꞌ ráa maa, nea̱ tiempúꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ. Yɨ ɨ́tíñú rá profeta nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. 22 Sukuán nkachiꞌ Moisés ˻nua̱ua̱nꞌ rá jííꞌ yanaꞌán-ó˼: Kani I a̱toꞌoꞌ-ó Ndiosíꞌ ɨɨn profeta kuéntáꞌ nuꞌuꞌ, yaa̱ kua̱ꞌva rea̱ꞌ tua̱ꞌun rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ tea̱e vá. Tavaꞌ rea̱ꞌ tea̱e vá nteñu ñaniꞌ rán jee kani rea̱ꞌ maa. Tɨɨn rán nɨꞌɨ yaa̱ kachiꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rán. 23 Jee ntáká ñɨvɨ nsá tɨɨn ráa tua̱ꞌun kachiꞌ profeta vá, kɨi̱naanꞌ ráa, jee koo sɨ ɨ́ɨ ɨ́n ráa nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ, nkachiꞌ Moisés nea̱ tiempúꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ. ˻Jee suni nkachiꞌ Pedro:˼ 24 ―Jee ntáká rá profeta nea̱ rá kii̱vɨi̱ꞌ Samuel, jín nea̱ ichinúúnꞌ, suni nstea̱kútua̱ꞌún ráa yaa̱ kuvi rá kii̱vɨi̱ꞌ yaꞌá. 25 Kúvi rán ichiyúkúnꞌ rá profeta vá. Jee suni jiea̱ꞌea̱ꞌ rán ví yaa̱ ñakɨnꞌ Ndiosíꞌ tratúꞌ jín rá jííꞌ yanaꞌán-ó, sáá nkachiꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ Abraham: “Jín ichiyúkúnꞌ nú, saꞌá nii̱ꞌ yaa̱ netuꞌ kuvi ñɨvɨ ntáká tataꞌ íyó ñɨi̱vɨ ɨ́”, nkachiꞌ Ndiosíꞌ. 26 Sáá ñani Ndiosíꞌ Jesús yaa̱ kúvi musúꞌ rea̱ꞌ kuatíñú rea̱ꞌ, jee nchua̱ichí rea̱ꞌ maa nua̱ua̱nꞌ rán xíꞌnañúꞌún, sáva saꞌá rea̱ꞌ yaa̱ netuꞌ kuvi rán, yaa̱ nakani iniꞌ ta ɨɨn rán yaa̱ nii̱váꞌa níkɨ ɨ́nꞌ rán, ˻jee kunikɨnꞌ rán Ndiosíꞌ˼ ―nkachiꞌ Pedro nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ. Pedro jín Juan íñɨ ɨ́ ráa ichinúúnꞌ rá tea̱e néetiñu Ni káꞌánꞌ Pedro jín Juan jín rá ñɨvɨ, jee nkenta rá sua̱tua̱ꞌ, jín capitán yósóꞌ nua̱ua̱nꞌ rá mayóríꞌ kúmí veñua̱ꞌun káꞌnú, jín rá tea̱e yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ grupo saduceo. 2 Ñúníní nasɨ ɨ́kuitɨꞌ iniꞌ ráa, chi xínéꞌénꞌ Pedro jín Juan nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ, jee stékútua̱ꞌún ráa yaa̱ nakoa̱o rá níꞌiꞌ jee natekuꞌ ii̱ii̱ꞌ ráa, chi sukuán nnaa̱tekuꞌ Jesús. 3 Jee ntɨɨn ráa rává, jee ñaa̱naa̱ka ráa rává iniꞌ vekaa̱a, jee nxii̱nóo ráa rává yukuán nea̱ inka kii̱vɨi̱ꞌ, chi yánini ví-i. 4 Soo kuea̱ꞌea̱ꞌ víꞌí rá ñɨvɨ yaa̱ ntesoa̱ꞌo ráa tua̱ꞌun vá, nii̱nua̱ iniꞌ ráa. Jee nkenta yatin ua̱ꞌua̱nꞌ mil rá tea̱e kúneí iniꞌ ráa Jesús. 5 Sáá nkuvi inka kii̱vɨi̱ꞌ, nkua̱tútú rá tea̱e nísotíñú nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ Israel, jín rá tea̱e kúñáꞌnú, jín rá tea̱e xínéꞌénꞌ ley, nkua̱tútú

4

1

Hechos 4

12

ráa ñuunꞌ káꞌnú Jerusalén. 6 Yukuán nkua̱tútú Anás, yaa̱ kúvi sua̱tua̱ꞌ kúñáꞌnú kaa̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ sua̱tua̱ꞌ, jín Caifás, jín Juan, jín Alejandro, jín ntáká rá inka tea̱e, yaa̱ kúvi táꞌán sua̱tua̱ꞌ kúñáꞌnú kaa̱ꞌ. 7 Jee ñani ráa Pedro jín Juan maa̱ꞌñú ráa, jee nxii̱náꞌmáꞌ ráa rává: ―¿Ná fesáꞌ ííꞌ níso rán? áxí ¿Nua̱ua̱nꞌ né ɨɨn súví nsaa̱ꞌá rán tiñu yaꞌá? 8 Jee kuíre nkuneí Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ jín Pedro sáva kaꞌanꞌ rea̱ꞌ, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa: ―Ránoꞌó yaa̱ nísotiñu nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ jín ránoꞌó tea̱e kúñáꞌnú. 9 Retú xínáꞌmáꞌ rán ránuꞌuꞌ vitan, jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ váꞌa nsaa̱ꞌá ránꞌ nua̱ua̱nꞌ ɨɨn tea̱e kúꞌvíꞌ jín naa̱sa nnuvi tea̱e yaꞌá, 10 íyó kuniꞌ ntáká rán jín ntáká ñɨvɨ Israel yaa̱ nua̱ua̱nꞌ súví Jesucristo, tea̱e ñuunꞌ Nazaret, yaa̱ ñaꞌniꞌ rán nua̱ua̱nꞌ kurúsiꞌ, soo nxii̱nákóo Ndiosíꞌ rea̱ꞌ nteñu rá níꞌiꞌ, jee nxii̱nátekuꞌ ii̱ii̱ꞌ Ndiosíꞌ rea̱ꞌ, nua̱ua̱nꞌ tiñu níso rea̱ꞌ nnuvaa̱ꞌa tea̱e yaꞌá, yaa̱ íñɨ ɨ́-ɨ nua̱ua̱nꞌ rán. 11 Jesús yaꞌá nkua̱ichi iniꞌ rán maa sú kúñáꞌnú rea̱ꞌ kaa̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ, kuéntáꞌ nkua̱ichi iniꞌ rá tea̱e jiáni veꞌi yua̱ua̱ꞌ yaa̱ nkenta kúvi yua̱ua̱ꞌ yɨ ɨ́tuvi-i veꞌi kuéntáꞌ sɨꞌɨnꞌ nkaa̱ꞌnú. 12 Soo kuaa̱chi Jesús kúvi xinánitáꞌvíꞌ rea̱ꞌ yó, chi ntua̱né íyó inka kaa̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ kɨꞌɨ-ó sáva nanitáꞌvíꞌ-ó. Chi ntua̱né íyó inka kaa̱ꞌ súví ni ɨɨn ñɨvɨ nua̱ua̱nꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá yaa̱ njiaa̱ꞌa Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ ñɨvɨ sáva xinánitáꞌvíꞌ rea̱ꞌ yó ―nkachiꞌ Pedro. 13 Jee sáá niniꞌ ráa yaa̱ chúneí iniꞌ Pedro jín Juan, jee sáá nkua̱káꞌnú iniꞌ ráa yaa̱ nsú tea̱e nsua̱kuáꞌa víꞌí ví rává jee kúvi rává tea̱e sáɨn, jee ntii̱vɨ ɨ́ xii̱nii̱ꞌ ráa. Jee nnaa̱kuni ráa yaa̱ kúvi rává rá tea̱e nkua̱táꞌán rává jín Jesús. 14 Jee niniꞌ ráa yaa̱ tea̱e nnuvi íñɨ ɨ́ rea̱ꞌ jín rává, jee ntu nkúvi ná kachiꞌ ráa sii̱kɨi̱ꞌ Pédrúꞌ jín Juan. 15 I a̱ñaa̱jee ntaa̱túníꞌ ráa yaa̱ kene rá tea̱e vá nua̱ua̱nꞌ kútútú ráa. Jee nnaa̱túꞌún ɨɨn inka ráa, 16 jee nkachiꞌ ráa: ―¿Ná saꞌá-ó jín rá tea̱e yaꞌá, rúsa? Chi nkuvi nijia ɨɨn señáꞌ aa̱nasɨ ɨ́ máá ñáꞌnú nsaa̱ꞌá ráa. Jee nɨꞌɨ rá ñɨvɨ nééꞌ ñuunꞌ Jerusalén jíníꞌ maa. Jee nsá kuvi kachiꞌ-ó yaa̱ nsá nááꞌ ví. 17 Soo sáva nkua̱ténuun kaa̱ꞌ tua̱ꞌun vá nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ, chuyúꞌví-ó iniꞌ ráa yaa̱ koto kachiꞌ ráa kaa̱ꞌ tua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ súví Jesús yaꞌá nua̱ua̱nꞌ ni ɨɨn kaa̱ꞌ ñɨvɨ ―nkachiꞌ rá tea̱e nísotíñú.

13

Hechos Hechos 4 4

18

Jee sáá nkana ráa rává, jee ntaa̱túníꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ rává yaa̱ nikoto káꞌánꞌ ráa kaa̱ꞌ vá nua̱ua̱nꞌ súví Jesús, ni nxínéꞌénꞌ ráa kaa̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ rea̱ꞌ. 19 Soo Pedro jín Juan nkachiꞌ rává nua̱ua̱nꞌ ráa: ―I a̱ñaa̱vá kachiꞌ maárán ré naa̱aꞌa̱ ví-i nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ, retú kaníjiá ránꞌ ránoꞌó, nsú kaa̱ꞌ kaníjiá ránꞌ Ndiosíꞌ. 20 Soo ntu kúvi sikɨ ɨ́kuii̱ñɨi̱ꞌ ráníꞌ kachiꞌ ránꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ rá niniꞌ ránꞌ jín rá ntesoa̱ꞌo ránꞌ ―nkachiꞌ Pedro jín Juan. 21 Sáá nchuꞌunyúꞌví ráa kaa̱ꞌ iniꞌ rává, jee nsiaa̱áꞌ ráa rává. Chi ntu nníꞌínꞌ ráa sáá xinóꞌo ráa rává. Chi yúꞌví ráa rá ñɨvɨ, chi ntáká rá ñɨvɨ nákuetúꞌún ráa Ndiosíꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ nkuvi. 22 Chi víꞌí kaa̱ꞌ ua̱vii̱xiko kuii̱yaa̱ꞌ tea̱e yaa̱ nkuvi señáꞌ aa̱nasɨ ɨ́ vá jín-i, yaa̱ nnuvi-i. Rá ñɨvɨ ínú iniꞌ ráa Jesús jíkánꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ saꞌá rea̱ꞌ kuneí kaa̱ꞌ iniꞌ ráa rea̱ꞌ jín yaa̱ nachuꞌun neí rea̱ꞌ iniꞌ ráa 23 Jee sáá nsiaa̱áꞌ rá tea̱e néetiñu Pedro jín Juan, jee kuíre kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ íyó rá táꞌán ráa. Jee nnaa̱kani ráa yaa̱ nkachiꞌ rá sua̱tua̱ꞌ kúñáꞌnú jín rá tea̱e kúñáꞌnú. 24 Jee sáá ntesoa̱ꞌo ráa maa, jee nuúnꞌ iniꞌ ráa, jee nkaꞌanꞌ ráa jín Ndiosíꞌ, jee nkachiꞌ ráa: ―I a̱toꞌoꞌ-ó yaa̱ tátúníꞌ nú nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ. Suvinú ví yaa̱ nsaa̱ꞌá súkún, jín nua̱ua̱nꞌ ñua̱ꞌún, jín nteñúꞌún, jín nɨꞌɨ rá nantíñú íyó nteñu rává. 25 Rey David ya nkuvi tátáꞌ nua̱ua̱nꞌ ránꞌ yanaꞌán nkuvi-i musúꞌ nú, yaa̱ ñaa̱tíñú nú yanaꞌán. Jee ntaji nú tua̱ꞌun nú jiea̱ꞌea̱ꞌ nsaa̱ꞌá nú yaa̱ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ nú njiaa̱ꞌa-a nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ sákachiꞌ rea̱ꞌ, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ suꞌva: ¿Naa̱ kuvi chi sááꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ xii̱nii̱ꞌ rá ñɨvɨ inka nación yaa̱ ntu kúvi Israel? Jee ¿naa̱ kuvi chi nátúꞌún kaa̱ꞌá rá ñɨvɨ? 26 Nkua̱tútú rá rey yaa̱ tátúníꞌ rá ñuunꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́, jín rá tea̱e yósóꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñuunꞌ, jee nkenta ráa sii̱kɨi̱ꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó Ndiosíꞌ jín sii̱kɨi̱ꞌ Cristo rea̱ꞌ, yaa̱ ñani rea̱ꞌ sáva tatúníꞌ-i ñɨi̱vɨ ɨ́, nkachiꞌ rey David, káchíꞌ tutuꞌ ííꞌ níso tua̱ꞌun Ndiosíꞌ.

Hechos 4

14

27

’Jee sukuán nkuvi nijia, chi nkua̱tútú Herodes, jín Poncio Pilato, jín rá ñɨvɨ ntu kúvi Israel, jín rá ñɨvɨ kúvi Israel, ñuunꞌ yaꞌá. Jee nkenta ráa sii̱kɨi̱ꞌ sea̱ꞌya ííꞌ nú, Jesús, yaa̱ ñani nú sáva tatúníꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́. 28 Sukuán nsaa̱ꞌá ráa sáni ya nkunaa̱aa̱ yaa̱chii̱ꞌ iniꞌ nú yanaꞌán, sáni nkuini nú yaa̱ kuvi jín fuerza ííꞌ nú. 29 Jee ntañúꞌún, I a̱toꞌoꞌ ráníꞌ, tɨɨn kuéntáꞌ nú yaa̱ nsii̱úꞌví ráa ránuꞌuꞌ, yaa̱ kúvi ránꞌ rá musúꞌ nú, jee taji nú yaa̱ chuneí iniꞌ ránꞌ kaꞌanꞌ ránꞌ tua̱ꞌun nú. 30 Jee jín fuerza ííꞌ nú xinúvi nú rá kúꞌvíꞌ, jee saꞌá nú rá señáꞌ aa̱nasɨ ɨ́ ˻yaa̱ kuniꞌ ráa yaa̱ kúñáꞌnú nú˼, jín rá aa̱nasɨ ɨ́ ˻yaa̱ xtívɨ ɨ́-ɨ xíniꞌ rá ñɨvɨ˼, nua̱ua̱nꞌ súví sea̱ꞌya ííꞌ nú, Jesús. 31 Jee sáá nkuvi nnaa̱kuetu ráa, jee ntaa̱an nua̱ua̱nꞌ íyó tútú ráa. Jee nkuneí Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ jín ntaa̱ká ráa, jee nchua̱neí iniꞌ ráa káchíꞌ ráa tua̱ꞌun Ndiosíꞌ. Rá ñɨvɨ kúneí iniꞌ ráa Jesús tásáva rá nantíñú ráa nua̱ua̱nꞌ ɨɨn inka ráa 32 Jee rá ñɨvɨ kuea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ kúneí iniꞌ ráa Jesús, jee nuún ánímaꞌ ráa jee nuún ñúꞌún iniꞌ ráa. Ni ɨɨn ráa ntu káchíꞌ yaa̱ kuaa̱chi maáréꞌ ví ii̱toꞌoꞌ xí naa̱ni nantíñú rea̱ꞌ. Chi nñua̱ꞌun iniꞌ ráa yaa̱ nɨꞌɨ nantíñú ráa kúvi nantíñú nkáꞌnú ráa. 33 Jín fuerza ííꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ níso Ndiosíꞌ, nnaa̱stúvi naa̱aꞌa̱ rá apóstol yaa̱ naáꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ, yaa̱ I a̱toꞌoꞌ-ó Jesús nnakoa̱o tuku-u jee nnaa̱tekuꞌ-u. Jee íyó máni iniꞌ rea̱ꞌ néꞌyá rea̱ꞌ ntáká ráa. 34 Jee nteñu ráa ntua̱ví ñɨvɨ kúmániꞌ nua̱ua̱nꞌ-u. Chi né ni ɨɨn rá ñɨvɨ xín ñuꞌun áxí xín veꞌi, jee sáá nxii̱kó ráa maa, jee jiánaka ráa xua̱ꞌún vá 35 nua̱ua̱nꞌ rá apóstol. Jee tásáva rává xua̱ꞌún vá nua̱ua̱nꞌ ta ɨɨn ráa naa̱kuaa̱ꞌ jíniñúꞌún ráa. 36 Jee suꞌva nsaa̱ꞌá ɨɨn tea̱e naa̱ní José. Rá apóstol nsii̱kunání ráa rea̱ꞌ Bernabé, yaa̱ kuíni kachiꞌ tea̱e yaa̱ náchuꞌun neí iniꞌ. Kúvi rea̱ꞌ tataꞌ ichiyúkúnꞌ Levi. Kúvi rea̱ꞌ tea̱e ñuunꞌ Chipre. 37 Nii̱yo ɨɨn ñuꞌun rea̱ꞌ yaa̱ nxii̱kó rea̱ꞌ maa, jee ñaa̱naa̱ka rea̱ꞌ xua̱ꞌún yáꞌvi ñuꞌun vá nua̱ua̱nꞌ rá apóstol.

Hechos Hechos 5 5

15

Kuaa̱chi yaa̱ nsaa̱ꞌá Ananías jín Safira Soo nii̱yo ɨɨn tea̱e nnaa̱ní Ananías jín ñasɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ rea̱ꞌ nnaa̱ní Safira. Nxii̱kó ráa ɨɨn ñuꞌun ráa. 2 Jee nkinoa̱o rea̱ꞌ jín sava xua̱ꞌún vá. Jee suni jíníꞌ ñasɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ rea̱ꞌ maa. Jee ñaa̱naa̱ka rea̱ꞌ sava ni nua̱ua̱nꞌ rá apóstol ˻kuéntáꞌ retáꞌ nɨꞌɨ˼. 3 Soo nkachiꞌ Pedro nua̱ua̱nꞌ-u: ―Ananías. ¿Naa̱ jiea̱ꞌea̱ꞌ chi nkua̱neí Satanás5:3 ntɨɨn-ɨ ánímaꞌ nú, sáva katúꞌún nú nua̱ua̱nꞌ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ, jee nkinoa̱o nú jín sava xua̱ꞌún yaa̱ꞌvi ñuꞌun nú yaa̱ nxii̱kó nú? 4 ¿Á nsú ñuꞌun nú kúvi vá, nékúvi? Jee sáá nxii̱kó nú maa, ¿á nsú xua̱ꞌún nú kúvi vá résa? ¿Naa̱kui chi nkaꞌvi iniꞌ nú saꞌá nú suꞌva, résa? Nsú nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ nkaa̱túꞌún nú, chisaꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ nkaa̱túꞌún nú ―nkachiꞌ Pedro. 5 Sáá ntesoa̱ꞌo Ananías rá tua̱ꞌun yaꞌá jee nii̱ꞌii̱ꞌ rea̱ꞌ, jee nnaa̱niso rea̱ꞌ. Jee yúꞌví nasɨ ɨ́kuitɨꞌ ntáká ráa yaa̱ ntesoa̱ꞌo yaa̱ nkuvi. 6 Jee nnaa̱kuiñɨꞌ rá tea̱e súchí, jee nsua̱kún ráa ñunéꞌyúꞌ rea̱ꞌ jín saꞌma kuíjín, jee kuaa̱sea̱ꞌí ráa maa. 7 Sáá nkuvi yatin ua̱nii̱ꞌ horáꞌ, jee nkii̱vɨ ñasɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ rea̱ꞌ. Jee ni ntu jíníꞌ ña ná nkuvi. 8 Jee nii̱kaa̱tua̱ꞌún Pedro ña: ―Kachiꞌ nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ. ¿Á yaa̱ꞌvi yaꞌá ví yaa̱ nxii̱kó rán ñuꞌun rán? Jee nkachiꞌ ña: ―Sáá kúvi maá yáꞌvi-i. 9 Jee Pedro nkachiꞌ nua̱ua̱nꞌ ña: ―¿Naa̱kui chi nnaa̱túꞌún nuún tu rán, jee nkaꞌvi iniꞌ rán yaa̱ xínáꞌví rán Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ita̱ oꞌoꞌ-ó, résa? Kunea̱ꞌyá. I a̱ñaa̱ꞌ vaa̱ji rá tea̱e ñaa̱sea̱ꞌí ráa yɨɨ ɨ́ nú. Vitan jee kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ ráa jín maánú ―nkachiꞌ Pedro. 10 Jee kuísá ntañúꞌún nii̱ꞌii̱ꞌ ña, jee nnaa̱niso ña nua̱ua̱nꞌ íñɨ ɨ́ jiea̱ꞌea̱ꞌ Pedro. Jee sáá nkii̱vɨ rá tea̱e súchí vá jee nnaa̱niꞌinꞌ ráa yaa̱ ya nii̱ꞌii̱ꞌ ña. Jee nniso ráa ña kuaa̱ꞌaa̱nꞌ. Jee ñaa̱sea̱ꞌí ráa ña xiín yɨɨ ɨ́ ña. 11 Jee yúꞌví víꞌí rá ñɨvɨ yaa̱ kúneí iniꞌ ráa Jesús jín ntáká rá ñɨvɨ yaa̱ ntesoa̱ꞌo jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ nkuvi.

5

5:3

1

Satanás kúvi ii̱toꞌoꞌ rá taa̱chii̱ꞌ kíni yaa̱ tátúníꞌ-i ráa.

Hechos 5

16

Kuea̱ꞌea̱ꞌ señáꞌ aa̱nasɨ ɨ́ Nsaa̱ꞌá Ndiosíꞌ saꞌá rá apóstol kuea̱ꞌea̱ꞌ señáꞌ ˻yaa̱ stúvi yaa̱ nchua̱ichí Ndiosíꞌ ráa jín tua̱ꞌun rea̱ꞌ˼, jín kuea̱ꞌea̱ꞌ aa̱nasɨ ɨ́, nteñu rá ñɨvɨ ˻yaa̱ tívɨ ɨ́ xíniꞌ ráa˼. Nuún iniꞌ ntáká rá ñɨvɨ yaa̱ kúneí iniꞌ ráa Jesús, jee kútútú ráa yuꞌú véꞌi veñua̱ꞌun vá naa̱ní Yuꞌú Véꞌi Salomón. 13 Soo ni ɨɨn rá inka ñɨvɨ ntu nkíji iniꞌ ráa kutútú ráa jín rává, soo nnaa̱kuetúꞌún rá ñɨvɨ rává. 14 Jee nkua̱kueꞌeꞌ kaa̱ꞌ ñɨvɨ kúneí iniꞌ ráa I a̱toꞌoꞌ-ó, nii̱yo kuea̱ꞌea̱ꞌ vaa̱ni tea̱e vaa̱ni ñaꞌan. 15 Saáva ñaa̱naa̱ka rá ñɨvɨ rá kúꞌvíꞌ iniꞌ ichi, jee yákɨ ɨ́nꞌ ráa rává nua̱ua̱nꞌ ii̱to jín nua̱ua̱nꞌ tua̱nchii̱só. Sáva saa̱naanꞌ jiaa̱ꞌa xii̱nea̱ꞌñua̱ꞌ Pedro nua̱ua̱nꞌ káá kéꞌín rává, sáá kuaa̱jiaa̱ꞌa rea̱ꞌ. 16 Jee suni rá ñɨvɨ nééꞌ rá ñuunꞌ káá yatin ñuunꞌ Jerusalén, nkiji ráa jín rá kúꞌvíꞌ jín rá ñɨvɨ nóꞌo ráa taa̱chii̱ꞌ kíni. Jee ntáká ráa nnuvi. 12

Nsaa̱ꞌá kini ráa Pedro jín Juan Soo maá sua̱tua̱ꞌ kúñáꞌnú kaa̱ꞌ jín rá tea̱e íñɨ ɨ́ jín rea̱ꞌ, yaa̱ kúvi ráa saduceo, jee ñúꞌún kuíñɨ ɨ́ víꞌí iniꞌ ráa néꞌyá ráa rá apóstol nchua̱ichí Ndiosíꞌ. 18 Jee ntɨɨn ráa rá apóstol, jee ñasɨꞌ ráa rává iniꞌ vekaa̱a ñuunꞌ. 19 Soo yakuááꞌ, ɨɨn najiáꞌáꞌ ííꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó nsine yuvékáa, jee ntavaꞌ rea̱ꞌ rává. Jee nkachiꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa: 20 ―Kuáꞌánꞌ rán. Jee kuiñɨ rán iniꞌ veñua̱ꞌun káꞌnú. Jee nakani rán nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ nɨꞌɨ tua̱ꞌun naa̱ja kúvi kutekuꞌ ráa jín Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ najiáꞌáꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ. 21 Sáá ntesoa̱ꞌo ráa yaꞌá, jee sáá nkua̱nijinꞌ jee nkii̱vɨ ráa iniꞌ veñua̱ꞌun káꞌnú jee nkii̱jiéꞌé ráa xinéꞌénꞌ ráa. Jee sáá nkenta maá sua̱tua̱ꞌ kúñáꞌnú kaa̱ꞌ jín rá tea̱e íñɨ ɨ́ jín rea̱ꞌ, jee nkana ráa rá tea̱e kúñáꞌnú, sáva kutútú ntáká rá tea̱e justicia ñáꞌnú nación Israel. Jee ntaa̱jí ráa yaa̱ kuákeꞌen rá tea̱e yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ iniꞌ vekaa̱a. 22 Soo sáá nkenta rá mayóríꞌ vekaa̱a, ntua̱né nnániꞌinꞌ ráa rává. Jee nnii̱kó ráa nnaa̱kani ráa, 23 jee nkachiꞌ ráa: ―Nnaa̱niꞌinꞌ ránꞌ yaa̱ násɨ ɨ́ꞌ kutú yuvékáa. Jee íñɨ ɨ́ rá mayóríꞌ ichinúúnꞌ yuvékáa. Soo sáá nsine ránꞌ yuvékáa, jee ntua̱náꞌ nnániꞌinꞌ ránꞌ iniꞌ-i ―nkachiꞌ ráa. 24 Sáá ntesoa̱ꞌo ráa rá tua̱ꞌun yaꞌá, jee maá sua̱tua̱ꞌ kúñáꞌnú kaa̱ꞌ, jín capitán yósóꞌ nua̱ua̱nꞌ rá mayóríꞌ kúmí veñua̱ꞌun káꞌnú, jín rá 17

17

Hechos Hechos 5 5

sua̱tua̱ꞌ kúñáꞌnú nkua̱naanꞌ ráa yaa̱ ná kúvi yaa̱ kuvi kaa̱ꞌ jín tiñu yaꞌá. 25 Jee ni yaa̱ kúvi ráa sukuán, jee nkenta ɨɨn ñɨvɨ, jee nnaa̱kani-i nua̱ua̱nꞌ ráa: ―¡Tesoa̱ꞌo ránú! Rá tea̱e yaa̱ ñasɨꞌ rán iniꞌ vekaa̱a, jee íñɨ ɨ́ ráa iniꞌ veñua̱ꞌun káꞌnú jee xínéꞌénꞌ ráa rá ñɨvɨ. 26 Jee kuíre capitán jín rá mayóríꞌ ñaa̱keꞌen ráa rává. Soo ntu nsaa̱ꞌá kini ráa rává, chi yúꞌví ráa to kuun rá ñɨvɨ yua̱ua̱ꞌ ráa. 27 Jee sáá nkii̱naka ráa rává, jee ñani ráa rává ichinúúnꞌ justicia ñáꞌnú. Jee nxii̱náꞌmáꞌ maá sua̱tua̱ꞌ kúñáꞌnú kaa̱ꞌ rá tea̱e vá. Jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: 28 ―Ntaa̱túníꞌ nii̱ꞌin ráníꞌ nua̱ua̱nꞌ rán, yaa̱ koto xínéꞌénꞌ rán kaa̱ꞌ tua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ súví tea̱e vá. ¡Soo kunea̱ꞌyá rán! Nchua̱chítú rán ñuunꞌ Jerusalén jín tua̱ꞌun xínéꞌénꞌ rán. Jee kuíni rán saꞌá rán sii̱kɨi̱ꞌ ránuꞌuꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ níꞌiꞌ tea̱e vá ―nkachiꞌ sua̱tua̱ꞌ kúñáꞌnú kaa̱ꞌ. 29 Soo Pedro jín rá inka apóstol nnaa̱xiníkó ráa, jee nkachiꞌ ráa: ―Íyó kaníjiá ránꞌ Ndiosíꞌ nsú kaa̱ꞌ rá tea̱e. 30 Maá Ndiosíꞌ, yaa̱ nneñua̱ꞌun rá tátáꞌ jííꞌ-ó yaa̱naa̱ꞌán nasɨ ɨ́kuitɨꞌ, suvirea̱ꞌ nxii̱nákóo rea̱ꞌ Jesús nxii̱nátekuꞌ ííꞌ rea̱ꞌ maa, yaa̱ ntea̱kaa rán maa nua̱ua̱nꞌ kurúsiꞌ jee ñaꞌniꞌ rán maa. 31 Jee Jesús vá, nxii̱náa Ndiosíꞌ rea̱ꞌ kuñáꞌnú rea̱ꞌ ichi kuáꞌá-a. Ñani Ndiosíꞌ rea̱ꞌ, sáva tátúníꞌ rea̱ꞌ yukuán jee xínánitáꞌvíꞌ rea̱ꞌ ñɨvɨ. Nsaa̱ꞌá Ndiosíꞌ suꞌva, sáva kua̱ꞌva rea̱ꞌ yaa̱ nakani iniꞌ rá ñɨvɨ Israel jiea̱ꞌea̱ꞌ rá kuaa̱chi ráa, jee kunekáꞌnú iniꞌ rea̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ rá kuaa̱chi ráa. 32 Jee ránuꞌuꞌ niniꞌ ránꞌ maa jee nástúvi ránꞌ yaa̱ naáꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ vá. Jee suni nástúvi Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ maa. Chi Ndiosíꞌ jiáꞌa rea̱ꞌ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ káníjiá ráa rea̱ꞌ ―nkachiꞌ Pedro jín rá inka apóstol chúichí Ndiosíꞌ. 33 Sáá ntesoa̱ꞌo rá tea̱e justicia rá tua̱ꞌun vá, jee nsaa̱aa̱ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ xii̱nii̱ꞌ ráa, jee nkuini ráa kaꞌniꞌ ráa rává. 34 Soo nnaa̱kuii̱ñɨi̱ nichi ɨɨn tea̱e naa̱ní Gamaliel ichinúúnꞌ justicia. Kúvi rea̱ꞌ ɨɨn tea̱e yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ grupo “fariseo”, yaa̱ xínéꞌénꞌ rea̱ꞌ ley. Jee íyó ñáꞌnú nɨꞌɨ rá ñɨvɨ nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ. Jee ntaa̱túníꞌ rea̱ꞌ yaa̱ tava ráa rá tea̱e vá chíkéꞌi unúún. 35 Kuíre nkachiꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá tea̱e justicia:

Hechos 5

18

―¡Ránoꞌó, tea̱e sea̱ꞌya ñuunꞌ Israel! Kumí rán maárán jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ kaꞌvi iniꞌ rán saꞌá rán jín rá tea̱e yaꞌá. 36 Chi tiempúꞌ yaa̱taa̱ꞌ, ɨɨn tea̱e naa̱ní Teudas nnaa̱neꞌen rea̱ꞌ maáréꞌ, jee nkachiꞌ téyɨ ɨ́ɨ ɨ́ rea̱ꞌ yaa̱ tea̱e kúñáꞌnú ví rea̱ꞌ. Jee yatin kua̱mii̱ꞌ sientúꞌ tea̱e nnaa̱kɨi̱ꞌɨ ráa nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ. Soo ñaꞌniꞌ rá ñɨvɨ rea̱ꞌ, jee ntáká rá nnikɨnꞌ rea̱ꞌ, ñea̱tea̱nuun ráa, jee ntu níyótiñu nɨꞌɨ yaa̱ nsaa̱ꞌá ráa. 37 Sáá nkuvi sukuán, Judas, ɨɨn tea̱e Galilea, jee nnaa̱neꞌen rea̱ꞌ maáréꞌ rá kii̱vɨi̱ꞌ nnaa̱keꞌen ráa “censo”. Jee stúꞌva rea̱ꞌ kuea̱ꞌea̱ꞌ ñɨvɨ kunikɨnꞌ ráa rea̱ꞌ. Jee ˻suni˼ nii̱ꞌii̱ꞌ tea̱e vá, jee ntáká rá ñɨvɨ yaa̱ nnikɨnꞌ ráa rea̱ꞌ ñea̱tea̱nuun ráa. 38 Jee vitan káchíꞌ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rán: Kusaá rán ráa jee koto kíní rán maárán jín rá tea̱e yaꞌá. Chi ré tiñu yaa̱ nnaa̱túꞌún rá tea̱e ni ví tiñu yaꞌá, áxí retú kuaa̱chi maáráa sáꞌá maa ni, jee nɨꞌɨ naanꞌ. 39 Soo retú tiñu sáꞌá Ndiosíꞌ ví-i, nkúvi xináánꞌ rán ráa jee nito koo rán maárán chi sanaanꞌ kukáꞌnú iniꞌ rán yaa̱ kántáꞌán rán jín Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ Gamaliel nua̱ua̱nꞌ ráa. 40 Jee nii̱yo maniꞌ ráa tua̱ꞌun nkachiꞌ rea̱ꞌ. Jee nnaa̱kana ii̱ii̱ꞌ ráa rá apóstol jee ntaa̱jí ráa yaa̱ chiꞌi yoꞌo rává, jee ntaa̱túníꞌ ráa yaa̱ to káchíꞌ rává kaa̱ꞌ tua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ súví Jesús. Jee nsiaa̱á ráa rává kuaa̱ꞌaa̱nꞌ. 41 I a̱ñaa̱jee nkene rá apóstol nua̱ua̱nꞌ justicia. Jee kúsɨ ɨ́ɨ iniꞌ ráa, chi jíníꞌ Ndiosíꞌ ya níkɨ ɨ́nꞌ naa̱aꞌa̱ ráa Jesús jee saáva nnoꞌo ráa tua̱nkánuun jiea̱ꞌea̱ꞌ rea̱ꞌ. 42 Jee ta kii̱vɨi̱ꞌ iniꞌ veñua̱ꞌun káꞌnú jín ta veꞌi ta veꞌi, ni ntua̱né nsíkɨ ɨ́kuii̱ñɨi̱ꞌ ráa xínéꞌénꞌ ráa jee stékútua̱ꞌún ráa tua̱ꞌun váꞌa jiea̱ꞌea̱ꞌ Cristo Jesús. Ñani ráa ua̱xaa̱ꞌ tea̱e yaa̱ chíneí rává rá ñɨvɨ yaa̱ kúneí iniꞌ ráa Jesús 1 I a̱ñaa̱jee, rá kii̱vɨi̱ꞌ yukuán, kuaa̱kua̱kueꞌeꞌ rá ñɨvɨ ntɨɨn tua̱ꞌun Jesús. Soo sava rá ñɨvɨ yaꞌá káꞌánꞌ tua̱ꞌun griego, nkaꞌanꞌ sóó ráa sii̱kɨi̱ꞌ sava ñɨvɨ yaꞌá yaa̱ káꞌánꞌ tua̱ꞌun hebreo. Nkachiꞌ ráa, yaa̱ rá ñaꞌan náꞌví láꞌví, yaa̱ káꞌánꞌ tua̱ꞌun griego, ntu níꞌínꞌ vaa̱ꞌa ráa kajiꞌ ráa yaa̱ tásáva rá apóstol ta kii̱vɨi̱ꞌ. 2 Saáva ni ua̱xua̱vii̱ꞌ rá tea̱e kúvi apóstol, nkana ráa nɨꞌɨ rá ñɨvɨ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ichi Jesús, jee nkachiꞌ ráa:

6

19

Hechos Hechos 6 6

―Ntu íyó váꞌa xinóo ránꞌ yaa̱ stékútua̱ꞌún ránꞌ tua̱ꞌun Ndiosíꞌ sáva chisó ránꞌ yaa̱ kajiꞌ nua̱ua̱nꞌ rá mesa. 3 Saájee, ránoꞌó ñaniꞌ, kaa̱ji rán ua̱xaa̱ꞌ tea̱e nteñu rán, yaa̱ jíníꞌ nɨꞌɨ rán, yaa̱ kúneí Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ jín ráa, jee yaa̱ kúvi ráa tea̱e ñúꞌún kájí iniꞌ ráa. Jee kani ráníꞌ ráa, sáva saꞌá ráa tiñu yaꞌá. 4 Soo ránuꞌuꞌ, kɨtíñú ránꞌ máátiñu yaa̱ nakuetu ránꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ jín tiñu yaa̱ stekútua̱ꞌún ránꞌ tua̱ꞌun Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ rá apóstol. 5 Jee ntáká ráa ntaꞌan iniꞌ tua̱ꞌun yaꞌá. Jee nkaa̱ji ráa Esteban, yaa̱ kúvi ɨɨn tea̱e yaa̱ kúneí víꞌí iniꞌ rea̱ꞌ Jesús, jee Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ kúneí-i jín rea̱ꞌ. Jee suni nkaa̱ji ráa Felipe, Prócoro, Nicanor, Timón, Parmenas, jín Nicolás, tea̱e ñuunꞌ Antioquía, yaa̱ ntu kúvi tea̱e Israel, soo nea̱ ntiáꞌan ntɨɨn rea̱ꞌ tua̱ꞌun Jesús, ntɨɨn rea̱ꞌ ñujiínꞌ Israel. 6 Jee nkii̱kani ráa ni úxáꞌ rá tea̱e vá nua̱ua̱nꞌ rá apóstol. Jee nnaa̱kuetu rá apóstol nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ, jee nchii̱só ráa naꞌá ráa nua̱ua̱nꞌ rává, ˻sáva naánꞌ yaa̱ ntɨɨn rává tiñu vá˼. 7 Jee ñea̱tea̱nuun tua̱ꞌun Ndiosíꞌ. Jee kúkueꞌeꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ Jerusalén tɨ ɨ́ɨn ráa tua̱ꞌun Ndiosíꞌ. Jee kuea̱ꞌea̱ꞌ víꞌí rá sua̱tua̱ꞌ káníjiá ráa tua̱ꞌun yaa̱ kúneí iniꞌ ráa Jesús. Ntɨɨn ráa Esteban Jee yɨ ɨ́tuvi nasɨ ɨ́kuitɨꞌ Ndiosíꞌ Esteban. Jee njiaa̱ꞌa Ndiosíꞌ yaa̱ ííꞌ níso-o nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ, yaa̱ nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ aa̱nasɨ ɨ́ ˻yaa̱ tívɨ ɨ́ xíniꞌ ñɨvɨ˼jín señáꞌ nteñu rá ñɨvɨ, ˻yaa̱ stúvi yaa̱ ñáꞌnú ví Ndiosíꞌ˼. 9 Jee nkenta rá tea̱e káꞌvi ni yaa̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ráa nua̱ua̱nꞌ grupo veñua̱ꞌun sinagoga naa̱ní: Rá Íñɨ ɨ́ Núne, jín rá tea̱e káꞌvi ni ñuunꞌ Cirene jín ñuunꞌ Alejandría, jín rá sánitɨ ɨ́ɨn Cilicia jín Asia. Jee kántátúꞌun ráa jín Esteban. 10 Soo ntua̱né nníꞌínꞌ ráa kuneí ráa jín rea̱ꞌ, chi níchí xíniꞌ rea̱ꞌ, jee njiaa̱ꞌa Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ sákachiꞌ rea̱ꞌ. 8

Hechos 6

20

11

Saájee nchiyaa̱ꞌvi ráa inka rá tea̱e, jee nsii̱káꞌánꞌ ráa rá tea̱e vá sákachiꞌ rává, jee nkaꞌanꞌ rává sii̱kɨi̱ꞌ Esteban: “Ntesoa̱ꞌo ránꞌ nkaꞌanꞌ rea̱ꞌ tua̱ꞌun nivaa̱ꞌa sii̱kɨi̱ꞌ Moisés jín sii̱kɨi̱ꞌ Ndiosíꞌ.” 12 Jee nsii̱kántáꞌátúꞌun ráa rá ñɨvɨ, jín rá tea̱e xínéꞌénꞌ ley, jín rá tea̱e kúñáꞌnú sii̱kɨi̱ꞌ Esteban. Jee ñaa̱tɨɨn ráa maa, jee nnaa̱kua̱ꞌva ráa maa nua̱ua̱nꞌ rá justicia kúñáꞌnú. 13 Ñani ráa rá tea̱e xíkóñáꞌán ráa Esteban, jee kátúꞌún ráa: ―Tea̱e yaꞌá ntua̱né síkɨ ɨ́kuii̱ñɨi̱ꞌ rea̱ꞌ yaa̱ káꞌánꞌ rea̱ꞌ sii̱kɨi̱ꞌ veñua̱ꞌun káꞌnú ííꞌ yaꞌá, jín sii̱kɨi̱ꞌ ley Moisés. 14 Chi ntesoa̱ꞌo ráníꞌ káchíꞌ rea̱ꞌ yaa̱ Jesús yaꞌá, yaa̱ kúvi tea̱e ñuunꞌ Nazaret, kanɨꞌ rea̱ꞌ veñua̱ꞌun yaꞌá, jee sama rea̱ꞌ rá “costumbre” nxii̱nóo Moisés nua̱ua̱nꞌ-ó ―nkachiꞌ rá tea̱e kátúꞌún. 15 Jee nɨꞌɨ rá tea̱e nééꞌ nua̱ua̱nꞌ justicia jee sáá nnaa̱kunea̱ꞌyá vaa̱ꞌa ráa nua̱ua̱nꞌ Esteban, jee niniꞌ ráa yaa̱ ntúvi nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ kuéntáꞌ túvi nua̱ua̱nꞌ ɨɨn najiáꞌáꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ.6:15 Náma Esteban maáréꞌ Jee maá sua̱tua̱ꞌ kúñáꞌnú kaa̱ꞌ nkachiꞌ nua̱ua̱nꞌ Esteban: ―¿A suꞌva kúvi nijia yaꞌá? 2 Jee nkachiꞌ Esteban: ―¡Ránoꞌó ñaniꞌ jín ránoꞌó tátáꞌ! ¡Tesoa̱ꞌo rán nuꞌuꞌ! Viiꞌ kúñáꞌnú maá Ndiosíꞌ, jee nkitua̱vi rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ maá jííꞌ-ó yaa̱naa̱ꞌán, Abraham, ni nneeꞌ rea̱ꞌ ñuunꞌ Mesopotamia, nea̱sá ntiáꞌan kuneeꞌ rea̱ꞌ ñuunꞌ Harán. 3 Jee nkachiꞌ-i nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ: “Kene nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ nú jín nteñu rá táꞌán nú. Jee kuáꞌán nua̱ua̱nꞌ ñua̱ꞌún yaa̱ xinéꞌénꞌ nii̱ꞌ noꞌó.” 4 ’Jee kuíre nkene rea̱ꞌ ñuunꞌ rá ñɨvɨ Caldea, jee nneeꞌ rea̱ꞌ ñuunꞌ Harán. Jee nea̱sá nii̱ꞌii̱ꞌ tááꞌ rea̱ꞌ, jee nkene rea̱ꞌ yukuán, jee

7

6:15

1

Ángel

21

Hechos Hechos 7 7

nkii̱naka Ndiosíꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ñua̱ꞌún yaꞌá, nua̱ua̱nꞌ nééꞌ-ó ntañúꞌún. 5 Jee ntu njiáꞌa Ndiosíꞌ ñuꞌun nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ yaa̱ kuvi taꞌvi rea̱ꞌ, ni ntíꞌínꞌ ñuꞌun nua̱ua̱nꞌ kuaa̱ñua̱ꞌ rea̱ꞌ. Soo nchii̱sóyuꞌú Ndiosíꞌ kua̱ꞌva-a ñuꞌun vá nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ jín nua̱ua̱nꞌ rá ichiyúkúnꞌ vaa̱ji rea̱ꞌ, sú nea̱sá ntiáꞌan koo sea̱ꞌya rea̱ꞌ. 6 ’Jee nkachiꞌ Ndiosíꞌ sukuán, yaa̱ rá ichiyúkúnꞌ rea̱ꞌ kuvi ráa toa̱ꞌoa̱ꞌ kuneeꞌ ráa inka nación yaa̱ tátúníꞌ inka ñɨvɨ. Jee rá ñɨvɨ yukuán saꞌá ráa rává musúꞌ kéꞌen ráa. Jee saꞌá kini ráa rává kua̱mii̱ꞌ sientúꞌ kuii̱yaa̱ꞌ. 7 Jee nkachiꞌ Ndiosíꞌ: “Maá ñɨvɨ nación vá, yaa̱ kuatíñú saɨn ráa rává, jee sanáaꞌ nii̱ꞌ yaa̱ xinóꞌo nii̱ꞌ ráa. Jee re nkuvi yaꞌá, jee kene rá ichiyúkúnꞌ rea̱ꞌ nación vá, jee kɨñúꞌún7:7 ráa nua̱ua̱nꞌ nuꞌuꞌ nua̱ua̱nꞌ ñua̱ꞌún yaꞌá”, nkachiꞌ Ndiosíꞌ. 8 Jee njiaa̱ꞌa Ndiosíꞌ tratúꞌ nua̱ua̱nꞌ Abraham, jee njiaa̱ꞌa rea̱ꞌ “costumbre” circuncisión nua̱ua̱nꞌ-u, sáva níso-ó señáꞌ yɨkɨkúñuó yaa̱ stúvi-i yaa̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́-ó nua̱ua̱nꞌ tratúꞌ vá.7:8 Saáva sáá nii̱yo sea̱ꞌya yɨ ɨ́ɨ ɨ́ Abraham, Isaac, jee nsaa̱ꞌá “circuncidar” rea̱ꞌ maa, kii̱vɨi̱ꞌ únáꞌ. Jee suni sukuán nsaa̱ꞌá Isaac jín sea̱ꞌya yɨ ɨ́ɨ ɨ́ rea̱ꞌ, Jacobo. Jee suni sukuán Jacobo nsaa̱ꞌá jín rá ni ua̱xua̱vii̱ꞌ sea̱ꞌya yɨ ɨ́ɨ ɨ́ rea̱ꞌ, yaa̱ kúvi ráa tataꞌ xíꞌnañúꞌún nación-ó. 9 ’Jee rá tátáꞌ nua̱ua̱nꞌ-ó vá, ntaꞌvi iniꞌ ráa nnea̱ꞌyá ráa ñaniꞌ ráa, José. Jee nxii̱kó ráa maa ˻nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ, yaa̱ ñaa̱naa̱ka ráa rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ˼ nación Egipto, ˻sáva xii̱kó ráa rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ñɨvɨ yukuán, sáva kuvi rea̱ꞌ musúꞌ sáɨn nua̱ua̱nꞌ ráa yukuán˼. Soo nii̱ñɨ Ndiosíꞌ jín rea̱ꞌ 10 jee nsii̱káku Ndiosíꞌ rea̱ꞌ nɨꞌɨ tua̱nóꞌó nnoꞌo rea̱ꞌ. Jee nsaa̱ꞌáa yaa̱ níchí rea̱ꞌ jín yaa̱ kumaa̱nii̱ iniꞌ Faraón néꞌyá-a José. Jee rey tátúníꞌ nación Egipto ví Faraón. Jee ñani rea̱ꞌ José kuvi-i tea̱e tátúníꞌ nación Egipto jín nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ veꞌi rea̱ꞌ.

7:7

Áxí: kuneñua̱ꞌun ráa Circuncisión kúvi yaa̱ sííyo ráa ntíꞌ ñɨɨn xii̱nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ii̱ii̱ꞌ yɨkɨkúñu tea̱e. Circuncisión kúvi señáꞌ yaa̱ stúvi-i yaa̱ ɨɨn tea̱e kúvi ichiyúkúnꞌ Israel yaa̱ kúvi ñɨvɨ Ndiosíꞌ, jee yaa̱ nsaa̱ꞌá Ndiosíꞌ ɨɨn tratúꞌ jín ráa. Jee njiaa̱ꞌa Ndiosíꞌ ley nua̱ua̱nꞌ Moisés tiempúꞌ yanaꞌán víꞌí. Jee ley vá káchíꞌ yaa̱ rá tea̱e yaa̱ kúvi ichiyúkúnꞌ Israel íyó saꞌá “circuncidar” ráa rá sea̱ꞌya yɨ ɨ́ɨ ɨ́ ráa. 7:8

Hechos 7 11

22

’Soo nkua̱támá nɨꞌɨ nación Egipto jín nɨꞌɨ ñuꞌun Canaán ˻nua̱ua̱nꞌ nééꞌ Jacobo˼. Jee nnoꞌo víꞌí rá ñɨvɨ yukuán. Jee ntu nnaa̱niꞌinꞌ rá jííꞌ-ó yaa̱naa̱ꞌán yaa̱ kajiꞌ ráa. 12 Soo sáá nkua̱káꞌnú iniꞌ Jacobo yaa̱ íyó trigo nación Egipto, jee ntaa̱jí rea̱ꞌ yukuán rá sea̱ꞌya yɨ ɨ́ɨ ɨ́ rea̱ꞌ, rá kúvi rá jííꞌ-ó yaa̱naa̱ꞌán. Yaꞌá ví yaa̱ xíꞌna íchí ñaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa yukuán ñaa̱keꞌen ráa maa. 13 Jee yaa̱ úvíꞌ íchí ñaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa yukuán, jee nstúvi José né ɨɨn ví rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñaniꞌ rea̱ꞌ. Jee nkua̱káꞌnú iniꞌ Faraón né ɨɨn táꞌán ví José. 14 Jee ntaa̱jí José rá ñaniꞌ rea̱ꞌ kana ráa tááꞌ ráa, Jacobo, kiji-i nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ jín nɨꞌɨ táꞌán-a, yaa̱ níyo ua̱nii̱xiko xaa̱ꞌua̱nꞌ ñɨvɨ. 15 Jee ñaa̱ꞌaa̱nꞌ Jacobo nua̱ua̱nꞌ nación Egipto nneeꞌ rea̱ꞌ. Jee nii̱ꞌii̱ꞌ rea̱ꞌ yukuán. Jee suni yukuán nii̱ꞌii̱ꞌ rá jííꞌ-ó yaa̱naa̱ꞌán. 16 Jee ñaa̱naa̱ka rá ñɨvɨ rá ñunéꞌyúꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Siquem yaa̱ tɨ ɨ́ɨn ñuunꞌ Canaán. Jee nsea̱ꞌí ráa rává iniꞌ yavi kava, yaa̱ nkeꞌen Abraham nua̱ua̱nꞌ rá sea̱ꞌya yɨ ɨ́ɨ ɨ́ Hamor ñuunꞌ Siquem. Jee nii̱yotúníꞌ ɨɨn yaa̱ꞌvi nchua̱náán rea̱ꞌ. 17 ’Sáá vaa̱kuyatin tiempúꞌ sikúnkuvi Ndiosíꞌ tua̱ꞌun yaa̱ nchii̱sóyuꞌú-u jín yaa̱ nsaa̱náaꞌ-a tua̱ꞌun nkachiꞌ-i nua̱ua̱nꞌ Abraham, jee nkenta nkua̱kueꞌeꞌ víꞌí ichiyúkúnꞌ rea̱ꞌ kaa̱ꞌ iniꞌ nación Egipto, 18 Jee nééꞌ ráa yukuán nea̱ nnakuii̱ñɨi̱ꞌ inka rey tátúníꞌ nación Egipto, yaa̱ ntu níníꞌ rea̱ꞌ José. 19 Jee tea̱e vá nsaa̱ꞌá máñáꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ tataꞌ-ó, jee nsaa̱ꞌá kini rea̱ꞌ rá jííꞌ-ó yaa̱naa̱ꞌán nea̱ nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ yaa̱ sukuíta íká ráa nchíkɨ ɨ́n yɨ ɨ́ɨ ɨ́ ráa, sáva kuviꞌ rává. 20 Nea̱ tiempúꞌ yukuán jee nkaku Moisés. Jee nkuvaa̱ꞌa iniꞌ Ndiosíꞌ nnea̱ꞌyá-a rea̱ꞌ. Jee nsii̱kuéꞌnu ráa rea̱ꞌ ua̱nii̱ꞌ yoa̱oa̱ꞌ iniꞌ veꞌi tááꞌ rea̱ꞌ. 21 Jee sáá nxii̱nóo íyó ráa rea̱ꞌ, jee nnaa̱keꞌen sea̱ꞌya sɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ rey Faraón maa. Jee nsii̱kuéꞌnu ña maa kuéntáꞌ ɨɨn sea̱ꞌya ña. 22 Jee nxii̱néꞌénꞌ ráa maa nɨꞌɨ tua̱ꞌun níchí jíníꞌ rá tea̱e Egipto, jee nkua̱níchí xá xii̱nii̱ꞌ rea̱ꞌ jín yaa̱ nkaꞌanꞌ rea̱ꞌ jín yaa̱ nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ. 23 ’Sáá nkenta íñɨ ɨ́ rea̱ꞌ ua̱vii̱xiko kuii̱yaa̱ꞌ, jee nkuini rea̱ꞌ kɨi̱nea̱ꞌyá rea̱ꞌ rá tataꞌ rea̱ꞌ, yaa̱ kúvi ñɨvɨ Israel. 24 Jee sáá niniꞌ rea̱ꞌ ɨɨn tea̱e Egipto sáꞌá kini-i ɨɨn ráa yukuán, jee nnama rea̱ꞌ tea̱e vá. Jee nnaa̱saꞌá kini ii̱ii̱ꞌ rea̱ꞌ tea̱e Egipto, jee ñaꞌniꞌ rea̱ꞌ maa. 25 Jee nkaꞌvi iniꞌ rea̱ꞌ yaa̱ kii̱kua̱ꞌun iniꞌ rá táꞌán rea̱ꞌ, yaa̱ kuatíñú Ndiosíꞌ rea̱ꞌ sáva sikáku-u ráa. Soo ntu ñaa̱kua̱ꞌun iniꞌ ráa yaꞌá. 26 Jee kii̱vɨi̱ꞌ stéñua̱ꞌún, nnaa̱niꞌinꞌ rea̱ꞌ ua̱vii̱ꞌ ráa kántáꞌán. Jee nkuini rea̱ꞌ yaa̱ numaa̱nii̱ꞌ ɨɨn

23

Hechos Hechos 7 7

inka ráa sáꞌá rea̱ꞌ, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: “¡Ránó tea̱e! ¡Ɨɨn ni ñaniꞌ kúvi rán! ¿Naa̱chi stúfíꞌ ɨɨn inka rán maárán?” nkachiꞌ Moisés nua̱ua̱nꞌ ráa. 27 ’Soo tea̱e sáꞌá kini táꞌán vá, nchii̱naꞌá rea̱ꞌ Moisés jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: “¿Né ɨɨn ñani nó kúvi nú tea̱e tátúníꞌ nú nua̱ua̱nꞌ ráníꞌ, jín kuéntáꞌ juez jiéꞌnéꞌ nú kuaa̱chi nua̱ua̱nꞌ ránꞌ, résa? 28 ¿Á kuíni nú kaꞌniꞌ nú nuꞌuꞌ, kuéntáꞌ ñaꞌniꞌ nú tea̱e Egipto iku?” nkachiꞌ tea̱e sáꞌá kini vá. 29 Sáá ntesoa̱ꞌo Moisés tua̱ꞌun yaꞌá, nkeꞌen rea̱ꞌ maa nxii̱nóo rea̱ꞌ jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ rea̱ꞌ, jee nkenta rea̱ꞌ nación Madián. Yukuán nééꞌ rea̱ꞌ jee nkuvi rea̱ꞌ toa̱ꞌoa̱ꞌ yukuán. Jee yukuán ˻ntaa̱naa̱ꞌá rea̱ꞌ, jee˼ nii̱yo ua̱vii̱ꞌ sea̱ꞌya yɨ ɨ́ɨ ɨ́ rea̱ꞌ. 30 ’Sáá njiaa̱ꞌa ua̱vii̱xiko kuii̱yaa̱ꞌ, jee ntua̱vi najiáꞌáꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ñua̱ꞌún sáɨn, nua̱ua̱nꞌ íñɨ ɨ́ yuku naa̱ní Sinai. Ntua̱vi najiáꞌáꞌ ííꞌ vá maa̱ꞌñú ñuꞌunꞌ nua̱ua̱nꞌ tua̱yukúꞌ iñu yaa̱ káyúꞌ. 31 Jee ntii̱vɨ ɨ́ xii̱nii̱ꞌ Moisés jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ niniꞌ rea̱ꞌ nxii̱nénua̱ua̱nꞌ-u nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ. Jee nkua̱yatin rea̱ꞌ sáva kunea̱ꞌyá vaa̱ꞌa rea̱ꞌ kaa̱ꞌ, jee ntesoa̱ꞌo rea̱ꞌ taa̱chii̱ꞌ yuꞌú maá Ita̱ oꞌoꞌ-ó, yaa̱ nkachiꞌ-i: 32 “Nuꞌuꞌ ví Ndiosíꞌ yaa̱ nneñua̱ꞌun rá jííꞌ nú yanaꞌán nuꞌuꞌ. Suvinii̱ꞌ ví Ndiosíꞌ yaa̱ nneñua̱ꞌun Abraham, jín Isaac, jín Jacobo” nkachiꞌ Ndiosíꞌ. Soo nkii̱jiéꞌé nkisɨɨ Moisés maa nyua̱ꞌví rea̱ꞌ. Jee ntu nkíji iniꞌ rea̱ꞌ kunea̱ꞌyá rea̱ꞌ. 33 Jee nkachiꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ: “Tava rá nii̱jiaa̱nꞌ sua̱kua̱nꞌ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nú, chi ñuꞌun ii̱ii̱ꞌ ví nua̱ua̱nꞌ íñɨ ɨ́ nú. 34 Nnea̱ꞌyá nii̱ꞌ jee niniꞌ nii̱ꞌ tua̱nóꞌó nóꞌo rá ñɨvɨ nii̱ꞌ nééꞌ Egipto. Ntesoa̱ꞌo nii̱ꞌ yaa̱ tána ráa, jee nkuun nii̱ꞌ vaa̱ji nii̱ꞌ, sáva sikáku nii̱ꞌ ráa. ¡Neꞌenꞌ ntañúꞌún! Tají nii̱ꞌ noꞌó nea̱ nación Egipto” nkachiꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó nua̱ua̱nꞌ Moisés. Jee suni nkachiꞌ Esteban: 35 ―Maá Moisés yaꞌá ví yaa̱ nkua̱ichi iniꞌ rá jííꞌ-ó yaa̱naa̱ꞌán, jee nkachiꞌ ráa: “¿Né ɨɨn ñani nó yaa̱ kúvi nú tea̱e tátúníꞌ nua̱ua̱nꞌ ránꞌ, jín kuéntáꞌ juez jiéꞌnéꞌ nú kuaa̱chi nua̱ua̱nꞌ ránꞌ, résa?” nkachiꞌ ráa. Tea̱e vá, ntaa̱jí Ndiosíꞌ rea̱ꞌ, sáva kuvi rea̱ꞌ maá tea̱e yaa̱ tatúníꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa jín yaa̱ sikáku rea̱ꞌ ráa nakuii̱ñɨi̱ núne ráa. Jee nchii̱neí najiáꞌáꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ rea̱ꞌ, yaa̱ ntúvi nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ nteñu tua̱yukúꞌ iñu yaa̱ káyúꞌ. 36 Tea̱e vá nyosoꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa, nua̱ua̱nꞌ kuákene ráa. Jee nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ aa̱nasɨ ɨ́ ˻yaa̱ sáꞌá-a yaa̱ tii̱vɨ ɨ́ xíniꞌ ñɨvɨ˼ jín señáꞌ

Hechos 7

24

nua̱ua̱nꞌ nación Egipto, jín nua̱ua̱nꞌ nteñúꞌún naa̱ní Kuéꞌé, jín nua̱ua̱nꞌ ñua̱ꞌún sáɨn ua̱vii̱xiko kuii̱yaa̱ꞌ. 37 Yaꞌá ví maá Moisés yaa̱ nkachiꞌ-i nua̱ua̱nꞌ rá sea̱ꞌya ichiyúkúnꞌ Israel: “Kani Ndiosíꞌ ɨɨn tea̱e nteñu tataꞌ rán, sáva kuvi-i profeta kuéntáꞌ nuꞌuꞌ, yaa̱ kuꞌva rea̱ꞌ tua̱ꞌun rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ tea̱e vá. Tɨɨn kuéntáꞌ rán tua̱ꞌun kachiꞌ tea̱e vá”, nkachiꞌ Moisés. 38 Yaꞌá ví Moisés yaa̱ níñɨ rea̱ꞌ jín rá ñɨvɨ Israel nkua̱tútú nua̱ua̱nꞌ ñua̱ꞌún sáɨn. Jee nii̱ñɨ rea̱ꞌ jín najiáꞌáꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ, yaa̱ nkaꞌanꞌ jín rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ yuku naa̱ní Sinai. Jee nii̱ñɨ rea̱ꞌ jín rá jííꞌ-ó yaa̱naa̱ꞌán. Jee Moisés ví yaa̱ nnii̱ꞌii̱nꞌ rea̱ꞌ rá tua̱ꞌun yaa̱ sáꞌá yaa̱ kutekuꞌ-ó, sáva taji rea̱ꞌ maa nua̱ua̱nꞌ ránú. 39 ’Soo ntu nkuíni rá jííꞌ-ó yaa̱naa̱ꞌán kaníjiá ráa Moisés, jee nkua̱ichi iniꞌ ráa rea̱ꞌ. Jee nñua̱ꞌun víꞌí iniꞌ ánímaꞌ ráa nnii̱kó ráa nación Egipto. 40 Nkachiꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ Aarón: “Saꞌá inka rá ndiosíꞌ, sáva kosoꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ-ó. Chi Moisés yaꞌá yaa̱ ntavaꞌ rea̱ꞌ yó nea̱ nación Egipto, ntu jíníꞌ ránꞌ ná nkuvi jín rea̱ꞌ”,7:40 nkachiꞌ ráa. 41 Jee nsaa̱ꞌá ráa santúꞌ ñunéꞌyúꞌ kuéntáꞌ íyó chelu. Jee ñaꞌniꞌ ráa saa̱naa̱ꞌ jee nteñuꞌunꞌ ráa maa sáva soa̱koa̱ꞌ ráa maa nua̱ua̱nꞌ santúꞌ vá. Jee nkua̱sɨi̱ɨi̱ iniꞌ ráa jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ nsaa̱ꞌá ráa jín naꞌá ráa. 42 Saáva nkuiyo Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa. Jee nxii̱nóo rea̱ꞌ ráa kuneñua̱ꞌun ráa rá tiua̱ua̱nꞌ nééꞌ súkún, sánikuaa̱ꞌ nkachiꞌ rá profeta, yaa̱ nkachiꞌ Ndiosíꞌ: ¡Ránoꞌó tataꞌ Israel! ¿Á ñaꞌniꞌ rán saa̱naa̱ꞌ jee nsoa̱koa̱ꞌ rán maa nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ, ni úvíxiko kuii̱yaa̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ñua̱ꞌún sáɨn? 43 Ntua̱ví, chisaꞌ nii̱kónúun rán jín vesayo ndiosíꞌ naa̱ní Moloc, jín santúꞌ ñunéꞌyúꞌ tiua̱ua̱nꞌ ɨɨn ndiosíꞌ naa̱ní Renfán. Rá santúꞌ ñunéꞌyúꞌ yukuán nsaa̱ꞌá rán maa sáva kuneñua̱ꞌun rán rává. Saáva siíyo nii̱ꞌ ránoꞌó jee siáꞌa íká nii̱ꞌ kaa̱ꞌ ránoꞌó nsú kaa̱ꞌ ñuunꞌ Babilonia, nkachiꞌ Ndiosíꞌ. Jee suni nkachiꞌ Esteban:

7:40

Nkachiꞌ ráa yaꞌá sáá nneeꞌ Moisés xii̱nii̱ꞌ yuku Sinai ua̱vii̱xiko kii̱vɨi̱ꞌ.

25 44

Hechos Hechos 7 7

―Nii̱yo máá maá vesayo saꞌma káꞌnú jín rá jííꞌ-ó, nua̱ua̱nꞌ ñua̱ꞌún sáɨn. Yukuán néñua̱ꞌun ráa Ndiosíꞌ chi yukuán nástúvi yaa̱ Ndiosíꞌ íñɨ ɨ́ jín ráa. Jee nii̱yo vesayo vá sáni ntaa̱túníꞌ Ndiosíꞌ sáá nkachiꞌ-i nua̱ua̱nꞌ Moisés, yaa̱ saꞌá ráa maa sánikuaa̱ꞌ niniꞌ Moisés yaa̱ nxii̱néꞌénꞌ Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ. 45 Sáá nnaa̱tɨɨn rá jííꞌ yaa̱naa̱ꞌán-ó vesayo vá, jee nkiji ráa yaꞌá jín-i, sáá nkenta ráa yaꞌá jín Josué yaa̱ nyosoꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa. Jee ni nnea̱ꞌyá jín nua̱ua̱nꞌ ráa jee ntavaꞌ Ndiosíꞌ rá ñɨvɨ rá inka nación yaa̱ nneeꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuꞌun yaꞌá, chi nkuneí ráa sii̱kɨi̱ꞌ rá ñɨvɨ vá nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ jee ntɨɨn ráa ñuꞌun vá. Jee yaꞌá ñaa̱tíñú ráa vesayo vá, nea̱ rá kii̱vɨi̱ꞌ ntaa̱túníꞌ rey David ñuunꞌ-ó. 46 Jee nnii̱ꞌii̱nꞌ David nii̱yo maa̱nii̱ iniꞌ Ndiosíꞌ nnea̱ꞌyá-a rea̱ꞌ. Jee nii̱kaa̱nꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ, yaa̱ kani rea̱ꞌ ɨɨn veꞌi nua̱ua̱nꞌ koo xika Ndiosíꞌ, yaa̱ nneñua̱ꞌun Jacobo. 47 Soo Salomón, ˻sea̱ꞌya yɨ ɨ́ɨ ɨ́ Davidꞌ˼ ví yaa̱ nsaa̱ꞌá veꞌi Ndiosíꞌ. 48 Súnikaa̱ꞌ Ndiosíꞌ máá kúñáꞌnú kaa̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ ntu nééꞌ-e iniꞌ veꞌi sáꞌá rá ñɨvɨ jín naꞌá ráa. Sukuán nkachiꞌ ɨɨn profeta: 49 ˻Nkachiꞌ Ndiosíꞌ˼: Antivɨ ɨ́ ví kuéntáꞌ mesa nua̱ua̱nꞌ tátúníꞌ nii̱ꞌ. Jee ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá kúvi kuéntáꞌ ɨɨn teyuꞌ nua̱ua̱nꞌ yósóꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ nii̱ꞌ. ¿Ná veꞌi saꞌá rán kuvi nii̱ꞌ, résa?, nkachiꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó. Áxí ¿né núꞌ najiaa̱ví nii̱ꞌ? 50 ¿Á nsú jín naꞌá nii̱ꞌ nsaa̱ꞌá nii̱ꞌ nɨꞌɨ rá yaꞌá, rúja?, nkachiꞌ Ndiosíꞌ, nkachiꞌ profeta vá. Jee suni nkachiꞌ Esteban: 51 ―¡Ránoꞌó nii̱ꞌin ánímaꞌ! Ánímaꞌ rán íyó kuéntáꞌ ánímaꞌ rá ñɨvɨ inka rá nación yaa̱ ntu níso yɨkɨkúñu ráa señáꞌ Ndiosíꞌ naa̱ní circuncisión, yaa̱ ntu chíꞌi ráa maáráa xii̱ntíín Ndiosíꞌ, ni ntu tésóꞌo rán tua̱ꞌun rea̱ꞌ kuéntáꞌ rá ñɨvɨ vá. Sukuáni núníꞌin rán nua̱ua̱nꞌ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ. Sánikuaa̱ꞌ nsaa̱ꞌá rá jííꞌ rán yaa̱naa̱ꞌán, suni sukuán sáꞌá rán. 52 ¿Né ɨɨn rá profeta ntu níto ua̱ꞌvii̱ꞌ rá jííꞌ rán yaa̱naa̱ꞌán, rúja? Jee ñaꞌniꞌ ráa rá tea̱e vá yaa̱ nkachitua̱ꞌún yaa̱chii̱ꞌ ráa, yaa̱ kiji máá maá tea̱e yaa̱ naa̱aꞌa̱ kúvi rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. Jee nnaa̱kua̱ꞌva rán rea̱ꞌ, jee ñaꞌniꞌ rán maa. 53 Suvirán ví yaa̱ nii̱ꞌii̱nꞌ ley Ndiosíꞌ, yaa̱ njiaa̱ꞌa rá najiáꞌáꞌ ííꞌ rea̱ꞌ, jee ni ntu síkúnkuvi rán maa ―nkachiꞌ Esteban nua̱ua̱nꞌ rá tea̱e kúvi justicia.

Hechos 7

26

Nii̱ꞌii̱ꞌ Esteban Sáá ntesoa̱ꞌo ráa rá tua̱ꞌun yaꞌá, jee nkitɨ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ ánímaꞌ ráa, jee nea̱ káꞌñɨ ɨ́ꞌ nua̱ꞌun ráa nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ. 55 Soo nkuneí Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ jín rea̱ꞌ. Jee nnea̱ꞌyá vaa̱ꞌa rea̱ꞌ nea̱ súkún, jee niniꞌ rea̱ꞌ vaa̱nea̱ꞌ ntua̱ua̱n nuva Ndiosíꞌ kúñáꞌnú, jín Jesús íñɨ ɨ́ ichi kuáꞌá Ndiosíꞌ ˻nua̱ua̱nꞌ tátúníꞌ-i˼. 56 Jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: ―¡Kunea̱ꞌyá rán! Néꞌyá nii̱ꞌ núne antivɨ ɨ́ nua̱ua̱nꞌ nééꞌ Ndiosíꞌ. Jee néꞌyá nii̱ꞌ Jesús, yaa̱ nkenta kúvi rea̱ꞌ tea̱e, íñɨ ɨ́ rea̱ꞌ ichi kuáꞌá Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ Esteban. 57 Jee nkaa̱najín nii̱ꞌin ráa, jee ñasɨꞌ ráa soa̱ꞌo ráa, jee ntáká ráa ntaa̱vii̱ꞌ ráa rea̱ꞌ. 58 Jee sáá ntavaꞌ ráa rea̱ꞌ yuꞌú ñuúnꞌ, jee kúun ráa yua̱ua̱ꞌ rea̱ꞌ. Jee rá ñɨvɨ yaa̱ nxii̱kóñáꞌán ráa rea̱ꞌ, ˻sáá kúun ráa yua̱ua̱ꞌ rea̱ꞌ,˼ jee ñakɨnꞌ ráa rá saꞌma níjin nkáꞌnú síín ráa jiea̱ꞌea̱ꞌ ɨɨn tea̱e súchí, naa̱ní Saulo. 59 Jee ni kúun ráa yua̱ua̱ꞌ Esteban, jee nnaa̱kuetu rea̱ꞌ, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: ―¡I a̱toꞌoꞌ nii̱ꞌ Jesús! Nakeꞌen taa̱chii̱ꞌ káꞌánꞌ nii̱ꞌ. 60 Jee nñaa̱kuii̱ñɨi̱ ítɨ ɨ́ rea̱ꞌ, jee nkachiꞌ nii̱ꞌin rea̱ꞌ: ―¡I a̱toꞌoꞌ nii̱ꞌ! ¡Koto tɨɨn kuéntáꞌ nú kuaa̱chi yaꞌá sii̱kɨi̱ꞌ ráa! Jee sáá nkachiꞌ rea̱ꞌ tua̱ꞌun yaꞌá, jee niꞌiꞌ rea̱ꞌ. 1 Jee nuún jiáni iniꞌ Saulo jín ráa kaꞌniꞌ ráa Esteban 54

8

Saulo nsaa̱ꞌá kini rea̱ꞌ rá ñɨvɨ kúneí iniꞌ rává Jesús. Jee maá kii̱vɨi̱ꞌ yukuán, nkii̱jiéꞌé nsaa̱ꞌá kini ráa rá ñɨvɨ yaa̱ kúneí iniꞌ rává Jesús yaa̱ kútútú rává ñuunꞌ Jerusalén. Jee nɨꞌɨ rá ñɨvɨ vá ñea̱tea̱nuun ráa nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ rá ñuunꞌ tɨ ɨ́ɨn Judea jín Samaria. Soo nkinoa̱o métúꞌún rá apóstol. 2 Jee tea̱e káꞌvi ni, yaa̱ yɨ ɨ́tíñú ráa nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ, nsea̱ꞌí ráa ñunéꞌyúꞌ Esteban, jee jiáku nasɨ ɨ́kuitɨꞌ iniꞌ ráa jiea̱ꞌea̱ꞌ rea̱ꞌ. 3 Soo Saulo xínáánꞌ rea̱ꞌ grupo rá ñɨvɨ kúneí iniꞌ ráa Jesús, jee kívɨ rea̱ꞌ veꞌi ta veꞌi jee síúꞌun rea̱ꞌ rá tea̱e vá jín rá ñaꞌan vá, jee jiánaka rea̱ꞌ ráa vekaa̱a. Ntea̱kua̱tua̱ꞌún tua̱ꞌun vaa̱ꞌa ñuunꞌ Samaria I a̱ñaa̱jee rá ñɨvɨ ñétenuun vá, jee nii̱kónúun ráa, jee nstea̱kútua̱ꞌún ráa tua̱ꞌun váꞌa Jesús. 5 Jee ñaa̱ꞌaa̱nꞌ Felipe ñuunꞌ 4

27

Hechos Hechos 8 8

Samaria, jee nstea̱kútua̱ꞌún rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ yukuán jiea̱ꞌea̱ꞌ Cristo. 6 Jee kuea̱ꞌea̱ꞌ ñɨvɨ nuún nkuvi iniꞌ ráa ntesoa̱ꞌo ñáꞌnú ráa yaa̱ nkachiꞌ Felipe. Sáá ntesoa̱ꞌo ráa maa jee niniꞌ ráa rá señáꞌ aa̱nasɨ ɨ́ nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ. 7 Chi nxii̱núvi rea̱ꞌ kuea̱ꞌea̱ꞌ ñɨvɨ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ taa̱chii̱ꞌ kíni. Jee sáá kéne rá taa̱chii̱ꞌ kíni vá nkaa̱najín nii̱ꞌin-i. Jee nxii̱núvi rea̱ꞌ kuea̱ꞌea̱ꞌ ñɨvɨ ntu kúvi kantaꞌ jín kuea̱ꞌea̱ꞌ ñɨvɨ lénkó. 8 Saájee nkua̱sɨi̱ɨi̱ víꞌí iniꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ vá. 9 Soo yukuán nneeꞌ ɨɨn tea̱e naa̱ní Simón. Né kúvi nsaa̱ꞌá tásɨ ɨ́ rea̱ꞌ. Jee ntii̱vɨ ɨ́ xii̱nii̱ꞌ rá ñɨvɨ Samaria nnea̱ꞌyá ráa rea̱ꞌ. Jee nkachiꞌ vii̱xii̱ꞌ rea̱ꞌ ni kaa̱ꞌ, yaa̱ kúvi rea̱ꞌ ɨɨn tea̱e kúñáꞌnú. 10 Jee nɨꞌɨ ñɨvɨ ntesoa̱ꞌo vaa̱ꞌa nua̱ua̱nꞌ káꞌánꞌ rea̱ꞌ, nea̱ ñɨvɨ kuáchí jín nea̱ ñɨvɨ ñáꞌnú. Jee nkachiꞌ ráa: ―Tea̱e yaꞌá níso rea̱ꞌ fuerza ííꞌ ñáꞌnú Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ rá ñɨvɨ Samaria. 11 Ntesoa̱ꞌo ñáꞌnú ráa maa, chi kuea̱ꞌea̱ꞌ tiempúꞌ nxii̱náꞌví rea̱ꞌ ráa, chi nsaa̱ꞌá tásɨ ɨ́ rea̱ꞌ. 12 Soo sáá nii̱nua̱ iniꞌ ráa tua̱ꞌun váꞌa yaa̱ stékútua̱ꞌún Felipe jiea̱ꞌea̱ꞌ ichi nua̱ua̱nꞌ tátúníꞌ Ndiosíꞌ jín jiea̱ꞌea̱ꞌ Jesucristo, jee ñaa̱nuté ráa, kúvi tea̱e, kúvi ñaꞌan. 13 Jee suni nea̱ maá Simón nii̱nua̱ iniꞌ rea̱ꞌ jee ñaa̱nuté rea̱ꞌ. Saájee nkua̱táꞌán rea̱ꞌ jín Felipe. Jee sáá niniꞌ rea̱ꞌ rá señáꞌ jín rá aa̱nasɨ ɨ́ sáꞌá Felipe, ˻yaa̱ stúvi-i yaa̱ ntaa̱jí Ndiosíꞌ tua̱ꞌun vá,˼ jee ntii̱vɨ ɨ́ xíniꞌ rea̱ꞌ. 14 Sáá ntesoa̱ꞌo rá apóstol nééꞌ Jerusalén, yaa̱ ntɨɨn rá ñɨvɨ ñuunꞌ Samaria tua̱ꞌun Ndiosíꞌ, jee nchua̱ichí ráa Pedro jín Juan yukuán. 15 Sáá nkenta ráa yukuán, jee nii̱kaa̱nꞌ táꞌvíꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ rá ñɨvɨ vá, sáva nii̱ꞌii̱nꞌ rá ñɨvɨ vá Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ kii̱vɨ-ɨ ráa. 16 Chi ntiáꞌan kii̱vɨ rea̱ꞌ iniꞌ ni ɨɨn ráa. Chisaꞌ kuaa̱chi ñaa̱nuté ráa sáva stúvi ráa yaa̱ ya nkii̱vɨ ráa nua̱ua̱nꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó Jesús. 17 I a̱ñaa̱jee nchii̱só Pedro jín Juan naꞌá ráa rává, jee nkii̱vɨ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ iniꞌ rává. 18 Sáá niniꞌ Simón, yaa̱ jiáꞌa Ndiosíꞌ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ nua̱ua̱nꞌ ñɨvɨ sáá chísó rá apóstol naꞌá ráa rává, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ kuꞌva rea̱ꞌ xua̱ꞌún nua̱ua̱nꞌ ráa, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: 19 ―Suni taji xá fuerza ííꞌ ii̱ñaa̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ, yaa̱ chisó nii̱ꞌ naꞌá nii̱ꞌ nea̱ ni ɨɨn ñɨvɨ, jee nii̱ꞌii̱nꞌ rea̱ꞌ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ.

Hechos 8

28

20

Soo nkachiꞌ Pedro nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ: ―¡Naanꞌ xua̱ꞌún nú jín nú! Chi jiáni iniꞌ nú yaa̱ keꞌen nú jín xua̱ꞌún nú taa̱ꞌvii̱ꞌ síkútaꞌviꞌ Ndiosíꞌ. 21 Nsú taa̱ꞌvii̱ꞌ nú ví yaa̱ saꞌá nú tiñu yaꞌá, chi ntu náaꞌ ánímaꞌ nú nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. 22 Saájee nakani iniꞌ nú yaa̱ nii̱váꞌa yaꞌá yaa̱ ñúꞌún iniꞌ nú. Jee kaa̱kaa̱nꞌ táꞌvíꞌ nua̱ua̱nꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó yaa̱ sanaanꞌ kunekáꞌnú iniꞌ rea̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ ñúꞌún iniꞌ ánímaꞌ nú. 23 Chi jíníꞌ nii̱ꞌ, yaa̱ ñúꞌún táꞌvi iniꞌ nú kúneí-i jín noꞌó, jee yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nú xii̱ntíín yaa̱ kaneꞌen yaa̱ ñúꞌún iniꞌ nú. 24 Jee nnaa̱xiníkó Simón: ―Kaa̱kaa̱nꞌ táꞌvíꞌ rán jiea̱ꞌea̱ꞌ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó, sáva ni ɨɨn tua̱nóꞌó yaa̱ nkachiꞌ rán ntaa̱ꞌánꞌ nii̱ꞌ maa. 25 Sáá nkuvi nsaa̱náaꞌ Pedro jín Juan yaa̱ naáꞌ yaa̱ niniꞌ ráa jee nkachitua̱ꞌún ráa tua̱ꞌun I a̱toꞌoꞌ-ó, jee kuíre nkene ráa yukuán sáva nikó ráa nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Jerusalén. Jee ni kuaa̱jiaa̱ꞌa ráa jee nstea̱kútua̱ꞌún ráa tua̱ꞌun vaa̱ꞌa Jesús nua̱ua̱nꞌ kuea̱ꞌea̱ꞌ rá ñuunꞌ tɨ ɨ́ɨn Samaria. Felipe jín tea̱e nísotíñú nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Etiopía Jee kuíre ɨɨn najiáꞌáꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ nkachiꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ Felipe: “Nakuiñɨꞌ jee kuáꞌán ichi sur ichi kuáꞌánꞌ nea̱ ñuunꞌ Jerusalén jín nea̱ ñuunꞌ Gaza, jee ichi vá jiáꞌa-a nua̱ua̱nꞌ ñua̱ꞌún sáɨn.” 27 Jee nkea̱chí rea̱ꞌ jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ rea̱ꞌ. Jee niniꞌ rea̱ꞌ ɨɨn tea̱e ñuunꞌ Etiopía yaa̱ nkuvi ɨɨn eunuco8:27 , yaa̱ nísotíñú-u chii̱ji naꞌá Candace. Candace kúni káchíꞌ reina yaa̱ tátúníꞌ ña nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Etiopía. “Tesorero” ví tea̱e nísotíñú vá, yaa̱ nééꞌ sii̱kɨi̱ꞌ nɨꞌɨ xua̱ꞌún reina vá. Ñaa̱ꞌaa̱nꞌ rea̱ꞌ ñuunꞌ Jerusalén nneñua̱ꞌun rea̱ꞌ Ndiosíꞌ. 28 I a̱ñaa̱jee kuaa̱noꞌonꞌ rea̱ꞌ, jee nééꞌ rea̱ꞌ iniꞌ “carreta” rea̱ꞌ. Káꞌvi rea̱ꞌ tutuꞌ níso tua̱ꞌun profeta Isaías, yaa̱ njiaa̱ꞌa Ndiosíꞌ tua̱ꞌun vá nua̱ua̱nꞌu tióꞌ chíji. 29 Jee nkachiꞌ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ Felipe: ―Kuáꞌán kuyatin jee kutáꞌán jín “carreta” yaꞌá. 30 Ninu rea̱ꞌ ñaa̱taꞌan rea̱ꞌ “carreta”, jee ntesoa̱ꞌo rea̱ꞌ yaa̱ káꞌvi tea̱e Etiopía tutuꞌ níso tua̱ꞌun Isaías. Jee nii̱kaa̱tua̱ꞌún rea̱ꞌ: ―¿Á jiákua̱ꞌun iniꞌ nú, yaa̱ káꞌvi nú? 26

8:27

Ɨɨn eunuco ntu kúvi koo sea̱ꞌya rea̱ꞌ.

29 31

Hechos Hechos 8 8

Jee nnaa̱xiníkó tea̱e vá: ―¿Naa̱ja kúvi kii̱kua̱ꞌun iniꞌ nii̱ꞌ, retú ntua̱náꞌ íyó ɨɨn yaa̱ xinéꞌénꞌe nuꞌuꞌ? Jee nii̱kaa̱nꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ Felipe, yaa̱ kaa-a jee kikuneeꞌ-e jín rea̱ꞌ. 32 Tua̱ꞌun Ndiosíꞌ nééꞌ nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ nua̱ua̱nꞌ káꞌvi rea̱ꞌ káchíꞌ suꞌva: Ntu jíne rea̱ꞌ yuꞌú rea̱ꞌ. Kuéntáꞌ ɨɨn lanchi ñaa̱naa̱ka ráa nua̱ua̱nꞌ jiáꞌníꞌ ráa tii̱ꞌ, jee kuéntáꞌ ɨɨn lanchi lúlí masúꞌ íñɨ ɨ́ ichinúúnꞌ tea̱e, yaa̱ sété-e kaa̱chii̱ꞌ tii̱ꞌ, 33 Njiaa̱ꞌa ráa tua̱ꞌun kánuun nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ, jee nsá naa̱aꞌa̱ nsaa̱náaꞌ ráa sii̱kɨi̱ꞌ rea̱ꞌ. ¿Né ɨɨn kúvi nakani tua̱ꞌun jiea̱ꞌea̱ꞌ ichiyúkúnꞌ rea̱ꞌ, résa? Chi ˻ni ɨɨn ntua̱náꞌ íyó,˼ chi niꞌiꞌ rea̱ꞌ jee nkene rea̱ꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá, nkachiꞌ nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ níso tua̱ꞌun Ndiosíꞌ. 34 Jee nkachiꞌ eunuco nísotíñú vá nua̱ua̱nꞌ Felipe: ―Kátua̱ꞌún nii̱ꞌ xá noꞌó, ¿Né ɨɨn jiea̱ꞌea̱ꞌ káꞌánꞌ profeta? ¿Á káꞌánꞌ rea̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ maáréꞌ áxí jiea̱ꞌea̱ꞌ inka kaa̱ꞌ ñɨvɨ? ―nkachiꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ Felipe. 35 Saájee nkii̱jiéꞌé Felipe jín tua̱ꞌun yaꞌá níso nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ ííꞌ ˻yaa̱ nkaꞌvi rea̱ꞌ˼, jee nstea̱kútua̱ꞌún-u tua̱ꞌun váꞌa jiea̱ꞌea̱ꞌ Jesús nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ. 36 Jee ni kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa ichi, jee nkenta ráa nua̱ua̱nꞌ ñúꞌún nute. Jee nkachiꞌ tea̱e nísotíñú vá: ―¡Kunea̱ꞌyá nute vá! ¿Á íyó yaa̱ chúsává yaa̱ kuanuté nii̱ꞌ? 37 [Jee nkachiꞌ Felipe nua̱ua̱nꞌ-u: ―Kuvi, retú ínú iniꞌ nú jín nɨꞌɨ nea̱ ánímaꞌ nú. Jee nkachiꞌ tea̱e nísotíñú: ―Ínú iniꞌ nii̱ꞌ yaa̱ sea̱ꞌya Ndiosíꞌ ví Jesucristo.] 38 I a̱ñaa̱jee ntaa̱túníꞌ tea̱e nísotíñú, yaa̱ sikɨ ɨ́kuii̱ñɨi̱ꞌ rá tea̱e síkáka ráa “carreta”. Jee Felipe jín maáréꞌ, nnuun ni núvíꞌ ráa jee nkii̱vɨ ráa nua̱ua̱nꞌ nute. Jee nsii̱kuánuté Felipe maa. 39 Sáá nkene ráa nua̱ua̱nꞌ nute, jee Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó nsiíyo-o Felipe. Jee tea̱e nísotíñú ntu níníꞌ rea̱ꞌ kaa̱ꞌ maa. Jee nnaa̱kuꞌun rea̱ꞌ ichi kuaa̱noꞌonꞌ rea̱ꞌ, jee kúsɨ ɨ́ɨ víꞌí iniꞌ rea̱ꞌ. 40 Soo ya íñɨ ɨ́ Felipe nea̱ ñuunꞌ Azoto

Hechos 8

30

ninɨꞌ rea̱ꞌ. Jee kuaa̱jiaa̱ꞌa rea̱ꞌ jee nstea̱kútua̱ꞌún rea̱ꞌ tua̱ꞌun váꞌa jiea̱ꞌea̱ꞌ Jesús nua̱ua̱nꞌ ntáká rá ñuunꞌ nea̱ nkenta rea̱ꞌ ñuunꞌ Cesarea. Nsama iniꞌ Saulo Jee Saulo síúꞌví ii̱ii̱ꞌ rea̱ꞌ yaa̱ kaꞌniꞌ rea̱ꞌ rá ñɨvɨ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ráa ichi Jesús. Jee ñaa̱ꞌaa̱nꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ sua̱tua̱ꞌ kúñáꞌnú kaa̱ꞌ, 2 jee nnii̱kaa̱nꞌ rea̱ꞌ yaa̱ kua̱ꞌva-a ɨɨn tutuꞌ nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ, yaa̱ kua̱ꞌva rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá tea̱e nééꞌ sii̱kɨi̱ꞌ rá veñua̱ꞌun lúlí ñuunꞌ Damasco nua̱ua̱nꞌ kútútú rá ñɨvɨ Israel, yaa̱ naa̱ní sinagoga. Tutuꞌ vá kachiꞌ yaa̱ níso rea̱ꞌ tiñu, yaa̱ retú naniꞌinꞌ rea̱ꞌ né ni ɨɨn ñɨvɨ yaa̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ichi vá, vaa̱ni tea̱e vaa̱ni ñaꞌan, jee kuꞌniꞌ rea̱ꞌ maa jee kinaka rea̱ꞌ maa nua̱ua̱nꞌ Jerusalén. 3 I a̱ñaa̱jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Damasco. Jee sáá nkua̱yatin rea̱ꞌ ñuunꞌ vá, saa̱naanꞌ kuitɨꞌ ntua̱ua̱nꞌ ɨɨn nuva ñuꞌunꞌ nea̱ súkún nchuꞌun tii̱yua̱ꞌ-u rea̱ꞌ. 4 I a̱ñaa̱jee nnaa̱niso rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuꞌun jee ntesoa̱ꞌo rea̱ꞌ ɨɨn taa̱chii̱ꞌ yuꞌú yaa̱ nkachiꞌ nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ: ―¡Saulo! ¡Saulo! ¿Naa̱ kuvi chi jíto ua̱ꞌvii̱ꞌ nú nuꞌuꞌ? 5 Jee nii̱kaa̱tua̱ꞌún Saulo: ―¿Né ɨɨn kúvi nú, I a̱toꞌoꞌ nii̱ꞌ? Jee nnaa̱xiníkó taa̱chii̱ꞌ yuꞌú vá: ―Maáníꞌ kúvi Jesús, yaa̱ jíto ua̱ꞌvii̱ꞌ nú. [Xínóꞌo nú maánú, kuéntáꞌ ɨɨn saa̱naa̱ꞌ yaa̱ jiáñúꞌ yátá tii̱ꞌ xii̱nii̱ꞌ tuxíi ñɨvɨ tájí tii̱ꞌ. 6 Nkisɨ Saulo máá ñúyúꞌví iniꞌ rea̱ꞌ, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: ―I a̱toꞌoꞌ nii̱ꞌ, ¿Ná kúvi yaa̱ kuíni nú yaa̱ saꞌá nii̱ꞌ? Jee I a̱toꞌoꞌ-ó nkachiꞌ:] ―Nakoa̱o jee kii̱vɨ ñuunꞌ vá. Jee yukuán kachiꞌ ɨɨn ñɨvɨ ná kúvi yaa̱ íyó saꞌá nú. 7 I a̱ñaa̱jee rá tea̱e kuáꞌánꞌ kútáꞌán jín rea̱ꞌ, ñasɨꞌ taa̱chii̱ꞌ káꞌánꞌ ráa, chi nijinꞌ nijia ntesoa̱ꞌo ráa xinaꞌaꞌ yuꞌú vá, soo ntu niniꞌ ráa ni ɨɨn yaa̱ káꞌánꞌ vá. 8 Nnaa̱kuiñɨꞌ Saulo, jee sáá nnaa̱kune rá nchinúún rea̱ꞌ, ntu néꞌyá rea̱ꞌ kaa̱ꞌ. Jee ntɨɨn ráa naꞌá rea̱ꞌ, jee ñaa̱naa̱ka ráa rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Damasco. 9 Jee ua̱nii̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ ntu nkúvi kunea̱ꞌyá rea̱ꞌ, jee ntua̱náꞌ nyaa̱jíꞌ rea̱ꞌ ni ntua̱náꞌ niꞌi rea̱ꞌ. 10 Ñuunꞌ Damasco nneeꞌ ɨɨn tea̱e yaa̱ níkɨ ɨ́nꞌ rea̱ꞌ ichi Jesús. Naní rea̱ꞌ Ananías. Sáá nxii̱nénua̱ua̱nꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ jee nkachiꞌ-i nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ:

9

1

31

Hechos Hechos 9 9

―¡Ananías! Jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: ―I a̱toꞌoꞌ nii̱ꞌ. Yaꞌá nééꞌ nii̱ꞌ. 11 Jee nkachiꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ: ―Nakoa̱o jee kuáꞌán nú nua̱ua̱nꞌ ichi naa̱ní Ichi Naáꞌ. Jee iniꞌ veꞌi Judas, nanukú nú ɨɨn tea̱e ñuunꞌ Tarso, naa̱ní Saulo. Jee nákuetu rea̱ꞌ. 12 Nxii̱néꞌénꞌ nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ yaa̱ kájíkuitɨꞌ niniꞌ rea̱ꞌ ɨɨn tea̱e, naa̱ní Ananías, kiji-i nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ jee chisó-o naꞌá-a rea̱ꞌ, sáva nunijinꞌ nchinúún rea̱ꞌ. 13 Soo nnaa̱xiníkó Ananías: ―I a̱toꞌoꞌ nii̱ꞌ, tésóꞌo nii̱ꞌ kuea̱ꞌea̱ꞌ ñɨvɨ káꞌánꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ tea̱e vá. Ntesoa̱ꞌo nii̱ꞌ yaa̱ kuea̱ꞌea̱ꞌ nivaa̱ꞌa nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ráa nua̱ua̱nꞌ nú nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Jerusalén. 14 Jee njiaa̱ꞌa rá sua̱tua̱ꞌ kúñáꞌnú tiñu kuneeꞌ sii̱kɨi̱ꞌ rea̱ꞌ, sáva kiji rea̱ꞌ yaꞌá jee tɨɨn rea̱ꞌ ntaa̱ká rá ñɨvɨ néñua̱ꞌun ráa noꞌó ―nkachiꞌ Ananías. 15 Soo nkachiꞌ Ita̱ oꞌoꞌ-ó nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ: ―Kuáꞌán. Chi kúvi rea̱ꞌ tea̱e nkaa̱ji nii̱ꞌ sáva kuatíñú nii̱ꞌ maa, sáva kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ rea̱ꞌ jín tua̱ꞌun jiea̱ꞌea̱ꞌ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ ntu kúvi Israel, jín nua̱ua̱nꞌ rá rey yaa̱ tátúníꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñuunꞌ, jín nua̱ua̱nꞌ rá sea̱ꞌya tataꞌ ñɨvɨ Israel. 16 I a̱ñaa̱jee nuꞌuꞌ, xinéꞌénꞌ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ naa̱sa íyó kunoꞌo rea̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ nuꞌuꞌ ―nkachiꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó nua̱ua̱nꞌ Ananías. 17 Saájee ñaa̱ꞌaa̱nꞌ Ananías jee nkii̱vɨ rea̱ꞌ veꞌi nua̱ua̱nꞌ nééꞌ Saulo. Jee nchii̱só rea̱ꞌ naꞌá rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ-u, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: ―Ñaniꞌ, Saulo. Ita̱ oꞌoꞌ-ó, Jesús, ntua̱vi rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nú iniꞌ ichi váji nú. Jee maáréꞌ ntaa̱jí rea̱ꞌ nuꞌuꞌ, sáva kuvi nunijinꞌ nchinúún nú, jee sáva kuneí Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ nua̱ua̱nꞌ noꞌó ―nkachiꞌ Ananías. 18 Kuísá ntañúꞌún nkoyo rá íyó kuéntáꞌ íyó meeriáꞌ tiaa̱ká nchinúún rea̱ꞌ, jee nunijinꞌ nchinúún rea̱ꞌ. Jee nnakoa̱o rea̱ꞌ jee ñaa̱nuté rea̱ꞌ. 19 Jee nyajiꞌ rea̱ꞌ jee naa̱keni rea̱ꞌ. Jee nneeꞌ rea̱ꞌ ñuunꞌ Damasco kéꞌín kii̱vɨi̱ꞌ jín rá ñɨvɨ níkɨ ɨ́nꞌ ichi Jesús yaa̱ nééꞌ ráa yukuán.

Hechos 9

32

Nstea̱kútua̱ꞌún Saulo tua̱ꞌun váꞌa nua̱ua̱nꞌ ñɨvɨ ñuunꞌ Damasco 20 Jee kuíntañúꞌún nstea̱kútua̱ꞌún rea̱ꞌ iniꞌ rá veñua̱ꞌun lúlí jiea̱ꞌea̱ꞌ Jesús. Nkachiꞌ rea̱ꞌ yaa̱ Jesús kúvi sea̱ꞌya Ndiosíꞌ. 21 Jee ntii̱vɨ ɨ́ xíniꞌ rá ñɨvɨ tésóꞌo yaa̱ káchíꞌ rea̱ꞌ. Jee káchíꞌ ɨɨn inka ráa: ―¿Á nsú tea̱e yaꞌá kúvi yaa̱ xínáánꞌ-a rá ñɨvɨ néñua̱ꞌun ráa Jesús, nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Jerusalén, nékui? Jee vaa̱ji rea̱ꞌ yaꞌá, sáva tɨɨn rea̱ꞌ ráa, jee kɨi̱naa̱ka rea̱ꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ rá sua̱tua̱ꞌ kúñáꞌnú ―nkachiꞌ rá ñɨvɨ. 22 Soo núneí kaa̱ꞌ iniꞌ Saulo káꞌánꞌ rea̱ꞌ. Jee nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ yaa̱ nkua̱naan nkua̱suꞌva rá ñɨvɨ Israel nééꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Damasco, chi nstúvi rea̱ꞌ yaa̱ Jesús kúvi nijia Cristo, yaa̱ ñani Ndiosíꞌ sáva tatúníꞌ-i nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ ñɨi̱vɨ ɨ́. Nkaa̱ku Saulo nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel Sáá nkua̱kueꞌeꞌ kii̱vɨi̱ꞌ, jee nnaa̱túꞌún rá tea̱e Israel sáva kaꞌniꞌ ráa Saulo. 24 Soo nkua̱káꞌnú iniꞌ Saulo tua̱ꞌun nnaa̱túꞌún ráa. Jee nuví yakuááꞌ nito víꞌí nii̱yo ráa rá yuvéꞌí ñuunꞌ vá nua̱ua̱nꞌ kívɨ rá ñɨvɨ, sáva kaꞌniꞌ ráa rea̱ꞌ. 25 Soo yakuááꞌ, jee rá tea̱e súkuáꞌa ráa jín rea̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ Jesús, kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa jín rea̱ꞌ jee nsii̱kuun ráa rea̱ꞌ ɨɨn iniꞌ chikívɨ ɨ́ꞌ, yaa̱taa̱ꞌ koo súkún yua̱ua̱ꞌ yaa̱ násɨ ɨ́ꞌ yuꞌú ñuunꞌ, jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ rea̱ꞌ. 23

Íñɨ ɨ́ Saulo ñuunꞌ Jerusalén Sáá nkenta Saulo ñuunꞌ Jerusalén, jee nkuini rea̱ꞌ naa̱kutáꞌán rea̱ꞌ jín rá ñɨvɨ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ráa nua̱ua̱nꞌ Jesús, yaa̱ káchíꞌ-ó discípulos. Soo nyua̱ꞌví ráa nnea̱ꞌyá ráa rea̱ꞌ, chi ntu ínú iniꞌ ráa yaa̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ Jesús. 27 Soo Bernabé ñaa̱naa̱ka rea̱ꞌ maa nua̱ua̱nꞌ rá apóstol. Jee nnaa̱kani Bernabé sáá niniꞌ Saulo I a̱toꞌoꞌ-ó iniꞌ ichi, jín yaa̱ nkaꞌanꞌ Ita̱ oꞌoꞌ-ó jín rea̱ꞌ, jín sáá nkaꞌanꞌ neí iniꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ súví Jesús, nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Damasco. 28 Jee nneeꞌ rea̱ꞌ jín ráa. Jee náa núun rea̱ꞌ ñuunꞌ Jerusalén, 29 jee káꞌánꞌ neí iniꞌ rea̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó. Káꞌánꞌ rea̱ꞌ jee kántátúꞌun rea̱ꞌ jín rá tea̱e Israel yaa̱ káꞌánꞌ tua̱ꞌun griego. Soo suviráa nnua̱nasɨ ɨ́ ráa kaꞌniꞌ ráa maa. 30 Soo sáá nkua̱káꞌnú iniꞌ rá ñanitáꞌán yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nua̱ua̱nꞌ Jesús, jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ kaꞌniꞌ rává 26

33

Hechos Hechos 9 9

maa, jee kuaa̱naa̱ka ráa rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Cesarea. Jee yukuán nchua̱ichí ráa rea̱ꞌ kuaa̱noꞌonꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Tarso. 31 Saájee rá ñɨvɨ kúneí iniꞌ ráa Jesús, yaa̱ nééꞌ nɨꞌɨ ichi sánitɨ ɨ́ɨn Judea, Galilea, jín Samaria, jee nneeꞌ ñunkúún ráa. Jee jíjia iniꞌ ráa kaa̱ꞌ kúneí iniꞌ ráa Jesús. Jee jiáꞌnu ráa jín yaa̱ ñúyúꞌví iniꞌ ráa I a̱toꞌoꞌ-ó. Jee náchuꞌun neí Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ iniꞌ ráa. Jee vaa̱ji kúkueꞌeꞌ ráa. Nnuvi Eneas Sáá nii̱kónúun Pedro nɨꞌɨ ichi, sukuán nkuvi yaa̱ suni ñaa̱nea̱ꞌyá rea̱ꞌ rá ñɨvɨ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nua̱ua̱nꞌ Jesús, yaa̱ nééꞌ nea̱ ñuunꞌ Lida. 33 Jee yukuán nnaa̱niꞌinꞌ rea̱ꞌ ɨɨn tea̱e naa̱ní Eneas, yaa̱ íyó ua̱naa̱ꞌ kuii̱yaa̱ꞌ yaa̱ káá-a nua̱ua̱nꞌ ii̱to, chi ntu kúvi kantaꞌ-a. 34 Jee nkachiꞌ Pedro nua̱ua̱nꞌ-u: ―Eneas. Jesucristo nxii̱núvi rea̱ꞌ noꞌó. Nakoa̱o. Jee nasaꞌá stákoo ii̱to nú. Jee kuísá ntañúꞌún nnakoa̱o rea̱ꞌ. 35 Jee nɨꞌɨ rá ñɨvɨ yaa̱ nééꞌ ñuunꞌ Lida jín Sarón, niniꞌ ráa rea̱ꞌ, jee nnaa̱kani iniꞌ ráa jee nkua̱neí iniꞌ ráa I a̱toꞌoꞌ-ó. 32

Nnaa̱tekuꞌ Dorcas yaa̱ nii̱ꞌii̱ꞌ ña Ñuunꞌ Jope nééꞌ ɨɨn ñaꞌan níkɨ ɨ́nꞌ ña ichi Jesús, yaa̱ naa̱ní ña Tabita, yaa̱ tua̱ꞌun griego kuíni káchíꞌ Dorcas 9:36 . Ñaꞌan yaꞌá sáꞌá víꞌí ña tiñu váꞌa, jee sáꞌá víꞌí ña “caridad” nua̱ua̱nꞌ rá láꞌví. 37 I a̱ñaa̱jee rá kii̱vɨi̱ꞌ yukuán, ñaa̱kua̱ꞌun kuea̱ꞌii̱ꞌ ña jee nii̱ꞌii̱ꞌ ña. Jee nsii̱kúchi ráa ñunéꞌyúꞌ ña, jee ñaa̱chisó ráa maa ɨɨn iniꞌ veꞌi yósóꞌ táꞌán. 38 Soo ñuunꞌ Lida káá yatin jín ñuunꞌ Jope. Jee sáá ntesoa̱ꞌo rá ñɨvɨ níkɨ ɨ́nꞌ ichi Jesús, yaa̱ nééꞌ Pedro yukuán, jee ntaa̱jí ráa ua̱vii̱ꞌ tea̱e kuaa̱ꞌaa̱nꞌ kaa̱kaa̱nꞌ táꞌvíꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ: ―Koto kúkuéé nú jee kiji nú xá nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Jope. 39 I a̱ñaa̱jee nkea̱chí Pedro jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ rea̱ꞌ jín ráa. Sáá nkenta ráa jín rea̱ꞌ, ñaa̱naa̱ka ráa rea̱ꞌ iniꞌ veꞌi yósóꞌ táꞌán vá. Jee nkutii̱yua̱ꞌ 36

9:36

Tabita kúvi tua̱ꞌun arameo, jee Dorcas kúvi tua̱ꞌun griego. Núvíꞌ rá tua̱ꞌun yaꞌá kuíni káchíꞌ gacela, tua̱ꞌun stíláꞌ. Gacela kúvi ɨɨn kitɨ kuéntáꞌ ɨɨn isuꞌ.

34

Hechos 9

ntáká rá ñaꞌan náꞌví nua̱ua̱nꞌ Pedro, jee náꞌyúꞌ ráa. Jee xínéꞌénꞌ ráa rá saꞌma kání ñúkáꞌnú jín rá saꞌma sáꞌá yaa̱ nsaa̱ꞌá ña sáá ntekuꞌ ña jín ráa. 40 I a̱ñaa̱jee ntavaꞌ Pedro nɨꞌɨ ráa chíkéꞌi. Jee ñaa̱kuii̱ñɨi̱ꞌ ítɨ ɨ́ rea̱ꞌ jee nnaa̱kuetu rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. Sáá nnaa̱koto rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ñunéꞌyúꞌ ña, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: ―Tabita. Nakoa̱o. Jee nnaa̱kune nchinúún ña, jee sáá niniꞌ ña Pedro jee nnakoa̱o ña nnaa̱kuneeꞌ ña. 41 Jee njiaa̱ꞌa rea̱ꞌ naꞌá rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ña, jee nxii̱nákuiñɨꞌ rea̱ꞌ ña. Jee nkana rea̱ꞌ rá ñɨvɨ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nua̱ua̱nꞌ Jesús, nea̱ jíꞌín rá ñaꞌan náꞌví, jee nxii̱néꞌénꞌ rea̱ꞌ ña ráa yaa̱ tékúꞌ ña. 42 Jee nkua̱káꞌnú iniꞌ nɨꞌɨ ñɨvɨ ñuunꞌ Jope yaa̱ nkuvi. Jee kuea̱ꞌea̱ꞌ ráa nkua̱neí iniꞌ ráa I a̱toꞌoꞌ-ó. 43 Jee kéꞌín kii̱vɨi̱ꞌ nkinoa̱o rea̱ꞌ ñuunꞌ Jope ɨɨn veꞌi tea̱e naa̱ní Simón, yaa̱ tea̱e sáꞌástákoo rá ñɨɨn ví rea̱ꞌ. Pedro jín Cornelio Íyó ɨɨn tea̱e nééꞌ ñuunꞌ Cesarea, yaa̱ naa̱ní rea̱ꞌ Cornelio. Kúvi rea̱ꞌ capitán yaa̱ tátúníꞌ nua̱ua̱nꞌ ɨɨn sientúꞌ soldado ejército Roma. Yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ “batallón” naa̱ní Italiano. 2 Suvirea̱ꞌ jín nɨꞌɨ rá táꞌán veꞌi rea̱ꞌ kúvi ráa ñɨvɨ néñua̱ꞌun ráa Ndiosíꞌ, jee ñúyúꞌví iniꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. Jee sáꞌá víꞌí rea̱ꞌ “caridad” nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ láꞌví, jee sukuáni nákuetu rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. 3 Jee ɨɨn kii̱vɨi̱ꞌ, kájíkuitɨꞌ niniꞌ rea̱ꞌ ɨɨn yaa̱ nxii̱nénua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ rea̱ꞌ, nɨ ɨ́ɨ ɨ́n kaua̱nii̱ꞌ yánini. Jee nkii̱vɨ ɨɨn najiáꞌáꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ nééꞌ rea̱ꞌ, jee nkachiꞌ-i nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ: ―¡Cornelio! 4 Ni nnea̱ꞌyá rea̱ꞌ saá maa, jee nyua̱ꞌví ii̱yo rea̱ꞌ, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: ―¿Ná kúníꞌ nú? Tátáꞌ. Jee nkachiꞌ najiáꞌáꞌ ííꞌ vá nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ: ―Yaa̱ jíkátáꞌvíꞌ nú nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ jín yaa̱ nsaa̱ꞌá nú “caridad” nua̱ua̱nꞌ ñɨvɨ, ya ntɨɨn kuéntáꞌ Ndiosíꞌ maa yaa̱ nsoa̱koa̱ꞌ nú maa nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ. 5 Jee ntañúꞌún tají nú kéꞌín tea̱e nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Jope, sáva kikeꞌen ráa ɨɨn tea̱e naa̱ní Simón, yaa̱ suni naa̱ní rea̱ꞌ Pedro. 6 Nééꞌ tea̱e yaꞌá veꞌi inka tea̱e naa̱ní Simón, yaa̱ sáꞌástákoo rea̱ꞌ ñɨɨn. Veꞌi rea̱ꞌ káá yatin yuꞌú nteñúꞌún ―nkachiꞌ najiáꞌáꞌ ííꞌ vá.

10

1

35 7

Hechos Hechos 10 10

Jee sáá nkene najiáꞌáꞌ ííꞌ yaa̱ nkaꞌanꞌ-a jín rea̱ꞌ, jee nkana Cornelio ua̱vii̱ꞌ musúꞌ rea̱ꞌ jín ɨɨn soldado, yaa̱ yɨ ɨ́tíñú-u nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. Kúvi rea̱ꞌ ɨɨn rá soldado yaa̱ jiátíñú kutú Cornelio. 8 Jee nnaa̱kani Cornelio nua̱ua̱nꞌ ráa nɨꞌɨ yaa̱ nkuvi, jee nchua̱ichí rea̱ꞌ ráa kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Jope. 9 Jee kii̱vɨi̱ꞌ stéñua̱ꞌún, ni jíka ráa jee sáá kuaa̱kuyatin ráa nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ vá, jee nkaa Pedro xii̱nii̱ꞌ veꞌi yatin sava nuví, sáva nakuetu rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. 10 Jee nkenta soa̱ko chii̱ji rea̱ꞌ jee nkuini rea̱ꞌ kajiꞌ rea̱ꞌ. Jee ni sáꞌá rá ñɨvɨ veꞌi yaa̱ kajiꞌ rea̱ꞌ, jee kájíkuitɨꞌ ntua̱vi yaa̱ nxii̱nénua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ rea̱ꞌ. 11 Jee niniꞌ rea̱ꞌ yaa̱ nine antivɨ ɨ́. Jee niniꞌ rea̱ꞌ yaa̱ nea̱ súkún vaa̱ji kuun ɨɨn nantíñú nua̱ua̱nꞌ ñuꞌun, jee túvi-i kuéntáꞌ ɨɨn manta saꞌma káꞌnú. Vaa̱ji kuun-u kuéntáꞌ réáꞌ tɨɨn ráa ni kúmíꞌ esquina saꞌma káꞌnú vá. 12 Jee nua̱ua̱nꞌ saꞌma káꞌnú vá nééꞌ nɨꞌɨ kuitɨꞌ nua̱ua̱nꞌ kitɨ yaa̱ jíka kua̱mii̱ꞌ, jín nɨꞌɨ kuitɨꞌ nua̱ua̱nꞌ rá kitɨ yaa̱ síúꞌun maáa nua̱ua̱nꞌ ñuꞌun, jín nɨꞌɨ nua̱ua̱nꞌ saaꞌ yaa̱ íyó súkún. 13 Jee nkenta ɨɨn taa̱chii̱ꞌ yuꞌú nua̱ua̱nꞌ Pedro: ―¡Pedro! ¡Nakuiñɨꞌ! ¡Kaꞌniꞌ maa jee kajiꞌ maa! 14 Soo nkachiꞌ Pedro: ―I a̱toꞌoꞌ nii̱ꞌ. Ntua̱ví. Chi ni nsá nyajiꞌ nii̱ꞌ ni ɨɨn kitɨ yaa̱ ˻nkachiꞌ nú˼, yaa̱ ntu íyó noo ˻nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel˼ jín yaa̱ ntu íyó ninuꞌun. 15 Jee taa̱chii̱ꞌ yuꞌú vá nkenta tuku yaa̱ úvíꞌ íchí nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ: ―Yaa̱ nsaa̱ꞌá noo Ndiosíꞌ, koto káchíꞌ nú kaa̱ꞌ yaa̱ ntu íyó noo-o. 16 Ua̱ nii̱ꞌ ii̱chí nkuvi yaꞌá suꞌva. Jee kuíntañúꞌún nnaa nantíñú vá nea̱ súkún. 17 Ni yaa̱ jiáni iniꞌ rea̱ꞌ yaa̱ ná kuíni káchíꞌ yaa̱ nxii̱nénua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ rea̱ꞌ, jee nkenta rá tea̱e yuvéꞌí, yaa̱ ntaa̱jí Cornelio. Chi jíkátua̱ꞌún jíkátua̱ꞌún ráa nea̱ nua̱ua̱nꞌ káá veꞌi Simón. 18 Sáá nkenta ráa nkaꞌanꞌ ráa, nii̱kaa̱tua̱ꞌún ráa, á yaꞌá nééꞌ Simón, yaa̱ suni naa̱ní rea̱ꞌ Pedro. 19 Ni yaa̱ jiáni iniꞌ Pedro jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ nxii̱nénua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ, jee Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ nkachiꞌ-i nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ:

Hechos 10

36

―Kunea̱ꞌyá. Chi nkiaaꞌ ua̱nii̱ꞌ tea̱e nánukú ráa nó. 20 Nakuiñɨꞌ jee nuun nú. Kuáꞌán jín ráa, jee koto ná jiáni iniꞌ nú, chi maáníꞌ nchua̱ichí nii̱ꞌ ráa ―nkachiꞌ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ. 21 I a̱ñaa̱jee nnuun Pedro nua̱ua̱nꞌ íñɨ ɨ́ ráa, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa: ―Kunea̱ꞌyá rán. Nuꞌuꞌ ví yaa̱ nánukú rán. ¿Naa̱ jiea̱ꞌea̱ꞌ chi vaa̱ji rán? 22 Jee nnaa̱xiníkó ráa: ―Capitán Cornelio kúvi rea̱ꞌ tea̱e naa̱aꞌa̱ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ, jee ñúyúꞌví iniꞌ rea̱ꞌ néñua̱ꞌun rea̱ꞌ Ndiosíꞌ. Jee nɨꞌɨ rá ñɨvɨ Israel jiáꞌa ráa yaa̱ naáꞌ yaa̱ kúvi rea̱ꞌ suꞌva. Ɨɨn najiáꞌáꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ nkachiꞌ-i nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ, yaa̱ kána rea̱ꞌ nó kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nú nua̱ua̱nꞌ veꞌi rea̱ꞌ, sáva tesoa̱ꞌo rea̱ꞌ tua̱ꞌun yaa̱ kachiꞌ nú nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ ―nkachiꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ Pedro. 23 I a̱ñaa̱jee nkana rea̱ꞌ ráa kinoa̱o ráa jín rea̱ꞌ yukuán. Jee kii̱vɨi̱ꞌ stéñua̱ꞌún, nkea̱chí rea̱ꞌ jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ rea̱ꞌ jín ráa. Jee suni kéꞌín rá ñaniꞌ ñuunꞌ Jope, yaa̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ráa nua̱ua̱nꞌ Jesús, nkua̱táꞌán ráa jín rea̱ꞌ. 24 Jee kii̱vɨi̱ꞌ stéñua̱ꞌún nkii̱vɨ ráa ñuunꞌ Cesarea. Jee Cornelio ya nétu rea̱ꞌ ráa. Jee nnaa̱sátútú rea̱ꞌ rá táꞌán rea̱ꞌ jín rá ñɨvɨ maa̱nii̱ꞌ kaa̱ꞌ jín rea̱ꞌ. 25 Sáá nkenta Pedro yuvéꞌí, jee nkene Cornelio nkaꞌanꞌ-a jín rea̱ꞌ. Jee nnakuii̱ñɨi̱ ítɨ ɨ́ Cornelio jiea̱ꞌea̱ꞌ rea̱ꞌ, jee nneñua̱ꞌun-u rea̱ꞌ. 26 Soo Pedro nxii̱nákuiñɨꞌ rea̱ꞌ maa, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ-u ˻sáva ntu kuneñua̱ꞌun-u rea̱ꞌ˼: ―Nakuiñɨꞌ. Chi suni nuꞌuꞌ kúvi nii̱ꞌ ɨɨn tea̱e ni. 27 Ni kúkuéntú rea̱ꞌ jín Cornelio, jee nkii̱vɨ rea̱ꞌ iniꞌ veꞌi, jee nnaa̱niꞌinꞌ rea̱ꞌ kuea̱ꞌea̱ꞌ ñɨvɨ nééꞌ tútú. 28 Jee nkachiꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa: ―Suvirán jíníꞌ yaa̱ ntu jiáꞌa ñujiínꞌ níkɨ ɨ́nꞌ ráníꞌ ví yaa̱ koo maa̱nii̱ táꞌán ɨɨn tea̱e Israel jín ɨɨn ñɨvɨ yaa̱ ntu kúvi Israel, áxí yaa̱ kɨi̱nea̱ꞌyá ránꞌ maa. Soo Ndiosíꞌ nxii̱néꞌénꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ, yaa̱ ni ɨɨn ñɨvɨ nkáchíꞌ nii̱ꞌ yaa̱ ntu íyó noo, ni yaa̱ ntu ninuꞌun ráa. 29 Saáva sáá nkana nú nuꞌuꞌ, ntu nkújiáá iniꞌ nii̱ꞌ, jee vaa̱ji nii̱ꞌ. I a̱ñaa̱jee ¿naa̱ jiea̱ꞌea̱ꞌ chi kána nú nuꞌuꞌ? 30 Jee nkachiꞌ Cornelio: ―Yaa̱ nkuvi kua̱mii̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ, nɨ ɨ́ɨ ɨ́n horáꞌ yaꞌá, jee nákuetu nii̱ꞌ iniꞌ veꞌi nii̱ꞌ, jee niniꞌ saa̱naanꞌ nii̱ ɨɨn tea̱e íñɨ ɨ́ ichinúúnꞌ nii̱ꞌ, ñúꞌún-u saꞌma jiánute. 31 Jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: “Ndiosíꞌ ntesoa̱ꞌo yaa̱ nnaa̱kuetu

37

Hechos Hechos 10 10

nú jee nákúꞌun iniꞌ Ndiosíꞌ rá “caridad” nsaa̱ꞌá nú. 32 I a̱ñaa̱jee tají kéꞌín tea̱e nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Jope, yaa̱ kikeꞌen ráa ɨɨn tea̱e naa̱ní Simón, yaa̱ suni naa̱ní rea̱ꞌ Pedro. Tea̱e yaꞌá nééꞌ-e veꞌi inka tea̱e naa̱ní Simón, yaa̱ sáꞌástákoo rea̱ꞌ ñɨɨn. Veꞌi rea̱ꞌ káá yatin yuꞌú nteñúꞌún. [Sáá kenta Pedro jee kaꞌanꞌ rea̱ꞌ jín nú.]” 33 I a̱ñaa̱jee ntañúꞌún kuitɨꞌ ntaa̱jí nii̱ꞌ yaa̱ kikeꞌen ráa nó. Jee vaa̱ꞌa nsaa̱ꞌá nú yaa̱ vaa̱ji nú. Vitan nééꞌ tútú ránꞌ yaꞌá nua̱ua̱nꞌ íyó Ndiosíꞌ jín-ó, sáva tesoa̱ꞌo ránꞌ nɨꞌɨ yaa̱ ntaa̱túníꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó nua̱ua̱nꞌ nú, ˻sákachiꞌ nú˼. Tua̱ꞌun nákani Pedro iniꞌ veꞌi Cornelio Jee ntavaꞌ Pedro tua̱ꞌun káꞌánꞌ rea̱ꞌ: ―Vitan jíníꞌ nii̱ꞌ yaa̱ naáꞌ ví yaa̱ ntu sɨ ɨ́ɨ ɨ́n íyó ɨɨn inka ñɨvɨ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. 35 Soo íyó mániꞌ rea̱ꞌ néꞌyá rea̱ꞌ ñɨvɨ ntáká ñuunꞌ, yaa̱ ñúyúꞌví iniꞌ ráa rea̱ꞌ, jín yaa̱ sáꞌá naa̱aꞌa̱ ráa. 36 Nchua̱ichí rea̱ꞌ tua̱ꞌun vaa̱ꞌa nua̱ua̱nꞌ rá sea̱ꞌya tataꞌ Israel, jee stékútua̱ꞌún rea̱ꞌ yaa̱ kunee maa̱nii̱ꞌ ñɨvɨ jín rea̱ꞌ sáꞌá Jesucristo, yaa̱ kúvi-i I a̱toꞌoꞌ nɨꞌɨ ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́. 37 Suvirán jíníꞌ yaa̱ nkuvi nɨꞌɨ nua̱ua̱nꞌ sánitɨ ɨ́ɨn Judea, yaa̱ nkii̱jiéꞌé stékútua̱ꞌún Jesús tua̱ꞌun Ndiosíꞌ sánitɨ ɨ́ɨn Galilea jín nea̱ Judea, nea̱ sáá yaa̱ njiaa̱ꞌa rá kii̱vɨi̱ꞌ nstea̱kútua̱ꞌún Juan, yaa̱ rá ñɨvɨ íyó nakani iniꞌ ráa jiea̱ꞌea̱ꞌ kuaa̱chi ráa jee kuanuté ráa. 38 Jesús kúvi rea̱ꞌ tea̱e ñuunꞌ Nazaret. ˻Jíníꞌ rán yaa̱˼ ñani Ndiosíꞌ rea̱ꞌ jee njiaa̱ꞌa-a nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ-i jín fuerza ííꞌ-i. Jee nii̱kónúun rea̱ꞌ nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ yaa̱ váꞌa, jee nxii̱núvi rea̱ꞌ rá ñɨvɨ nóꞌo sáꞌá kuii̱ꞌnaa̱ꞌ kúñáꞌnú,10:38 chi Ndiosíꞌ íñɨ ɨ́ jín rea̱ꞌ. 39 Jee ránuꞌuꞌ, nástúvi ránꞌ yaa̱ naáꞌ nɨꞌɨ yaa̱ nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ sánitɨ ɨ́ɨn Judea jín ñuunꞌ káꞌnú Jerusalén. Yukuán jee suni ñaꞌniꞌ ráa rea̱ꞌ, chi ntea̱kaa ráa rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ kurúsiꞌ. 40 Soo maáréꞌ ví yaa̱ nxii̱nátekuꞌ ii̱ii̱ꞌ Ndiosíꞌ rea̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ úníꞌ, jee nsaa̱ꞌá-a yaa̱ tua̱vi rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nijinꞌ. 41 Soo nsú nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ ñɨvɨ ntua̱vi rea̱ꞌ nsaa̱ꞌá Ndiosíꞌ, chisaꞌ kuaa̱chi nua̱ua̱nꞌ ráníꞌ, chi ñani yaa̱chii̱ꞌ Ndiósíꞌ ránuꞌuꞌ nea̱ ntiáꞌan nkenta tiempúꞌ, sáva nástúvi ránꞌ yaa̱ naáꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ Jesús. Ránuꞌuꞌ kúvi yaa̱ nyajiꞌ nkáá ránꞌ jín rea̱ꞌ, jee niꞌi ránꞌ jín rea̱ꞌ, nea̱sá nnaa̱tekuꞌ ii̱ii̱ꞌ rea̱ꞌ nteñu rá níꞌiꞌ. 42 Jee ntaa̱túníꞌ 34

10:38

Diablo kuíni káchíꞌ: suvirea̱ꞌ ví yaa̱ xíkóñáꞌán. Ɨɨn ni kúvi Diablo jín Satanas. Kúvi rea̱ꞌ yaa̱ tátúníꞌ nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ rá taa̱chii̱ꞌ kíni.

Hechos 10

38

Ndiosíꞌ yaa̱ stekútua̱ꞌún ránꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ jín yaa̱ nastúvi ránꞌ yaa̱ naáꞌ yaa̱ Jesús kúvi yaa̱ ñani Ndiosíꞌ, sáva sanáaꞌ rea̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ rá tékúꞌ jín rá níꞌiꞌ. 43 Jee jiea̱ꞌea̱ꞌ rea̱ꞌ, nɨꞌɨ rá profeta, yaa̱ njiaa̱ꞌa Ndiosíꞌ tua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ-u, nnaa̱stúvi ráa yaa̱ naáꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ Jesús. Nkachiꞌ ráa yaa̱, jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ, nɨꞌɨ ñɨvɨ yaa̱ kúneí iniꞌ ráa rea̱ꞌ niꞌinꞌ ráa yaa̱ kunekáꞌnú iniꞌ Ndiosíꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ kuaa̱chi ráa. Nkii̱vɨ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ iniꞌ rá ñɨvɨ yaa̱ ntu kúvi Israel Ni káꞌánꞌ ii̱ii̱ꞌ Pedro saá rá tua̱ꞌun yaꞌá, nkii̱vɨ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ iniꞌ nɨꞌɨ rá ñɨvɨ tésóꞌo tua̱ꞌun yaꞌá. 45 Jee rá ñɨvɨ Israel kúneí iniꞌ ráa Jesús rá kútáꞌán jín Pedro ntii̱vɨ ɨ́ xíniꞌ ráa, chi suni nsii̱kútaꞌviꞌ Ndiosíꞌ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ yaa̱ ntu kúvi Israel. 46 Chi ntesoa̱ꞌo ráa, yaa̱ káꞌánꞌ rá ñɨvɨ ntu kúvi Israel inka nua̱ua̱nꞌ rá tua̱ꞌun, ˻yaa̱ ntu káꞌánꞌ ráa˼, jín yaa̱ nákuetúꞌún ráa Ndiosíꞌ. 47 I a̱ñaa̱jee nkachiꞌ Pedro: ―¿Á kúvi kasɨꞌ né ni ɨɨn ñɨvɨ yaa̱ kuanuté rá ñɨvɨ yaꞌá jín nute, yaa̱ nkívɨ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ iniꞌ ráa kuéntáꞌ nkívɨ rea̱ꞌ ránuꞌuꞌ, résa? ˻Ntua̱ví˼. 48 I a̱ñaa̱jee ntaa̱túníꞌ rea̱ꞌ yaa̱ kuanuté ráa sáva stúvi ráa nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ, yaa̱ kúneí iniꞌ ráa Jesucristo. Jee nii̱kaa̱ꞌ ráa yaa̱ kinoa̱o Pedro jín ráa kéꞌín kii̱vɨi̱ꞌ. 44

Nákúꞌva Pedro tua̱ꞌun yaa̱ nkuvi sukuán jín rává nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ yaa̱ kúneí iniꞌ ráa Jesús, yaa̱ nééꞌ ráa ñuunꞌ Jerusalén 1 I a̱ñaa̱jee rá apóstol jín rá ñaniꞌ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nua̱ua̱nꞌ Jesús, nɨꞌɨ sánitɨ ɨ́ɨn Judea, ntesoa̱ꞌo ráa, yaa̱ suni rá ñɨvɨ ntu kúvi Israel, ntɨɨn ráa tua̱ꞌun Ndiosíꞌ. 2 Sáá nenta Pedro ñuunꞌ Jerusalén, jee sava ñɨvɨ Israel yaa̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nua̱ua̱nꞌ Jesús, nkaa̱ntátúꞌun ráa jín rea̱ꞌ. 3 Jee nkachiꞌ ráa: ―Ntu váꞌa yaa̱ nkívɨ nú veꞌi ñɨvɨ yaa̱ ntu kúvi Israel yaa̱ ntu níso ráa señáꞌ Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ yɨkɨkúñu ráa, jín yaa̱ nyajiꞌ nú jín ráa. 4 I a̱ñaa̱jee nyɨi̱yuꞌú nnaa̱kani Pedro nua̱ua̱nꞌ ráa nɨꞌɨ yaa̱ nkuvi, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ:

11

39 5

Hechos Hechos 11 11

―Nuꞌuꞌ nneeꞌ nii̱ꞌ ñuunꞌ Jope, sáá nákuetu nii̱ꞌ. Jee kájíkuitɨꞌ niniꞌ nii̱ꞌ yaa̱ nxii̱nénua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ. Niniꞌ nii̱ꞌ súkún vaa̱ji kuun ɨɨn nantíñú, jee túvi kuéntáꞌ ɨɨn saꞌma káꞌnú. Vaa̱ji kuun-u kuéntáꞌ reá tɨɨn ráa ni kúmíꞌ esquina saꞌma káꞌnú vá, jee vaa̱ji kuun-u nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ. 6 Jee sáá nnea̱ꞌyá vaa̱ꞌa nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ saꞌma káꞌnú vá, jee niniꞌ nii̱ꞌ yaa̱ nééꞌ rá kitɨ yaa̱ jíka kua̱mii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuꞌun, jín rá kitɨ yúkú, jín rá kitɨ yaa̱ síúꞌun maáa nua̱ua̱nꞌ ñuꞌun, jín rá saaꞌ, yaa̱ íyó súkún. 7 Jee suni ntesoa̱ꞌo nii̱ꞌ ɨɨn taa̱chii̱ꞌ yuꞌú nkachiꞌ nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ: “Nakuiñɨꞌ, Pedro. Kaꞌniꞌ maa jee kajiꞌ nú.” 8 Soo nnaa̱xiníkó nii̱ꞌ: “I a̱toꞌoꞌ nii̱ꞌ. Ntua̱ví. Chi ni nsá nkívɨ yuꞌú nii̱ꞌ ɨɨn nantíñú yaa̱ ntu íyó noo ˻nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel˼ jín yaa̱ ntu íyó ninuꞌun.” 9 Jee taa̱chii̱ꞌ yuꞌú vá nkachiꞌ tuku-u nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ nea̱ súkún yaa̱ úvíꞌ ichi: “Yaa̱ nsaa̱ꞌá noo Ndiosíꞌ, koto káchíꞌ nú kaa̱ꞌ yaa̱ ntu íyó noo.” 10 Jee ua̱nii̱ꞌ ii̱chí nkuvi yaꞌá suꞌva. Jee nɨꞌɨ yaꞌá nnaa nea̱ súkún. 11 Jee máá horáꞌ yukuán ua̱nii̱ꞌ tea̱e íñɨ ɨ́ ichinúúnꞌ veꞌi nua̱ua̱nꞌ nééꞌ nii̱ꞌ, yaa̱ ntaa̱jí Cornelio nea̱ Cesarea vaa̱ji ráa nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ. 12 Jee nkachiꞌ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ, yaa̱ nkáni iniꞌ nii̱ꞌ jee kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nii̱ꞌ jín ráa. Jee suni ii̱ñua̱ꞌ ñaniꞌ yaꞌá, yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ráa nua̱ua̱nꞌ Jesús, ñaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa jín nii̱ꞌ jee nkii̱vɨ ránꞌ veꞌi tea̱e vá. 13 Jee nnaa̱kani rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ránꞌ, yaa̱ niniꞌ rea̱ꞌ ɨɨn najiáꞌáꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ íñɨ ɨ́-ɨ iniꞌ veꞌi rea̱ꞌ, jee nkachiꞌ-i: “Tají kéꞌín tea̱e nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Jope, yaa̱ kikeꞌen ráa Simón, yaa̱ suni naa̱ní Pedro. 14 Jee suvirea̱ꞌ kachiꞌ nua̱ua̱nꞌ nú tua̱ꞌun, yaa̱ xinánitáꞌvíꞌ-i noꞌó jín táꞌán nú” nkachiꞌ Najiáꞌáꞌ ííꞌ vá. 15 Jee sáá nkii̱jiéꞌé nii̱ꞌ káꞌánꞌ nii̱ꞌ, jee nkii̱vɨ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ iniꞌ ráa, kuéntáꞌ kuaa̱ꞌ nkívɨ rea̱ꞌ yó yaa̱ xíꞌnañúꞌún. 16 Jee nnaa̱kua̱ꞌun iniꞌ nii̱ꞌ tua̱ꞌun yaa̱ nkachiꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó Jesús, yaa̱: “Juan nsii̱kuánuté nijia jín nute, soo taji nii̱ꞌ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ, ˻sáva kɨꞌɨ rea̱ꞌ iniꞌ ránoꞌó˼. Jee sukuán sikuánuté nii̱ꞌ ránó”, nkachiꞌ Jesús. 17 Jee suni nkachiꞌ Pedro: ―I a̱ñaa̱jee, ré nsii̱kútaꞌvi Ndiosíꞌ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa, kuéntáꞌ kuaa̱ꞌ ntaji rea̱ꞌ maa nua̱ua̱nꞌ-ó yaa̱ nkua̱neí iniꞌ-ó I a̱toꞌoꞌ-ó Jesucristo, ¿Né ɨɨn nkuvi nii̱ꞌ yaa̱ kasɨꞌ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ, résa? ―nkachiꞌ Pedro nua̱ua̱nꞌ ráa.

Hechos 11

40

18

Jee sáá ntesoa̱ꞌo ráa tua̱ꞌun yaꞌá, ñaa̱kuii̱ñɨi̱ꞌ ráa yaa̱ kántátúꞌun ráa, jee nnaa̱kuetúꞌún ráa Ndiosíꞌ: ―I a̱ñaa̱jee suni Ndiosíꞌ jiáꞌa yaa̱ rá ñɨvɨ, yaa̱ ntu kúvi Israel, nakani iniꞌ ráa jiea̱ꞌea̱ꞌ ichi jiáꞌnu ráa, sáva kii̱vɨ ráa nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ, sáva kutekuꞌ ráa nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín rea̱ꞌ. Rá ñɨvɨ kúneí iniꞌ ráa Jesús yaa̱ kútútú ráa ñuunꞌ Antioquía 19 Rá ñɨvɨ kúneí iniꞌ ráa Jesús, yaa̱ nkene ráa Jerusalén, sáá ñaꞌniꞌ ñɨvɨ Esteban, jee ñea̱tea̱nuun ráa, chi nsaa̱ꞌá kini ñɨvɨ ráa. Jee rá ñɨvɨ yaꞌá nkenta ráa nea̱ sánitɨ ɨ́ɨn Fenicia, jín ñuunꞌ káá maa̱ꞌñú nteñúꞌún naa̱ní Chipre, jín ñuunꞌ Antioquía. Jee nstea̱kútua̱ꞌún kuea̱ꞌea̱ꞌ ráa tua̱ꞌun Jesús kuaa̱chi nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel ni, yaa̱ nééꞌ yukuán. Ntu nstékútua̱ꞌún ráa maa nua̱ua̱nꞌ ni ɨɨn rá inka ñɨvɨ. 20 Soo sava ráa kúvi tea̱e Chipre jín ñuunꞌ Cirene, jee sáá nkenta ráa nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Antioquía jee suni nstea̱kútua̱ꞌún ráa jiea̱ꞌea̱ꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó Jesús nua̱ua̱nꞌ ñɨvɨ ntu kúvi Israel. 11:20 21 Jee nchii̱neí I a̱toꞌoꞌ-ó rá tea̱e vá, jee kuea̱ꞌea̱ꞌ víꞌí ñɨvɨ nkua̱neí iniꞌ ráa Jesús, jee nnaa̱kani iniꞌ ráa ichi ráa, sáva kii̱vɨ ráa nua̱ua̱nꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó. 22 Jee rá ñɨvɨ ñuunꞌ Jerusalén, yaa̱ kúneí iniꞌ ráa Jesús, jee sáá ntesoa̱ꞌo ráa tua̱ꞌun jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ nkuvi jín rá ñɨvɨ ñuunꞌ Antioquía, jee nchua̱ichí ráa Bernabé kuaa̱ꞌaa̱nꞌ rea̱ꞌ yukuán. 23 Sáá nkenta rea̱ꞌ yukuán, niniꞌ rea̱ꞌ yaa̱ vaa̱ꞌa nsaa̱ꞌá Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa chi maa̱nii̱ꞌ rea̱ꞌ néꞌyá rea̱ꞌ ráa. Jee nnusɨi̱ɨi̱ iniꞌ Bernabé. Jee nnaa̱chuꞌun neí rea̱ꞌ iniꞌ ráa kukáñá víꞌí iniꞌ ánímaꞌ ráa yaa̱ kuiñɨ naa̱aꞌa̱ ráa jín I a̱toꞌoꞌ-ó. 24 Jee kúvi rea̱ꞌ tea̱e vaa̱ꞌa jee Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ kúneí-i jín rea̱ꞌ jee kuneí víꞌí iniꞌ rea̱ꞌ. Saáva kuea̱ꞌea̱ꞌ kaa̱ꞌ ñɨvɨ nkii̱vɨ nua̱ua̱nꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó. 25 Saájee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ rea̱ꞌ ñuunꞌ Tarso nnaa̱nukú rea̱ꞌ Saulo. Sáá nnaa̱niꞌinꞌ rea̱ꞌ maa jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ rea̱ꞌ jín-i ñuunꞌ Antioquía. 26 Yukuán nkua̱tútú ráa ɨɨn kuii̱yaa̱ꞌ nɨ ɨ́ɨ ɨ́n jín rá ñɨvɨ kúneí iniꞌ rává Jesús. Jee nxii̱néꞌénꞌ ráa kuea̱ꞌea̱ꞌ víꞌí ñɨvɨ. Ñuunꞌ Antioquía ví nua̱ua̱nꞌ yaa̱ xíꞌnañúꞌún nsii̱kúnání rá ñɨvɨ “cristiano” rá ñɨvɨ kúneí iniꞌ rává Jesús. 11:20

Ñɨvɨ Grecia.

41

Hechos Hechos 12 11

27

Rá kii̱vɨi̱ꞌ yukuán, rá profeta, yaa̱ jiáꞌa Ndiosíꞌ tua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ-u, jee nkene ráa ñuunꞌ Jerusalén, jee nkenta ráa ñuunꞌ Antioquía. 28 Ɨɨn ráa naa̱ní Agabo, jee nnaa̱kuii̱ñɨi̱ nichi rea̱ꞌ, jee njiaa̱ꞌa Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ sákachiꞌ rea̱ꞌ, jee nstea̱kútua̱ꞌún yaa̱chii̱ꞌ rea̱ꞌ, yaa̱ kutámá ntántúníꞌ nɨꞌɨ rá ñuunꞌ. (Nkuvi suꞌva rá tiempúꞌ ntaa̱túníꞌ rey Roma naa̱ní Claudio.) 29 Saáva rá ñɨvɨ yukuán, yaa̱ níkɨ ɨ́nꞌ ráa Jesús, jee ñani iniꞌ ráa chineí ráa rá ñaniꞌ ráa ñuunꞌ Judea, rá yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nua̱ua̱nꞌ Jesús. Ta ɨɨn kua̱ꞌva sánikuaa̱ꞌ kénta néen-e. 30 Jee sukuán nsaa̱ꞌá ráa. Jee ntaji ráa maa jín Bernabé jín Saulo nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Judea. Jee yukuán njiaa̱ꞌa ráa maa nua̱ua̱nꞌ rá tea̱e kúñáꞌnú nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nua̱ua̱nꞌ Jesús. Ñaꞌniꞌ ráa Jacobo jee nyasɨꞌ ráa Pedro vekaa̱a 1 Nea̱ tiempúꞌ yukuán, ntaa̱jí rey Herodes12:1 tɨɨn ráa sava rá ñɨvɨ kúneí iniꞌ rává Jesús sáva saꞌá kini ráa 2 rává. Jee ntaa̱jí rea̱ꞌ kaꞌniꞌ rá ñɨvɨ Jacobo, ñaniꞌ Juan, jín yuchiꞌ espada. 3 Jee sáá nkua̱káꞌnú iniꞌ rea̱ꞌ yaa̱ nnua̱vatu iniꞌ rá ñɨvɨ Israel yaa̱ ñaꞌniꞌ rea̱ꞌ maa, jee suni sukuán ntaa̱jí rea̱ꞌ tɨɨn ráa Pedro. Kúvi rá kii̱vɨi̱ꞌ yaa̱ sáꞌá ráa viko yájíꞌ ráa ii̱xtaa̱tíláꞌ yaa̱ ntu yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ levadura. 4 Sáá ntɨɨn ráa Pedro, ntaa̱jí rea̱ꞌ ntua̱ví ráa maa iniꞌ vekaa̱a. Jee yukuán kua̱mii̱ꞌ grupo ta kua̱mii̱ꞌ rá soldado, jee nii̱ñɨ ráa nkua̱mí ráa rea̱ꞌ. Chi nkaꞌvi iniꞌ Herodes nakuꞌvá rea̱ꞌ maa nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ, ré njiaa̱ꞌa viko pascua. 5 Saájee nkua̱mí ráa Pedro iniꞌ vekaa̱a, soo rá ñɨvɨ yaa̱ kúneí iniꞌ ráa Jesús, ñúꞌún káñá iniꞌ ráa nákuetu ráa jiea̱ꞌea̱ꞌ rea̱ꞌ. 6 Jee kii̱vɨi̱ꞌ stéñua̱ꞌún nakua̱ꞌva Herodes Pedro nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ, nékúvi. Soo maá yakuááꞌ yukuán nkixi Pedro maa̱ꞌñú ua̱vii̱ꞌ soldado. Jee núꞌníꞌ rea̱ꞌ jín ua̱vii̱ꞌ “cadena” kaa̱a. Jee rá inka soldado kúmí nea̱ yuvékáa. 7 Jee sanaanꞌ nkitua̱vi ɨɨn najiáꞌáꞌ ííꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó, jee ñanua̱tea̱ꞌ nɨꞌɨ iniꞌ vekaa̱a. Nsii̱káchiꞌi rea̱ꞌ ii̱kaa̱ꞌ Pedro, jee nxii̱nóto-o rea̱ꞌ jee nkachiꞌ-i: ―Ñamaꞌ nakoa̱o nú.

12

12:1

Rey ví Herodes yaa̱ ntaa̱túníꞌ rea̱ꞌ ñuunꞌ Israel tiempúꞌ yukuán.

Hechos 12

42

Jee nnaa̱najiꞌ rá “cadena” kaa̱a núꞌníꞌ naꞌá rea̱ꞌ, jee ñea̱tea̱ꞌ-e. 8 Jee nkachiꞌ najiáꞌáꞌ ííꞌ vá: ―Nakɨchii̱ji manchíjí nú jee nakɨi̱ꞌɨ nii̱jiaa̱nꞌ nú. Jee sáá nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ suꞌva, jee nkachiꞌ-i: ―Nakuniji soa̱kotóꞌ nú jee kunikɨnꞌ nú nuꞌuꞌ. 9 Nnikɨnꞌ rea̱ꞌ najiáꞌáꞌ ííꞌ jee nkene rea̱ꞌ. Jee ntu nkúkáꞌnú iniꞌ rea̱ꞌ yaa̱ kúvi nijia ví yaa̱ sáꞌá najiáꞌáꞌ ííꞌ vá. Soo nkaꞌvi iniꞌ rea̱ꞌ yaa̱ kájíkuitɨꞌ niniꞌ rea̱ꞌ yaa̱ nxii̱nénua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ. 10 Jee njiaa̱ꞌa ráa nua̱ua̱nꞌ íñɨ ɨ́ rá soldado xíꞌnañúꞌún yaa̱ kúmí ráa rea̱ꞌ, jee suni njiaa̱ꞌa ráa yaa̱ úvíꞌ nua̱ua̱nꞌ íñɨ ɨ́ rá inka kaa̱ꞌ. Jee nkenta ráa yuvékáa nea̱ yuíchí. Jee nine maáa, jee nkene ráa. Jee kuaa̱jiaa̱ꞌa ráa ɨɨn ichi. Yukuán vaa̱ꞌanire nkuiyo najiáꞌáꞌ nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ. 11 Sáá nnaa̱taꞌvi iniꞌ Pedro, nkachiꞌ rea̱ꞌ: “Ntañúꞌún jíníꞌ nijia nii̱ꞌ yaa̱ nchua̱ichí I a̱toꞌoꞌ nii̱ꞌ najiáꞌáꞌ ííꞌ rea̱ꞌ, jee nsii̱káku rea̱ꞌ nuꞌuꞌ xii̱ntíín Herodes, jín jiea̱ꞌea̱ꞌ nɨꞌɨ yaa̱ ñúꞌún iniꞌ rá ñɨvɨ Israel saꞌá ráa jín nii̱ꞌ, nékúvi.” 12 Sáá nnaa̱kuni rea̱ꞌ yaa̱ nkuvi suꞌva, ñaa̱ꞌaa̱nꞌ rea̱ꞌ veꞌi María náánꞌ Juan, yaa̱ suni naa̱ní rea̱ꞌ Marcos. Yukuán kuea̱ꞌea̱ꞌ ñɨvɨ nii̱yo tútú jee jíkátáꞌvíꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. 13 Jee sáá síkájián rea̱ꞌ yuvéꞌí nea̱ yuíchí, ñaa̱nea̱ꞌyá ɨɨn ña súchí, yaa̱ kúvi musúꞌ ráa. Naa̱ní ña Rode. 14 Sáá nnaa̱kuni ña taa̱chii̱ꞌ káꞌánꞌ Pedro, jee máá kúsɨ ɨ́ɨ iniꞌ ña saáva ntu nsíne ña yuvéꞌí, chisaꞌ ninu ña iniꞌ veꞌi, jee nstea̱kútua̱ꞌún ña yaa̱ íñɨ ɨ́ Pedro yuvéꞌí. 15 Soo nnaa̱xiníkó ráa nua̱ua̱nꞌ ña: ―Sáꞌá xii̱nii̱ꞌ nú. Soo íchí sánáa ña maa. Soo nkachiꞌ ráa: ―Najiáꞌáꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ kútáꞌán jín rea̱ꞌ ví-i. 16 Soo síkájián ii̱ii̱ꞌ Pedro. Jee sáá nsine ráa yuvéꞌí jee niniꞌ ráa rea̱ꞌ, jee ntii̱vɨ ɨ́ xá xíniꞌ ráa. 17 Jee nsaa̱naꞌá rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa sáva kuniꞌín ráa. Jee nnaa̱kani rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa naa̱ja vá ntavaꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó rea̱ꞌ iniꞌ vekaa̱a, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: ―Nakani rán maa nua̱ua̱nꞌ Jacobo jín rá ñani kúneí iniꞌ ráa Jesús. Jee nkene rea̱ꞌ kuaa̱ꞌaa̱nꞌ rea̱ꞌ inka nua̱ua̱nꞌ.

43

Hechos Hechos 13 12

18

Sáá nkua̱nijinꞌ, jee nániꞌvɨ víꞌí iniꞌ rá soldado jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ ná nkuvi jín Pedro. 19 Jee ntaa̱jí Herodes nanukú ráa maa. Sáá ntu nnániꞌinꞌ ráa maa, jee nxii̱náꞌmáꞌ rea̱ꞌ rá soldado nkua̱mí. Jee ntaa̱jí rea̱ꞌ kaꞌniꞌ ráa rá soldado vá. Jee nkene rea̱ꞌ Judea jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ rea̱ꞌ kuneeꞌ rea̱ꞌ nea̱ ñuunꞌ Cesarea. Nii̱ꞌii̱ꞌ Herodes Nkitɨ xá iniꞌ Herodes nnea̱ꞌyá rea̱ꞌ rá ñɨvɨ rá ñuunꞌ Tiro jín Sidón. Jee nnaa̱túꞌún nuún rá ñɨvɨ rá ñuunꞌ vá yaa̱ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ. Jee sáá nkuneí ráa nsii̱ínú ráa iniꞌ Blasto koo maa̱nii̱ táꞌán rea̱ꞌ jín ráa, yaa̱ kúvi rea̱ꞌ musúꞌ kúñáꞌnú rey Herodes, jee nnii̱kaa̱nꞌ ráa yaa̱ numaa̱nii̱ꞌ ráa jín Herodes. ˻Nkachiꞌ ráa suꞌva˼ chi níꞌínꞌ ráa yaa̱ yájíꞌ ráa nea̱ nua̱ua̱nꞌ ñuꞌun nua̱ua̱nꞌ tátúníꞌ rey Herodes. 21 Ñani Herodes ɨɨn kii̱vɨi̱ꞌ ˻yaa̱ kiji ráa˼. Jee nnaa̱kua̱ꞌun rea̱ꞌ saꞌma íyótúníꞌ ñúꞌún rea̱ꞌ sáá tátúníꞌ rea̱ꞌ. Jee ñaa̱kuneeꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ mesa rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ tátúníꞌ rea̱ꞌ. Jee nkaꞌanꞌ rea̱ꞌ ichinúúnꞌ ráa. 22 Saájee nkaa̱najín ráa: ―¡Taa̱chii̱ꞌ káꞌánꞌ ɨɨn ndiosíꞌ ví-i sáá káꞌánꞌ Herodes, nsú kaa̱ꞌ ɨɨn tea̱e! 23 Jee máá horáꞌ yukuán, nsii̱kúꞌvíꞌ ɨɨn najiáꞌáꞌ ííꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó Herodes. ˻Nsaa̱ꞌá Ndiosíꞌ suꞌva˼ chi ntu nnákuetúꞌún rea̱ꞌ Ndiosíꞌ jee njiaa̱ꞌa rea̱ꞌ nnaa̱kuetúꞌún ráa rea̱ꞌ nsú kaa̱ꞌ Ndiosíꞌ. Jee nyajiꞌ rá tii̱naa̱kú rea̱ꞌ, jee nii̱ꞌii̱ꞌ rea̱ꞌ. 24 Soo tua̱ꞌun Ita̱ oꞌoꞌ-ó sáá víꞌí kaa̱ꞌ ñea̱tea̱nuun, jee sáá víꞌí kaa̱ꞌ nkua̱kueꞌeꞌ ñɨvɨ ntɨɨn tua̱ꞌun vá. 25 Sáá nnɨꞌɨ Bernabé jín Saulo tiñu ñaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa, jee nkene ráa ñuunꞌ Jerusalén, jee nnii̱kó ráa ñuunꞌ Antioquía. Jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa jín Juan, yaa̱ suni naa̱ní Marcos. 20

Bernabé jín Saulo nkii̱jiéꞌé ráa kakanuun ráa jee stékútua̱ꞌún ráa tua̱ꞌun Ndiosíꞌ 1 I a̱ñaa̱jee nteñu rá ñɨvɨ ñuunꞌ káꞌnú Antioquía yaa̱ kúneí iniꞌ ráa Jesús yaa̱ kútútú ráa yukuán, nii̱yo rá tea̱e kúvi profeta, yaa̱ jiáꞌa Ndiosíꞌ tua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ ráa, jee nii̱yo rá

13

Hechos 13

44

tea̱e yaa̱ xínéꞌénꞌ ráa tua̱ꞌun Ndiosíꞌ. Nkuvi ráa Bernabé jín Simón yaa̱ naa̱ní Túún, jín Lucio tea̱e ñuunꞌ Cirene, jín Manaén, yaa̱ ñaꞌnu jín Herodes, yaa̱ ntaa̱túníꞌ Herodes ñuunꞌ Galilea, jín Saulo. 2 Ni néñua̱ꞌun ráa I a̱toꞌoꞌ-ó, jee neé nite ráa, jee nkachiꞌ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa suꞌva: ―Sásɨ ɨ́ɨ ɨ́n rán Bernabé jín Saulo, sáva saꞌá ráa tiñu yaa̱ kána nii̱ꞌ ráa saꞌá ráa. 3 Saájee sáá nkuvi nneeꞌ nite rá tea̱e yukuán, jee nnaa̱kuetu ráa nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ, jee nchii̱só ráa naꞌá ráa Bernabé jín Saulo, jee ñaa̱kaꞌanꞌ ráa ntíꞌ kaa̱ꞌ jín rává jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ rává. Nstea̱kútua̱ꞌún Bernabé jín Saulo tua̱ꞌun Jesús ñuunꞌ Chipre 4 Saájee nkene Bernabé jín Saulo chi nchua̱ichí Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ ráa, jee ñaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa ñuunꞌ Seleucia. Jee nea̱ yukuán nnaa̱kuꞌun ráa iniꞌ barkúꞌ kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Chipre, yaa̱ kúvi ñuꞌun káá sɨ ɨ́ɨ ɨ́n maa̱ꞌñú nteñúꞌún. 5 Sáá nkenta ráa ñuunꞌ Salamina, ˻yaa̱ tɨɨn Chipre,˼ jee nnuun ráa barkúꞌ yukuán, jee nstea̱kútua̱ꞌún ráa tua̱ꞌun Ndiosíꞌ iniꞌ rá veñua̱ꞌun lúlí, naa̱ní rá sinagoga, nua̱ua̱nꞌ néñua̱ꞌun rá ñɨvɨ Israel nééꞌ yukuán Ndiosíꞌ. Suni kútáꞌán Juan jín ráa, sáva chineí rea̱ꞌ ráa. 6 Jee nii̱kónúun ráa nɨꞌɨ nua̱ua̱nꞌ ñuꞌun Chipre nea̱ ñuunꞌ Pafos. Yukuán nkea̱táꞌán ráa ɨɨn tea̱e tásɨ ɨ́. Káchíꞌ rea̱ꞌ ni kaa̱ꞌ yaa̱ kúvi rea̱ꞌ profeta ya káꞌánꞌ rea̱ꞌ tua̱ꞌun yaa̱ jiáꞌa Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ, soo xínáꞌví rea̱ꞌ. Kúvi rea̱ꞌ tea̱e Israel naa̱ní Barjesús. 7 Íñɨ ɨ́ rea̱ꞌ jín tea̱e nísotíñú ˻yaa̱ tátúníꞌ nɨꞌɨ Chipre˼, naa̱ní Sergio Paulo, yaa̱ kúvi tea̱e nito xii̱nii̱ꞌ. Jee nkana tea̱e vá Bernabé jín Saulo chi kuíni-i tesoa̱ꞌo-o tua̱ꞌun Ndiosíꞌ. 8 Soo tea̱e tásɨ ɨ́ vá, (yaa̱ suni naa̱ní Elimas tua̱ꞌun griego), jee nnuniꞌin rea̱ꞌ sii̱kɨi̱ꞌ ráa. Nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ suꞌva, chi nnuniꞌin rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ tea̱e nísotíñú vá yaa̱ nkúneí iniꞌ-i Jesús. 9 Soo Saulo, (yaa̱ suni naa̱ní Pablo), kúneí Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ jín rea̱ꞌ, jee nkinoa̱o nnea̱ꞌyá váꞌa rea̱ꞌ maa, 10 jee nkachiꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ-u:

45

Hechos Hechos 13 13

―¡Kúneí tua̱ntúꞌún jín nú! ¡Máá jíka xínáꞌví nú! ¡Sea̱ꞌyá kuii̱ꞌnaa̱ꞌ kúvi nú! ¡Kénta nú sii̱kɨi̱ꞌ nɨꞌɨ yaa̱ váꞌa! ¿Á ni nsíkɨ ɨ́kuii̱ñɨi̱ꞌ nú yaa̱ nátatúꞌún nú jiea̱ꞌea̱ꞌ ichi naa̱aꞌa̱ I a̱toꞌoꞌ ráníꞌ Jesús, rúja? 11 Ntañúꞌún jee fuerza ííꞌ I a̱toꞌoꞌ ránꞌ nkenta sii̱kɨi̱ꞌ nú. Kukuáá nú jee nkua̱néꞌyá nú kaa̱ꞌ nkaa̱niiꞌ ɨɨn tiempúꞌ ―nkachiꞌ Pablo. Kuísá nnua̱neenꞌ nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ, jee jíka rea̱ꞌ núkú rea̱ꞌ yaa̱ tɨɨn ñɨvɨ naꞌá rea̱ꞌ jee kunaka-a rea̱ꞌ. 12 Sáá niniꞌ tea̱e nísotíñú yaa̱ nkuvi suꞌva, jee nii̱nua̱ iniꞌ rea̱ꞌ tua̱ꞌun káꞌánꞌ Pablo, jee ntii̱vɨ ɨ́ xíniꞌ rea̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ xínéꞌénꞌ ráa jiea̱ꞌea̱ꞌ tua̱ꞌun I a̱toꞌoꞌ-ó. Pablo jín Bernabé nkenta ñuunꞌ Antioquía káá yatin Sánitɨ ɨ́ɨn ñuunꞌ Pisidia 13 I a̱ñaa̱jee Pablo jín rá kútáꞌán jín rea̱ꞌ nkene ráa ñuunꞌ Pafos iniꞌ barkúꞌ. Jee nkenta ráa ñuunꞌ Perge yaa̱ tɨ ɨ́ɨn Panfilia. Soo nxii̱nóo Juan ráa jee nnii̱kó rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Jerusalén. 14 Soo njiaa̱ꞌa ráa Perge jee nkenta ráa ñuunꞌ Antioquía, yaa̱ káá yatin nua̱ua̱nꞌ ñuꞌun tɨ ɨ́ɨn Pisidia. Jee sátuꞌ kii̱vɨi̱ꞌ nájiáví, nkii̱vɨ ráa iniꞌ veñua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ kútútú rá ñɨvɨ Israel, jee ñaa̱kuneeꞌ ráa. 15 Sáá nkuvi nkaꞌvi ɨɨn tea̱e nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ yakuꞌ ley Ndiosíꞌ, yaa̱ ntee Moisés, jín yakuꞌ tua̱ꞌun yaa̱ njiaa̱ꞌa Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ rá profeta yaa̱ ntee ráa, jee ntaa̱jí rá tea̱e kúñáꞌnú veñua̱ꞌun lúlí kachiꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ Pablo jín Bernabé: ―Ránoꞌó ñaniꞌ. Retú íyó yaa̱ kachiꞌ rán nasáneí rán iniꞌ rá ñɨvɨ, kachiꞌ rán xá maa. 16 Nnakuii̱ñɨi̱ nichi Pablo, jee nsaa̱ꞌá naꞌá rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ sáva kuniꞌín ráa, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa: ―Tesoa̱ꞌo ránoꞌó, sea̱ꞌya ñuunꞌ-ó Israel, jín rá inka ránoꞌó yaa̱ ñúyúꞌví iniꞌ rán Ndiosíꞌ. 17 Ndiosíꞌ yaa̱ néñua̱ꞌun rá ñɨvɨ-ó Israel rea̱ꞌ, nkaa̱ji rea̱ꞌ rá jííꞌ yanaꞌán-órán. Jee ɨɨn nación ñáꞌnú nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ ráa, ni yaa̱ kúvi ráa toa̱ꞌoa̱ꞌ nneeꞌ ráa nación Egipto. Jee jín máá fuerza ííꞌ rea̱ꞌ ntavaꞌ rea̱ꞌ ráa xii̱ntíín Egipto. 18 Yatin ua̱vii̱xiko kuii̱yaa̱ꞌ ñeꞌne iniꞌ rea̱ꞌ nii̱ñɨ rea̱ꞌ jín ráa nua̱ua̱nꞌ ñua̱ꞌún sáɨn. 19 Jee nxii̱náánꞌ rea̱ꞌ ua̱xaa̱ꞌ nación yaa̱ káá nua̱ua̱nꞌ ñua̱ꞌún, naa̱ní Canaán. Jee njiaa̱ꞌa rea̱ꞌ ñuꞌun vá nua̱ua̱nꞌ rá jííꞌ yanaꞌán-órán, sáva nuvi ráa

Hechos 13

46

ñɨvɨ xí ñuꞌun vá. 20 Yatin kua̱mii̱ꞌ sientúꞌ ua̱vii̱xiko ua̱jii̱ꞌ kuii̱yaa̱ꞌ yaa̱ nkuvi nɨꞌɨ vá. Jee kuíre njiaa̱ꞌa rea̱ꞌ kéꞌín rá tea̱e kunee tiñu yósóꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa. Nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ suꞌva nea̱ rá kii̱vɨi̱ꞌ ntekuꞌ profeta Samuel. 21 Rá kii̱vɨi̱ꞌ vá, nnii̱kaa̱nꞌ ráa ɨɨn rey tatúníꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa. Jee njiaa̱ꞌa Ndiosíꞌ Saúl nua̱ua̱nꞌ ráa, jee nkuvi rea̱ꞌ rey ua̱vii̱xiko kuii̱yaa̱ꞌ. Jee kúvi rea̱ꞌ sea̱ꞌya Cis, jee kúvi rea̱ꞌ ɨɨn rá tea̱e tataꞌ Benjamín. 22 Soo nsíyo Ndiosíꞌ Saúl, jee ñani-i David kuvi rey tatúníꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa. Jee Ndiosíꞌ nnaa̱stúvi yaa̱ naáꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ rea̱ꞌ: “Jíníꞌ nii̱ꞌ, yaa̱ David, sea̱ꞌya Isaí, vá nuún ánímaꞌ jín nii̱ꞌ. Suvirea̱ꞌ sáꞌá nɨꞌɨ yaa̱ kuíni nii̱ꞌ.” 23 ’Njiaa̱ꞌa Ndiosíꞌ ɨɨn rá ichiyúkúnꞌ maá tea̱e vá nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨórán Israel, sáva xinánitáꞌvíꞌ rea̱ꞌ yó. Jesús ví rea̱ꞌ. Njiaa̱ꞌa Ndiosíꞌ maa sáni nchii̱sóyuꞌú rea̱ꞌ yaa̱ kuꞌva rea̱ꞌ maa. 24 Nea̱ ntiáꞌan kijiéꞌé Jesús tiñu saꞌá-a, nstea̱kútua̱ꞌún Juan nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ rá ñɨvɨ Israel, yaa̱ íyó nakani iniꞌ ráa jiea̱ꞌea̱ꞌ kuaa̱chi ráa jee kunikɨnꞌ ráa Ndiosíꞌ, jee kuanuté ráa. 25 Sáá vaa̱ji xinɨ ɨ́ꞌɨ Juan tiñu sáꞌá rea̱ꞌ, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: “¿Né ɨɨn ví nii̱ꞌ káꞌvi iniꞌ rán? Nsua̱ví nii̱ꞌ ví rea̱ꞌ, yaa̱ ñani Ndiosíꞌ, sáva xinánitáꞌvíꞌ rea̱ꞌ yó. Soo kunea̱ꞌyá rán, chi yaa̱taa̱ꞌ nii̱ꞌ vaa̱ji ɨɨn ˻yaa̱ kúñáꞌnú víꞌí kaa̱ꞌ˼ yaa̱ ntua̱né íyó níꞌinꞌ nii̱ꞌ ˻ɨɨn tiñu lúlí˼ kuéntáꞌ musúꞌ sáɨn, yaa̱ nanají-i nii̱jiaa̱nꞌ rea̱ꞌ.” 26 ’Ránoꞌó ñaniꞌ, yaa̱ kúvi rán sea̱ꞌya tataꞌ Abraham, jín rá inka ñɨvɨ, yaa̱ nééꞌ nteñu rán, yaa̱ ñúyúꞌví iniꞌ rán nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. Ntaa̱jí rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rán tua̱ꞌun yaꞌá yaa̱ káchíꞌ yaa̱ xínánitáꞌvíꞌ rea̱ꞌ yó. 27 Jee rá ñɨvɨ nééꞌ ñuunꞌ Jerusalén jín rá tea̱e kúñáꞌnú nua̱ua̱nꞌ ráa, ntu nnákuni ráa yaa̱ Jesús ví yaa̱ ñani Ndiosíꞌ sáva xinánitáꞌvíꞌ rea̱ꞌ yó. Jee ntu ñákua̱ꞌun iniꞌ ráa tua̱ꞌun yaa̱ njiaa̱ꞌa Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ rá profeta yaa̱ níso nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ, sú káꞌvi ráa tua̱ꞌun vá ta rá kii̱vɨi̱ꞌ nájiáví. Sú ntu jíníꞌ ráa ná kúvi yaa̱ sáꞌá ráa, nsii̱kúnkuvi ráa yaa̱ káchíꞌ tua̱ꞌun vá, sáá nsaa̱náaꞌ ráa yaa̱ kaꞌniꞌ ráa maa. 28 Chi sú ntu nkútúníꞌ naa̱ jiea̱ꞌea̱ꞌ kaꞌniꞌ ráa maa, jee nnii̱kaa̱nꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ Pilato tají rea̱ꞌ kɨi̱kaꞌniꞌ maa. 29 Jee sáá nsii̱kúnkuvi ráa nɨꞌɨ yaa̱ káchíꞌ tua̱ꞌun Ndiósíꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ Jesús, yaa̱ níso nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ ííꞌ, jee nxii̱núun ráa ñunéꞌyúꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ kurúsiꞌ, jee nsea̱ꞌí ráa maa iniꞌ yavi kava. 30 Soo Ndiosíꞌ nxii̱nátekuꞌ ii̱ii̱ꞌ maa nteñu rá níꞌiꞌ jee nxii̱nákóo rea̱ꞌ maa. 31 Nkua̱kueꞌeꞌ kii̱vɨi̱ꞌ yaa̱ ntua̱vi rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ nkua̱táꞌán jín rea̱ꞌ, sáá nkene rea̱ꞌ Galilea jee nikanuun rea̱ꞌ nea̱ ñuunꞌ Jerusalén.

47

Hechos Hechos 13 13

Jee ntañúꞌún suviráa kúvi yaa̱ nástúvi yaa̱ naáꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ. 32 ’Jee ránuꞌuꞌ stékútua̱ꞌún nua̱ua̱nꞌ rán tua̱ꞌun váꞌa, yaa̱ nchii̱sóyuꞌú Ndiósíꞌ nua̱ua̱nꞌ rá jííꞌ-ó yanaꞌán. 33 Stékútua̱ꞌún ránꞌ yaa̱ nsii̱kúnkuvi Ndiosíꞌ tua̱ꞌun yaꞌá nua̱ua̱nꞌ-ó, yaa̱ ichiyúkúnꞌ ráa ví-ó. Chi ñani rea̱ꞌ Jesús jee nxii̱nátekuꞌ ii̱ii̱ꞌ rea̱ꞌ maa. Suni káchíꞌ suꞌva nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ níso tua̱ꞌun Ndiosíꞌ, naa̱ní salmo úvíꞌ. Yukuán káchíꞌ Ndiosíꞌ: Suvinú kúvi sea̱ꞌya nii̱ꞌ. Vitan nsaa̱ꞌá nii̱ꞌ yaa̱ nkenta kúvi nii̱ꞌ tááꞌ nú. 34 ’Nstea̱kútua̱ꞌún Ndiosíꞌ yaa̱ nxii̱nátekuꞌ ii̱ii̱ꞌ rea̱ꞌ Jesús nteñu rá níyɨ jee nxii̱nákóo rea̱ꞌ maa, sáva ntívɨ ɨ́ ñunéꞌyúꞌ-u, chi suꞌva káchíꞌ nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ níso tua̱ꞌun rea̱ꞌ: Taji nijia nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rán yaa̱ váꞌa ííꞌ yaa̱ nchii̱sóyuꞌú nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ David. Tua̱ꞌun kínóo kutú ví yaꞌá. 35 ’Suni nkachiꞌ David nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ inka salmo: Ya nsá kua̱ꞌva nú tea̱ꞌyua̱ꞌ ñunéꞌyúꞌ maáréꞌ, yaa̱ ííꞌ kúvi rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nú. 36 ’Soo íyó nijia yaa̱ ñaa̱tiñu Ndiosíꞌ David, nteñu rá ñɨvɨ rá kii̱vɨi̱ꞌ ntekuꞌ rea̱ꞌ. Nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ tiñu sánikuaa̱ꞌ ntaa̱túníꞌ Ndiosíꞌ jee nii̱ꞌii̱ꞌ rea̱ꞌ. Jee nsea̱ꞌí ráa ñunéꞌyúꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ íyó rá ñunéꞌyúꞌ rá tátáꞌ rea̱ꞌ, jee ntii̱vɨ ɨ́ nijia rea̱ꞌ. 37 Soo máá Jesús, yaa̱ nxii̱nátekuꞌ ii̱ii̱ꞌ Ndiosíꞌ maa, ntu ntívɨ ɨ́ ñunéꞌyúꞌ-u. 38 Saáva íyó kuniꞌ ránoꞌó ñaniꞌ, yaa̱ tékútua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ rán, yaa̱ nékáꞌnú iniꞌ Ndiosíꞌ rá kuaa̱chi-ó, jiea̱ꞌea̱ꞌ ya nsaa̱ꞌá Jesús. 39 Ntu kúvi kinoa̱o naa̱aꞌa̱ -ó nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ sikúnkuvi-ó ley, yaa̱ njiaa̱ꞌa rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ Moisés. Chisaꞌ Jesús sííyo nɨꞌɨ kuaa̱chi nɨꞌɨ rá ñɨvɨ kúneí iniꞌ ráa rea̱ꞌ, jee kinoa̱o naa̱aꞌa̱ ráa nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ sáꞌá Jesús. 40 Saáva nito koo rán maárán, sáva nkúnoꞌo rán yaa̱ nkachiꞌ tua̱ꞌun Ndiosíꞌ, yaa̱ njiaa̱ꞌa rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá profeta, yaa̱ níso nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ ííꞌ, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: 41 Kunea̱ꞌyá rán, yaa̱ káꞌánꞌ ua̱ꞌvii̱ꞌ rán jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ káchíꞌ nii̱ꞌ. Tii̱vɨ ɨ́ xíniꞌ rán jee kɨi̱naanꞌ rán. Chi rá kii̱vɨi̱ꞌ tékúꞌ rán, saꞌá nii̱ꞌ ɨɨn tiñu yaa̱ nii̱nú iniꞌ rán,

Hechos 13

48

súnikaa̱ꞌ nakani ñɨvɨ maa nua̱ua̱nꞌ rán, nkachiꞌ Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ Pablo. 42 Jee sáá nkene Pablo jín Bernabé, nnii̱kaa̱nꞌ rá ñɨvɨ yaa̱ kaꞌanꞌ ráa kaa̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ tua̱ꞌun yaꞌá, nea̱ inka kii̱vɨi̱ꞌ nájiáví. 43 Sáá ntua̱ꞌua̱ꞌ yaa̱ nua̱tútú ráa, jee kuea̱ꞌea̱ꞌ rá ñɨvɨ Israel jín rá ñɨvɨ yaa̱ ntu kúvi Israel, yaa̱ nnii̱vɨ ráa ñujiínꞌ Israel jee néñua̱ꞌun ráa Ndiosíꞌ, jee nnikɨnꞌ ráa Pablo jín Bernabé. Jee nkaꞌanꞌ rává jín ráa, jee nnaa̱kutíñú rává nua̱ua̱nꞌ ráa yaa̱ kunii̱ꞌin ráa nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ, sáva nachituvi rea̱ꞌ ráa. 44 Nea̱ inka kii̱vɨi̱ꞌ nájiáví, nkua̱tútú kúnɨꞌɨ rá ñɨvɨ xín ñúúnꞌ, sáva tesoa̱ꞌo ráa tua̱ꞌun Ndiosíꞌ. 45 Soo sáá niniꞌ rá ñɨvɨ Israel yaa̱ kuea̱ꞌea̱ꞌ ñɨvɨ nkua̱tútú yukuán, jee nñua̱kuíñɨ ɨ́ iniꞌ ráa nnea̱ꞌyá ráa Pablo. Jee nkachiꞌ ráa yaa̱ nátatúꞌún rea̱ꞌ. Jee ntenua̱ua̱nꞌ ráa rea̱ꞌ. 46 Saájee nkaꞌanꞌ neí iniꞌ Pablo jín Bernabé jee nkachiꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel: ―Xíꞌna nua̱ua̱nꞌ ránoꞌó íyó kachiꞌ ráníꞌ tua̱ꞌun Ndiosíꞌ. Soo nkua̱ichi iniꞌ rán maa, jee sánáaꞌ rán yaa̱ ntu íyó níꞌinꞌ rán yaa̱ kutekuꞌ rán nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ. Tesoa̱ꞌo rán. Saáva kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ ránꞌ stekútua̱ꞌún ránꞌ maa nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ ntu kúvi Israel. 47 Chi sukuán ntaa̱túníꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó nua̱ua̱nꞌ ránꞌ: Ñani nii̱ꞌ nó, sáva kúvi nú kuéntáꞌ ɨɨn ñuꞌunꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ ntu kúvi Israel. Sáva stekútua̱ꞌún nú tua̱ꞌun nii̱ꞌ nea̱ nua̱ua̱nꞌ nɨ ɨ́ꞌɨ ichi ñɨi̱vɨ ɨ́, jiea̱ꞌea̱ꞌ naa̱sa nanitáꞌvíꞌ ráa. 48 Sáá ntesoa̱ꞌo rá ñɨvɨ ntu kúvi Israel yaꞌá, jee nkua̱sɨi̱ɨi̱ iniꞌ ráa, jee nnaa̱kuetúꞌún ráa jiea̱ꞌea̱ꞌ tua̱ꞌun I a̱toꞌoꞌ-ó. Jee nii̱nua̱ iniꞌ nɨꞌɨ ñɨvɨ naa̱kuaa̱ꞌ nkaa̱ji Ndiosíꞌ ta ɨɨn kutekuꞌ-u nɨ ɨ́ɨ ɨ́kání jín rea̱ꞌ. 49 Jee ñea̱tea̱nuun tua̱ꞌun I a̱toꞌoꞌ-ó nɨꞌɨ sánitɨ ɨ́ɨn yukuán. 50 Soo rá ñaꞌan yaa̱ néñua̱ꞌun ráña Ndiosíꞌ, yaa̱ kúvi ráña yaa̱ ñáꞌnú nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ vá, jín rá tea̱e kúñáꞌnú nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ vá, jee rá ñɨvɨ Israel nsii̱inú ráa iniꞌ rává, jee nsii̱kántátúꞌun ráa rává sáva saꞌá kini nɨꞌɨ rává Pablo jín Bernabé, jee ntaa̱níkɨ ɨ́nꞌ rává ráa nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ rává. 51 Soo nkisɨ ráa tii̱kaa̱chaa̱aꞌa̱ jiea̱ꞌea̱ꞌ ráa, sáva túvi yaa̱ íyó sii̱kɨi̱ꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ vá nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. Jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa

Hechos Hechos 14 13

49

ñuunꞌ Iconio. 52 Jee rá ñɨvɨ yaa̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ráa nua̱ua̱nꞌ Jesús kúsɨ ɨ́ɨ iniꞌ ráa, jee kúneí Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ jín ráa. Nneeꞌ Pablo jín Bernabé ñuunꞌ Iconio Jee sukuán nkuvi ñuunꞌ Iconio, jee nkii̱vɨ nkáá Pablo jín Bernabé veñua̱ꞌun lúlí rá ñɨvɨ Israel. Jee vaa̱ꞌa túníꞌ nkaꞌanꞌ ráa tua̱ꞌun jiea̱ꞌea̱ꞌ Jesús, yaa̱ nii̱nua̱ iniꞌ kuea̱ꞌea̱ꞌ víꞌí rá ñɨvɨ Israel jín suni rá ñɨvɨ ntu kúvi Israel. 2 Soo rá ñɨvɨ Israel yaa̱ kújiáá iniꞌ, nsii̱sáá ráa xii̱nii̱ꞌ rá ñɨvɨ ntu kúvi Israel nnea̱ꞌyá rává rá ñaniꞌ jín rá kua̱ꞌva yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nua̱ua̱nꞌ Jesús. Jee nsii̱ínú ráa iniꞌ rává yaa̱ kani nivaa̱ꞌa iniꞌ rává kunea̱ꞌyá rává rá ñaniꞌ. 3 Soo kuea̱ꞌea̱ꞌ tiempúꞌ nkinoa̱o Pablo jín Bernabé yukuán, jee nkaꞌanꞌ neí iniꞌ ráa, chi kúneí iniꞌ ráa I a̱toꞌoꞌ-ó. Jee I a̱toꞌo-ó nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ yaa̱ saꞌá ráa rá señáꞌ jín aa̱nasɨ ɨ́ sáva nstúvi yaa̱ íyó naa̱aꞌa̱ tua̱ꞌun káꞌánꞌ ráa, jiea̱ꞌea̱ꞌ íyó máni iniꞌ rea̱ꞌ néꞌyá rea̱ꞌ ñɨvɨ. 4 Soo kuea̱ꞌea̱ꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ sɨ ɨ́ɨ ɨ́n sɨ ɨ́ɨ ɨ́n jiáni iniꞌ ráa. Sava ráa íñɨ ɨ́ jín rá ñɨvɨ Israel. Jee rá inka kaa̱ꞌ íñɨ ɨ́ jín rá apóstol. 5 Saájee rá ñɨvɨ ntu kúvi Israel jín rá ñɨvɨ Israel nnaa̱túꞌún ráa jín rá tea̱e nísotíñú nua̱ua̱nꞌ ráa, yaa̱ saꞌá kini ráa rává jee kuun ráa yua̱ua̱ꞌ rává kaꞌniꞌ ráa rává, nékúvi. 6 Sáá nkua̱káꞌnú iniꞌ Pablo jín Bernabé maa, jee nkaa̱ku ráa kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ rá ñuunꞌ Listra jín Derbe sánitɨ ɨ́ɨn Licaonia jín nua̱ua̱nꞌ rá kuaríáꞌ káá yatin jín-i. 7 Jee yukuán nstea̱kútua̱ꞌún ráa tua̱ꞌun vaa̱ꞌa Jesús.

14

1

Ñuunꞌ Listra nua̱ua̱nꞌ nkuun rá ñɨvɨ yua̱ua̱ꞌ Pablo Ñuunꞌ Listra, nii̱yo ɨɨn tea̱e kuéꞌí rá jiea̱ꞌea̱ꞌ-e. Íyó lénkó rea̱ꞌ nea̱ nkaku rea̱ꞌ, jee íchí ntu níka rea̱ꞌ. 9 Tésóꞌo rea̱ꞌ yaa̱ káꞌánꞌ Pablo. Jee nkinoa̱o Pablo nnea̱ꞌyá-a rea̱ꞌ, jee niniꞌ-i yaa̱ kúneí iniꞌ rea̱ꞌ Ndiosíꞌ yaa̱ kúvi xinúvi-i rea̱ꞌ. 10 Jee nkachiꞌ nii̱ꞌin Pablo nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ: ―¡Naa̱kuii̱ñɨi̱ nichi! Jee íchíni nnava rea̱ꞌ jee nnaa̱kuiñɨ nichi rea̱ꞌ, jee kuísá nii̱kaa̱ꞌ rea̱ꞌ. 11 Sáá niniꞌ rá ñɨvɨ yaa̱ nsaa̱ꞌá Pablo, jee nkii̱jiéꞌé ráa nkaa̱nají ráa tua̱ꞌun káꞌánꞌ ráa yaa̱ kúvi Licaonia jee nkachiꞌ ráa: 8

Hechos 14

50

―¡Rá ndiosíꞌ nnuvi ráa kuéntáꞌ tea̱e, jee nkikuun ráa nua̱ua̱nꞌ ránꞌ! 12 Nkachiꞌ ráa yaa̱ Bernabé kúvi rea̱ꞌ ndiosíꞌ Zeus. Jee nkachiꞌ ráa yaa̱ Pablo kúvi rea̱ꞌ ndiosíꞌ Hermes, chi nkuvi rea̱ꞌ yaa̱ nkaꞌanꞌ kaa̱ꞌ.14:12 13 Jee yuñúúnꞌ káá veñua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ néñua̱ꞌun rá ñɨvɨ Zeus. Jee nkenta sua̱tua̱ꞌ yɨ ɨ́tíñú nua̱ua̱nꞌ Zeus yuvéꞌí nua̱ua̱nꞌ kívɨ rá ñɨvɨ ñuunꞌ vá, jee yukuán nkenta rea̱ꞌ jín rá xii̱nii̱kɨi̱ꞌ jín rá yoꞌo ítáꞌ. Suvirea̱ꞌ jín rá ñɨvɨ nkuini ráa kaꞌniꞌ ráa rátíꞌ, sáva soa̱koa̱ꞌ ráa maa nua̱ua̱nꞌ Bernabé jín Pablo sáva kuneñua̱ꞌun ráa rává. 14 Soo sáá rá apóstol yaa̱ kúvi Bernabé jín Pablo ntesoa̱ꞌo ráa yaa̱ kuneñua̱ꞌun rá ñɨvɨ ráa, jee nnaa̱tá ráa saꞌma ráa, sáva xtúvi ráa yaa̱ kúkuíꞌyá iniꞌ ráa. Jee numíjiꞌíꞌ nkii̱vɨ ráa nteñu rá ñɨvɨ, jee nkaa̱nají ráa: 15 ―¡Ránoꞌó tátáꞌ! ¿Naa̱chi sáꞌá rán rá tiñu yaꞌá! Suni ñɨvɨ ví ránuꞌuꞌ, kuéntáꞌ ránoꞌó. Stékútua̱ꞌun ránꞌ nua̱ua̱nꞌ rán yaa̱ íyó nikó iniꞌ rán rá ñujiínꞌ kaꞌa sáꞌá rán, yaa̱ néñua̱ꞌun rán rá nantíñú yaa̱ ntu kúvi Ndiosíꞌ, jee ntu íyótiñu-u. Jee kunikɨnꞌ rán Ndiosíꞌ, yaa̱ tékúꞌ. Nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ súkún jín ñuꞌun jín nteñúꞌún jín nɨꞌɨ yaa̱ íyó nua̱ua̱nꞌ rává. 16 Rá tióꞌ yaa̱taa̱ꞌ, Ndiosíꞌ njiaa̱ꞌa nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́, yaa̱ ntu kúvi ñɨvɨ Israel, kunikɨnꞌ ráa rá ñujiínꞌ maáráa. 17 Sú sáꞌá rea̱ꞌ suꞌva, sukuáni nástúvi rea̱ꞌ yaa̱ naáꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ né ɨɨn kúvi rea̱ꞌ, jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ váꞌa sáꞌá rea̱ꞌ. Nea̱ súkún síkúun rea̱ꞌ saa̱vii̱ꞌ, jee jiáꞌa rea̱ꞌ tiempúꞌ kúun tataꞌ sáꞌá. Táji rea̱ꞌ yaa̱ yájíꞌ rán, jee kúsɨ ɨ́ɨ ánímaꞌ rán sáꞌá rea̱ꞌ. 18 Sú nkachiꞌ Bernabé jín Pablo rá tua̱ꞌun yaꞌá, ntíꞌ ntíꞌínꞌ kaa̱ꞌ nsíkɨ ɨ́kuiñɨ ráa rá ñɨvɨ, nékúvi, yaa̱ kaꞌniꞌ rává rátíꞌ, sáva kuneñua̱ꞌun rává ráa. 19 I a̱ñaa̱jee nkenta kéꞌín rá ñɨvɨ Israel, yaa̱ váji nea̱ rá ñuunꞌ Antioquía jín Iconio. Jee nsii̱inú ráa iniꞌ rá ñɨvɨ nkenta sii̱kɨi̱ꞌ Bernabé jín Pablo, jee nkuun ráa yua̱ua̱ꞌ Pablo. Jee nsii̱yúꞌun ráa 14:12

Rá ñɨvɨ yukuán nkaꞌvi iniꞌ ráa yaa̱ nkua̱kueꞌeꞌ ndiosíꞌ íyó. Nkaꞌvi iniꞌ ráa yaa̱ Zeus kúvi ndiosíꞌ yaa̱ tátúníꞌ nua̱ua̱nꞌ rá inka rá ndiosíꞌ. Jee nkaꞌvi iniꞌ ráa yaa̱ Hermes nkuvi ndiosíꞌ yaa̱ jíka jín tua̱ꞌun. Tua̱ꞌun griego ví Zeus jín Hermes. Jee Tua̱ꞌun latin yaa̱ nkaꞌanꞌ rá ñɨvɨ Roma, Zeus kúvi Júpiter jee Hermes kúvi Mercurio.

51

Hechos Hechos 15 14

maa nea̱ yuñúúnꞌ, chi vaa̱ níꞌiꞌ rea̱ꞌ nkaꞌvi iniꞌ ráa. 20 Soo sáá nkutii̱yua̱ꞌ rá ñɨvɨ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nua̱ua̱nꞌ Jesús nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ, jee nnakoa̱o rea̱ꞌ, jee nii̱vɨ rea̱ꞌ ñuunꞌ. Jee kii̱vɨi̱ꞌ xtéñúꞌún, nkene rea̱ꞌ jín Bernabé kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa ñuunꞌ Derbe. 21 Nstea̱kútua̱ꞌún ráa tua̱ꞌun váꞌa nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ vá, jee kuea̱ꞌea̱ꞌ ñɨvɨ ntɨɨn ichi Jesús. Jee kuíre nnii̱kó ráa ñuunꞌ Listra, jín ñuunꞌ Iconio, jín ñuunꞌ Antioquía. 22 Yukuán, nnaa̱chituvi ráa ánímaꞌ rá ñɨvɨ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nua̱ua̱nꞌ Jesús. Nnaa̱xiníꞌvɨ ɨ́ ráa iniꞌ rává kunii̱ꞌin rává kúneí iniꞌ rává Jesús. Nkachiꞌ ráa: ―Kuea̱ꞌea̱ꞌ tua̱nóꞌó nínísaá kunoꞌo-ó jee kii̱vɨ-ó nua̱ua̱nꞌ tátúníꞌ Ndiosíꞌ. 23 Jee ñani Pablo jín Bernabé rá tea̱e kúñáꞌnú, sáva kosoꞌ rává nua̱ua̱nꞌ ta grupo rá ñɨvɨ kúneí iniꞌ ráa Jesús. Jee nneeꞌ nite ráa sáá nnaa̱kuetu ráa, sáva nxii̱nóo ráa rává naꞌá I a̱toꞌoꞌ-ó, yaa̱ kúneí iniꞌ ráa, sáva nachituvi rea̱ꞌ ráa. Pablo jín Bernabé nnenta ii̱ii̱ꞌ ráa ñuunꞌ Antioquía yaa̱ tɨ ɨ́ɨn Siria 24 Njiaa̱ꞌa ráa sánitɨ ɨ́ɨn Pisidia, jee nkenta ráa Panfilia. 25 Jee sáá ya nkachiꞌ ráa tua̱ꞌun váꞌa ñuunꞌ Perga, jee ñaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa ñuunꞌ Atalia. 26 Nkene ráa yukuán jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa jín barkúꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Antioquía. Yukuán ví nua̱ua̱nꞌ nkene ráa xíꞌnañúꞌún, jee nea̱ ntiáꞌan nkene ráa, jee rá ñɨvɨ kúneí iniꞌ Jesús, nnii̱kaa̱nꞌ rává nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ yaa̱ nachituvi rea̱ꞌ Bernabé jín Pablo, sáva saꞌá ráa tiñu yaa̱ ya nsii̱kúnkuvi ráa. 27 Sáá nnenta ii̱ii̱ꞌ ráa Antioquía, jee nstútú ráa rá ñɨvɨ yaa̱ kúneí iniꞌ rává Jesús. Jee nnaa̱kani ráa rá nsaa̱ꞌá Ndiosíꞌ jín ráa. Jee nnaa̱kani ráa yaa̱ kuéntáꞌ nine Ndiosíꞌ ɨɨn yuvéꞌí, sáva kii̱vɨ rá ñɨvɨ ntu kúvi Israel nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ, chi suni kúneí iniꞌ ráa Jesús. 28 Jee kuea̱ꞌea̱ꞌ tiempúꞌ nneeꞌ Bernabé jín Pablo jín rá ñɨvɨ yukuán yaa̱ níkɨ ɨ́nꞌ ñujiínꞌ Jesús. Nkua̱tútú rá tea̱e kúñáꞌnú kúneí iniꞌ Jesús ñuunꞌ Jerusalén 1 Kéꞌín rá tea̱e vaa̱ji nea̱ Judea jee ntiaaꞌ ráa Antioquía. Jee xínéꞌénꞌ ráa rá ñaniꞌ kúneí iniꞌ Jesús, yaa̱ nsá

15

Hechos 15

52

nánitáꞌvíꞌ rán, ré ntu sáꞌá “circuncidar”15:1 rán maárán sáni káchíꞌ ley, yaa̱ njiáꞌa Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ Moisés. 2 Jee ntua̱né nkúnuún iniꞌ Pablo jín Bernabé jín ráa. Jee nkaa̱ntáꞌán túꞌun víꞌí ráa. Saáva rá ñanitáꞌán ñani ráa Bernabé jín Pablo jín inka rá ñɨvɨ yukuán, jee ntaa̱jí ráa rává kuaa̱ꞌaa̱nꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Jerusalén, sáva natúꞌún rává jín rá apóstol jín rá tea̱e kúñáꞌnú jiea̱ꞌea̱ꞌ tiñu yaꞌá. 3 I a̱ñaa̱jee rá ñɨvɨ yaa̱ kúneí iniꞌ ráa Jesús naa̱chuichí ráa Pablo jín Bernabé. Ni yaa̱ kuaa̱jiaa̱ꞌa rává Fenicia jín Samaria, jee yukuán nnaa̱kani rává nua̱ua̱nꞌ rá ñanitáꞌán kúneí iniꞌ ráa Jesús, tua̱ꞌun jiea̱ꞌea̱ꞌ rá ñɨvɨ ntu kúvi Israel nnaa̱kani iniꞌ ráa ñujiínꞌ íñɨ ɨ́ ráa jee nkii̱vɨ ráa nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. Jee tua̱ꞌun yaꞌá nsaa̱ꞌá-a yaa̱ nkua̱sɨi̱ɨi̱ xá iniꞌ rává. 4 Sáá nkenta Pablo jín Bernabé ñuunꞌ Jerusalén, jee rá ñɨvɨ yukuán yaa̱ kúneí iniꞌ ráa Jesús, jín rá apóstol, jín rá tea̱e kúñáꞌnú nua̱ua̱nꞌ ráa nnaa̱kuatáꞌví rává Pablo jín rá kútáꞌán jín rea̱ꞌ. Jee nnaa̱kani Pablo jín Bernabé nɨꞌɨ yaa̱ nsaa̱ꞌá Ndiósíꞌ jín ráa. 5 Soo nnaa̱kuiñɨꞌ kéꞌín rá tea̱e kúneí iniꞌ Jesús, yaa̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ grupo “fariseo”, jee nkachiꞌ ráa: ―Íyó saꞌá “circuncidar”-ó ráa, jee íyó tatúníꞌ-ó yaa̱ sikúnkuvi ráa ley, yaa̱ njiáꞌa Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ Moisés. 6 Jee nkua̱tútú rá apóstol jín rá tea̱e kúñáꞌnú, sáva kunaa̱aa̱ iniꞌ ráa tiñu yaꞌá. 7 Jee sáá nkuvi nkuaa̱ay a̱ úꞌú víꞌí ráa, jee nnaa̱kuiñɨꞌ Pedro jee nkachiꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa: ―Ránoꞌó ñaniꞌ. Jíníꞌ rán yaa̱ tiempúꞌ yaa̱taa̱ꞌ, nkaa̱ji Ndiósíꞌ nuꞌuꞌ nteñu rán, sáva stekútua̱ꞌún nii̱ꞌ tua̱ꞌun vaa̱ꞌa nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ ntu kúvi Israel, sáva tesoa̱ꞌo ráa jee ii̱nua̱ iniꞌ ráa. 8 Jee Ndiosíꞌ jíníꞌ ánímaꞌ rá ñɨvɨ. Jee nnaa̱stúvi rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa, ˻yaa̱ ya nxii̱nánitáꞌvíꞌ rea̱ꞌ ráa,˼ chi njiaa̱ꞌa rea̱ꞌ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa, kuéntáꞌ kuaa̱ꞌ yaa̱ ntaji rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ránꞌ. 9 Ntu káji Ndiosíꞌ néꞌyá rea̱ꞌ yó jín ráa. Chi nxii̱nónoo rea̱ꞌ kuaa̱chi yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ánímaꞌ ráa, chi kúneí 15:1

Circuncisión kúvi yaa̱ sííyo ráa ntíꞌ ñɨɨn xii̱nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ii̱ii̱ꞌ yɨkɨkúñu tea̱e. Circuncisión kúvi señáꞌ yaa̱ stúvi-i yaa̱ ɨɨn tea̱e kúvi ichiyúkúnꞌ Israel yaa̱ kúvi ñɨvɨ Ndiosíꞌ, jee yaa̱ nsaa̱ꞌá Ndiosíꞌ ɨɨn tratúꞌ jín ráa. Jee njiaa̱ꞌa Ndiosíꞌ ley nua̱ua̱nꞌ Moisés tiempúꞌ yanaꞌán víꞌí. Jee ley vá káchíꞌ yaa̱ rá tea̱e yaa̱ kúvi ichiyúkúnꞌ Israel íyó saꞌá “circuncidar” ráa rá sea̱ꞌya yɨ ɨ́ɨ ɨ́ ráa.

53

Hechos Hechos 15 15

iniꞌ ráa Jesús. 10 Saájee ¿naa̱kui chi kenta rán sii̱kɨi̱ꞌ yaa̱ sáꞌá Ndiosíꞌ, sáva síkítɨ ɨ́ꞌ rán iniꞌ rea̱ꞌ? Chi jiáꞌa rán ɨɨn tiñu vea̱i nasɨ ɨ́kuitɨꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ níkɨ ɨ́nꞌ ñujiínꞌ Jesús, yaa̱ ntu nkúvi kuniso-ó maa ni rá tátáꞌ-ó yanaꞌán. 11 Ntua̱ví suꞌva, chi ínú iniꞌ-ó yaa̱ nánitáꞌvíꞌ-ó chi íyó máni iniꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó Jesús néꞌyá rea̱ꞌ yó, sánikuaa̱ꞌ nánitáꞌvíꞌ rá ñɨvɨ ntu kúvi ñɨvɨ Israel ―nkachiꞌ Pedro. 12 Níín nkuvi rá ñɨvɨ nkua̱tútú, jee ntesoa̱ꞌo ráa ni nnaa̱kani Bernabé jín Pablo rá señáꞌ jín rá aa̱nasɨ ɨ́ nsaa̱ꞌá Ndiosíꞌ jín ráa nteñu rá ñɨvɨ ntu kúvi Israel, ˻sáva kuniꞌ rá ñɨvɨ yaa̱ íyó naa̱aꞌa̱ tua̱ꞌun káchíꞌ ráa˼. 13 Sáá nkuvi nkaꞌanꞌ ráa, nkii̱jiéꞌé nkaꞌanꞌ Jacobo jee nkachiꞌ-i: ―Ránoꞌó ñaniꞌ. Tesoa̱ꞌo rán nuꞌuꞌ. 14 Nnaa̱kani Simon sáá máá xíꞌnañúꞌún nii̱yo maa̱nii̱ iniꞌ Ndiosíꞌ jín rá ñɨvɨ ntu kúvi Israel, jee ntavaꞌ rea̱ꞌ ñɨvɨ nteñu ráa, sáva kúvi rává ñɨvɨ rea̱ꞌ. 15 Jín tua̱ꞌun yaꞌá káꞌánꞌ nuún jín tua̱ꞌun ntee rá profeta, yaa̱ njiaa̱ꞌa Ndiosíꞌ tua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ ráa. Sánikuaa̱ꞌ yaa̱ nééꞌ tua̱ꞌun Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ, 16 káchíꞌ Ndiosíꞌ: Ichinúúnꞌ, nikó nii̱ꞌ jee nasaꞌá nii̱ꞌ veꞌi David, yaa̱ nkoyo.15:16 Jee rá ntánɨꞌ, naneꞌen nii̱ꞌ maa, jee nasaꞌá tuku nii̱ꞌ maa. 17 Sáva nea̱ rá inka kaa̱ꞌ ñɨvɨ kuvi nanukú ráa I a̱toꞌoꞌ-ó. Nea̱ rá ñɨvɨ ntu kúvi Israel, yaa̱ kána nii̱ꞌ yaa̱ kɨꞌɨ ráa nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ. 18 Suꞌva nkachiꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó, yaa̱ nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ yaa̱ kuniꞌ ñɨvɨ nea̱ rá tiempúꞌ yaa̱taa̱ꞌ. 19 ’Saáva nkunaa̱aa̱ iniꞌ nii̱ꞌ yaa̱ nkúꞌva-ó tiñu véi, sáva nstáñaa̱ꞌán-ó rá ñɨvɨ ntu kúvi Israel, yaa̱ nákani iniꞌ ráa, sáva kunikɨnꞌ ráa Ndiosíꞌ. 20 Soo kua̱ꞌva-ó tua̱ꞌun kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa. Kachiꞌ-ó nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ yaa̱ chusává ráa maáráa nua̱ua̱nꞌ kua̱ñu sókóꞌ rá ñɨvɨ nua̱ua̱nꞌ rá santúꞌ chi sáꞌá-a yaa̱ ntua̱ví ninuꞌun ráa nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ; jín yaa̱ chusává saꞌá téní ráa; jín yaa̱ chusává ráa maáráa nua̱ua̱nꞌ kua̱ñu rá kitɨ yaa̱ jíꞌni ráa sua̱kua̱nꞌ; jín yaa̱ chusává 15:16

Káꞌánꞌ rea̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ rá ichiyúkúnꞌ Rey David kuéntáꞌ kúvi rá ɨɨn veꞌi. Nxii̱náa Ndiosíꞌ rá sea̱ꞌya ichiyúkúnꞌ David. Saáva vesiculo 16 káchíꞌ yaa̱ xináa tuku Ndiosíꞌ kuñáꞌnú ɨɨn ichiyúkúnꞌ David, sáva kuvi kɨꞌɨ ñɨvɨ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. Ichiyúkúnꞌ vá ví Cristo.

Hechos 15

54

ráa maáráa kajiꞌ ráa nii̱ñɨi̱ꞌ.15:20 21 Chi nea̱ tiempúꞌ yaa̱taa̱ꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ, jee íyó rá tea̱e ta ñuunꞌ yaa̱ stékútua̱ꞌún ráa tua̱ꞌun, yaa̱ njiáꞌa Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ Moisés. Chi ta rá kii̱vɨi̱ꞌ nájiáví, káꞌvi ráa maa iniꞌ rá veñua̱ꞌun lúlí. Tutuꞌ ntaa̱jí ráa nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ ntu kúvi Israel I a̱ñaa̱jee nkunaa̱aa̱ iniꞌ rá apóstol jín rá tea̱e kúñáꞌnú jín ntáká rá inka rá ñɨvɨ kúneí iniꞌ ráa Jesús, yaa̱ kaa̱ji ráa rá tea̱e nteñu ráa, yaa̱ tají ráa kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Antioquía jín Pablo jín Bernabé. Nkaa̱ji ráa Judas, yaa̱ naa̱ní Barsabás, jín ɨɨn tea̱e naa̱ní Silas. Kúvi ráa ua̱vii̱ꞌ rá tea̱e kúñáꞌnú nteñu rá ñaniꞌ. 23 Ntaa̱jí ráa tutuꞌ kuaa̱ꞌaa̱nꞌ jín rá tea̱e vá, yaa̱ káchíꞌ suꞌva: “Ránuꞌuꞌ yaa̱ kúvi rá apóstol jín rá tea̱e kúñáꞌnú. Kúvi ránꞌ ñaniꞌ rán. Tée ráníꞌ nua̱ua̱nꞌ rán, yaa̱ nééꞌ nɨꞌɨ ñuunꞌ Antioquía jín rá sánitɨ ɨ́ɨn Siria jín Cilicia, yaa̱ kúvi rán rá ñaniꞌ ˻jín rá kua̱ꞌva˼, yaa̱ ntu kúvi Israel. ’Nátají ránꞌ saludos nua̱ua̱nꞌ ránoꞌó. 24 ’Ntesoa̱ꞌo ránꞌ yaa̱ sava rá táꞌán ráníꞌ nkene ráa nteñu ránuꞌuꞌ kuaa̱nea̱ꞌyá ráa ránoꞌó jee nxtañaa̱ꞌán ráa ránoꞌó jín tua̱ꞌun ráa, jee nkua̱naanꞌ rán nsaa̱ꞌá ráa. Soo ntua̱náꞌ tiñu njiaa̱ꞌa ráníꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa. 25 Saáva nuún iniꞌ ránꞌ jee ñani iniꞌ ránꞌ yaa̱ íyó váꞌa yaa̱ kaa̱ji ránꞌ rá tea̱e, yaa̱ taa̱jí ránꞌ kuaa̱jiaaꞌ jín Bernabé jín Pablo nua̱ua̱nꞌ ránoꞌó. Ñúnúun ránꞌ Bernabé jín Pablo. 26 Kúvi rá tea̱e vá yaa̱ jiéꞌné iniꞌ ráa saꞌá ráa tiñu I a̱toꞌoꞌ-ó Jesucristo, sú kuviꞌ ráa. 27 Saájee ntaa̱jí ránꞌ Judas jín Silas. Jee nakani ráa sánikuaa̱ꞌ yaa̱ ntee ránꞌ. 28 Chi kúnáa iniꞌ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ jín-ó yaa̱ ntua̱náꞌ tee ránꞌ ni ɨɨn tiñu kaa̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rán, nsú káꞌ rá yaꞌá yaa̱ íyó saꞌá rán. 29 Chusává rán rá sókóꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ rá santúꞌ, jín nii̱ñɨi̱ꞌ, jín kua̱ñu rá kitɨ yaa̱ jíꞌni ráa sua̱kua̱nꞌ, jee koto sáꞌá téní rán. Ré chusává rán rá yaꞌá saꞌá naa̱aꞌa̱ rán. Kuáꞌán vaa̱ꞌa rán.” 30 I a̱ñaa̱jee ntaa̱jí rá ñɨvɨ rá tea̱e vá, jee nkenta ráa ñuunꞌ Antioquía. Jee yukuán nnaa̱stútú ráa rá ñɨvɨ kúneí iniꞌ rává Jesús. Jee nnaa̱kua̱ꞌva ráa tutuꞌ vá nua̱ua̱nꞌ rává. 31 Sáá nkaꞌvi rá 22

15:20

Ntu kúvi kajiꞌ rá ñɨvɨ Israel nii̱ñɨi̱ꞌ ni kua̱ñu yaa̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ii̱ii̱ꞌ nii̱ñɨi̱ꞌ.

Hechos Hechos 16 15

55

ñɨvɨ vá maa, jee sɨi̱ɨi̱ꞌ xá nkuini rává jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ nnaa̱chuꞌun neí tua̱ꞌun vá iniꞌ rává. 32 Jee Judas jín Silas, yaa̱ suni kúvi ráa profeta, yaa̱ jiáꞌa Ndiosíꞌ tua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ ráa, jee nkaꞌanꞌ víꞌí ráa jín rá ñɨvɨ, sáva nnaa̱sáneí ráa xá iniꞌ rá ñanitáꞌán, jee nnaa̱chituvi ráa yaa̱ kunii̱ꞌin rává kúneí iniꞌ rává Jesús. 33 Sáá nneeꞌ ráa yakuꞌ tiempúꞌ yukuán, jee nkaꞌanꞌ rá ñanitáꞌán kaa̱ꞌ jín ráa, sáva kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ vaa̱ꞌa ráa jee nikó ii̱ii̱ꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ yaa̱ ntaa̱jí rává ráa. 34 [Soo Silas ntaꞌan iniꞌ rea̱ꞌ nkinoa̱o rea̱ꞌ yukuán.] 35 Soo Pablo jín Bernabé nkinoa̱o ráa ñuunꞌ Antioquía. Maáráa jín kuea̱ꞌea̱ꞌ rá inka kaa̱ꞌ ñɨvɨ xínéꞌénꞌ ráa jee stékútua̱ꞌún ráa tua̱ꞌun I a̱toꞌoꞌ-ó. Pablo nnaa̱kijiéꞌé rea̱ꞌ jíkanuun rea̱ꞌ yaa̱ úvíꞌ íchí sáva stekútua̱ꞌún rea̱ꞌ tua̱ꞌun Jesús 36 Njiaa̱ꞌa tiempúꞌ, jee nkachiꞌ Pablo nua̱ua̱nꞌ Bernabé: ―Nikó ii̱ii̱ꞌ-ó kaꞌanꞌ-ó jín rá ñaniꞌ nɨꞌɨ rá ñuunꞌ nua̱ua̱nꞌ nstea̱kútua̱ꞌún-ó tua̱ꞌun Ita̱ oꞌoꞌ-ó, sáva kuniꞌ-ó naa̱ja íyó ráa. 37 Bernabé nkuini rea̱ꞌ yaa̱ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ ráa jín Juan, yaa̱ suni naa̱ní-i Marcos. 38 Soo ñani iniꞌ Pablo yaa̱ ntu íyó vaa̱ꞌa yaa̱ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ ráa jín Marcos, chi nxii̱nóo rea̱ꞌ ráa sánitɨ ɨ́ɨn Panfilia, jee ntu ñáꞌánꞌ-a kaa̱ꞌ jín ráa nua̱ua̱nꞌ tiñu sáꞌá ráa. 39 Ntu nkúnuún natúꞌún nii̱ꞌin ráa. Saáva nkua̱sɨ ɨ́ɨ ɨ́n ráa, jee nkeꞌen Bernabé Marcos jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa iniꞌ barkúꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuꞌun káá maa̱ꞌñú nteñúꞌún naa̱ní Chipre. 40 Soo nkaa̱ji Pablo Silas. Jee sáá nkuvi nii̱kaa̱nꞌ rá ñaniꞌ yaa̱ I a̱toꞌoꞌó kumí rea̱ꞌ ráa jee nachituvi rea̱ꞌ ráa sáva sikúnkuvi ráa tiñu vá, chi íyó máni iniꞌ rea̱ꞌ, jee nkene ráa yukuán kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa. 41 Jee njiaa̱ꞌa Pablo kuaa̱ꞌaa̱nꞌ rá sánitɨ ɨ́ɨn Siria jín Cilicia, jee nnaa̱chituvi Pablo rá ñɨvɨ yaa̱ kúneí iniꞌ ráa Jesús. Timoteo kútáꞌán-a jín Pablo jín Sila Jee suni ñaa̱ꞌaa̱nꞌ Pablo ñuunꞌ Derbe jín Listra. Jee yukuán nneeꞌ ɨɨn tea̱e yaa̱ níkɨ ɨ́nꞌ-ɨ ñujiínꞌ Jesús, naa̱ní Timoteo. Kúvi rea̱ꞌ sea̱ꞌya yɨ ɨ́ɨ ɨ́ ɨɨn ñaꞌan ñuunꞌ Israel yaa̱ kúneí iniꞌ ña Jesús. Soo tááꞌ rea̱ꞌ kúvi tea̱e Grecia. 2 Rá ñaniꞌ ñuunꞌ Listra jín Iconio, yaa̱ kúneí iniꞌ ráa Jesús, nkaꞌanꞌ vaa̱ꞌa ráa jiea̱ꞌea̱ꞌ rea̱ꞌ.

16

1

Hechos 16

56

3

Nkuini Pablo kutáꞌán Timoteo jín-i, saáva nsaa̱ꞌá “circuncidar” Pablo maa, yaa̱ keꞌneꞌ-e ntíꞌ ñɨɨn Timoteo sáva stúvi yaa̱ kúvi rea̱ꞌ tea̱e Israel. Nsaa̱ꞌa Pablo suꞌva jín rea̱ꞌ sáva nsíkítɨ ɨ́ꞌ ráa iniꞌ rá ñɨvɨ Israel nééꞌ rá ñuunꞌ yukuán, chi nɨꞌɨ ráa jíníꞌ yaa̱ tááꞌ rea̱ꞌ kúvi tea̱e Grecia. 4 I a̱ñaa̱jee sáá njiaa̱ꞌa ráa rá ñuunꞌ yukuán, nnaa̱kua̱ꞌva ráa tua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ yaa̱ kúneí iniꞌ ráa Jesús, yaa̱ nkunaa̱aa̱ iniꞌ rá apóstol jín rá tea̱e kúñáꞌnú nééꞌ Jerusalén, jín yaa̱ ntaa̱túníꞌ rává sáva sikúnkuvi rá ñɨvɨ maa. 5 Saáva rá ñɨvɨ yaa̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ráa nua̱ua̱nꞌ Jesús, jee nnua̱neí iniꞌ ráa kuneí iniꞌ ráa Jesús. Jee ni kii̱vɨi̱ꞌ nkua̱kueꞌeꞌ ráa kaa̱ꞌ nkii̱vɨ nua̱ua̱nꞌ Jesús. Kájí kuitɨ ntua̱vi yaa̱ nxii̱néꞌénꞌ Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ Pablo jiea̱ꞌea̱ꞌ ɨɨn tea̱e Macedonia 6 Jee njiaa̱ꞌa ráa kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa sánitɨ ɨ́ɨn Frigia jín Galacia, chi ntu njiáꞌa Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ stekútua̱ꞌún ráa tua̱ꞌun vaa̱ꞌa sánitɨ ɨ́ɨn Asia. 7 Soo sáá nkenta ráa nua̱ua̱nꞌ kánitáꞌán sánitɨ ɨ́ɨn Misia, jee nnua̱kú ráa kii̱vɨ ráa sánitɨ ɨ́ɨn Bitinia, soo ntu njiaa̱ꞌa Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Jesús kii̱vɨ ráa maa. 8 Saáva njiaa̱ꞌa ráa sánitɨ ɨ́ɨn Misia jee nkenta ráa ñuunꞌ Troas. 9 Jee kájíkuitɨꞌ ntua̱vi yaa̱ nxii̱néꞌénꞌ Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ Pablo yakuááꞌ. Ntua̱vi nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ ɨɨn tea̱e Macedonia íñɨ ɨ́ nichi, jee nii̱kaa̱nꞌ táꞌvíꞌ-i nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ: ―Kiji nú Macedonia jee chineí nú ránuꞌuꞌ. 10 Sáá niniꞌ rea̱ꞌ yaa̱ nxii̱néꞌénꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ, jee nsaa̱ꞌá stákoo ránꞌ16:10 sáva kene ránꞌ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ ránꞌ Macedonia, chi niniꞌ kájí ránꞌ yaa̱ kána Ndiosíꞌ ránuꞌuꞌ stekútua̱ꞌún ránꞌ tua̱ꞌun vaa̱ꞌa rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa. Pablo jín Silas nneeꞌ ñuunꞌ Filipos Nkene ránꞌ ñuunꞌ Troas kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ránꞌ jín barkúꞌ. Jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ naa̱aꞌa̱ ránꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuꞌun naa̱ní Samotracia ˻káá maa̱ꞌñú nteñúꞌún˼. Jee nea̱ kii̱vɨi̱ꞌ stéñúꞌún nkenta ránꞌ ñuunꞌ Neápolis. 12 Jee nea̱ yukuán ñaa̱ꞌaa̱nꞌ ránꞌ ñuunꞌ Filipos, yaa̱ kúvi ñuunꞌ maá 11

16:10

Yukuán nkii̱jiéꞌé nkua̱táꞌán Lucas jín Pablo jín rá inka tea̱e yaa̱ nkua̱táꞌán ráa jín rea̱ꞌ.

57

Hechos Hechos 16 16

ñáꞌnú kaa̱ꞌ yaa̱ tɨ ɨ́ɨn Macedonia.16:12 Rá ñɨvɨ ñuunꞌ Roma nkenta ñaa̱kuneeꞌ ñuunꞌ Filipos. Jee kéꞌín kii̱vɨi̱ꞌ nneeꞌ ráníꞌ ñuunꞌ yukuán. 13 Kii̱vɨi̱ꞌ nájiáví, nkene ránꞌ yuvéꞌí koo yua̱ua̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ kívɨ rá ñɨvɨ nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ. Jee ñaa̱ꞌaa̱nꞌ ránꞌ yúntekáꞌnú, nua̱ua̱nꞌ káꞌvi iniꞌ ránꞌ yaa̱ íyó nua̱ua̱nꞌ nákuetu rá ñɨvɨ Israel. Jee ñaa̱kuneeꞌ ránꞌ jee nkaꞌanꞌ ránꞌ jín rá ñaꞌan nkua̱kútú. 14 Ɨɨn rá ñaꞌan vá naa̱ní Lidia. Xíkó ña saꞌma líꞌí ˻nééꞌ yaa̱ꞌvi˼. Vaa̱ji ña nea̱ ñuunꞌ Tiatira. Néñua̱ꞌun ña Ndiosíꞌ. Jee tésóꞌo ña, jee nsaa̱ꞌá I a̱toꞌoꞌ-ó nkajia iniꞌ ña yaa̱ ntɨɨn ña rá tua̱ꞌun yaa̱ nkachiꞌ Pablo. 15 Jee sáá ñaa̱nuté ña jín rá táꞌán veꞌi ña, nkana ña ránuꞌuꞌ jee nii̱kaa̱nꞌ táꞌvíꞌ ña: ―Ré káꞌvi iniꞌ rán yaa̱ kúneí nijia iniꞌ nii̱ꞌ Jesús, kiji rán kinoa̱o rán veꞌi nii̱ꞌ. Jee nsii̱ínú ña iniꞌ ránꞌ. 16 Nkuvi-i ɨɨn íchí sáá kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ránꞌ nua̱ua̱nꞌ nákuetu, jee nkea̱táꞌán ránꞌ ɨɨn ña súchí yaa̱ kúvi musúꞌ nkeꞌen ñɨvɨ. Jee níjín iniꞌ ña, chi yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ taa̱chii̱ꞌ kíni iniꞌ ña. Nnii̱ꞌii̱nꞌ víꞌí rá ii̱toꞌoꞌ ña xua̱ꞌún sáꞌá ña, chi nkachiꞌ ña ná kuvi ichinúúnꞌ. 17 Jee suviña níkɨ ɨ́nꞌ ña Pablo jín ránꞌ, jee kánajín ña: ―Rá tea̱e yaꞌá kúvi rá musúꞌ yaa̱ jiátíñú Ndiosíꞌ, yaa̱ kúñáꞌnú kaa̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ. Stékútua̱ꞌún ráa nua̱ua̱nꞌ ránoꞌó naa̱ja nanitáꞌvíꞌ rán ―nkachiꞌ ña súchí vá. 18 Kuea̱ꞌea̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ nsaa̱ꞌá ña yaꞌá, jee nkua̱níní víꞌí iniꞌ Pablo. Jee nnaa̱ikó rea̱ꞌ jee nkachiꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ taa̱chii̱ꞌ kíni vá: ―Nua̱ua̱nꞌ súví Jesucristo, tátúníꞌ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nú, kene nú ña súchí vá. Jee kuísá nkene-e ña. 19 Sáá niniꞌ rá ii̱toꞌoꞌ ña yaa̱ nnɨꞌɨ tuneí iniꞌ ráa yaa̱ nsá nii̱ꞌii̱nꞌ ráa kaa̱ꞌ xua̱ꞌún sáꞌá ña, jee ntɨɨn ráa Pablo jín Silas, jee nsii̱úꞌun ráa rává nua̱yáꞌvi, nua̱ua̱nꞌ sánáaꞌ ráa rá kuaa̱chi ichinúúnꞌ rá tea̱e néentiñu. 20 Jee sáá ñaa̱naa̱ka ráa rává nua̱ua̱nꞌ rá tea̱e nísotíñú, nkachiꞌ ráa: 16:12

Víjí jiákua̱ꞌun iniꞌ-ó tua̱ꞌun griego yaꞌá. Soo íyó vaa̱ꞌa kaa̱ꞌ káchíꞌ-ó xíꞌna distrito nsú kaa̱ꞌ ñuunꞌ ñáꞌnú kaa̱ꞌ. Nii̱yo kua̱mii̱ꞌ distrito ntɨɨn Macedonia.

Hechos 16

58

―Rá tea̱e yaꞌá, sáꞌá ráa tuntíxín jín rá ñɨvɨ ñuunꞌ-ó, chi tea̱e Israel ví ráa. 21 Jee stékútua̱ꞌún ráa nua̱ua̱nꞌ-ó rá “costumbre” néen ráa, soo ley maáó káchíꞌ yaa̱ ntua̱né íyó tɨɨn-ó, ni yaa̱ saꞌá-o maa chi kúvi-ó ñɨvɨ Roma ―nkachiꞌ rá tea̱e vá. 22 Jee ntaa̱vii̱ꞌ rá ñɨvɨ sii̱kɨi̱ꞌ Pablo jín Silas. Jee rá tea̱e néetiñu nii̱xtá ráa ntavaꞌ ráa saꞌma rává, jee ntaa̱túníꞌ ráa yaa̱ kua̱ꞌva rá soldado rává jín tuxíi. 23 Jee sáá nkuvi njiaa̱ꞌa víꞌí rá soldado rává, jee ntua̱ví ráa rává iniꞌ vekaa̱a. Jee ntaa̱túníꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ mayóríꞌ kúmí vekaa̱a, yaa̱ nito kumí rea̱ꞌ rává. 24 Jee sáá nkuvi ntaa̱túníꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ suꞌva, jee ntua̱ví rea̱ꞌ rává nea̱ nua̱ua̱nꞌ kúnú kaa̱ꞌ iniꞌ vekaa̱a, jee ntua̱ví kutú rea̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ rává maa̱ꞌñú rá ua̱vii̱ꞌ yutun véi. 25 Soo yatin kuvi ñuún, Pablo jín Silas nákuetu ráa jee jíta ráa nákuetúꞌún ráa Ndiosíꞌ. Jee tésóꞌo rá inka ñɨvɨ násɨ ɨ́ꞌ iniꞌ vekaa̱a. 26 Saa̱naanꞌ jee ntaa̱an nasɨ ɨ́kuitɨꞌ nea̱ nkisɨ nua̱ua̱nꞌ nsamaꞌ vekaa̱a. Jee vaa̱ꞌaa̱ni jee nine nɨꞌɨ rá yuvékáa, jee nnaa̱najiꞌ maá rá kaa̱a nnuꞌniꞌ ntáká rá yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ vekaa̱a. 27 Jee sáá nnoto mayóríꞌ, jee niniꞌ rea̱ꞌ yaa̱ núne rá yuvékáa, jee ntavaꞌ-a yuchiꞌ espada-a, jee yakuꞌ kaa̱ꞌ kaꞌniꞌ-i maáa, chi nkaꞌvi iniꞌ-i yaa̱ nkaa̱ku rá násɨ ɨ́ꞌ iniꞌ vekaa̱a. 28 Soo nii̱ꞌin nkaa̱najín Pablo: ―¡Koto naa̱ni saꞌá kini nú maánú! Chi nééꞌ ii̱ii̱ꞌ ntáká ránꞌ yaꞌá. 29 Jee nnii̱kaa̱nꞌ rea̱ꞌ ñuꞌunꞌ, jee numíjiꞌíꞌ nkii̱vɨ rea̱ꞌ. Jee nkisɨ rea̱ꞌ jee ñaa̱kuii̱ñɨi̱ꞌ ítɨ ɨ́ rea̱ꞌ ichinúúnꞌ Pablo jín Silas. 30 Jee ntavaꞌ rea̱ꞌ ráa jee nii̱kaa̱tua̱ꞌún rea̱ꞌ ráa: ―¿Ná kúvi yaa̱ íyó saꞌá nii̱ꞌ sáva nanitáꞌvíꞌ nii̱ꞌ? 31 Jee nkachiꞌ ráa: ―Kuneí iniꞌ nú I a̱toꞌoꞌ-ó Jesús, jee nanitáꞌvíꞌ nú. Suꞌva nanitáꞌvíꞌ nú jín táꞌán veꞌi nú. 32 Nstea̱kútua̱ꞌún ráa tua̱ꞌun I a̱toꞌoꞌ-ó nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ jín nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ rá nééꞌ veꞌi rea̱ꞌ. 33 Maá horáꞌ yakuááꞌ yukuán, jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ rea̱ꞌ jín ráa, jee nnaa̱kete rea̱ꞌ rá nua̱ua̱nꞌ ntúfiꞌ ráa. Jee kuísá ñaa̱nuté rea̱ꞌ jín nɨꞌɨ rá táꞌán veꞌi rea̱ꞌ. 34 Jee nkeꞌen rea̱ꞌ ráa kuaa̱ꞌaa̱nꞌ jín rea̱ꞌ veꞌi rea̱ꞌ. Njiaa̱ꞌa rea̱ꞌ nyajiꞌ ráa. Jee nkua̱sɨi̱ɨi̱ iniꞌ rea̱ꞌ jín rá táꞌán veꞌi rea̱ꞌ chi nii̱nua̱ iniꞌ ráa Ndiosíꞌ.

59

Hechos Hechos 17 16

35

Jee sáá nkua̱nijinꞌ, jee ntaa̱jí rá tea̱e néetiñu rá najiáꞌáꞌ ráa, jee nkachiꞌ ráa: ―Siaáꞌ rá tea̱e vá. 36 Nkachiꞌ mayóríꞌ tua̱ꞌun vá nua̱ua̱nꞌ Pablo: ―Nkachiꞌ rá tea̱e néetiñu yaa̱ siaáꞌ nii̱ꞌ ránó. Saájee ntañúꞌún kene rán jee kuáꞌán vaa̱ꞌa rán. 37 Soo nkachiꞌ Pablo nua̱ua̱nꞌ ráa: ―Njiaa̱ꞌa nijinꞌ ráa ránuꞌuꞌ, sú ntu nnásaaa̱náaꞌ ráa sii̱kɨi̱ꞌ ránuꞌuꞌ retáꞌ íyó kuaa̱chi ránꞌ, súkaa̱ꞌ kúvi ránꞌ sea̱ꞌya ñuunꞌ Roma.16:37 Jee ntua̱ví ráa ránuꞌuꞌ vekaa̱a. Jee ntañúꞌún ¿á táváꞌ yuꞌuꞌ ráa ránuꞌuꞌ? Ntua̱né íyó saꞌá ráa suꞌva. Nkíji maáráa jee kitavaꞌ ráa ránuꞌuꞌ. 38 Jee nkachiꞌ rá najiáꞌáꞌ tua̱ꞌun yaꞌá nua̱ua̱nꞌ rá tea̱e néetiñu. Jee nyua̱ꞌví ráa sáá nkua̱káꞌnú iniꞌ ráa yaa̱ sea̱ꞌya Roma ví rává. 39 Jee nkiji ráa, jee nnaa̱kaꞌanꞌ vaa̱ꞌa ráa jín rává. Ntavaꞌ ráa rává vekaa̱a, jee nii̱kaa̱nꞌ táꞌvíꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ rává yaa̱ kene rává ñuunꞌ. 40 Sáá nkene Pablo jín Silas vekaa̱a, jee ñaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa veꞌi Lidia. Sáá nii̱yo tútú ráa jín rá ñaniꞌ jín rá kua̱ꞌva yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ñujiínꞌ Jesús, jee nnaa̱sáneí ráa iniꞌ rává. Jee nkene ráa ñuunꞌ. Nsaa̱ꞌá ráa tii̱xii̱nꞌ ñuunꞌ Tesalónica Njiaa̱ꞌa Pablo jín Silas ñuunꞌ Anfípolis jín ñuunꞌ Apolonia, jee nkenta ráa ñuunꞌ Tesalónica. Yukuán nii̱yo ɨɨn veñua̱ꞌun lúlí rá ñɨvɨ Israel. 2 Sáni nkaa̱an Pablo, ñaa̱ꞌaa̱nꞌ rea̱ꞌ yukuán. Jee ua̱nii̱ꞌ sátuꞌ kii̱vɨi̱ꞌ nájiáví ráa, jee nkuaa̱yúꞌú rea̱ꞌ jín ráa sáni káchíꞌ nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ níso tua̱ꞌun Ndiosíꞌ. 3 Nnaa̱kachivaa̱ꞌa rea̱ꞌ kaa̱ꞌ tua̱ꞌun vá. Jee nxii̱néꞌénꞌ rea̱ꞌ yaa̱ tua̱ꞌun Ndiosíꞌ nkachiꞌ yaa̱ Cristo ñani Ndiosíꞌ sává tatúníꞌ-i ñɨi̱vɨ ɨ́, jee íyó kunoꞌo-ó jee natekuꞌ ii̱ii̱ꞌ-i nteñu rá níꞌiꞌ. Nkachiꞌ Pablo: ―Cristo yaa̱ ñani Ndiosíꞌ ví Jesús. Maáréꞌ ví yaa̱ stékútua̱ꞌún nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rán.

17

16:37

Káchíꞌ ley ñuunꞌ Roma yaa̱ ntu kúvi xinóꞌo ráa rá sea̱ꞌya ñuunꞌ Roma retú ntu sánáaꞌ ráa rává xíꞌnañúꞌún.

Hechos 17

60

4

Kéꞌín ráa nnii̱nua̱ iniꞌ jee nnaa̱sikánitáꞌán ráa maáráa jín Pablo jín Silas. Jee suni sukuán nsaa̱ꞌá kuea̱ꞌea̱ꞌ rá ñɨvɨ ntu kúvi Israel, yaa̱ nééñuꞌun ráa Ndiosíꞌ, jín kuea̱ꞌea̱ꞌ rá ñaꞌan kúñáꞌnú. 5 Soo rá ñɨvɨ Israel yaa̱ ntu nínúꞌ iniꞌ, jee ñúꞌún kuíñɨ ɨ́ iniꞌ ráa néꞌyá ráa Pablo jín Silas. Jee nsii̱kétáꞌán ráa rá tea̱e kúxí kánéꞌén yaa̱ jíkónúun nua̱yáꞌvi. Jee sáá nsatútú ráa kuea̱ꞌea̱ꞌ ñɨvɨ, jee nsaa̱ꞌá ráa tua̱ntíxín nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ vá. Jee sáá ntaa̱vii̱ꞌ ráa veꞌi Jasón, nnaa̱nukú ráa Pablo jín Silas sáva tavaꞌ ráa rává nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ nkenta yukuán. 6 Soo sáá ntu nnániꞌinꞌ ráa rává, nsii̱úꞌun ráa Jasón jín kéꞌín rá ñaniꞌ jínú iniꞌ tua̱ꞌun Jesús kuaa̱ꞌaa̱nꞌ nua̱ua̱nꞌ rá tea̱e néetiñu ñuunꞌ vá. Jee nkaa̱najín ráa: ―Suviráa ví yaa̱ sáꞌá kuea̱ꞌea̱ꞌ tuntíxín nɨꞌɨ ñɨi̱vɨ ɨ́, jee suni nkiaaꞌ ráa yaꞌá. 7 Jee jiáꞌa Jasón nééꞌ ráa veꞌi rea̱ꞌ. Jee nɨꞌɨ rá ñɨvɨ yaꞌá kénta sii̱kɨi̱ꞌ yaa̱ tátúníꞌ rey Roma, chi káchíꞌ ráa yaa̱ íyó inka kaa̱ꞌ rey naa̱ní Jesús. 8 Sáá ntesoa̱ꞌo rá ñɨvɨ yukuán jín rá tea̱e néetiñu tua̱ꞌun yaꞌá, jee nkua̱níní iniꞌ ráa. 9 Ntea̱tuvi rá tea̱e néetiñu yaa̱ chisóneenꞌ Jasón jín rá tea̱e kútáꞌán jín rea̱ꞌ xua̱ꞌún, jee nsiaa̱áꞌ ráa rává. Pablo jín Silas nééꞌ ñuunꞌ Berea Yankuaaꞌ, kuísá ntañúꞌún, nchua̱ichí rá ñaniꞌ Pablo jín Silas kuaa̱ꞌaa̱nꞌ nea̱ ñuunꞌ Berea. Sáá nkenta ráa yukuán, jee nkii̱vɨ ráa iniꞌ veñua̱ꞌun rá ñɨvɨ Israel. 11 Soo rá ñɨvɨ yukuán nkuvaa̱ꞌa kaa̱ꞌ iniꞌ ráa nsú kaa̱ꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ Tesalónica, chi vaa̱nea̱ꞌ ñuꞌun káñá iniꞌ ráa ntɨɨn ráa tua̱ꞌun yaꞌá. Jee ni kii̱vɨi̱ꞌ súkuáꞌa ráa tutuꞌ ííꞌ níso tua̱ꞌun Ndiosíꞌ, sáva kuniꞌ ráa ré yaa̱ naáꞌ ví yaa̱ káchíꞌ Pablo jín Silas. 12 Jee saáva nii̱nua̱ iniꞌ kuea̱ꞌea̱ꞌ víꞌí ráa jín kuea̱ꞌea̱ꞌ rá ñɨvɨ Grecia, kúvi tea̱e, kúvi ñaꞌan kúñáꞌnú. 13 Sáá nkua̱káꞌnú iniꞌ rá ñɨvɨ Israel, nééꞌ ñuunꞌ Tesalónica, yaa̱ suni stékútua̱ꞌún Pablo tua̱ꞌun Ndiosíꞌ ñuunꞌ Berea, jee suni ñaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa yukuán, sáva saꞌá níní ráa iniꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ vá kunea̱ꞌyá ráva Pablo jín Silas, jee saꞌá ráa tua̱ntíxín. 14 Soo kuísá ntañúꞌún, rá ñaniꞌ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ñujiínꞌ Jesús, nchua̱ichí ráa Pablo kuaa̱ꞌaa̱nꞌ yúnteñúꞌún. Soo nkinoa̱o Silas jín Timoteo ñuunꞌ yukuán. 15 Jee rá ñaniꞌ kútáꞌán jín Pablo, ñaa̱naa̱ka ráa rea̱ꞌ nea̱ ñuunꞌ Atenas. Jee nkachiꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ 10

61

Hechos Hechos 17 17

ráa, yaa̱ kachiꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ Silas jín Timoteo, yaa̱ íyó kiji rává naa̱kuaa̱ꞌ nkua̱yaa̱chii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ, jee kuíre kuaa̱noꞌonꞌ ráa. Pablo nééꞌ ñuunꞌ Atenas Soo ni nnetu Pablo ráa ñuunꞌ Atenas, nkuníní iniꞌ-i, chi niniꞌ-i yaa̱ nchii̱tú ñuunꞌ vá máá santúꞌ 17 I a̱ñaa̱jee iniꞌ veñua̱ꞌun lúlí nua̱ua̱nꞌ kútútú rá ñɨvɨ Israel, jee nkuaa̱yúꞌú-u jín rá ñɨvɨ Israel jín rá inka ñɨvɨ néñua̱ꞌun ráa Ndiosíꞌ. Jee ni kii̱vɨi̱ꞌ nkaꞌanꞌ-a nua̱yáꞌvi jín né ni ɨɨn ñɨvɨ kénta yukuán. 18 Soo íyó kéꞌín rá tea̱e yaa̱ sava ráa súkuáꞌa ñujiínꞌ epicúreo. Jee sava ráa súkuáꞌa ñujiínꞌ estoico. Jee nkaa̱ntátúꞌun ráa jín-i, jee kéꞌín ráa nkachiꞌ: ―¿Ná kuíni kachiꞌ tea̱e nékáíyó káꞌánꞌ yaꞌá? Jee inka ráa kaa̱ꞌ nkachiꞌ: ―Túvi-i kuéntáꞌ ɨɨn yaa̱ xínéꞌénꞌ-e jiea̱ꞌea̱ꞌ rá ndiosíꞌ toa̱ꞌoa̱ꞌ inka ñuunꞌ. Nkachiꞌ ráa yaꞌá chi nkaꞌanꞌ Pablo tua̱ꞌun váꞌa jiea̱ꞌea̱ꞌ Jesús jín jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ nnaa̱tekuꞌ ii̱ii̱ꞌ rea̱ꞌ jín yaa̱ natekuꞌ ii̱ii̱ꞌ ñɨvɨ nteñu rá níꞌiꞌ. 19 Jee ntɨɨn ráa maa kuaa̱naka ráa maa nua̱ua̱nꞌ nútútú rá tea̱e nísotíñú, naa̱ní Areópago. Jee jíkátua̱ꞌún ráa maa: ―¿Á kuvi kukáꞌnú iniꞌ ránꞌ tua̱ꞌun jiáá yaꞌá, yaa̱ xínéꞌénꞌ nú? 20 Chi vaa̱ji nú jín tua̱ꞌun sɨ ɨ́ɨ ɨ́n nasɨ ɨ́kuitɨꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ soa̱ꞌo ráníꞌ. Jee kuíni ránꞌ kukáꞌnú iniꞌ ránꞌ ná kuíni kachiꞌ tua̱ꞌun káꞌánꞌ nú. 21 Nɨꞌɨ rá ñɨvɨ Atenas jín rá toa̱ꞌoa̱ꞌ nééꞌ yukuán, máá tiñu nákani ráa tua̱ꞌun jiáá kaa̱ꞌ jee tésóꞌo ráa ná kúvi rá tua̱ꞌun jiáá kaa̱ꞌ ví-i íyó. 22 Jee íñɨ ɨ́ Pablo nteñu rá ñɨvɨ Areópago, jee nkachiꞌ-i: ―¡Ránoꞌó tea̱e Atenas! Néꞌyá nii̱ꞌ yaa̱ máá tiñu yɨ ɨ́ñúꞌún víꞌí rán nua̱ua̱nꞌ kuea̱ꞌea̱ꞌ ndiosíꞌ. 23 Chi ni jíkónúun nii̱ꞌ néꞌyá nii̱ꞌ rá kuea̱ꞌea̱ꞌ santúꞌ néñua̱ꞌun rán, jee nnaa̱niꞌinꞌ nii̱ꞌ ɨɨn altar yaa̱ yukuán níso tua̱ꞌun yaꞌá: “Nua̱ua̱nꞌ néñua̱ꞌun-ó ɨɨn ndiosíꞌ yaa̱ ntu jíníꞌ-ó.” Saájee yaa̱ néñua̱ꞌun rán jee ntu jíníꞌ rán, yaꞌá ví yaa̱ stékútua̱ꞌún nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rán. 24 Ndiosíꞌ ví yaa̱ nsaa̱ꞌá ñɨi̱vɨ ɨ́ jín nɨꞌɨ yaa̱ íyó nua̱ua̱nꞌ-u. Yaꞌá ví yaa̱ kúvi Ita̱ oꞌoꞌ súkún jín ñɨi̱vɨ ɨ́. Jee ntu nééꞌ-e iniꞌ veñua̱ꞌun yaa̱ sáꞌá rá tea̱e. 25 Ni ntua̱náꞌ íyó yaa̱ kúvi saꞌá ñɨvɨ chineí 16

Hechos 17

62

ráa rea̱ꞌ, chi ntua̱náꞌ jíniñúꞌún-u. Chi suvirea̱ꞌ ví yaa̱ xtékúꞌ rea̱ꞌ nɨꞌɨ ñɨvɨ, jee ístátáchiꞌ-ó sáꞌá-a, jee jiáꞌa-a nɨꞌɨ yaa̱ íyó. 26 Nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ yaa̱ nua̱ua̱nꞌ métúꞌún tea̱e nkene nɨꞌɨ rá ñɨvɨ, sáva kuneeꞌ ráa kuaíyó ñɨi̱vɨ ɨ́. Jee ya ñani rea̱ꞌ tiempúꞌ kutekuꞌ ráa jín rá xéꞌñú nua̱ua̱nꞌ kuneeꞌ ráa. 27 Nsaa̱ꞌá Ndiosíꞌ rá ñɨvɨ sáva nanukú ráa rea̱ꞌ, jee sáva sanaanꞌ17:27 naniꞌinꞌ ráa maa, ré nanuku ráa maa. Soo ntua̱né íyó íká-a nua̱ua̱nꞌ ta ɨɨn-ó 28 Chi suvirea̱ꞌ sáꞌá yaa̱ tékúꞌ-ó, kántáꞌ-ó, jee íyó-ó. Suni ɨɨn rá tea̱e rán nyɨꞌɨ tíñú rea̱ꞌ ntee rea̱ꞌ rá poema, jee ntee rea̱ꞌ: “Kúvi-órán ichiyúkúnꞌ ndiosíꞌ.” 29 ’Saáva retú ichiyúkúnꞌ Ndiosíꞌ ví-ó, jee ntu íyó kaꞌvi iniꞌ-ó yaa̱ suvirea̱ꞌ kúvi kuéntáꞌ ɨɨn monumentúꞌ yaa̱ sáꞌá ɨɨn tea̱e níchí, jín oro áxí plata áxí yua̱ua̱ꞌ, sáni jiáni iniꞌ-i. 30 Soo tióꞌ yaa̱taa̱ꞌ ntu nsaa̱ꞌá kuéntáꞌ Ndiosíꞌ yaa̱ ntu jíníꞌ rá ñɨvɨ jiea̱ꞌea̱ꞌ rea̱ꞌ. Soo vitan tátúníꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ kuaíyó ñɨvɨ nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaa̱ nakani iniꞌ ráa ñujiínꞌ ráa. 31 Chi ñani-i ɨɨn kii̱vɨi̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ sanáaꞌ nááꞌ-a kuaa̱chi nɨꞌɨ ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́. Jee ñani-i ɨɨn tea̱e, sáva sanáaꞌ rea̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ kuaa̱chi ñɨvɨ. Jee nstúvi-i yaa̱ níso rea̱ꞌ tiñu vá, chi nnaa̱stekúꞌ ii̱ii̱ꞌ-i rea̱ꞌ nteñu rá níꞌiꞌ jee nxii̱nákóo-o yɨkɨkúñu rea̱ꞌ. 32 Sáá ntesoa̱ꞌo ráa jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ nátekuꞌ ii̱ii̱ꞌ rá níꞌiꞌ, jee sava ráa nkaꞌanꞌ ua̱ꞌvii̱ꞌ. Jee inka ráa kaa̱ꞌ nkachiꞌ: ―Tesoa̱ꞌo tuku ránꞌ nó jiea̱ꞌea̱ꞌ yaꞌá. 33 I a̱ñaa̱jee nkene Pablo nteñu ráa. 34 Soo nii̱yo ñɨvɨ káꞌvi ni nii̱nuꞌ a̱ iniꞌ ráa tua̱ꞌun nkaꞌanꞌ rea̱ꞌ jee nnaa̱kuiñɨꞌ ráa jín rea̱ꞌ. Ɨɨn ráa kúvi Dionisio, yaa̱ kúvi tea̱e nísotíñú Areópago, sunisaá ɨɨn ñaꞌan naa̱ní Dámaris, jín rá inka kaa̱ꞌ. Pablo nneeꞌ ñuunꞌ Corinto Sáá nkuvi rá yaꞌá, jee nkene Pablo ñuunꞌ Atenas, jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ-a ñuunꞌ Corinto. 2 Jee yukuán ninitaa̱ꞌán-a jín ɨɨn tea̱e Israel naa̱ní Aquila. Kúvi rea̱ꞌ sea̱ꞌya ñuunꞌ Pontu. Sukuán nkenta rea̱ꞌ Corinto, yaa̱ nkene rea̱ꞌ nación Italia. Nkenta rea̱ꞌ jín ñasɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ rea̱ꞌ Priscila. Nkene ráa chi rey tátúníꞌ Roma, naa̱ní Claudio, ntaa̱túníꞌ rea̱ꞌ yaa̱ íyó kene nɨꞌɨ rá ñɨvɨ Israel ñuunꞌ

18 17:27

Talvez

63

Hechos Hechos 18 18

Roma. Kuaa̱nea̱ꞌyá Pablo ráa. 3 Jee nkinoa̱o rea̱ꞌ jín ráa jee nsaa̱tíñú rea̱ꞌ jín ráa. Chijiea̱ꞌ ɨɨn nua̱ua̱nꞌ ni tiñu yɨ ɨ́tíñú-u jín ráa, yaa̱ sáꞌá ráa vesayo saꞌma. 4 Jee ta kii̱vɨi̱ꞌ nájiáví, jiáꞌánꞌ-a nkuaa̱yúꞌú-u iniꞌ veñua̱ꞌun lúlí ñɨvɨ Israel. Nnua̱nasɨ ɨ́-ɨ nsii̱ínú-u iniꞌ rá ñɨvɨ Israel jín suni rá ñɨvɨ griego sáva tɨɨn ráa tua̱ꞌun Jesús. 5 Sáá nkene Silas jín Timoteo Macedonia, jee sáá nkenta ráa ñuunꞌ Corinto, nkii̱jiéꞌé Pablo máá tiñu stékútua̱ꞌún-u tua̱ꞌun Jesús. Jee ístúvi-i nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel yaa̱ Jesús ví Cristo, yaa̱ ñani Ndiosíꞌ tatúníꞌ-i ñɨi̱vɨ ɨ́. 6 Soo sáá nnuniꞌin ráa jín Pablo, jee sáá káꞌánꞌ nivaa̱ꞌa ráa sii̱kɨi̱ꞌ rea̱ꞌ, jee nkisɨ rea̱ꞌ tii̱kaa̱chaa̱aꞌa̱ saꞌma rea̱ꞌ, sáva naistúvi rea̱ꞌ yaa̱ íyó sii̱kɨi̱ꞌ ráa. Jee nkachiꞌ-i: ―Sii̱kɨi̱ꞌ maárán ví yaa̱ kiji yaa̱ xinóꞌo Ndiosíꞌ ránoꞌó. Nsú kaa̱ꞌ sii̱kɨi̱ꞌ nii̱ꞌ ví-i. Nea̱ ntañúꞌún, kɨi̱kaꞌanꞌ nii̱ꞌ jín rá ñɨvɨ ntu kúvi Israel. 7 Jee nkene-e veñua̱ꞌun, jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ-a veꞌi ɨɨn tea̱e naa̱ní Ticio Justo, yaa̱ néñua̱ꞌun rea̱ꞌ Ndiosíꞌ. Jee nééꞌ veꞌi rea̱ꞌ máá xiín veñua̱ꞌun. 8 Jee Crispo ví tea̱e kúñáꞌnú veñua̱ꞌun. Suvirea̱ꞌ jín nɨꞌɨ táꞌán veꞌi rea̱ꞌ nkua̱neí iniꞌ ráa I a̱toꞌoꞌ-ó. Jee sáá ntesoa̱ꞌo kuea̱ꞌea̱ꞌ ñɨvɨ ñuunꞌ Corinto tua̱ꞌun yaꞌá, jee nii̱nua̱ iniꞌ ráa jee ñaa̱nuté ráa. 9 Jee yakuááꞌ kájíkuitɨꞌ ntua̱vi yaa̱ nii̱stúvi I a̱toꞌoꞌ-ó nua̱ua̱nꞌ Pablo jee nkachiꞌ-i: ―Koto yúꞌví nú. Kaꞌanꞌ nú kaa̱ꞌ tua̱ꞌun nii̱ꞌ. Koto jiákuii̱ñɨi̱ꞌ nú nua̱ua̱nꞌ káꞌánꞌ nú. 10 Chi íñɨ ɨ́ nii̱ꞌ jín nú. Ni ɨɨn ntua̱náꞌ kasɨꞌ nua̱ua̱nꞌ nó sáva nsá saꞌá kini ráa nó. Chi íyó kuea̱ꞌea̱ꞌ víꞌí ñɨvɨ nii̱ꞌ kii̱vɨ nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ ñuunꞌ yaꞌá. 11 Jee nneeꞌ rea̱ꞌ ɨɨn kuii̱yaa̱ꞌ ii̱ñua̱ꞌ yoa̱oa̱ꞌ yukuán, jee xínéꞌénꞌ rea̱ꞌ tua̱ꞌun Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa. 12 Jee sáá kúvi Galión tea̱e nísotíñú yaa̱ tátúníꞌ sánitɨ ɨ́ɨn Acaya, jee íchí nkaꞌanꞌ nuún rá ñɨvɨ Israel, jee ntaa̱vii̱ꞌ ráa Pablo, jee ñaa̱naa̱ka ráa maa vetíñú. 13 Jee káchíꞌ ráa: ―Síínú tea̱e yaꞌá iniꞌ rá ñɨvɨ sáva kuneñua̱ꞌun ráa Ndiosíꞌ nsú káꞌ kuakáchíꞌ ley-ó. 14 Mááíyó Pablo kaꞌanꞌ-a nékúvi, jee nkachiꞌ Galión nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel:

Hechos 18

64

―Retú máá naáꞌ nsaa̱ꞌá kini rea̱ꞌ áxí naa̱ kuaa̱chi nii̱ꞌin nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ, máá naáꞌ yaa̱ néíká keꞌne iniꞌ nii̱ꞌ tesoa̱ꞌo nii̱ꞌ ránoꞌó, ñɨvɨ Israel, nékúvi. 15 Soo retú kuaa̱chi jiea̱ꞌea̱ꞌ tua̱nkáꞌánꞌ rán ví-i, jín jiea̱ꞌea̱ꞌ rá súví, jín jiea̱ꞌea̱ꞌ ley ránꞌ, maárán sanáaꞌ maa. Ntu kuíni nii̱ꞌ kuvi nii̱ꞌ tea̱e jiéꞌnéꞌ tiñu yaa̱ sanáaꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ rá tiñu yaꞌá. 16 Jee ntavaꞌ-a ráa iniꞌ vetíñú. 17 I a̱ñaa̱jee ntɨɨn nɨꞌɨ ráa tea̱e kúñáꞌnú nua̱ua̱nꞌ veñua̱ꞌun rá ñɨvɨ Israel, naa̱ní Sóstenes. Jee njiaa̱ꞌa ráa maa ichinúúnꞌ vetíñú. Soo ntua̱né nsaa̱ꞌá Galión kuéntáꞌ yaa̱ sáꞌá ráa. Nnii̱kó Pablo ñuunꞌ Antioquía jee nkii̱jiéꞌé rea̱ꞌ yaa̱ úníꞌ íchí nika-a jín tua̱ꞌun Jesús 18 Sáá nkuvi nneeꞌ Pablo ñuunꞌ Corinto kuea̱ꞌea̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ kaa̱ꞌ, jee nkaꞌanꞌ-a kaa̱ꞌ jín rá ñaniꞌ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ñujiínꞌ Jesús, jee ntɨɨn-ɨ barkúꞌ kuaa̱ꞌaa̱nꞌ-a ñuunꞌ Siria, jín Priscila jín Aquila. Nea̱ ntiáꞌan nkenee, jee ni nééꞌ ii̱ii̱ꞌ-i ñuunꞌ Cencrea, nua̱ua̱nꞌ néne nívɨ rá barkúꞌ. Jee yukuán nsáñɨɨ ɨ́n-ɨ xii̱nii̱ꞌ-i, chi suꞌva stúvi yaa̱ nsii̱kúnkuvi-i ɨɨn tiñu yaa̱ nchii̱sóyuꞌú-u saꞌá-a nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. 19 Jee nkenta ráa ñuunꞌ Éfeso. Jee nxii̱nóo rea̱ꞌ Priscila jín Aquila yukuán. Jee nkii̱vɨ rea̱ꞌ veñua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ kútútú rá ñɨvɨ Israel jee nkuaa̱yúꞌú-u jín rá ñɨvɨ Israel. 20 Sáá nnii̱kaa̱nꞌ ráa yaa̱ kinoa̱o rea̱ꞌ kaa̱ꞌ jín ráa, soo ntu nkuíni rea̱ꞌ. 21 I a̱ñaa̱jee nkaꞌanꞌ rea̱ꞌ kaa̱ꞌ jín ráa, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: ―Tukuni nikó nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nééꞌ rán, ré Ndiosíꞌ kuíni ―nkachiꞌi. Jee ntɨɨn-ɨ barkúꞌ ñuunꞌ Éfeso jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ-a. 22 Sáá nkenta-a ñuunꞌ Cesarea, ñaa̱kaꞌanꞌ-a jín rá ñɨvɨ yaa̱ kúneí iniꞌ ráa Jesús. Kuíre kuaa̱ꞌaa̱nꞌ-a ñuunꞌ Antioquía. 23 Sáá nkuvi nneeꞌ-e yukuán yakuꞌ tiempúꞌ, jee nkene-e kuaa̱ꞌaa̱nꞌ-a jiáꞌa-a ta ñuunꞌ sánitɨ ɨ́ɨn Galacia jín Frigia. Jee yukuán nachituvi-i nɨꞌɨ rá ñɨvɨ níkɨ ɨ́nꞌ ñujiínꞌ Jesús. Apolos stékútua̱ꞌún ñuunꞌ Éfeso Nkenta ɨɨn tea̱e Israel naa̱ní Apolos ñuunꞌ Éfeso. Sea̱ꞌya ñuunꞌ Alejandría ví rea̱ꞌ. Káꞌánꞌ vaa̱ꞌa nasɨ ɨ́kuitɨꞌ rea̱ꞌ, jee jíníꞌ noo-o tua̱ꞌun Ndiosíꞌ nééꞌ nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ ííꞌ, yaa̱ naa̱ní escrituras. 25 Tea̱e vá 24

65

Hechos Hechos 19 18

nkua̱tua̱ꞌva-a ichi I a̱toꞌoꞌ-ó. Jee vaa̱nea̱ꞌ ñuꞌun víꞌí iniꞌ-i kaꞌanꞌ-a jiea̱ꞌea̱ꞌ Jesús, jee nxii̱néꞌénꞌ naa̱aꞌa̱ -a jiea̱ꞌea̱ꞌ vá. Soo jíníꞌ-i kuaa̱chi kuitɨꞌ tua̱ꞌun nxii̱néꞌénꞌ Juan jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ síkuánuté rea̱ꞌ rá ñɨvɨ. 26 Jee kíjiéꞌé-e káꞌánꞌ neí iniꞌ-i iniꞌ veñua̱ꞌun lúlí ñɨvɨ Israel. Sáá ntesoa̱ꞌo Priscila jín Aquila yaa̱ káꞌánꞌ-a, jee ntɨɨn sɨ ɨ́ɨ ɨ́n ráa maa jee nkachiꞌ naa̱aꞌa̱ ráa kaa̱ꞌ ichi Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ-u. 27 Sáá káꞌvi iniꞌ-i kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ-ɨ Acaya, jee rá ñaniꞌ yaa̱ kúneí iniꞌ ráa Jesús, nnaa̱sáneí ráa iniꞌ-i. Jee ntee ráa nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ yukuán, yaa̱ níkɨ ɨ́nꞌ ñujiínꞌ Jesús, sáva nakuatáꞌví ráa rea̱ꞌ sáá kanta rea̱ꞌ yukuán. Sáá nkenta-a yukuán, jee nchii̱neí víꞌí-i rá ñɨvɨ jínú iniꞌ tua̱ꞌun Jesús chi íyó máni iniꞌ Ndiosíꞌ néꞌyá-a ráa. 28 Chi nii̱ꞌin nnaa̱chuꞌun náaꞌ nijinꞌ rea̱ꞌ rá ñɨvɨ Israel ichi. Chi ñaa̱tíñú-u tutuꞌ ííꞌ níso tua̱ꞌun Ndiosíꞌ, sáva nstúvi kájí-i, yaa̱ Jesús ví Cristo, yaa̱ ñani Ndiosíꞌ tatúníꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́. Nééꞌ Pablo ñuunꞌ Éfeso Sáá nééꞌ Apolos ñuunꞌ Corinto, Pablo njiaa̱ꞌa maa̱ꞌñú yuku. Jee nkanta-a ñuunꞌ Éfeso. Jee yukuán nnaa̱ketáꞌán-a jín kéꞌín ñɨvɨ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ñujiínꞌ Ndiosíꞌ. 2 Jee nii̱kaa̱tua̱ꞌúnu: ―¿Á nkii̱vɨ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ ránoꞌó sáá nii̱nua̱ꞌ iniꞌ rán? Nnaa̱xiníkó ráa: ―Soo ni ntiáꞌan ntesoa̱ꞌo rán ré íyó Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ. 3 Jee nii̱kaa̱tua̱ꞌún Pablo: ―¿Naa̱ jiea̱ꞌea̱ꞌ ñaa̱nuté rán, résa? Jee nnaa̱xiníkó ráa: ―Ñaa̱nuté ránꞌ sáni nxii̱néꞌénꞌ Juan. 4 Jee nkachiꞌ Pablo: ―Juan nsii̱kuánuté rea̱ꞌ rá ñɨvɨ yaa̱ nnaa̱kani iniꞌ ráa jiea̱ꞌea̱ꞌ kuaa̱chi ráa. Jee káchíꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel yaa̱ íyó kuneí iniꞌ ráa ɨɨn tea̱e kiji yaa̱taa̱ꞌ rea̱ꞌ. Jesús ví tea̱e vá yaa̱ íyó kuneí iniꞌ ráa ―nkachiꞌ Pablo. 5 Sáá ntesoa̱ꞌo ráa yaꞌá, jee ñaa̱nuté ráa, sáva stúvi ráa yaa̱ kúneí iniꞌ ráa I a̱toꞌoꞌ-ó Jesús. 6 Jee sáá nchii̱só Pablo naꞌá rea̱ꞌ ráa

19

Hechos 19

66

jee nkii̱vɨ taa̱chii̱ꞌ ííꞌ iniꞌ ráa. Jee nkaꞌanꞌ ráa inka nua̱ua̱nꞌ rá tua̱ꞌun. Jee nkaꞌanꞌ ráa tua̱ꞌun, yaa̱ njiaa̱ꞌa Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa. 7 Yatin ua̱xua̱vii̱ꞌ tea̱e ví nɨꞌɨ ráa. 8 Ua̱ nii̱ꞌ yoa̱oa̱ꞌ jiáꞌánꞌ Pablo iniꞌ veñua̱ꞌun rá ñɨvɨ Israel, jee nkaꞌanꞌ neí iniꞌ rea̱ꞌ. Jee káꞌánꞌ rea̱ꞌ jee síínú rea̱ꞌ iniꞌ rá ñɨvɨ, jiea̱ꞌea̱ꞌ ichi nua̱ua̱nꞌ tátúníꞌ Ndiosíꞌ. 9 Soo sava ñɨvɨ nkunii̱ꞌin iniꞌ ráa, jee kújiáá iniꞌ ráa. Jee káꞌánꞌ ua̱ꞌvii̱ꞌ ráa jiea̱ꞌea̱ꞌ ichi vá nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ. Jee nxii̱nóo rea̱ꞌ ráa, jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ rea̱ꞌ jín rá ñɨvɨ níkɨ ɨ́nꞌ ñujiínꞌ Jesús. Jee ta kii̱vɨi̱ꞌ xínéꞌénꞌ rea̱ꞌ rá ñɨvɨ tua̱ꞌun Ndiosíꞌ iniꞌ escuela ɨɨn tea̱e naa̱ní Tirano. 10 Nxii̱néꞌénꞌ rea̱ꞌ suꞌva ua̱vii̱ꞌ kuii̱yaa̱ꞌ. Saáva ntesoa̱ꞌo nɨꞌɨ rá ñɨvɨ sánitɨ ɨ́ɨn Asia tua̱ꞌun Ita̱ oꞌoꞌ-ó, kúvi rá ñɨvɨ Israel, kúvi rá ñɨvɨ griego. 11 Jee nsaa̱ꞌá Ndiosíꞌ yaa̱ sáꞌá Pablo rá tiñu máá ñáꞌnú rá aa̱nasɨ ɨ́, 12 jee nea̱ rá pañúꞌ áxí saꞌma, yaa̱ níkɨnꞌ yɨkɨkúñu rea̱ꞌ, jee jiánaka ráa maa nua̱ua̱nꞌ rá kúꞌvíꞌ, jee núvi ráa, jee kéne rá taa̱chii̱ꞌ kini yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ñɨvɨ ranikaa̱ꞌ. 13 Saájee sava rá ñɨvɨ Israel jíkónúun ráa táva ráa rá taa̱chii̱ꞌ kini yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ rá ñɨvɨ. Jee nnua̱nasɨ ɨ́ ráa jiátíñú ráa súví I a̱toꞌoꞌ-ó Jesús nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ taa̱chii̱ꞌ kini. Káchíꞌ ráa: ―Nuꞌuꞌ tátúníꞌ nua̱ua̱nꞌ nú jín súví Jesús, yaa̱ stékútua̱ꞌún Pablo, yaa̱ kene nú ñɨvɨ yaꞌá. 14 Jee íyó ua̱xaa̱ꞌ sea̱ꞌya ɨɨn tea̱e Israel naa̱ní Esceva. Ɨɨn sua̱tua̱ꞌ kúñáꞌnú ví rea̱ꞌ. Jee nsaa̱ꞌá ráa suꞌva. 15 Soo taa̱chii̱ꞌ kini vá nnaa̱xiníkó-o nua̱ua̱nꞌ ráa: ―Jíníꞌ nijia nii̱ꞌ Jesús. Jee jíníꞌ nii̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ Pablo. Soo ránoꞌó, ¿né ɨɨn kúvi rán, résa? ―nkachiꞌ-i. 16 Jee tea̱e yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ taa̱chii̱ꞌ kini vá nnava-a sii̱kɨi̱ꞌ ráa jee nkuneí-i jín ráa. Jee nsaa̱ꞌá kini víꞌí-i ráa jee ninu ñɨɨn ráa nkaa̱ku ráa veꞌi vá jee ntua̱fii̱ꞌ ráa. 17 Nkua̱káꞌnú iniꞌ nɨꞌɨ ñɨvɨ ñuunꞌ Éfeso yaꞌá, kúvi rá ñɨvɨ Israel, kúvi rá griego. Jee nyua̱ꞌví nɨꞌɨ ráa. Jee nnaa̱kuetúꞌún víꞌí ráa kaa̱ꞌ Ita̱ oꞌoꞌ-ó Jesús. 18 Jee kuea̱ꞌea̱ꞌ ráa kúneí iniꞌ ráa Jesús nkenta néneyuꞌú ráa kuaa̱chi ráa. 19 Jee kuea̱ꞌea̱ꞌ rá sáꞌá tásɨ ɨ́ nástútú ráa rá tutuꞌ tásɨ ɨ́ ráa, jee ntea̱ñuꞌun ráa maa nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ rá ñɨvɨ. Jee nsaa̱ꞌá ráa kuéntáꞌ naa̱sa yaa̱ꞌvi rá tutuꞌ jee nkua̱káꞌnú iniꞌ ráa ya kúvi vii̱xiko ua̱jii̱ꞌ mil xua̱ꞌún plata. 20 Suꞌva ñea̱tea̱nuun tua̱ꞌun

67

Hechos Hechos 19 19

I a̱toꞌoꞌ-ó, jee kuea̱ꞌea̱ꞌ víꞌí kaa̱ꞌ ñɨvɨ tɨ ɨ́ɨn tua̱ꞌun rea̱ꞌ, jee ñáꞌnú ví tua̱ꞌun vá chi kúneí tua̱ꞌun vá jín rá ñɨvɨ. 21 Sáá nkuvi yaꞌá, ñani iniꞌ Pablo yaa̱ xíꞌna kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ-ɨ rá ñuunꞌ tɨ ɨ́ɨn Macedonia jín Acaya, ni kuaa̱ꞌaa̱nꞌ-a ñuunꞌ Jerusalén. Jee káchíꞌ-i: “Sáá ya njiaa̱ꞌa nii̱ꞌ yukuán, suni íyó kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ káꞌnú Roma.” 22 Jee nchua̱ichí rea̱ꞌ ua̱vii̱ꞌ rá tea̱e nua̱ua̱nꞌ Macedonia yaa̱ chíneí táꞌán ráa rea̱ꞌ, Timoteo jín Erasto. Jee maáréꞌ nkinoa̱o ɨɨnúún kaa̱ꞌ Asia. Nkua̱tíxín ráa ñuunꞌ Éfeso Tiempúꞌ yukuán nii̱yo nasɨ ɨ́kuitɨꞌ tii̱xii̱nꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ ichi vá. 24 Chi nii̱yo ɨɨn tea̱e naa̱ní Demetrio yaa̱ sátíñú rea̱ꞌ jín kaa̱a plata. Sáꞌá rea̱ꞌ nichúꞌ kaa̱a plata yaa̱ túvi-i kuéntáꞌ veñua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ néñua̱ꞌun rá ñɨvɨ santúꞌ Artemisa.19:24 Jee kuea̱ꞌea̱ꞌ xua̱ꞌún níꞌínꞌ rá tea̱e sáꞌá tiñu vá jín rea̱ꞌ. 25 Jee nnaa̱stútú rea̱ꞌ rá tea̱e sátíñú jín rea̱ꞌ jín suni rá inka tea̱e yɨ ɨ́tíñú tiñu kuéntáꞌ tiñu sáꞌá rea̱ꞌ, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: ―Ránoꞌó tátáꞌ. Suvirán jíníꞌ yaa̱ tiñu yaꞌá sáꞌá-o ví yaa̱ sáꞌá-a yaa̱ kúkúká-ó. 26 Néꞌyá rán jee tésóꞌo rán, yaa̱ Pablo vá nsii̱ínú rea̱ꞌ iniꞌ kuea̱ꞌea̱ꞌ ñɨvɨ xinóo ráa rá santúꞌ, chi káchíꞌ-i yaa̱ nsú ndiosíꞌ ví rá santúꞌ sáꞌá ñɨvɨ. Nsú kuaa̱chi ñuunꞌ Éfeso nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ suꞌva, chi suni yatin nɨꞌɨ ñuunꞌ tɨɨn Asia nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ maa. 27 Jee íyó tua̱ꞌun yúꞌví yaa̱ kuichi iniꞌ rá ñɨvɨ tiñu sáꞌá-ó. Jee nsú kua̱achi tiñu sáꞌá-ó, chi suni ntua̱náꞌ kɨyaa̱ꞌvi kaa̱ꞌ maá veñua̱ꞌun Artemisa nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ. Ndiosáꞌ máá ñáꞌnú ví ña. Jee suni ntua̱náꞌ kɨyaa̱ꞌvi ña nua̱ua̱nꞌ ráa. Suviña ví yaa̱ néñua̱ꞌun nɨꞌɨ rá ñɨvɨ Asia jín nɨꞌɨ ñɨi̱vɨ ɨ́. 28 Sáá ntesoa̱ꞌo ráa yaꞌá, jee nsaa̱aa̱ xii̱nii̱ꞌ ráa, jee nkaa̱najín ráa: ―¡Máá kúñáꞌnú kaa̱ꞌ ví Artemisa, yaa̱ néñua̱ꞌun rá ñɨvɨ Éfeso! 29 Jee nkua̱naan nkua̱suꞌva víꞌí rá ñɨvɨ nɨꞌɨ ñuunꞌ vá. Jee ntɨɨn ráa Gayo jín Aristarco, yaa̱ kútáꞌán jín Pablo. Jee nuún iniꞌ rá ñɨvɨ jee ninu ráa kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ teatro jín ni ua̱vii̱ꞌ rá tea̱e vá. 30 Jee Pablo nkuini rea̱ꞌ kii̱vɨ rea̱ꞌ kuiñɨ rea̱ꞌ ichinúúnꞌ rá ñɨvɨ. Soo rá ñɨvɨ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ñujiínꞌ Jesús, ntu njiáꞌa ráa kii̱vɨ rea̱ꞌ. 31 Jee sava rá 23

19:24

Artemisa ví ndiosáꞌ túꞌún yaa̱ ntu kúvi nijia ndiosíꞌ. Nkaꞌvi iniꞌ ráa yaa̱ chíneí ña ráa koo nchíkɨ ɨ́n ráa.

Hechos 19

68

tea̱e nísotíñú nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Asia kámani ráa jín Pablo. Jee suni ntaa̱jí ráa tua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ, yaa̱ jíkátáꞌvíꞌ ráa yaa̱ nkívɨ rea̱ꞌ teatro vá. 32 Jee kéꞌín rá ñɨvɨ kútútú yukuán nkaa̱najín ráa ɨɨn tua̱ꞌun, jee inka ráa kaa̱ꞌ nkaa̱najín inka tua̱ꞌun. Chi nkua̱naan nkua̱suꞌva viꞌi rá ñɨvɨ kútútú. Kuea̱ꞌea̱ꞌ ráa ntu niniꞌ naa̱ jiea̱ꞌea̱ꞌ nkua̱tútú ráa. 33 Jee sava ráa njiaa̱ꞌa tua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ Alejandro sákachiꞌ-i. Jee chínaꞌá rá ñɨvɨ Israel maa ichinúúnꞌ rá ñɨvɨ. Jee xínénaꞌá Alejandro nua̱ua̱nꞌ ráa yaa̱ kasɨꞌ ráa yuꞌú ráa, sáva nama rea̱ꞌ maáréꞌ jín rá kútáꞌán jín rea̱ꞌ. 34 Soo sáá nkua̱káꞌnú iniꞌ ráa yaa̱ tea̱e Israel ví rea̱ꞌ, jee kánajín tútú ráa nɨ ɨ́ɨ ɨ́n ua̱vii̱ꞌ horáꞌ: ―¡Máá kúñáꞌnú kaa̱ꞌ ví Artemisa yaa̱ néñua̱ꞌun rá ñɨvɨ Éfeso! 35 Jee sáá nsii̱kɨ ɨ́kuiñɨ secretario ñuunꞌ vá rá ñɨvɨ jee nkachiꞌ-i: ―Ránoꞌó ñɨvɨ ñuunꞌ Éfeso. ¿Á ntu jíníꞌ nɨꞌɨ rá ñɨvɨ yaa̱ ñuunꞌ Éfeso jítovaa̱ꞌa veñua̱ꞌun Artemisa kúñáꞌnú kaa̱ꞌ jín santu ñunéꞌyúꞌ maáña yaa̱ nkikua̱tea̱ꞌ súkún, résa? 36 Ni ɨɨn nkúvi kachiꞌ yaa̱ ntu nááꞌ ví yaꞌá. Saáva jíniñúꞌún rán yaa̱ numásúꞌ rán, jee koto naa̱ sáꞌá rán, ré ntu xíꞌna jiáni vaa̱ꞌa iniꞌ rán. 37 Chi nkii̱naka rán rá tea̱e yaꞌá, sú ntu sákuíꞌná ráa veñua̱ꞌun, jee ntu káꞌánꞌ kini ráa néꞌyá ráa ndiosáꞌ nééñuꞌun rán. 38 Jee Demetrio jín rá tea̱e sáꞌá nichúꞌ yaa̱ kútáꞌán ráa jín-i, rétú suviráa íyó tii̱xii̱nꞌ jín inka ñɨvɨ, íyó vetíñú jee íyó rá tea̱e néetiñu. Jee yukuán xii̱kóñáꞌán ráa táꞌán ráa. 39 Soo ré kuíni rán kaa̱ꞌ, kisanáaꞌ-ó maa nua̱ua̱nꞌ junta sáni káchíꞌ ley. 40 Chi íyó nijia tua̱yuꞌví xii̱kóñáꞌán rá tea̱e nísotíñú Roma ránuꞌuꞌ, yaa̱ sáꞌá tíxín-ó, chi ntua̱náꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ íyó sáꞌá-ó tuntíxín, jee ntua̱náꞌ íyó yaa̱ nama-o maáó jiea̱ꞌea̱ꞌ nkua̱tútú-ó suꞌva. 41 Sáá nkachiꞌ rea̱ꞌ yaꞌá, jee nnaa̱chuichí rea̱ꞌ rá ñɨvɨ nkua̱tútú yukuán. Kuaa̱ꞌaa̱nꞌ tuku Pablo nua̱ua̱nꞌ Macedonia jín Grecia Sáá nnɨꞌɨ tii̱xii̱nꞌ, jee nkana Pablo rá ñɨvɨ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ñujiínꞌ Jesús. Jee násáneí rea̱ꞌ iniꞌ ráa. Jee nkaꞌanꞌ-a kaa̱ꞌ jín ráa, jee nkene-e kuaa̱ꞌaa̱nꞌ-a Macedonia. 2 Jee yukuán jiáꞌa rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñuunꞌ, jee násáneí rea̱ꞌ iniꞌ rá ñɨvɨ níkɨ ɨ́nꞌ ichi Jesús jín kuea̱ꞌea̱ꞌ tua̱ꞌun. Jee nkenta rea̱ꞌ Grecia. 3 Yukuán nkinoa̱o rea̱ꞌ ua̱nii̱ꞌ

20

69

Hechos Hechos 20 20

yoa̱oa̱ꞌ. Sáá sukuáni kene rea̱ꞌ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ rea̱ꞌ Siria jín barkúꞌ nékui, jee nátúꞌún rá ñɨvɨ Israel yaa̱ kaꞌniꞌ ráa rea̱ꞌ. Saáva nkaꞌvi iniꞌ-i nikó-o jiaa̱ꞌa-a Macedonia. 4 Rá tea̱e yaꞌá nkua̱táꞌán jín rea̱ꞌ: Sópater, sea̱ꞌya Pirro, tea̱e ñuunꞌ Berea; jín Aristarco jín Segundo rá tea̱e ñuunꞌ Tesalónica ví ráa; jín Gayo ñuunꞌ Derbe; jín Timoteo; jín Tiquico; jín Trófimo, rá tea̱e ñuunꞌ sánitɨ ɨ́ɨn Asia ví ráa. 5 Rá tea̱e yaꞌá kuaa̱ꞌaa̱nꞌ nua̱ua̱nꞌ, jee nnetu ráa ránuꞌuꞌ ñuunꞌ Troas. 6 Sáá nkuvi viko ii̱xtaa̱tíláꞌ ntu yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ levadura, jee nkene ránꞌ ñuunꞌ Filipos jín barkúꞌ. Sáá njiaa̱ꞌa ua̱ꞌua̱nꞌ kii̱vɨi̱ꞌ nkenta ránꞌ ñuunꞌ Troas. Jee yukuán nkinoa̱o ránꞌ ua̱xaa̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ. Pablo nééꞌ ñuunꞌ Troas Jee kii̱vɨi̱ꞌ xíꞌnañúꞌún yaa̱ kájiéꞌé semana nkua̱tútú ránꞌ kajiꞌ nkáꞌnú ránꞌ. Pablo nstea̱kútua̱ꞌún tua̱ꞌun Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa. Sukuán kene rea̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ stéñua̱ꞌún, saáva nééꞌ rea̱ꞌ káꞌánꞌ rea̱ꞌ nea̱ savañuún. 8 Yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ víꞌí “cantil” iniꞌ veꞌi súkún nua̱ua̱nꞌ kútútú ránꞌ. 9 Jee nééꞌ ɨɨn tea̱e súchí naa̱ní Eutico yuꞌú “ventana”. Jee kúneí maa̱ꞌná jín rea̱ꞌ. Jee kúkuéntú Pablo kuea̱ꞌea̱ꞌ tiempúꞌ. Jee íchí nkixiꞌ rea̱ꞌ, jee ñea̱tea̱ꞌ rea̱ꞌ nea̱ yaa̱ úníꞌ piso. Jee nnaa̱neꞌen ráa maa soo ya niꞌiꞌ-i. 10 Soo sáá nnuun Pablo, jee ñaa̱kava-a yaa̱taa̱ꞌ tea̱e súchí vá, jee ñakinumi rea̱ꞌ maa, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: ―Koto yúꞌví rán, chi tékúꞌ rea̱ꞌ. 11 Jee nnaa Pablo jee nyajiꞌ rea̱ꞌ jín ráa. Jee kuea̱ꞌea̱ꞌ tiempúꞌ nkua̱kuéntú rea̱ꞌ nea̱ nkua̱nijinꞌ. I a̱ñaa̱jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ rea̱ꞌ. 12 Jee kuaa̱noꞌonꞌ ráa jín tea̱e súchí vá. Soo tékúꞌ rea̱ꞌ, jee nkua̱sɨi̱ɨi̱ xá iniꞌ ráa. 7

Nkene ránꞌ ñuunꞌ Troas jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ránꞌ nea̱ ñuunꞌ Mileto 13 Jee xíꞌna ránuꞌuꞌ ñaa̱kua̱ꞌun iniꞌ barkúꞌ jee ñaa̱ꞌaa̱nꞌ ránꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Asón, chi yukuán nnaa̱keꞌen ránꞌ Pablo. Chi sukuán nnaa̱túꞌún rea̱ꞌ jín ránꞌ, chi nkuini rea̱ꞌ kaka jiéꞌé rea̱ꞌ. 14 Sáá

Hechos 20

70

nnaa̱ketáꞌán rea̱ꞌ jín ránꞌ ñuunꞌ Asón, jee nnaa̱kuꞌun rea̱ꞌ iniꞌ barkúꞌ jín ránuꞌuꞌ. Jee ñaa̱ꞌaa̱nꞌ ránꞌ ñuunꞌ Mitilene. 15 Jee yukuán nkene ránꞌ iniꞌ barkúꞌ. Inka kii̱vɨi̱ꞌ njiaa̱ꞌa ránꞌ xiín ñuꞌun káá sɨ ɨ́ɨ ɨ́n maa̱ꞌñú nteñúꞌún naa̱ní Quio. Jee inka kii̱vɨi̱ꞌ nkenta ránꞌ ñuunꞌ Samos. [Jee nkinoa̱o ránꞌ ntíꞌ ñuunꞌ Trogilio.] Jee inka kii̱vɨi̱ꞌ nkenta ránꞌ ñuunꞌ Mileto. 16 Ñani iniꞌ Pablo jiaa̱ꞌa rea̱ꞌ jín barkúꞌ ñuunꞌ Éfeso, sákua nkúkuéé rea̱ꞌ ñuunꞌ Asia. Chi númíꞌ-i kanta-a ñuunꞌ Jerusalén, sáva kuiñɨ-ɨ yukuán viko naa̱ní Pentecostés, reá kuvi. 17 Jee nea̱ Mileto, ntaa̱jí rea̱ꞌ tua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ rá tea̱e kúñáꞌnú nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ, nééꞌ ñuunꞌ Éfeso, yaa̱ kúneí iniꞌ ráa Jesús, jee nkana rea̱ꞌ ráa. 18 Jee sáá nkenta ráa, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa: ―Jíníꞌ rán naa̱ja nsaa̱ꞌá nii̱ꞌ nɨꞌɨ tiempúꞌ nneeꞌ nii̱ꞌ jín rán, nea̱ kii̱vɨi̱ꞌ xíꞌnañúꞌún nkenta nii̱ꞌ Asia. 19 Nsaa̱tíñú nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó. Jee ntu nsaa̱ꞌá víxiꞌ nii̱ꞌ. Jee nii̱yo íchí yaa̱ nkua̱kuíꞌyá iniꞌ nii̱ꞌ yaa̱ ñaku iniꞌ nii̱ꞌ jee nnoꞌo nii̱ꞌ tua̱nóꞌó nsaa̱ꞌá rá ñɨvɨ Israel, chi nnaa̱túꞌún ráa saꞌá kini ráa nuꞌuꞌ. 20 Ntua̱náꞌ nkúmániꞌ nii̱ꞌ nkachitua̱ꞌún nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rán yaa̱ kúvi yaa̱ váꞌa nua̱ua̱nꞌ rán. Jee nxii̱néꞌénꞌ nii̱ꞌ ránoꞌó nua̱chitú jín veꞌi ta veꞌi. 21 Nkachitúꞌún nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel jín suni nua̱ua̱nꞌ rá ntu kúvi ñɨvɨ Israel. Nnaa̱stúvi nii̱ꞌ yaa̱ naáꞌ yaa̱ íyó nakani iniꞌ ráa jiea̱ꞌea̱ꞌ kuaa̱chi ráa, jee kunikɨnꞌ ráa Ndiosíꞌ, jee kuneí iniꞌ ráa I a̱toꞌoꞌ-ó Jesús. 22 Vitan kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Jerusalén, chi tétuvi Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ nuꞌuꞌ. Soo ntu jíníꞌ nii̱ꞌ ná kunoꞌo nii̱ꞌ yukuán. 23 Soo ntaa̱ká ñuunꞌ jiáꞌa nii̱ꞌ, nástúvi Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ yaa̱ naáꞌ nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ yaa̱ kɨi̱naa̱ka ráa nuꞌuꞌ vekaa̱a jee xinóꞌo ráa nuꞌuꞌ. 24 Ntu sáꞌá nii̱ꞌ kuéntáꞌ maáníꞌ sú kaꞌniꞌ ráa nuꞌuꞌ. Kuaa̱chi kuíni nii̱ꞌ sijínu nii̱ꞌ ichi nii̱ꞌ, jee sikúnkuvi nii̱ꞌ tiñu ntaji Ita̱ oꞌoꞌ-ó, Jesús, nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ. Tiñu vá ví yaa̱ istúvi nii̱ꞌ tua̱ꞌun váꞌa jiea̱ꞌea̱ꞌ íyó máni iniꞌ Ndiosíꞌ, sú ntua̱náꞌ íyó nii̱ꞌin-ó maa. 25 ’Jee ntañúꞌún tesoa̱ꞌo rán. Jíníꞌ nii̱ꞌ yaa̱ nkua̱níꞌ nɨꞌɨ rán kaa̱ꞌ nuꞌuꞌ. Nteñu rán nii̱kónúún nii̱ꞌ, jee nstea̱kútua̱ꞌún nii̱ꞌ yaa̱ kuvi kii̱vɨ ñɨvɨ naꞌá Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ tátúníꞌ-i. 26 Saáva nástúvi nii̱ꞌ yaa̱ naáꞌ nua̱ua̱nꞌ rán, yaa̱ ntua̱ví sii̱kɨi̱ꞌ nii̱ꞌ ré naanꞌ né ni ɨɨn ñɨvɨ. 27 Chi ntua̱ví nkúmániꞌ nii̱ꞌ stekútua̱ꞌún nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rán nɨꞌɨ yaa̱ nsaa̱náaꞌ Ndiosíꞌ

Hechos Hechos 20 20

71

sáꞌá-a. 28 Kumí rán maárán jee kumí rán ñanitáꞌán yaa̱ kúneí iniꞌ ráa Jesús. Chi ñani Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ ránoꞌó, sáva kuvi rán rá tea̱e kúñáꞌnú nua̱ua̱nꞌ ráa, sáva kunaka rán rá ñɨvɨ kúneí iniꞌ ráa Ndiosíꞌ. Ñatɨ nii̱ñɨi̱ꞌ maá sea̱ꞌya rea̱ꞌ ˻sáá nii̱ꞌii̱ꞌ-i nua̱ua̱nꞌ kurúsiꞌ˼, sáva nakeꞌen rea̱ꞌ rá ñɨvɨ vá. 29 Nuꞌuꞌ jíníꞌ yaa̱, ré kuaa̱ꞌaa̱nꞌ nii̱ꞌ, jee kii̱vɨ rá ñɨvɨ nteñu rán, jee nkɨ ɨ́kuii̱ñɨi̱ ráa nukú ráa xináꞌví ráa rá ñanitáꞌán-ó sáva xináánꞌ ráa rává, kuéntáꞌ váꞌúꞌ xea̱en a̱ ꞌ yaa̱ jiáꞌníꞌ-i rá lanchi. 30 Jee nea̱ nteñu rán koo rá tea̱e yaa̱ kijiéꞌé xinéꞌénꞌ ráa tua̱ꞌun xínáꞌví nua̱ua̱nꞌ tua̱ꞌun Ndiosíꞌ 20:30 nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ níta ñujiínꞌ Jesús sáva tɨɨn rává tua̱ꞌun xínéꞌénꞌ ráa sáva kunikɨnꞌ rává ráa. 31 Saáva nitokoo ránꞌ. Kunaꞌán rán yaa̱ nuví niñu yaa̱ úníꞌ kuii̱yaa̱ꞌ jee ntu nsii̱kɨ ɨ́kuiñɨ nii̱ꞌ nnaa̱kutíñú nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ta ɨɨn rán, nea̱ nnaꞌyuꞌ nii̱ꞌ. 32 Vitan jee xínóo nii̱ꞌ ránoꞌó naꞌá Ndiosíꞌ sáva nachituvi rea̱ꞌ ránoꞌó, jín xii̱ntíín tua̱ꞌun rea̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ íyó máni iniꞌ rea̱ꞌ, yaa̱ kúvi sikújia tua̱ꞌun vá ránoꞌó kúneí iniꞌ rán Jesús, jín yaa̱ kúvi saꞌá-a yaa̱ nii̱ꞌii̱nꞌ rán taa̱ꞌvii̱ꞌ, yaa̱ nchii̱sóyuꞌú rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ rá ñɨvɨ yaa̱ nsásɨ ɨ́ɨ ɨ́n rea̱ꞌ ráa sáva kɨꞌɨ ráa nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ. 33 Ntu nkuíni nii̱ꞌ ni xua̱ꞌún plata ni xua̱ꞌún oro ni saꞌma ni ɨɨn ñɨvɨ. 34 Maáránoꞌó jíníꞌ yaa̱ nsaa̱tíñú nii̱ꞌ jín naꞌá maáníꞌ, sáva keꞌen nii̱ꞌ yaa̱ jíniñúꞌún nii̱ꞌ jín yaa̱ jíniñúꞌún rá kútáꞌán jín nii̱ꞌ. 35 Jee jiea̱ꞌea̱ꞌ nsaa̱ꞌá nii̱ꞌ nɨꞌɨ yaꞌá, jee suꞌva nnaa̱stúvi nii̱ꞌ yaa̱ íyó satíñú nii̱ꞌin-ó sukuán, sáva chineí-ó rá ñɨvɨ kúmániꞌ nua̱ua̱nꞌ. Nakua̱ꞌun iniꞌ rán tua̱ꞌun yaa̱ nkachiꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó Jesús: “Netuꞌ kúvi-ó kaa̱ꞌ kua̱ꞌva-ó nsú ká natɨɨn-ó.” 36 Jee sáá nkuvi nkachiꞌ Pablo yaꞌá, jee nnakuii̱ñɨi̱ ítɨ ɨ́ rea̱ꞌ jín nɨꞌɨ ráa, jee nnaa̱kuetu rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. 37 Jee nnaꞌyuꞌ víꞌí nɨꞌɨ ráa. Jee ñɨi̱numi ráa Pablo, jee ntea̱yuꞌú víꞌí ráa nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ. 38 Nkua̱kuéká víꞌí kaa̱ꞌ iniꞌ ráa yaa̱ nkachiꞌ rea̱ꞌ yaa̱ nkua̱níꞌ ráa kaa̱ꞌ rea̱ꞌ. Jee ñaa̱naa̱ka ráa rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ barkúꞌ.

20:30

Áxí kúvi kachiꞌ-ó “tua̱ꞌun tiákuá”

Hechos 20

72

Kuaa̱ꞌaa̱nꞌ Pablo ñuunꞌ Jerusalén Sáá nxii̱nóo ránꞌ ráa, jee nkene ránꞌ jín barkúꞌ. Jee ñaa̱ꞌaa̱nꞌ naa̱aꞌa̱ ránꞌ nea̱ ñuꞌun kasɨi̱ii̱n maa̱ꞌñú nteñúꞌún naa̱ní Cos. Jee inka kii̱vɨi̱ꞌ nkenta ránꞌ ñuunꞌ Rodas. Nekuán jee nea̱ ñuunꞌ Pátara. 2 Jee yukuán nkea̱táꞌán ránꞌ ɨɨn barkúꞌ, yaa̱ kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ñuunꞌ Fenicia. Jee ñaa̱kua̱ꞌun ránꞌ maa, jee nkene ránꞌ jín-i kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ránꞌ. 3 Jee niniꞌ ránꞌ ñuꞌun káá sɨi̱ɨi̱n maa̱ꞌñú nteñúꞌún naa̱ní Chipre. Jee nxii̱nóo ránꞌ maa ichi sátín, jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ránꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Siria. Jee nkenta ránꞌ ñuunꞌ Tiro, nua̱ua̱nꞌ xinúun rá tea̱e síkáka barkúꞌ rá nantíñú níso-o. 4 Jee yukuán nnaa̱niꞌinꞌ ránꞌ rá ñɨvɨ níta ñujiínꞌ Jesús. Jee nkinoa̱o ránꞌ ua̱xaa̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ yukuán. Jee njiaa̱ꞌa Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ tua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ ráa, jee nkachiꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ Pablo yaa̱ nkɨi̱ꞌɨ ɨ́nꞌ-ɨ ñuunꞌ Jerusalén. 5 Sáá nɨꞌɨ tiempúꞌ yukuán, jee nkene ránꞌ. Sáá nɨꞌɨ ráa, jín ñasɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ráa, jín rá sea̱ꞌya ráa, ñaa̱naa̱ka ráa ránuꞌuꞌ nea̱ yuñúúnꞌ, nua̱ua̱nꞌ káá nteñúꞌún, jee nnakuii̱ñɨi̱ ítɨ ɨ́ ránꞌ yúnteñúꞌún jee yukuán nnaa̱kuetu ránꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. 6 Kaꞌanꞌ-órán, nkachiꞌ ránꞌ nua̱ua̱nꞌ ɨɨn inka ránꞌ. Jee nnaa ránꞌ barkúꞌ, jee nnii̱kó ráa veꞌi ráa. 7 Jee nkene ránꞌ Tiro jee nkenta ránꞌ ñuunꞌ Tolemaida. Yukuán nɨꞌɨ yaa̱ nika rán jín barkúꞌ. I a̱ñaa̱jee ñaa̱nea̱ꞌyá ránꞌ rá ñaniꞌ níta ñujiínꞌ Jesús, jee nkinoa̱o ránꞌ jín ráa ɨɨn kii̱vɨi̱ꞌ. 8 Jee kii̱vɨi̱ꞌ stéñua̱ꞌún nkene ránꞌ jee nkenta ránꞌ ñuunꞌ Cesarea. Ñaa̱ꞌaa̱nꞌ ránꞌ veꞌi Felipe. Kúvi rea̱ꞌ tea̱e stékútua̱ꞌún tua̱ꞌun Ndiosíꞌ. Nkuvi rea̱ꞌ ɨɨn ni úxáꞌ ˻rá tea̱e yaa̱ ñani rá apóstol sáva nkua̱mí ráa rá ñaꞌan láꞌví˼. Jee nkinoa̱o ránꞌ jín rea̱ꞌ. 9 Íyó kua̱mii̱ꞌ sea̱ꞌya sɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ yaa̱ ntiáꞌan ntaa̱naa̱ꞌá ráa jee káꞌánꞌ ráa tua̱ꞌun Ndiosíꞌ yaa̱ njiaa̱ꞌa-a nua̱ua̱nꞌ ráa. 10 Sáá nneeꞌ ránꞌ kéꞌín kii̱vɨi̱ꞌ yukuán, nkenta ɨɨn profeta naa̱ní Agabo, yaa̱ jiáꞌa Ndiosíꞌ tua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ-u. 11 Sáá nkenta rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ránꞌ, jee ntɨɨn rea̱ꞌ manchíjí Pablo. Jee ntea̱nuꞌniꞌ rea̱ꞌ máá naꞌá rea̱ꞌ jín jiea̱ꞌea̱ꞌ rea̱ꞌ, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: ―Káchíꞌ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ, yaa̱ tea̱e xí manchíjí yaꞌá, sukuán tenuꞌniꞌ rá tea̱e Israel tea̱e vá nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Jerusalén. Jee nakua̱ꞌva ráa rea̱ꞌ xii̱ntíín rá tea̱e ntu kúvi Israel.

21

73

Hechos Hechos 21 21

12

Sáá ntesoa̱ꞌo ránꞌ yaꞌá, jee maáránꞌ jín rá ñɨvɨ ñuunꞌ vá, jíkátáꞌvíꞌ ránꞌ nua̱ua̱nꞌ Pablo yaa̱ nkɨi̱ꞌɨ ɨ́nꞌ rea̱ꞌ ñuunꞌ Jerusalén. 13 Saájee nnaa̱xiníkó rea̱ꞌ: ―¿Naa̱kui chi náꞌyúꞌ rán jee jiáxin rán ánímaꞌ nii̱ꞌ? Chi nsá kuaa̱chi íyó túꞌva nii̱ꞌ yaa̱ kunuꞌniꞌ nii̱ꞌ, chisaꞌ suni íyótúꞌva nii̱ꞌ kuviꞌ nii̱ꞌ ranikaa̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Jerusalén jiea̱ꞌea̱ꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó Jesús. 14 Soo sáá ntu nsii̱jínú ránꞌ iniꞌ rea̱ꞌ, jee ntu nkaꞌanꞌ ránꞌ kaa̱ꞌ. Nkachiꞌ ránꞌ: ―Kuvi sáni kuíni Ita̱ oꞌoꞌ-ó. 15 Sáá njiaa̱ꞌa rá kii̱vɨi̱ꞌ, nnaa̱satúꞌva ránꞌ jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ránꞌ Jerusalén. 16 Jee sava rá ñɨvɨ ñuunꞌ Cesarea níkɨ ɨ́nꞌ ñujiínꞌ Jesús, nkua̱táꞌán ráa jín ránuꞌuꞌ. Jee ñaa̱naa̱ka ráa ránuꞌuꞌ nua̱ua̱nꞌ veꞌi tea̱e naa̱ní Mnasón nua̱ua̱nꞌ sáva nkinoa̱o ránꞌ yukuán. Kúvi rea̱ꞌ tea̱e ñuunꞌ Chipre. Jee kuea̱ꞌea̱ꞌ tiempúꞌ níkɨ ɨ́nꞌ rea̱ꞌ ñujiínꞌ Jesús. Ñaa̱nea̱ꞌyá Pablo Jacobo Sáá nkenta ránꞌ ñuunꞌ Jerusalén, rá ñaniꞌ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nua̱ua̱nꞌ Jesús, jee nkua̱sɨi̱ɨi̱ iniꞌ ráa nnea̱ꞌyá ráa ránuꞌuꞌ. 18 Jee kii̱vɨi̱ꞌ stéñua̱ꞌún, ñaa̱ꞌaa̱nꞌ Pablo jín ránꞌ nnea̱ꞌyá ránꞌ Jacobo. Jee nkenta nɨꞌɨ rá tea̱e kúñáꞌnú nísotíñú nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ kúneí iniꞌ ráa Jesús. 19 Jee sáá njiaa̱ꞌa Pablo tóniiꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa, jee nnaa̱kani rea̱ꞌ ta ɨɨn rá tiñu nsaa̱ꞌá Ndiosíꞌ, sáá nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ tiñu nteñu rá ñɨvɨ ntu kúvi Israel. 20 Sáá ntesoa̱ꞌo ráa yaꞌá, jee nnaa̱kuetúꞌún ráa Ndiosíꞌ. Jee nkachiꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ: ―Ñaniꞌ, ya jíníꞌ nú yaa̱ kéꞌín mil ñɨvɨ Israel kúneí iniꞌ ráa Jesús. Jee ñúꞌún káñá iniꞌ ráa sikúnkuvi ráa ley, yaa̱ njiaa̱ꞌa Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ Moisés nea̱ tiempúꞌ yanaꞌán. 21 Íyó rá ñɨvɨ káchíꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa, yaa̱ xínéꞌénꞌ nú nɨꞌɨ rá ñɨvɨ Israel, yaa̱ nééꞌ inka rá pais, íyó xinóo ráa ley Moisés, jee yaa̱ koto sáꞌá “circuncidar” ráa rá sea̱ꞌya ráa, yaa̱ nsá níso ráa señáꞌ Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ yɨkɨkúñu ráa. 22 ¿Saájee, ná saꞌá-ó? Chi sú naa̱ja kaa̱ꞌ jee kuniꞌ ráa yaa̱ nkiaaꞌ nú. 23 Saájee saꞌá nú suꞌva, sáni yaa̱ kachiꞌ ráníꞌ. Nteñu 17

Hechos 21

74

ránꞌ íyó kua̱mii̱ꞌ tea̱e yaa̱ íyó sikúnkuvi ráa tua̱ꞌun, yaa̱ nchii̱sóyuꞌú ráa nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. 24 Kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ soa̱koa̱ꞌ nú saa̱naa̱ꞌ jín ráa, sáva nonoo ráa nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. Jee chunáán nú yaa̱ távíꞌ ráa, sáva kuvi seté xii̱nii̱ꞌ ráa sánikuaa̱ꞌ “costumbre”-ó. Jee kuniꞌ nɨꞌɨ rá ñɨvɨ ya ntua̱náꞌ íyó yaa̱ naáꞌ tua̱ꞌun ntesoa̱ꞌo ráa xii̱nii̱ꞌ nú. Soo suni síkúnkuvi nú yaa̱ káchíꞌ ley. 25 Soo rá ñɨvɨ, ntu kuvi Israel, yaa̱ ínú iniꞌ ráa tua̱ꞌun Jesús, jee ya ntee ránꞌ tua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ ráa yaa̱ ñani iniꞌ ránꞌ. Nkachiꞌ ránꞌ yaa̱ kuniii̱yo ráa yaa̱ nkaa̱jíꞌ ráa kua̱ñu yaa̱ nsókoꞌ-o nua̱ua̱nꞌ rá santúꞌ, ni nii̱ñɨi̱ꞌ, ni kua̱ñu rá kitɨ ya jíꞌni ráa sua̱kua̱nꞌ, ni koto sáꞌá téní ráa. Ntɨɨn ráa Pablo iniꞌ veñua̱ꞌun I a̱ñaa̱jee Pablo nkua̱táꞌán jín ni kua̱mii̱ꞌ rá tea̱e vá, kii̱vɨi̱ꞌ stéñua̱ꞌún. Jee sáá nonoo ráa nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ, jee nkii̱vɨ ráa veñua̱ꞌun káꞌnú, jee nkachiꞌ ráa naa̱ kii̱vɨi̱ꞌ nɨꞌɨ tiempúꞌ nnoa̱noo ráa nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ, sáva kuvi soa̱koa̱ꞌ ta ɨɨn ráa saa̱naa̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ kii̱vɨi̱ꞌ vá. 27 Jee yatin nɨꞌɨ yaa̱ úxáꞌ kii̱vɨi̱ꞌ, jee kéꞌín rá ñɨvɨ Israel, yaa̱ váji Asia, niniꞌ ráa rea̱ꞌ iniꞌ veñua̱ꞌun káꞌnú. Jee nsii̱sáá ráa xii̱nii̱ꞌ rá ñɨvɨ yukuán. Jee ntɨɨn ráa maa. 28 Nkaa̱najín ráa: ―¡Ránoꞌó, tea̱e Israel! ¡Chineí rán ránuꞌuꞌ! ¡Chi tea̱e yaꞌá ví yaa̱ xínéꞌénꞌ rea̱ꞌ sii̱kɨi̱ꞌ ñɨvɨ-ó, jín sii̱kɨi̱ꞌ ley, jín sii̱kɨi̱ꞌ veñua̱ꞌun yaꞌá! ¡Jee suꞌva xínéꞌénꞌ rea̱ꞌ nɨꞌɨ rá ñɨvɨ nééꞌ nɨꞌɨ ñuunꞌ! Jee suni nkii̱vɨ rea̱ꞌ jín rá tea̱e griego iniꞌ veñua̱ꞌun yaꞌá. Suꞌva nstívɨ ɨ́ rea̱ꞌ iniꞌ veñua̱ꞌun ííꞌ yaꞌá. 29 Nkachiꞌ ráa suꞌva, chi ya niniꞌ xíꞌna ráa Trófimo jín rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ vá. Trófimo ví tea̱e kúvi ñuunꞌ Éfeso. Jee káꞌvi iniꞌ ráa yaa̱ nkívɨ Pablo jín tea̱e vá iniꞌ veñua̱ꞌun káꞌnú.21:29 30 Jee nɨꞌɨ ñuunꞌ vá nkua̱níní iniꞌ ráa. Jee nɨꞌɨ ráa jínu nkanta ráa ntɨɨn ráa Pablo. Nsii̱úꞌun ráa maa chíkéꞌi veñua̱ꞌun, jee ntañúꞌún kuitɨꞌ nnaa̱kásɨ ɨ́ꞌ ráa rá yuvéꞌí. 31 Sáá nnua̱kú ráa kaꞌniꞌ ráa maa, jee nkanta tua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ general, yaa̱ tátúníꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá soldado Roma, yaa̱ íyó tii̱xii̱nꞌ nɨꞌɨ ñuunꞌ Jerusalén. 32 Jee 26

21:29

Soo ley káchíꞌ yaa̱ ntu kúvi kii̱vɨ ñɨvɨ inka nación iniꞌ veñua̱ꞌun káꞌnú Jerusalén.

75

Hechos Hechos 22 21

ntañúꞌún kuitɨꞌ nnaa̱stútú rea̱ꞌ rá soldado jín rá capitán jee ninu ráa kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ íñɨ ɨ́ rá ñɨvɨ. Sáá niniꞌ rá ñɨvɨ yaa̱ vaa̱ji general jín rá soldado, jee ñaa̱kuii̱ñɨi̱ꞌ ráa yaa̱ jiáꞌa ráa Pablo. 33 Jee sáá nkenta general jee ntɨɨn rea̱ꞌ maa, jee ntaa̱túníꞌ rea̱ꞌ yaa̱ kuꞌniꞌ ráa maa jín ua̱vii̱ꞌ “cadena” kaa̱a. Jee nii̱kaa̱tua̱ꞌún rea̱ꞌ né ɨɨn ví-i jee ná nsaa̱ꞌá-a. 34 Nua̱chitú, nkaa̱najín ta ɨɨn ráa sɨ ɨ́ɨ ɨ́n sɨ ɨ́ɨ ɨ́n tua̱ꞌun. Jee ntu nkua̱káꞌnú iniꞌ rea̱ꞌ yaa̱ naáꞌ, chi kúváa víꞌí ráa. Jee ntaa̱túníꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá soldado, yaa̱ kɨi̱naa̱ka ráa maa nua̱ua̱nꞌ veꞌi “cuartel” nua̱ua̱nꞌ nééꞌ rá soldado. 35 Sáá nkenta ráa nua̱ua̱nꞌ escalera veꞌi vá, jee nii̱yo yaa̱ nniso rá soldado maa, chi xea̱en a̱ ꞌ 36 víꞌí sáꞌá rá ñɨvɨ. Chi nnita nɨꞌɨ rá ñɨvɨ yaa̱taa̱ꞌ-a, jee kánajín ráa: ―¡Íyó kuviꞌ rea̱ꞌ! Nnama Pablo maáa nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ Sáá maa̱kuáꞌ kii̱vɨ ráa iniꞌ veꞌi vá, jee Pablo nkachiꞌ nua̱ua̱nꞌ general: ―¿Á kuvi kachiꞌ nii̱ꞌ ntíꞌ nua̱ua̱nꞌ nú? Jee nkachiꞌ general: ―¿Á jíníꞌ nú kaꞌanꞌ nú tua̱ꞌun griego? 38 ¿Á nsua̱ví nú ví tea̱e egipcio, yaa̱ nsaa̱ꞌá tua̱ntíxín sii̱kɨi̱ꞌ rá tea̱e yósóꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ yanaꞌán? Jee ñaa̱ꞌaa̱nꞌ nú nua̱ua̱nꞌ ñua̱ꞌún sáɨn jín kua̱mii̱ꞌ mil tea̱e jiáꞌníꞌ ñɨvɨ. 39 Jee nkachiꞌ Pablo: ―Suvinii̱ꞌ ví nijia ɨɨn tea̱e Israel. Vaa̱ji nii̱ꞌ nea̱ ñuunꞌ Tarso yaa̱ tɨɨn Cilicia. Maáníꞌ ví sea̱ꞌya ñuunꞌ kúñáꞌnú. Jíkánꞌ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nú yaa̱ tají nú kaꞌanꞌ nii̱ꞌ jín rá ñɨvɨ. 40 Jee sáá ñaa̱netuꞌ general kaꞌanꞌ-a, jee ñaa̱kuii̱ñɨi̱ꞌ Pablo nua̱ua̱nꞌ escalera, jee ntee rea̱ꞌ naꞌá rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa, sáva níín koo ráa. Jee sáá níín nkuvi ráa jee nkaꞌanꞌ rea̱ꞌ tua̱ꞌun hebreo: ―¡Ránoꞌó ñaniꞌ jín tátáꞌ! ¡Tesoa̱ꞌo rán yaa̱ kachiꞌ nii̱ꞌ, yaa̱ nama nii̱ꞌ maáníꞌ nua̱ua̱nꞌ rán! 2 Sáá ntesoa̱ꞌo ráa yaa̱ nkaꞌanꞌ-a tua̱ꞌun hebreo, jee níín kaa̱ꞌ nkuvi ráa. Jee nkachiꞌ-i: 37

22

Hechos 22

76

3

―Maáníꞌ ví tea̱e Israel. Nkaku nii̱ꞌ ñuunꞌ Tarso, yaa̱ tɨ ɨ́ɨn Cilicia. Soo ñaꞌnu nii̱ꞌ ñuunꞌ Jerusalén yaꞌá. Tea̱e tua̱ꞌva naa̱ní Gamaliel nxii̱néꞌénꞌ vaa̱ꞌa rea̱ꞌ nuꞌuꞌ, jiea̱ꞌea̱ꞌ ley rá jííꞌ-ó yanaꞌán. Ñúꞌún káñá iniꞌ nii̱ꞌ sikúnkuvi nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ, kuéntáꞌ ntaa̱ká ránoꞌó vitan. 4 Nsaa̱ꞌá kini nii̱ꞌ rá ñɨvɨ níta ñujiínꞌ Jesús, jee nea̱ sánáaꞌ nii̱ꞌ yaa̱ kaꞌniꞌ ráa rá ñɨvɨ vá. Jee niꞌniꞌ nii̱ꞌ ráa, kúvi tea̱e kúvi ñaꞌan, jee ñaa̱naa̱ka nii̱ꞌ ráa vekaa̱a. 5 Jee sua̱tua̱ꞌ kúñáꞌnú jín rá tea̱e kúñáꞌnú kúvi nastúvi ráa yaa̱ naáꞌ, yaa̱ káꞌánꞌ naa̱aꞌa̱ nii̱ꞌ. Chi suviráa ví yaa̱ ntaji tutuꞌ nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ, yaa̱ kua̱ꞌva nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñaniꞌ-ó Israel nééꞌ ñuunꞌ Damasco, ˻sáva kuniꞌ ráa ya tiñu níso nii̱ꞌ˼. Jee ñaa̱ꞌaa̱nꞌ nii̱ꞌ ñuunꞌ Damasco, sáva tɨɨn nii̱ꞌ rá ñɨvɨ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ñujiínꞌ vá, kuꞌniꞌ nii̱ꞌ ráa, jee kinaka nii̱ꞌ ráa Jerusalén, sáva xinóꞌo ránꞌ ráa. Nnaa̱kani Pablo naa̱sa nnaa̱kani iniꞌ rea̱ꞌ jee nkii̱vɨ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ Jesús 6 ’Sáá ñúꞌún nii̱ꞌ ichi kuaa̱ꞌaa̱nꞌ nii̱ꞌ, jee sáá nkua̱yatin nii̱ꞌ ñuunꞌ Damasco, yatin sava nuví, jee saa̱naanꞌ ntua̱ua̱nꞌ víꞌí nea̱ súkún jee nchuꞌun tii̱yua̱ꞌ-u nuꞌuꞌ. 7 Jee nnaa̱niso nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuꞌun, jee ntesoa̱ꞌo nii̱ꞌ ɨɨn taa̱chii̱ꞌ yuꞌú yaa̱ káchíꞌ-i nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ: “¡Saulo! ¡Saulo! ¿Naa̱ kuvi chi jíto ua̱ꞌvii̱ꞌ nú nuꞌuꞌ?” 8 Jee nii̱kaa̱tua̱ꞌún nii̱ꞌ: “¿Né ɨɨn ví nú, Ita̱ oꞌoꞌ nii̱ꞌ?” Jee nkachiꞌ-i: “Suvinii̱ꞌ ví Jesús tea̱e ñuunꞌ Nazaret, yaa̱ jíto ua̱ꞌvii̱ꞌ nú.” 9 Niniꞌ rá tea̱e nkua̱táꞌán jín nii̱ꞌ nuva ñuꞌun, [jee nyua̱ꞌví víꞌí ráa], soo taa̱chii̱yuꞌú vá ntu niniꞌ ráa naa̱sa nkachiꞌ-i nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ. 10 Jee nii̱kaa̱tua̱ꞌún nii̱ꞌ: “¿Ná kúvi yaa̱ saꞌá nii̱ꞌ, I a̱toꞌoꞌ nii̱ꞌ?” Jee nkachiꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó: “Nakoa̱o, jee kuáꞌán nea̱ ñuunꞌ Damasco. Yukuán kachiꞌ ˻ɨɨn tea̱e˼ nɨꞌɨ yaa̱ ntaji nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nú yaa̱ saꞌá nú.” 11 Jee ntu nkúvi kaa̱ꞌ kunea̱ꞌyá nii̱ꞌ, chi nii̱ꞌin víꞌí nstua̱únꞌu nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ. Soo rá tea̱e kútáꞌán jín nii̱ꞌ ntɨɨn ráa naꞌá nii̱ꞌ jee ñaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa jín nii̱ꞌ nea̱ ñuunꞌ Damasco. 12 ’Íyó ɨɨn tea̱e naa̱ní Ananías. Kúvi rea̱ꞌ tea̱e yɨ ɨ́tíñú síkúnkuvi rea̱ꞌ ley Moisés. Nɨꞌɨ rá ñɨvɨ Israel yaa̱ nééꞌ yukuán káꞌánꞌ vaa̱ꞌa ráa jiea̱ꞌea̱ꞌ rea̱ꞌ. 13 Jee nkenta rea̱ꞌ ñaa̱kuii̱ñɨi̱ꞌ rea̱ꞌ xiín nii̱ꞌ, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ: “Ñaniꞌ Saulo. Nakunea̱ꞌyá.” Jee máá horáꞌ kuitɨꞌ nnaa̱kunea̱ꞌyá nii̱ꞌ jee niniꞌ nii̱ꞌ rea̱ꞌ. 14 Jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: “Ndiosíꞌ, yaa̱

77

Hechos Hechos 22 22

nneñua̱ꞌun rá jííꞌ yanaꞌán-ó, ñani rea̱ꞌ nó sáva kuniꞌ nú yaa̱ kuíni rea̱ꞌ saꞌá nú, jee sáva kunea̱ꞌyá nú máá maá tea̱e yaa̱ naa̱aꞌa̱ kúvi rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ, jee sáva tesoa̱ꞌo nú yaa̱ kaꞌanꞌ rea̱ꞌ. 15 Chi suvinú nastúvi nú yaa̱ naáꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ rá ñɨvɨ, yaa̱ niniꞌ nú jín yaa̱ ntesoa̱ꞌo nú. 16 Jee ntañúꞌún, ¿ná nétu nú? Nakuiñɨꞌ jee kuanuté. Kaa̱kaa̱nꞌ táꞌvíꞌ nua̱ua̱nꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó jee nasánoo rea̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ kuaa̱chi nú”, suꞌva nkachiꞌ Ananías ―nkachiꞌ Pablo. Nnaa̱kani Pablo naa̱sa ntaa̱jí Ndiosíꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ ntu kúvi Israel 17 Suni nkachiꞌ Pablo: ―Jee nnii̱kó tuku nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ Jerusalén. Yukuán sáá nákuetu nii̱ꞌ iniꞌ veñua̱ꞌun káꞌnú, jee kájíkuitɨꞌ ntua̱vi yaa̱ nxii̱néꞌénꞌ Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ. 18 Jee niniꞌ nii̱ꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó yaa̱ káꞌánꞌ-a: “Kunumi. Jee ñamaꞌ kene nú Jerusalén. Chi ntɨ ɨ́ɨn ráa yaa̱ naáꞌ yaa̱ stúvi nú jiea̱ꞌea̱ꞌ nii̱ꞌ.” 19 Jee nkachiꞌ nii̱ꞌ: “Ita̱ oꞌoꞌ nii̱ꞌ. Suviráa jíníꞌ yaa̱ jiáꞌánꞌ nii̱ꞌ nɨꞌɨ rá veñua̱ꞌun lúlí, jee tɨ ɨ́ɨn nii̱ꞌ rá ñɨvɨ ínú iniꞌ ráa noꞌó, jee ntua̱ví nii̱ꞌ ráa vekaa̱a jee njiaa̱ꞌa nii̱ꞌ ráa jín yoꞌo. 20 Jee sáá ñaꞌniꞌ rá tea̱e ñuunꞌ Jerusalén Esteban, yaa̱ stúvi rea̱ꞌ yaa̱ naáꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ noꞌó, jee íñɨ ɨ́ nii̱ꞌ yukuán, jee jiáꞌayuꞌú nii̱ꞌ, yaa̱ kaꞌniꞌ ráa maa. Jee nkua̱mí nii̱ꞌ rá saꞌma rá tea̱e jiáꞌníꞌ maa.” 21 Jee I a̱toꞌoꞌ-ó nkachiꞌ nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ: “Kuáꞌán, chi tají íká nii̱ꞌ nó nua̱ua̱nꞌ rá inka nación yaa̱ ntu kúvi Israel”, sukuán nkachiꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó ―nkachiꞌ Pablo. Nkinoa̱o Pablo xii̱ntíín general Jee ntesoa̱ꞌo ráa nea̱ yaa̱ nkachiꞌ rea̱ꞌ tua̱ꞌun yaꞌá, soo nkii̱jiéꞌé nkaa̱najín ráa: ―Xináánꞌ rán ɨɨn tea̱e íyó suꞌva nua̱ua̱nꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá. Chi ntua̱ví íyó kutekuꞌ rea̱ꞌ. 23 Kánajín ráa, jee kísɨ ráa saꞌma níji ráa, jee nea̱ xínáváꞌ ráa tii̱kaa̱chaa̱aꞌa̱ nua̱ua̱nꞌ taa̱chii̱ꞌ, chi kítɨ ɨ́ víꞌí iniꞌ ráa. 24 Saáva ntaa̱túníꞌ general vá yaa̱ rá soldado kɨi̱naa̱ka ráa Pablo iniꞌ veꞌi “cuartel” nua̱ua̱nꞌ nééꞌ rá soldado. Ntaa̱túníꞌ rea̱ꞌ yaa̱ chiꞌi ráa yoꞌo maa jee xináꞌmáꞌ ráa maa, sáva kukáꞌnú iniꞌ ráa naa̱ kuaa̱chi ví yaa̱ nsaa̱ꞌá22

Hechos 22

78

a yaa̱ kánajín rá ñɨvɨ sii̱kɨi̱ꞌ-ɨ. 25 Soo sáá jíꞌníꞌ ráa maa jín ñɨɨn, sáva kuun ráa yoꞌo maa, jee nkachiꞌ Pablo nua̱ua̱nꞌ capitán yaa̱ íñɨ ɨ́ yukuán: ―¿A káchíꞌ ley, yaa̱ kuun rán yoꞌo ɨɨn sea̱ꞌya ñuunꞌ Roma, ya ntiáꞌan sanáaꞌ rán kuaa̱chi? 26 Sáá ntesoa̱ꞌo capitán yaꞌá, jee ñaa̱kachiꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ general: ―¿Ná kúvi yaa̱ saꞌá nú? Chi sea̱ꞌya ñuunꞌ Roma ví tea̱e yaꞌá. 27 Jee nkua̱yatin general nua̱ua̱nꞌ Pablo, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: ―¿Á suvinú ví sea̱ꞌya ñuunꞌ Roma? Jee nkachiꞌ Pablo: ―Maáníꞌ ví. 28 Jee nkachiꞌ general: ―Nuꞌuꞌ kuea̱ꞌea̱ꞌ víꞌí xua̱ꞌún nchua̱náán nii̱ꞌ sáva nii̱ꞌii̱nꞌ nii̱ꞌ kuvi nii̱ꞌ sea̱ꞌya ñuunꞌ Roma ―nkachiꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ-u. Jee Pablo nkachiꞌ: ―Soo sea̱ꞌya ñuunꞌ Roma ví nii̱ꞌ nea̱ yaa̱ nkaku nii̱ꞌ. 29 Saáva kuíntañúꞌún nkuiyo rá tea̱e xináꞌmáꞌ maa nékúvi. Jee suni nea̱ máá general nyua̱ꞌví rea̱ꞌ, sáá nkua̱káꞌnú iniꞌ rea̱ꞌ yaa̱ tea̱e Roma ví-i, chi ya niꞌniꞌ ráa maa.22:29 Íñɨ ɨ́ Pablo ichinúúnꞌ justicia ñáꞌnú nación Israel Kuíni general kunaa̱aa̱ iniꞌ rea̱ꞌ ná kúvi ví yaa̱ chíkuáchi rá ñɨvɨ Israel maa. Jee kii̱vɨi̱ꞌ xtea̱ñua̱ꞌún, nsiaa̱áꞌ rea̱ꞌ maa, jee ntaa̱túníꞌ rea̱ꞌ yaa̱ nutútú rá sua̱tua̱ꞌ kuñáꞌnú jín nɨꞌɨ rá tea̱e justicia ñáꞌnú ñuunꞌ Israel. Jee ñaa̱naa̱ka rea̱ꞌ Pablo ichinúúnꞌ ráa. Jee yukuán nnea̱ꞌyá váꞌa Pablo nua̱ua̱nꞌ rá tea̱e justicia ñáꞌnú jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: ―Ránoꞌó ñaniꞌ. Kúváꞌa iniꞌ nii̱ꞌ chi jíníꞌ nii̱ꞌ yaa̱ jíka naa̱aꞌa̱ vaa̱ꞌa nii̱ꞌ ichinúúnꞌ Ndiosíꞌ nea̱ vitan. 2 Jee ntaa̱jí sua̱tua̱ꞌ kúñáꞌnú kaa̱ꞌ, yaa̱ naa̱ní Ananías, yaa̱ rá íñɨ ɨ́ yatin jín Pablo, yaa̱ katu ráa yuꞌú Pablo. 3 I a̱ñaa̱jee nkachiꞌ Pablo nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ: 30

23 22:29

Nkachiꞌ ley ñuunꞌ Roma yaa̱ ntua̱ví íyó xinóꞌo ráa suꞌva ɨɨn sea̱ꞌya ñuunꞌ Roma retú ntiáꞌan sanáaꞌ ráa kuaa̱chi ñɨvɨ vá.

79

Hechos Hechos 23 23

―Ndiosíꞌ vá kua̱ꞌva nó. Chi sansuꞌva íyó nú.23:3 Noꞌó vá nééꞌ yaꞌá, sáva sanáaꞌ nú retú íyó kuaa̱chi nii̱ꞌ sani kachiꞌ ley. Soo ¿naa̱kui chi jiáꞌa nú nua̱ua̱nꞌ ley jiea̱ꞌea̱ꞌ tiñu sáꞌá nú? Chi ntaa̱jí nú yaa̱ katu ráa yuꞌú nii̱ꞌ. 4 Jee rá tea̱e íñɨ ɨ́ yatin jín rea̱ꞌ nkachiꞌ ráa: ―¿Á ténúunꞌ nú sua̱tua̱ꞌ kúñáꞌnú kaa̱ꞌ yaa̱ yɨ ɨ́tíñú nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ? 5 Jee nkachiꞌ Pablo: ―Ránoꞌó ñaniꞌ. Ntu jíníꞌ nii̱ꞌ yaa̱ suvirea̱ꞌ ví sua̱tua̱ꞌ kúñáꞌnú kaa̱ꞌ. Chi káchíꞌ tua̱ꞌun Ndiosíꞌ nééꞌ nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ: “Koto káꞌánꞌ nivaa̱ꞌa rán ɨɨn jiea̱ꞌea̱ꞌ tea̱e nísotíñú nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ-ó.” 6 Jee niniꞌ Pablo yaa̱ sava ráa kúvi ráa saduceo, jín sava ráa kaa̱ꞌ kúvi ráa “fariseo”, jee nkaa̱najín rea̱ꞌ nteñu rá tea̱e justicia ñáꞌnú yukuán: ―Ránoꞌó ñaniꞌ. Nuꞌuꞌ ví “fariseo” jín sea̱ꞌya ɨɨn tea̱e “fariseo”. Sánáaꞌ rán jiea̱ꞌea̱ꞌ kuaa̱chi nuꞌuꞌ, chi íyó tua̱ꞌun neí iniꞌ nii̱ꞌ yaa̱ nateku ii̱ii̱ꞌ rá níyɨ. 7 Jee sáá nkachiꞌ rea̱ꞌ yaꞌá, jee nkii̱jiéꞌé nkaa̱ntátúꞌun ráa, rá “fariseo” jín rá saduceo. Jee sɨ ɨ́ɨ ɨ́n sɨ ɨ́ɨ ɨ́n nkaꞌanꞌ ráa. 8 Chi rá tea̱e kúvi saduceo káchíꞌ ráa yaa̱ ntua̱ví nátekuꞌ ii̱ii̱ꞌ rá níyɨ, ni ntua̱ví najiáꞌáꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ, ni taa̱chii̱ꞌ káꞌánꞌ. Soo rá “fariseo” ínú iniꞌ ráa nɨꞌɨ yaꞌá. 9 Nkuvaaꞌ nii̱ꞌin víꞌí ráa. Jee sava rá tea̱e xínéꞌénꞌ ley, yaa̱ íñɨ ɨ́ jín rá “fariseo”, nnaa̱kuiñɨꞌ ráa, jee nkachiꞌ ráa: ―Ntua̱náꞌ nániꞌinꞌ ránꞌ ni ɨɨn kuaa̱chi, yaa̱ sáꞌá tea̱e yaꞌá. Saa̱naan rea̱ ɨɨn taa̱chii̱ꞌ káꞌánꞌ áxí ɨɨn najiáꞌáꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ nkaꞌanꞌ jín rea̱ꞌ. 10 Sáá nxii̱níꞌin víꞌí kaa̱ꞌ kántátúꞌun ráa, jee nyua̱ꞌví víꞌí general, chi nkaꞌvi iniꞌ rea̱ꞌ, yaa̱ tasáva ráa Pablo. Saáva ntaa̱túníꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá soldado, yaa̱ natava ráa maa nteñu rá ñɨvɨ, jee kɨi̱naka ráa maa nua̱ua̱nꞌ veꞌi “cuartel” nua̱ua̱nꞌ nééꞌ rá soldado. 11 Yakuááꞌ kii̱vɨi̱ꞌ stea̱ñua̱ꞌún yukuán ntua̱vi I a̱toꞌoꞌ-ó nua̱ua̱nꞌ Pablo, jee nkachiꞌ-i nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ: ―Neí koo iniꞌ nú, chi kuéntáꞌ nnaa̱stúvi nú yaa̱ naáꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ nii̱ꞌ Jerusalén, sukuán íyó nastúvi nú yaa̱ naáꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ nii̱ꞌ ñuunꞌ Roma. 23:3

Ika̱ aa̱ꞌ vea̱ꞌí nkaꞌyu kújín.

Hechos 23

80

Nnaa̱túꞌún ráa kaꞌniꞌ ráa Pablo Yaa̱ nkua̱nijinꞌ kii̱vɨi̱ꞌ stéñua̱ꞌún, nnaa̱túꞌún yuꞌuꞌ sava rá tea̱e Israel, jee nchii̱sóyuꞌú ráa nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ yaa̱ kunoꞌo ráa yaa̱ nkaa̱jíꞌ ráa, ni nkóꞌo ráa nea̱kuaa̱ꞌ kaꞌniꞌ ráa Pablo. 13 Jee víꞌí kaa̱ꞌ ua̱vii̱xiko rá tea̱e nnaa̱túꞌún yuꞌuꞌ sukuán. 14 Ñaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ rá sua̱tua̱ꞌ kúñáꞌnú jín nua̱ua̱nꞌ rá tea̱e kúñáꞌnú, jee nkachiꞌ ráa: ―Nchii̱sóyuꞌú ránꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ yaa̱ nkaa̱jíꞌ ránꞌ nea̱ kaꞌniꞌ ránꞌ Pablo. 15 Saájee maáránú jín rá tea̱e justicia tají rán tua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ general. Jee kaa̱kaa̱nꞌ rán yaa̱ kinaka rea̱ꞌ maa nua̱ua̱nꞌ ránoꞌó, sáva kachiꞌ rán ni kaa̱ꞌ yaa̱ kukáꞌnú náaꞌ iniꞌ rán kaa̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ tea̱e vá. Jee nea̱ ntiáꞌan kenta rea̱ꞌ jee ya kuiñɨ tua̱ꞌva ránꞌ yaa̱ kaꞌniꞌ ránꞌ maa. 16 Soo sáá nkua̱káꞌnú iniꞌ sea̱ꞌya yɨ ɨ́ɨ ɨ́ kua̱ꞌva Pablo jiea̱ꞌea̱ꞌ rá tua̱ꞌun nnaa̱túꞌún yuꞌuꞌ ráa, jee ñaa̱ꞌaa̱nꞌ-a iniꞌ veꞌi “cuartel” rá soldado, jee nnaa̱kani-i vá nua̱ua̱nꞌ Pablo. 17 Jee nkana Pablo ɨɨn rá capitán jee nkachiꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ-u: ―Kɨi̱naa̱ka nú tea̱e súchí yaꞌá nua̱ua̱nꞌ general. Chi íyó tua̱ꞌun nakani rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ-u. 18 Saájee ñaa̱naa̱ka capitán maa nua̱ua̱nꞌ general jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: ―Tea̱e yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ vekaa̱a naa̱ní Pablo nkana-a nuꞌuꞌ. Jee nii̱kaa̱nꞌ-a nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ yaa̱ kinaka nii̱ꞌ tea̱e súchí yaꞌá, chi íyó yaa̱ nakani rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nú. 19 Ntɨɨn general naꞌá tea̱e súchí vá, jee nkuiyo sɨ ɨ́ɨ ɨ́n ráa. Jee nii̱kaa̱tua̱ꞌún rea̱ꞌ maa: ―¿Ná kúvi yaa̱ kachiꞌ nú nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ? 20 Jee nnaa̱xiníkó tea̱e súchí vá nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ: ―Rá tea̱e Israel nnaa̱túꞌún ráa yaa̱ stea̱ñua̱ꞌún kaa̱kaa̱nꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ nú, yaa̱ kɨi̱naka nú Pablo nua̱ua̱nꞌ justicia, sáva kachiꞌ ráa ni kaa̱ꞌ, yaa̱ kuíni ráa kukáꞌnú náaꞌ iniꞌ ráa kaa̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ-e. 21 Koto jiáꞌa nú sijínú ráa iniꞌ nú, chi víꞌí kaa̱ꞌ ua̱vii̱xiko rá tea̱e nétu yuꞌuꞌ ráa rea̱ꞌ yuꞌú ichi. Jee nchii̱sóyuꞌú ráa nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ yaa̱ kunoꞌo ráa yaa̱ nkaa̱jíꞌ ráa ni nkóꞌo ráa nea̱ kaꞌniꞌ ráa rea̱ꞌ. Chi ntañúꞌún ya íñɨ ɨ́ tua̱ꞌva ráa nétu ráa noꞌó yaa̱ kua̱ꞌvayuꞌú nú maa. 22 Saájee nnaa̱chuichí general tea̱e súchí vá, jee ntaa̱túníꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ-u: ―Koto nákani nú nua̱ua̱nꞌ ni ɨɨn yaa̱ nnaa̱kani nú nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ. 12

81

Hechos Hechos 23 23

Ntaa̱jí ráa Pablo nua̱ua̱nꞌ tea̱e nísotíñú naa̱ní Félix Jee nkana rea̱ꞌ ua̱vii̱ꞌ rá capitán jee nkachiꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa: ―Saꞌá túꞌva rán ua̱vii̱ꞌ sientúꞌ soldado, jín ua̱nii̱xiko ua̱jii̱ꞌ rá soldado yósóꞌ kitɨ, jín ua̱vii̱ꞌ sientúꞌ soldado rá ínáꞌá lanza, sáva kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ rán ñuunꞌ Cesarea, kaɨi̱ɨi̱nꞌ yakuááꞌ. 24 Suni satúꞌva rán rá kitɨ kosoꞌ Pablo, sáva kotovaa̱ꞌa ráa maa, jee kɨi̱naka ráa maa nua̱ua̱nꞌ Félix, tea̱e kuñáꞌnú. 25 Ntee general tua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ, jee káchíꞌ-i suꞌva: 26 “Claudio Lisias, nua̱ua̱nꞌ Félix, tea̱e nísotíñú ñáꞌnú. ¿Á íyó vaa̱ꞌa nú? 27 Tea̱e yaꞌá ntɨɨn rá tea̱e Israel maa. Jee mááíyó kaꞌniꞌ ráa maa nékúvi. Jee nkenta nii̱ꞌ yukuán jín rá soldado, jee nsii̱káku nii̱ꞌ rea̱ꞌ, chi ntesoa̱ꞌo nii̱ꞌ yaa̱ kúvi rea̱ꞌ tea̱e Roma. 28 Jee nkuini nii̱ꞌ kukáꞌnú náaꞌ iniꞌ nii̱ꞌ, ná kuvi yaa̱ chíkuáchi ráa maa. Saáva ñaa̱ꞌaa̱nꞌ nii̱ꞌ jín-i nua̱ua̱nꞌ justicia ñáꞌnú ráa. 29 Jee nkua̱káꞌnú iniꞌ nii̱ꞌ yaa̱ chíkuáchi ráa maa jiea̱ꞌea̱ꞌ ley ráa. Soo ntu íyó sii̱kɨi̱ꞌ-ɨi̱ yaa̱ kuviꞌ-i áxí yaa̱ kɨꞌɨ-ɨ vekaa̱a. 30 Soo sáá nnii̱ꞌii̱nꞌ nii̱ꞌ tua̱ꞌun yaa̱ nátúꞌún ráa, yaa̱ kaꞌniꞌ ráa maa, jee kuíntañúꞌún ntaa̱jí nii̱ꞌ maa nua̱ua̱nꞌ nú. Jee suni ntaa̱túníꞌ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ chíkuáchi maa, yaa̱ kuaa̱jiaaꞌ nakani ráa nua̱ua̱nꞌ nú, naa̱ kuaa̱chi ví yaa̱ nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ”, sukuán ntee rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ ñaa̱ꞌaa̱nꞌ nua̱ua̱nꞌ Félix. 31 Sáájee nsaa̱ꞌá rá soldado sáni ntaa̱túníꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa. Nkeꞌen ráa Pablo jee ñaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa jín-i yakuááꞌ kii̱vɨi̱ꞌ yukuán nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ Antípatris. 32 Jee kii̱vɨi̱ꞌ stéñua̱ꞌún, jíka jiea̱ꞌea̱ꞌ rá soldado nnii̱kó ráa veꞌi “cuartel” nua̱ua̱nꞌ nééꞌ ráa ˻ñuunꞌ Jerusalén˼. Jee nxii̱nóo ráa rá soldado yósóꞌ kitɨ, sáva kɨi̱naka ráa Pablo. 33 Sáá nkenta ráa ñuunꞌ Cesarea, jee nnaa̱kua̱ꞌva ráa tutuꞌ vá nua̱ua̱nꞌ tea̱e kúñáꞌnú vá. Jee suni nnaa̱kua̱ꞌva ráa Pablo nua̱ua̱nꞌ-u. 34 Jee sáá nkaꞌvi tea̱e nísotíñú vá tutuꞌ, jee nnii̱kaa̱tua̱ꞌún rea̱ꞌ né ñuunꞌ vaa̱ji-i. Soo sáá nkua̱káꞌnú iniꞌ rea̱ꞌ yaa̱ kúvi-i tea̱e váji ñuunꞌ Cilicia, 35 jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: ―Tesoa̱ꞌo nii̱ꞌ ñujiínꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ nú, retú nkenta rá ñɨvɨ yaa̱ xíkóñáꞌán ráa nó. Jee ntaa̱túníꞌ rea̱ꞌ yaa̱ kumí ráa maa iniꞌ palacio nsaa̱ꞌá rey Herodes. 23

Hechos 23

82

Náma Pablo maáa nua̱ua̱nꞌ tea̱e nísotíñú Félix Jee ua̱ꞌua̱nꞌ kii̱vɨi̱ꞌ kaa̱ꞌ, nkenta sua̱tua̱ꞌ kúñáꞌnú kaa̱ꞌ, naa̱ní Ananías, jín sava rá tea̱e kúñáꞌnú, jín ɨɨn tea̱e naa̱ní Tértulo. Tiñu rea̱ꞌ ví yaa̱ súkuáꞌa rea̱ꞌ ley jee káꞌánꞌ rea̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ inka ñɨvɨ nua̱ua̱nꞌ tea̱e jiéꞌnéꞌ kuaa̱chi. Jee nchikuaa̱chi ráa Pablo nua̱ua̱nꞌ tea̱e kúñáꞌnú. 2 Sáá nkana tea̱e nísotíñú vá Pablo, jee Tértulo nkii̱jiéꞌé nxii̱kóñáꞌán rea̱ꞌ maa, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: ―Níꞌínꞌ ránꞌ yaa̱ nééꞌ ñunkúún víꞌí ránꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ váꞌa sáꞌá nú. Jee suni vaa̱ꞌa kaa̱ꞌ násaꞌá vaa̱ꞌa nú nación, chi níchí tátúníꞌ nú chi tua̱ꞌva víꞌí nú. 3 Nɨꞌɨ nua̱ua̱nꞌ, kúsɨ ɨ́ɨ iniꞌ ránꞌ néꞌyá ránꞌ nɨꞌɨ yaa̱ nsaa̱ꞌá nú, jee nkútaꞌvi víꞌí ránꞌ nua̱ua̱nꞌ nú. Félix kúñáꞌnú kaa̱ꞌ. 4 Ntu kuíni nii̱ꞌ ixtá víꞌí nii̱ꞌ tiempúꞌ nú. Jee jíkátáꞌvíꞌ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nú yaa̱ kuvaa̱ꞌa iniꞌ nú tesoa̱ꞌo nú yaa̱ kaꞌanꞌ nii̱ꞌ yakuꞌ ni. 5 Jíníꞌ ránꞌ yaa̱ xéénꞌ víꞌí sáꞌá tea̱e yaꞌá. Chi sáꞌá rea̱ꞌ tii̱xii̱nꞌ nteñu rá ñɨvɨ Israel, yaa̱ nééꞌ nɨꞌɨ ñɨi̱vɨ ɨ́. Kúvi rea̱ꞌ ɨɨn rá tea̱e yósóꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ níkɨ ɨ́nꞌ ichi túꞌún Jesús tea̱e ñuunꞌ Nazaret. 6 Jee suvirea̱ꞌ suni nnua̱kú rea̱ꞌ stívɨ ɨ́ rea̱ꞌ veñua̱ꞌun káꞌnú, jee ntɨɨn ránꞌ maa. [Jee nkuini ránꞌ sanáaꞌ ránꞌ kuaa̱chi rea̱ꞌ sáni káchíꞌ ley ránꞌ. 7 Soo nkii̱ní general Lisias maáréꞌ nteñu ránꞌ, jee nii̱ꞌin víꞌí nii̱xtá rea̱ꞌ maa xii̱ntíín ránꞌ. 8 Jee ntaa̱túníꞌ rea̱ꞌ yaa̱ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ ránꞌ xii̱kóñáꞌán ránꞌ maa nua̱ua̱nꞌ nú.] Jee xináꞌmáꞌ nú maa, jee kúvi kukáꞌnú iniꞌ nú yaa̱ íyó naa̱aꞌa̱ nɨꞌɨ, yaa̱ xíkóñáꞌán ránꞌ maa nua̱ua̱nꞌ nú ―nkachiꞌ Tértulo. 9 Jee suni nchii̱neí rá tea̱e Israel tua̱ꞌun nkaꞌanꞌ rea̱ꞌ, yaa̱ íyó naa̱aꞌa̱ sukuán jiea̱ꞌea̱ꞌ rea̱ꞌ. 10 Jee sáá nsaa̱ꞌá tea̱e nísotíñú señáꞌ yaa̱ kaꞌanꞌ Pablo, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: ―Jíníꞌ nii̱ꞌ yaa̱ kuea̱ꞌea̱ꞌ kuii̱yaa̱ꞌ kúvi nú tea̱e tátúníꞌ nua̱ua̱nꞌ nación yaꞌá. Saáva kúsɨ ɨ́ɨ iniꞌ nii̱ꞌ, nama nii̱ꞌ maáníꞌ nua̱ua̱nꞌ nú. 11 Kuvi nanukú nú jee kukáꞌnú iniꞌ nú, yaa̱ ntu íyó kaa̱ꞌ ua̱xua̱vii̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ, yaa̱ ñaa̱ꞌaa̱nꞌ nii̱ꞌ Jerusalén nneñua̱ꞌun nii̱ꞌ Ndiosíꞌ. 12 Soo ntua̱náꞌ nániꞌinꞌ ráa nuꞌuꞌ kántáꞌátúꞌun nii̱ꞌ jín ni ɨɨn ñɨvɨ, ni ntu nsaa̱ꞌá nii̱ꞌ tii̱xii̱nꞌ jín rá ñɨvɨ iniꞌ veñua̱ꞌun káꞌnú, ni iniꞌ rá veñua̱ꞌun lúlí, ni rá nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ káꞌnú Jerusalén. 13 Suni ntu kúvi nastúvi ráa yaa̱ naáꞌ yaa̱ chíkuáchi ráa nuꞌuꞌ. 14 Soo nánaꞌma nii̱ꞌ tiñu yaꞌá nua̱ua̱nꞌ nú. Níkɨ ɨ́nꞌ nii̱ꞌ ichi yaꞌá, yaa̱ káchíꞌ ráa ichi túꞌún ví-i. Suꞌva neñua̱ꞌun nii̱ꞌ Ndiosíꞌ yaa̱ nnea̱ñua̱ꞌun rá tájííꞌ ránꞌ yanaꞌán. Chi ínú

24

83

Hechos Hechos 24 24

iniꞌ nii̱ꞌ nɨꞌɨ sáni káchíꞌ ley ránꞌ jín nɨꞌɨ tua̱ꞌun ntee rá profeta, yaa̱ njiaa̱ꞌa Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ-u. 15 Íyó túneí iniꞌ nii̱ꞌ yaa̱ saꞌá Ndiosíꞌ, kuéntáꞌ suni nétu ráa yaa̱ nateku ii̱ii̱ꞌ rá níyɨ, vaa̱ni ñɨvɨ naa̱aꞌa̱ áxí ñɨvɨ kánéꞌén, jee nakoa̱o rá ñunéꞌyúꞌ ráa. 16 Saáva sukuáni núnasɨ ɨ́ nii̱ꞌ kunikɨnꞌ nii̱ꞌ ichi váꞌa, sáva kuniꞌ nii̱ꞌ yaa̱ ntu níso nii̱ꞌ kuaa̱chi nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ jín nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ, jee kúváꞌa iniꞌ nii̱ꞌ. 17 ’Sáá njiaa̱ꞌa víꞌí kuii̱yaa̱ꞌ nii̱kúténúún nii̱ꞌ rá inka ñuunꞌ, jee nnenta nii̱ꞌ ñuunꞌ nii̱ꞌ Israel, sáva nakua̱ꞌva nii̱ꞌ “caridad” nua̱ua̱nꞌ rá láꞌví yaꞌá, jee suni soa̱koa̱ꞌ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. 18 Jee nnaa̱niꞌinꞌ ráa nuꞌuꞌ sáá sáꞌá nii̱ꞌ sukuán, chi ya nsaa̱ꞌá ninuꞌun nii̱ꞌ maáníꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ sáni káchíꞌ ley sáva soa̱koa̱ꞌ nii̱ꞌ. Soo ntu níyo kuea̱ꞌea̱ꞌ ñɨvɨ jín nii̱ꞌ, ni ntu sáꞌá nii̱ꞌ tii̱xii̱nꞌ. 19 Soo rá ñɨvɨ Israel váji ñuunꞌ Asia, jee íyó kuiñɨ ráa ichinúúnꞌ nú, jee xii̱kóñáꞌán ráa nuꞌuꞌ nua̱ua̱nꞌ nú, retú íyó yaa̱ kuvi chíkuáchi ráa nuꞌuꞌ. 20 Áxí rá ñɨvɨ íñɨ ɨ́ yaꞌá, kachiꞌ ráa naa̱ kuaa̱chi nsaa̱ꞌá nii̱ꞌ yaa̱ nkua̱káꞌnú iniꞌ ráa, sáá nii̱ñɨ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ justicia ñáꞌnú Israel. 21 Kuaa̱chi ɨɨn tua̱ꞌun ni nkaa̱najín nii̱ꞌ ichinúúnꞌ ráa: “Vitan chíkuáchi rán nuꞌuꞌ ichinúúnꞌ rán, yaa̱ káchíꞌ nii̱ꞌ yaa̱ nateku ii̱ii̱ꞌ rá níꞌiꞌ” ―nkachiꞌ Pablo. 22 Nkuꞌɨɨn iniꞌ Félix sanáaꞌ rea̱ꞌ kuaa̱chi Pablo. Chi jíníꞌ vaa̱ꞌa rea̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ ñujiínꞌ vá. Jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: ―Sáá kiaa general Lisias jee sanáaꞌ nii̱ꞌ tiñu nú. 23 Jee ntaa̱túníꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ capitán yaa̱ kúmí-i Pablo. Soo kua̱ꞌvaa kuiñɨ núne Pablo iniꞌ vekaa̱a. Jee koto kúsáꞌán ni ɨɨn rán chineí rá táꞌán Pablo maáréꞌ. 24 Yakuꞌ kii̱vɨi̱ꞌ njiaa̱ꞌa, nkenta Félix jín ñasɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ rea̱ꞌ, naa̱ní Drusila, yaa̱ kúvi ñaꞌan ñuunꞌ Israel. Jee ntaa̱jí rea̱ꞌ ñaa̱keꞌen ráa Pablo. Jee ntesoa̱ꞌo rea̱ꞌ tua̱ꞌun, yaa̱ nkaꞌanꞌ-a naa̱sa kuneí iniꞌ ñɨvɨ Cristo Jesús, yaa̱ ñani Ndiosíꞌ tatúníꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́. 25 Jee sáá nákani Pablo jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ íyó kinoa̱o naa̱aꞌa̱ ñɨvɨ nua̱ua̱nꞌ Ndiosí, jín jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ íyó nakeꞌen-ó maáó, jín jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ koo ɨɨn kii̱vɨi̱ꞌ sanáaꞌ Ndiosíꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ rá kuaa̱chi nɨꞌɨ rá ñɨvɨ, jee nyua̱ꞌví Félix, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ-u: ―Kuáꞌán ntañúꞌún. Jee sáá íyó tiempúꞌ nii̱ꞌ, jee kana nii̱ꞌ nó.

Hechos 24

84

26

Jee suni ñúꞌún iniꞌ rea̱ꞌ yaa̱ kua̱ꞌva Pablo xua̱ꞌún nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ sáva siaáꞌ rea̱ꞌ maa. Saáva nkua̱kéꞌín nkana rea̱ꞌ maa nkua̱kuéntú rea̱ꞌ jíni. 27 Sáá njiaa̱ꞌa ua̱vii̱ꞌ kuii̱yaa̱ꞌ, jee nnaa̱kuiñɨꞌ inka tea̱e naa̱ní Porcio Festo nua̱ua̱nꞌ tiñu nniso Félix. Soo nkuini Félix yaa̱ kinoa̱o vaa̱ꞌa jín rá ñɨvɨ Israel, saáva nxii̱nóo rea̱ꞌ Pablo vekaa̱a. Pablo nnama maáa nua̱ua̱nꞌ Festo Sáá nkenta Festo nación vá, jee njiaa̱ꞌa ua̱nii̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ, jee nkene-e Cesarea jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ-a Jerusalén. 2 Jee rá sua̱tua̱ꞌ kúñáꞌnú jín rá tea̱e kúñáꞌnú Israel nkenta ráa nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ jee nxii̱kóñáꞌán ráa Pablo nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ. 3 Nii̱kaa̱nꞌ táꞌvíꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ yaa̱ saꞌá rea̱ꞌ tumani iniꞌ yaa̱ tají rea̱ꞌ maa Jerusalén. Chi nnaa̱túꞌún yuꞌuꞌ ráa yaa̱ kaꞌniꞌ ráa maa ichi. 4 I a̱ñaa̱jee nnaa̱xiníkó Festo yaa̱ Pablo yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ vekaa̱a Cesarea. Jee nsá kuea̱ꞌea̱ꞌ kaa̱ꞌ tiempúꞌ jee kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ rea̱ꞌ yukuán. 5 Jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: ―Saáva kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ sava rá tea̱e kuñáꞌnú rán jín nuꞌuꞌ, jee yukuán xii̱kóñáꞌán ráa Pablo, retú íyó kuaa̱chi-i. 6 Sáá nkinoa̱o Festo yukuán ua̱naa̱ꞌ áxí ua̱jii̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ kaa̱ꞌ, jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ rea̱ꞌ ñuunꞌ Cesarea. Jee kii̱vɨi̱ꞌ stéñua̱ꞌún, nnaa̱kuneeꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ sánáaꞌ rea̱ꞌ kuaa̱chi. Jee ntaa̱jí rea̱ꞌ yaa̱ kinaka rá soldado Pablo. 7 Sáá nkenta Pablo, jee rá ñɨvɨ Israel vaa̱ji Jerusalén jee nkua̱tútú tii̱yua̱ꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ, jee kuea̱ꞌea̱ꞌ víꞌí chíkuáchi ráa rea̱ꞌ rá kuaa̱chi káꞌnú. Soo ntua̱náꞌ nkúvi stúvi kájí ráa yaa̱ naáꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ tua̱ꞌun túꞌún vá. 8 Jee Pablo nnama rea̱ꞌ maáréꞌ jee nkachiꞌ-i: ―Ni ntua̱ví naa̱ kuaa̱chi vá nsaa̱ꞌá nii̱ꞌ, ni sii̱kɨi̱ꞌ ley ntaji Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ Israel, ni sii̱kɨi̱ꞌ veñua̱ꞌun káꞌnú, ni sii̱kɨi̱ꞌ tea̱e tátúníꞌ nɨꞌɨ rá ñuunꞌ tɨ ɨ́ɨn Roma. 9 Soo Festo kuíni kinoa̱o vaa̱ꞌa jín rá ñɨvɨ Israel, jee nnii̱kaa̱tua̱ꞌún rea̱ꞌ Pablo: ―¿Á kuíni nú kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ-ó Jerusalén, sáva sanáaꞌ nii̱ꞌ tiñu nú yukuán? 10 Jee nnaa̱xiníkó Pablo:

25

85

Hechos Hechos 25 25

―Íñɨ ɨ́ nii̱ꞌ iniꞌ palacio nua̱ua̱nꞌ káá ley tea̱e tátúníꞌ Roma. Yaꞌá íyó sanáaꞌ nú jiea̱ꞌea̱ꞌ tiñu nuꞌuꞌ. Chi ntua̱náꞌ nsáꞌá kini nii̱ꞌ sii̱kɨi̱ꞌ rá ñɨvɨ Israel. Jee jíníꞌ vaa̱ꞌa nú yaꞌá. 11 Retú íyó kuaa̱chi nii̱ꞌ yaa̱ íyó níꞌinꞌ nii̱ꞌ yaa̱ kaꞌniꞌ ráa nuꞌuꞌ, jee ntu kúꞌúꞌvi iniꞌ nii̱ꞌ kuviꞌ nii̱ꞌ. Soo retú ntua̱ví yaa̱ naáꞌ ví ni ɨɨn kuaa̱chi yaa̱ xíkóñáꞌán rá tea̱e yaꞌá nuꞌuꞌ, jee ni ɨɨn ñɨvɨ nkúvi nakua̱ꞌva nuꞌuꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa. Jee jíkánꞌ nii̱ꞌ yaa̱ tea̱e tátúníꞌ nua̱ua̱nꞌ Roma sanáaꞌ rea̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ tiñu nii̱ꞌ. 12 Saájee Festo nnaa̱túꞌún rea̱ꞌ jín rá tea̱e nákutíñú nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ, jee nkachiꞌ rea̱ꞌ: ―Nii̱kaa̱nꞌ nú yaa̱ sanáaꞌ tea̱e tátúníꞌ Roma jiea̱ꞌea̱ꞌ nú, jee yukuán kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ nú nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ. Pablo íñɨ ɨ́ ichinúúnꞌ rey Agripa Sáá njiaa̱ꞌa yakuꞌ kii̱vɨi̱ꞌ, rey Agripa jín Berenice nkenta ráa ñuunꞌ Cesarea nnea̱ꞌyá ráa Festo. 14 Sáá nkinoa̱o ráa kéꞌín kii̱vɨi̱ꞌ yukuán, Festo nnaa̱kani jiea̱ꞌea̱ꞌ tiñu Pablo nua̱ua̱nꞌ rey, jee nkachiꞌi: ―Yaꞌá íyó ɨɨn tea̱e yaa̱ nxii̱nóo Félix iniꞌ vekaa̱a. 15 Sáá nneeꞌ nii̱ꞌ Jerusalén, jee rá sua̱tua̱ꞌ kúñáꞌnú jín rá tea̱e kúñáꞌnú nua̱ua̱nꞌ Israel, nchikuaa̱chi ráa maa. Jee nii̱kaa̱nꞌ ráa yaa̱ sanáaꞌ nii̱ꞌ yaa̱ kaꞌniꞌ maa. 16 Jee nnaa̱xiníkó nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa, yaa̱ ntu íyó “costumbre” rá tea̱e Roma, yaa̱ nakua̱ꞌva ráa ni ɨɨn tea̱e xíkóñáꞌán rá ñɨvɨ, yaa̱ ntiáꞌan kuiñɨ-ɨ kunea̱ꞌyá-a nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ xíkóñáꞌán maa, jee nama-a maáa jiea̱ꞌea̱ꞌ kuaa̱chi yaa̱ xíkóñáꞌán ráa maa. 17 Saáva sáá nkenta ráa yaꞌá, jee kii̱vɨi̱ꞌ xtea̱ñua̱ꞌún, ntu nkua̱kuéé nii̱ꞌ, jee nnaa̱kuneeꞌ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ sánáaꞌ nii̱ꞌ kuaa̱chi. Jee ntaa̱jí nii̱ꞌ yaa̱ kɨi̱keꞌen maa. 18 Sáá íñɨ ɨ́ rá tea̱e xíkóñáꞌán maa, nkaꞌvi iniꞌ nii̱ꞌ yaa̱ chikuaa̱chi ráa maa jiea̱ꞌea̱ꞌ kuaa̱chi ñáꞌnú. Soo ntua̱ví ná íyó jiea̱ꞌea̱ꞌe. 19 Chisaꞌ kénta ráa sii̱kɨi̱ꞌ rea̱ꞌ, chi ntu nuún iniꞌ ráa jín rea̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ ñujiínꞌ níkɨ ɨ́nꞌ ráa, jín jiea̱ꞌea̱ꞌ ɨɨn tea̱e naa̱ní Jesús yaa̱ ya niꞌiꞌ. Soo káchíꞌ rea̱ꞌ yaa̱ tékúꞌ-u. 20 Jee ntu nkúkáꞌnú iniꞌ nii̱ꞌ naa̱sa saꞌá nii̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ tiñu yaꞌá, jee nii̱kaa̱tua̱ꞌún nii̱ꞌ maa retú kuíni rea̱ꞌ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ rea̱ꞌ Jerusalén, sáva sanáaꞌ nii̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ tiñu yaꞌá yukuán. 21 Soo sáá jíkánꞌ Pablo yaa̱ kumí ránꞌ maa nea̱ sanáaꞌ Augusto jiea̱ꞌea̱ꞌ-e, jee 13

Hechos 25

86

ntaa̱jí nii̱ꞌ yaa̱ kɨꞌɨ ii̱ii̱ꞌ-i vekaa̱a, nea̱ tají nii̱ꞌ maa nua̱ua̱nꞌ Augusto tea̱e tátúníꞌ Roma ―nkachiꞌ Festo. 22 Nkachiꞌ Agripa nua̱ua̱nꞌ Festo: ―Suni kuíni nii̱ꞌ tesoa̱ꞌo nii̱ꞌ yaa̱ káchíꞌ tea̱e vá. Jee nnaa̱xiníkó Festo: ―Teenꞌ tesoa̱ꞌo nú yaa̱ kachiꞌ-i. 23 I a̱ñaa̱jee kii̱vɨi̱ꞌ stéñua̱ꞌún, nkenta Agripa jín Berenice. Jee nneñua̱ꞌun ráa Agripa jín Berenice. Jee nkii̱vɨ ráa iniꞌ palacio, jín rá general, jín rá tea̱e kúñáꞌnú nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ. Jee ntaa̱jí Festo yaa̱ kɨi̱keꞌen rá soldado Pablo, jee nkii̱naka ráa maa. 24 Jee nkachiꞌ Festo: ―Rey Agripa, jín nɨꞌɨ rá tea̱e nkua̱tútú jín-ó. Kunea̱ꞌyá rán. Yaꞌá ví tea̱e, yaa̱ xíkóñáꞌán nɨꞌɨ rá tea̱e Israel nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ sáá nééꞌ nii̱ꞌ ñuunꞌ Jerusalén. Jee suni xíkóñáꞌán ráa maa yaꞌá. Kánajín ráa yaa̱ ntu íyó kutekuꞌ-u kaa̱ꞌ. 25 Soo nkua̱káꞌnú iniꞌ nii̱ꞌ yaa̱ ntua̱ví naa̱ nsaa̱ꞌá-a yaa̱ kaꞌniꞌ ránꞌ maa. Soo maáréꞌ nii̱kaa̱nꞌ rea̱ꞌ yaa̱ sanáaꞌ Augusto jiea̱ꞌea̱ꞌ kuaa̱chi rea̱ꞌ, saáva ñani iniꞌ nii̱ꞌ tají nii̱ꞌ maa nua̱ua̱nꞌ Augusto. 26 Soo ntua̱ví ná íyó ni ɨɨn tua̱ꞌun, yaa̱ kúvi tee nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ-e nua̱ua̱nꞌ ii̱toꞌoꞌ-ó. Saáva vaa̱ji naka nii̱ꞌ tea̱e vá, sáva kuiñɨ rea̱ꞌ ichinúúnꞌ ránꞌ, jee ñáꞌnú kaa̱ꞌ vá kuiñɨ rea̱ꞌ ichinúúnꞌ maánú, Rey Agripa. Jee saáva ré nxii̱náꞌmáꞌ-ó maa, sáva kuvi tee nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ-e. 27 Chi jíníꞌ nii̱ꞌ yaa̱ nsá sáꞌá vaa̱ꞌa-ó, yaa̱ tají nii̱ꞌ ɨɨn tea̱e yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ vekaa̱a nua̱ua̱nꞌ tea̱e tátúníꞌ Roma, soo ntu tájí nii̱ꞌ naa̱ jiea̱ꞌea̱ꞌ chíkuáchi ráa maa. Pablo nnama maáa nua̱ua̱nꞌ rey Agripa Saájee nkachiꞌ Agripa nua̱ua̱nꞌ Pablo: ―Yɨ ɨ́netuꞌ ránꞌ kaꞌanꞌ nú jee nama nú maánú. I a̱ñaa̱jee nnaa̱neꞌen rea̱ꞌ naꞌá rea̱ꞌ, sáva kuniꞌ ráa yaa̱ kaꞌanꞌ rea̱ꞌ. Jee nnama rea̱ꞌ maáréꞌ suꞌva: 2 ―Rey Agripa, kúsɨ ɨ́ɨ iniꞌ nii̱ꞌ yaa̱ nama nii̱ꞌ maáníꞌ nua̱ua̱nꞌ nú vitan, jiea̱ꞌea̱ꞌ nɨꞌɨ yaa̱ chíkuáchi rá ñɨvɨ Israel nuꞌuꞌ. 3 Chi jíníꞌ nú nɨꞌɨ rá “costumbre” rá ñɨvɨ Israel, jín nɨꞌɨ tua̱ꞌun jiea̱ꞌea̱ꞌ kúváa yuꞌú ráníꞌ. Saájee jíkátáꞌvíꞌ nii̱ꞌ yaa̱ káꞌnú koo iniꞌ nú jee tesoa̱ꞌo nú yaa̱ kachiꞌ nii̱ꞌ.

26

87

Hechos Hechos 26 26

Nnaa̱kani Pablo sánikuaa̱ꞌ níñɨ rea̱ꞌ nea̱ ntiáꞌan ntɨɨn rea̱ꞌ tua̱ꞌun Jesús 4 ’Ya jíníꞌ nɨꞌɨ rá ñɨvɨ Israel naa̱sa ñaꞌnu nii̱ꞌ nea̱ súchí nii̱ꞌ ñuunꞌ nii̱ꞌ nea̱ xíꞌnañúꞌún jín ñuunꞌ Jerusalén. 5 Ya jíníꞌ ráa kuea̱ꞌea̱ꞌ tiempúꞌ yaa̱ nea̱ xíꞌnañúꞌún nyɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nii̱ꞌ grupo “fariseo”, yaa̱ nii̱ꞌin yɨ ɨ́ɨ ɨ́ xá kaa̱ꞌ síkúnkuvi ráa ley Moisés nsú kaa̱ꞌ rá inka ñɨvɨ níkɨ ɨ́nꞌ ñujiínꞌ Israel. Jee kúvi nástúvi ráa yaa̱ naáꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ vá, re kuíni ráa. 6 Jee vitan sánáaꞌ rán jiea̱ꞌea̱ꞌ nuꞌuꞌ, chi íyó túneí iniꞌ nii̱ꞌ yaa̱ nchii̱sóyuꞌú Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ rá jííꞌ yanaꞌán ránꞌ. 7 Jee nɨꞌɨ ránꞌ, yaa̱ kúvi ichiyúkúnꞌ rá ua̱xua̱vii̱ꞌ sea̱ꞌya yɨ ɨ́ɨ ɨ́ Israel, nuví niñuꞌ ñúꞌún káñá iniꞌ ránꞌ néñua̱ꞌun ránꞌ Ndiosíꞌ, jee íyó tuneí iniꞌ ránꞌ, yaa̱ kenta yaa̱ nchii̱sóyuꞌú rea̱ꞌ. Kátáta rey Agripa. Jiea̱ꞌea̱ꞌ yaꞌá vá chíkuáchi rá ñɨvɨ Israel nuꞌuꞌ. 8 ¿Naa̱kui chi ntu kúvi ínú iniꞌ rán, yaa̱ nástékúꞌ Ndiosíꞌ rá níyɨ? Nito ua̱ꞌvii̱ꞌ Pablo rá ñɨvɨ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nua̱ua̱nꞌ Jesús ’I a̱ñaa̱jee né kúvi ñúꞌún iniꞌ nii̱ꞌ, yaa̱ íyó saꞌá kini víꞌí nii̱ꞌ sii̱kɨi̱ꞌ rá ñɨvɨ yaa̱ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ ráa nua̱ua̱nꞌ Jesús, tea̱e ñuunꞌ Nazaret. 10 Jee sukuán nsaa̱ꞌá nijia nii̱ꞌ ñuunꞌ Jerusalén. Ntaji rá sua̱tua̱ꞌ kúñáꞌnú tiñu nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ, jee ntua̱ví nii̱ꞌ vekaa̱a kuea̱ꞌea̱ꞌ rá ñɨvɨ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ nua̱ua̱nꞌ Jesús. Jee sáá jiáꞌníꞌ rá ñɨvɨ rá ñɨvɨ vá, jee suni jiáꞌa nii̱ꞌ tua̱ꞌun nii̱ꞌ, yaa̱ kuviꞌ ráa. 11 Jee kuea̱ꞌea̱ꞌ íchí nxii̱nóꞌo nii̱ꞌ ráa iniꞌ ntáká veñua̱ꞌun lúlí nua̱ua̱nꞌ néñua̱ꞌun rá ñɨvɨ Israel Ndiosíꞌ. Jee ntea̱tuvi nii̱ꞌ ráa kuichi iniꞌ ráa Jesús jee tenua̱ua̱nꞌ ráa maa. Kítɨ ɨ́ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ iniꞌ nii̱ꞌ néꞌyá nii̱ꞌ ráa, jee sáꞌá kini nii̱ꞌ ráa, nea̱ rá ñuunꞌ káá íká. 9

Nnaa̱kani tuku Pablo yaa̱ nnaa̱kani iniꞌ rea̱ꞌ jee nkii̱vɨ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ Jesús 12 ’Jee jiea̱ꞌea̱ꞌ tiñu yaꞌá vá ñaa̱ꞌaa̱nꞌ nii̱ꞌ ñuunꞌ Damasco. Jee ntaji rá sua̱tua̱ꞌ kúñáꞌnú tiñu kuneeꞌ sii̱kɨi̱ꞌ nii̱ꞌ, jee ntaa̱jí ráa tua̱ꞌun yaa̱ tátúníꞌ ráa yaa̱ saꞌá nii̱ꞌ maa. 13 Soo sáá kuaa̱ꞌaa̱nꞌ nii̱ꞌ iniꞌ ichi, máá kaxua̱vii̱ꞌ, niniꞌ nii̱ꞌ ɨɨn nuva ñuꞌunꞌ nea̱ súkún máá nii̱ꞌin kaa̱ꞌ nsua̱ví kaa̱ꞌ nuva nkaa̱niiꞌ. Ñanua̱tea̱ꞌ tii̱yua̱ꞌ-u nua̱ua̱nꞌ íñɨ ɨ́ nii̱ꞌ jín rá kútáꞌán jín nii̱ꞌ. Kátáta rey Agripa. 14 Jee sáá nnaa̱niso nɨꞌɨ ránꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuꞌun,

Hechos 26

88

jee ntesoa̱ꞌo nii̱ꞌ ɨɨn taa̱chii̱yuꞌú nkachiꞌ nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ tua̱ꞌun hebreo: “¡Saulo! ¡Saulo! ¿Naa̱kui chi sáꞌá kini nú nuꞌuꞌ? Sáꞌá kini nú maánú ˻kuéntáꞌ sáꞌá ɨɨn xii̱nii̱kɨi̱ꞌ sáá˼ jiáñúꞌ tii̱ꞌ xii̱nii̱ꞌ yutun xea̱en a̱ ꞌ 15 ˻jee túfíꞌ tii̱ꞌ˼.” Ñaa̱re nkachiꞌ nii̱ꞌ: “¿Né ɨɨn kúvi nú, I a̱toꞌoꞌ nii̱ꞌ?” Jee nkachiꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó: “Maáníꞌ ví Jesús, yaa̱ sáꞌá kini nú. 16 Soo nakoa̱o jee nakuii̱ñɨi̱ nichi nú. Chi ntua̱vi nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nú, sáva kani nii̱ꞌ noꞌó kuvi nú musúꞌ kuatíñú nii̱ꞌ noꞌó, jee nastúvi nú yaa̱ naáꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ niniꞌ nú vitan, jín yaa̱ xinéꞌénꞌ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nú. 17 Jee sikáku nii̱ꞌ nó nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel, jín nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ inka nación. Chi tají nii̱ꞌ nó nua̱ua̱nꞌ ráa, 18 ˻sáva kɨkuꞌun iniꞌ ráa tua̱ꞌun Ndiosíꞌ˼. Jee sáva kene ráa nua̱ua̱nꞌ neenꞌ, jee nakuii̱ñɨi̱ꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ túúnꞌ ñuꞌunꞌ. Jee kene ráa naꞌá taa̱chii̱ꞌ kini kúñáꞌnú kúvi Satanás, jee kii̱vɨ ráa naꞌá Ndiosíꞌ. Sáva nii̱ꞌii̱nꞌ ráa yaa̱ kunekáꞌnú iniꞌ Ndiosíꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ kuaa̱chi ráa, jín sáva nii̱ꞌii̱nꞌ ráa taa̱ꞌvii̱ꞌ nteñu rá ñɨvɨ yaa̱ nsaa̱ꞌá sɨ ɨ́ɨ ɨ́n rea̱ꞌ ráa sáva kúvi ráa ñɨvɨ rea̱ꞌ, chi kuneí iniꞌ ráa nuꞌuꞌ.” Pablo káníjiá yaa̱ nxii̱néꞌénꞌ Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ ’Saájee, nkaa̱níjiá nii̱ꞌ tua̱ꞌun nkachiꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ nea̱ súkún, kátáta rey Agripa. 20 Jee xíꞌnañúꞌún nstea̱kútua̱ꞌún nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ Damasco, jín suni nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ Jerusalén, jín nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ sánitɨ ɨ́ɨn Judea, jín nua̱ua̱nꞌ rá inka nación, yaa̱ nakani iniꞌ ráa jee nakunikɨnꞌ ráa Ndiosíꞌ. Jee nstea̱kútua̱ꞌún nii̱ꞌ, yaa̱ saꞌá ráa rá tiñu váꞌa, yaa̱ stúvi yaa̱ nnaa̱kani nijia iniꞌ ráa. 21 Jiea̱ꞌea̱ꞌ yaꞌá vá ntɨɨn rá tea̱e Israel nuꞌuꞌ iniꞌ veñua̱ꞌun káꞌnú, jee nnua̱nasɨ ɨ́ ráa kaꞌniꞌ ráa nuꞌuꞌ. 22 Nea̱ vitan Ndiosíꞌ nchii̱neí nuꞌuꞌ. Jee íñɨ ɨ́ nii̱ꞌ, sáva nástúvi nii̱ꞌ yaa̱ naáꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ ñáꞌnú jín nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ láꞌví. Jee ntu sɨ ɨ́ɨ ɨ́n káꞌánꞌ nii̱ꞌ yaa̱ nkachiꞌ Moisés jín rá inka profeta, yaa̱ njiaa̱ꞌa Ndiosíꞌ tua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ ráa, chi káchíꞌ nii̱ꞌ máákua nkachiꞌ ráa yaa̱ kuvi. 23 Nkachiꞌ ráa yaa̱ Cristo kunoꞌo rea̱ꞌ nea̱ kuviꞌ rea̱ꞌ. Jee xíꞌnañúꞌún rea̱ꞌ kaa̱ꞌ vá natekuꞌ ííꞌ rea̱ꞌ nteñu rá níꞌiꞌ. Jee stekútua̱ꞌún rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel jín rá ñɨvɨ inka nación, yaa̱ kúvi nanitáꞌvíꞌ ráa. Suꞌva kuvi rea̱ꞌ kuéntáꞌ ñuꞌunꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa ―nkachiꞌ Pablo. 19

89

Hechos Hechos 27 26

Nnua̱kú Pablo síínú rea̱ꞌ iniꞌ Agripa yaa̱ nakani iniꞌ-i jee kunikɨnꞌ-ɨ Jesús 24 Sáá náma rea̱ꞌ maáréꞌ suꞌva, jee nkaꞌanꞌ nii̱ꞌin Festo: ―Sáꞌá xii̱nii̱ꞌ nú jín tua̱ꞌun káꞌánꞌ nú, ká Pablo. Máá súkuáꞌa nasɨ ɨ́kuitɨꞌ nú, jee nkenta kúꞌvíꞌ xii̱nii̱ꞌ nú. 25 Soo nkachiꞌ Pablo: ―Ntu kúꞌvíꞌ xii̱nii̱ꞌ nii̱ꞌ. Kátáta ñáꞌnú Festo. Yaa̱ nááꞌ kúvi tua̱ꞌun káꞌánꞌ nii̱ꞌ jee káꞌánꞌ nii̱ꞌ tua̱ꞌun ñúkájí iniꞌ nii̱ꞌ yaa̱ káꞌánꞌ nii̱ꞌ. 26 Chi ya jíníꞌ rey jiea̱ꞌea̱ꞌ rá yaꞌá. Ntu íñɨ ɨ́ yúꞌví nii̱ꞌ káꞌánꞌ nii̱ꞌ jín rea̱ꞌ. Chi ínú iniꞌ nii̱ꞌ yaa̱ ntu níyo yuꞌuꞌ yaꞌá nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ. Chi nsú nua̱ua̱nꞌ yuꞌuꞌ skináꞌ iniꞌ veꞌi nkuvi rá yaꞌá. 27 Rey Agripa, ¿á ínú iniꞌ nú yaa̱ káchíꞌ rá profeta, yaa̱ njiaa̱ꞌa Ndiosíꞌ tua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ ráa? Jíníꞌ nii̱ꞌ yaa̱ ínú iniꞌ nú tua̱ꞌun vá. 28 Ñaa̱re nkachiꞌ Agripa nua̱ua̱nꞌ Pablo: ―Yakuꞌ kaa̱ꞌ, siínú nú iniꞌ nii̱ꞌ kuvi nii̱ꞌ “cristiano”, ya nakunikɨnꞌ nii̱ꞌ Cristo. 29 Saájee nkachiꞌ Pablo: ―Á yakuꞌ kaa̱ꞌ áxí kuea̱ꞌea̱ꞌ, jíkátáꞌvíꞌ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ yaa̱ nsú kuaa̱chi maánú, chi nea̱ jín nɨꞌɨ rá ñɨvɨ tésóꞌo nuꞌuꞌ vitan, kenta kuvi ráa ˻“cristiano”˼ kuéntáꞌ maáníꞌ, soo súnikaa̱ꞌ nsá kúnuꞌniꞌ rán kuá nnuꞌniꞌ nii̱ꞌ. 30 Nnaa̱kuii̱ñɨi̱ nichi rey, jín tea̱e nísotíñú, jín Berenice, jín rá ñɨvɨ nééꞌ jín ráa. 31 Jee sáá nkene ráa kuaa̱ꞌaa̱nꞌ sɨ ɨ́ɨ ɨ́n ráa, nkachiꞌ ɨɨn inka ráa: ―Ntua̱náꞌ sáꞌá tea̱e yaꞌá, yaa̱ ntu íyó níꞌinꞌ rea̱ꞌ yaa̱ kaꞌniꞌ ráa rea̱ꞌ áxí yaa̱ kɨꞌɨ rea̱ꞌ vekaa̱a. 32 Jee nkachiꞌ Agripa nua̱ua̱nꞌ Festo: ―Kuvi siaáꞌ-ó tea̱e yaꞌá nékúvi, réáꞌ nsú maáréꞌ nii̱kaa̱ꞌ yaa̱ tea̱e tátúníꞌ Roma sanáaꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ kuaa̱chi rea̱ꞌ. Ntaa̱jí ráa Pablo kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ñuunꞌ Roma Sáá nkua̱naa̱aa̱ iniꞌ ráa yaa̱ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ ráníꞌ iniꞌ barkúꞌ nea̱ ñuunꞌ Italia, jee ntaa̱jí ráa Pablo jín sava rá tea̱e yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ vekaa̱a nua̱ua̱nꞌ ɨɨn capitán naa̱ní Julio. Yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ɨɨn

27

Hechos 27

90

“batallón” rá “soldado” naa̱ní Augusto. 2 Jee nkii̱vɨ ránꞌ iniꞌ barkúꞌ vaa̱ji nea̱ ñuunꞌ Adramitio. Jee kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ barkúꞌ vá rá ñuunꞌ íyó yúnteñúꞌún sánitɨ ɨ́ɨn Asia. Jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ránꞌ iniꞌ barkúꞌ vá. Jee suni kútáꞌán Aristarco jín ránꞌ. Kúvi rea̱ꞌ tea̱e Macedonia, yaa̱ váji nea̱ ñuunꞌ Tesalónica. 3 Jee kii̱vɨi̱ꞌ teenꞌ, nkenta ránꞌ ñuunꞌ Sidón. Jee nkuvaa̱ꞌa iniꞌ Julio nnea̱ꞌyá rea̱ꞌ Pablo, jee njiaa̱ꞌa rea̱ꞌ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ káꞌánꞌ-a jín rá ñɨvɨ kávaa̱ꞌa jín-i, sáva kotovaa̱ꞌa ráa maa nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ yaa̱ jíniñúꞌún-u. 4 Jee nkene ránꞌ jín barkúꞌ yukuán. Jee njiaa̱ꞌa ránꞌ ichi ntu káni taa̱chii̱ꞌ ñuꞌun íyó maa̱ꞌñú nteñúꞌún naa̱ní Chipre, chi káni taa̱chii̱ꞌ ichinúúnꞌ ránꞌ. 5 Nika ránꞌ nua̱ua̱nꞌ nteñúꞌún yatin Cilicia jín Panfilia. Jee nkenta ránꞌ ñuunꞌ Mira yaa̱ tɨ ɨ́ɨn Licia. 6 Yukuán nnaa̱niꞌinꞌ capitán ɨɨn barkúꞌ váji nea̱ ñuunꞌ Alejandría, yaa̱ kuaa̱ꞌaa̱nꞌ nea̱ ñuunꞌ Italia. Jee ntea̱tíñú rea̱ꞌ ránuꞌuꞌ kii̱vɨ ránꞌ iniꞌ-i jee kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ ránꞌ. 7 Kuea̱ꞌea̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ, kuéé jíka ránꞌ nua̱ua̱nꞌ nteñúꞌún. Jee tua̱nóꞌó víꞌí nkenta ránꞌ yatin ñuunꞌ Gnido. Soo ntu ntáji taa̱chii̱ꞌ kaka ránꞌ kaa̱ꞌ ichinúúnꞌ. Jee njiaa̱ꞌa yatin ránꞌ ñuunꞌ Salmón yaa̱ káá nua̱ua̱nꞌ ñuꞌun íyó maa̱ꞌñú nteñúꞌún naa̱ní Creta. Njiaa̱ꞌa ránꞌ xiín ñuꞌun vá nua̱ua̱nꞌ ntu káni taa̱chii̱ꞌ. 8 Jee tua̱nóꞌó njiaa̱ꞌa ránꞌ yúnteñúꞌún, jee nkenta ránꞌ ñuunꞌ Buenos Puertos, yaa̱ káá yatin ñuunꞌ Lasea. 9 Ya njiaa̱ꞌa víꞌí tiempúꞌ, jee nkenta tiempúꞌ xea̱en a̱ ꞌ ii̱yo íyó kaka rá barkúꞌ, chi ya nkenta rá kii̱vɨi̱ꞌ kɨꞌɨ tachisaví xéénꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ, chi ya njiaa̱ꞌa rá kii̱vɨi̱ꞌ sáꞌá rá ñɨvɨ Israel viko kuneeꞌ niteꞌ ráa. Jee nnaa̱kutíñú Pablo nua̱ua̱nꞌ ráa: 10 ―Ránoꞌó tátáꞌ. Jíníꞌ nii̱ꞌ yaa̱ ré kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ-ó xea̱en a̱ ꞌ kuvi chi sikɨ ɨ́naanꞌ víꞌí-ó. Nsú kuaa̱chi sikɨ ɨ́naanꞌ-ó barkúꞌ jín yaa̱ níso-o, chi suni kuviꞌ ñɨvɨ. 11 Soo nsaa̱ꞌá capitán kaa̱ꞌ kuéntáꞌ yaa̱ nkachiꞌ tea̱e síkáka barkúꞌ jín tea̱e xín barkúꞌ nsú kaa̱ꞌ yaa̱ nkachiꞌ Pablo. 12 Ñuunꞌ nua̱ua̱nꞌ jiákuii̱ñɨi̱ꞌ barkúꞌ ntu íyó vaa̱ꞌa kinoa̱o maa rá yoa̱oa̱ꞌ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ tachisaví xéénꞌ. Jee kuea̱ꞌea̱ꞌ ráa nsaa̱náaꞌ yaa̱ kene ránꞌ yukuán kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ ránꞌ jín barkúꞌ. Jee retú saa̱naan rea̱ jee kuvi kenta ránꞌ ñuunꞌ Fenice jee kinoa̱o ránꞌ yukuán rá yoa̱oa̱ꞌ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ tachisaví xéénꞌ. Ñuunꞌ tɨ ɨ́ɨn Creta ví Fenice. Ñuunꞌ yukuán ví nua̱ua̱nꞌ jiákuii̱ñɨi̱ꞌ rá barkúꞌ, jee

91

Hechos Hechos 27 27

ichinúúnꞌ ñuunꞌ vá núne nijinꞌ túvi néꞌyá ráa ichi noroeste jín suroeste. Nkii̱jiéꞌé tachisaví xéénꞌ nua̱ua̱nꞌ nteñúꞌún Sáá nkii̱jiéꞌé kuééni ñaa̱kɨi̱ꞌɨ taa̱chii̱ꞌ váji ichi sur, jee káꞌvi iniꞌ ráa yaa̱ kúvi kenta ránꞌ ñuunꞌ Fenice. Jee nkii̱jiéꞌé ránꞌ jíka ránꞌ yuꞌú yuꞌú nteñúꞌún Creta. 14 Soo sáá nkua̱núún kaa̱ꞌ nkii̱jiéꞌé ñaa̱kɨi̱ꞌɨ taa̱chii̱ꞌ xéénꞌ nasɨ ɨ́kuitɨ naa̱ní nordeste. Kéne taa̱chii̱ꞌ vá nua̱ua̱nꞌ ñuꞌun ichi. 15 Jiákua̱ꞌun taa̱chii̱ꞌ barkúꞌ, jee ntu kúvi kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ-ɨ nua̱ua̱nꞌ taa̱chii̱ꞌ. Jee njiaa̱ꞌa ránꞌ kuaa̱ꞌaa̱nꞌ taa̱chii̱ꞌ jín barkúꞌ. 16 Jee njiaa̱ꞌa ránꞌ xiín ñuꞌun íyó maa̱ꞌñú nteñúꞌún naa̱ní Clauda. Njiaa̱ꞌa ránꞌ xiín ñuꞌun vá nua̱ua̱nꞌ káni yakuꞌ kaa̱ꞌ taa̱chii̱ꞌ. Jee tua̱nóꞌó nsii̱káa ránꞌ “canoa”, jee niꞌniꞌ ránꞌ maa iniꞌ barkúꞌ. 17 Sáá nsii̱káa ránꞌ maa nua̱ua̱nꞌ barkúꞌ, jee sava barkúꞌ niꞌniꞌ ráa kuea̱ꞌea̱ꞌ yoꞌo nsua̱kún tii̱yua̱ꞌ ráa maa sáva kukutú-u kaa̱ꞌ. Chi yúꞌví ráa kenta barkúꞌ nua̱ua̱nꞌ yáxín nteñúꞌún naa̱ní Sirte, ˻nua̱ua̱nꞌ tɨi̱ɨn barkúꞌ, jee naanꞌ-a˼. Saáva nxii̱núun ráa manta káꞌnú núꞌníꞌ nua̱ua̱nꞌ barkúꞌ, ˻chi káni taa̱chii̱ꞌ maa jee chínaꞌá taa̱chii̱ꞌ barkúꞌ˼. Jee suꞌva kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ránꞌ jín taa̱chii̱ꞌ. 18 Jee jiákua̱ꞌun nasɨ ɨ́kuitɨꞌ tachisaví xéénꞌ barkúꞌ. Jee kii̱vɨi̱ꞌ teenꞌ, nkii̱jiéꞌé ránꞌ síkene ránꞌ rá nantíñú níso barkúꞌ nua̱ua̱nꞌ nteñúꞌún, ˻sáva nuñamaꞌ-a kaa̱ꞌ˼. 19 Saájee kii̱vɨi̱ꞌ úníꞌ, nsua̱kuíkó ráa rá nantíñú jiátíñú ráa jín barkúꞌ. 20 Kuea̱ꞌea̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ ntu ntúvi ni nkaa̱niiꞌ ni tiua̱ua̱nꞌ. Jee tachisaví xéénꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ jiákua̱ꞌun ránuꞌuꞌ, jee nsua̱kuíta ránꞌ nɨꞌɨ tuneí iniꞌ ránꞌ ya kaa̱ku ránꞌ. 21 Kuea̱ꞌea̱ꞌ tiempúꞌ nééꞌ niteꞌ ránꞌ. Jee nnaa̱kuiñɨꞌ Pablo nteñu ráa jee nkachiꞌ-i: ―Ránoꞌó tea̱e. Vaa̱ꞌa kaa̱ꞌ retáꞌ nkaa̱níjiá rán nuꞌuꞌ, jee nkéneórán ñuunꞌ Creta nékúvi, sáva nkúnoꞌo-órán nékúvi jee nsúkuita-órán nékúvi. 22 Ntañúꞌún nákutíñú nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rán, yaa̱ nasáneí rán iniꞌ rán, chi ni ɨɨn rán nkua̱víꞌ. Kuaa̱chi barkúꞌ ni vá naanꞌ. 23 Chi yakuááꞌ vitan nkitua̱vi ɨɨn najiáꞌáꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ, yaa̱ kúvi I a̱toꞌoꞌ nii̱ꞌ yaa̱ sátíñú nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ. 24 Jee nkachiꞌ-i: “Pablo. Koto yúꞌví nú. Chi íyó kuiñɨ nú nua̱ua̱nꞌ tea̱e tátúníꞌ ñuunꞌ Roma. Jee suni kunimaa̱nii̱ꞌ Ndiosíꞌ, yaa̱ sikáku rea̱ꞌ nɨꞌɨ rá kútáꞌán jín nú 13

Hechos 27

92

iniꞌ barkúꞌ.” 25 Saáva neí koo iniꞌ rán, chi ínú iniꞌ nii̱ꞌ Ndiosíꞌ yaa̱ kuvi sáni nkachiꞌ najiáꞌáꞌ-a nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌ. 26 Jee íyó-ó yaa̱ kenta-ó nua̱ua̱nꞌ ɨɨn ñuꞌun íyó maa̱ꞌñu nteñúꞌún ―nkachiꞌ Pablo. 27 Ya nkenta ua̱xua̱kua̱mii̱ꞌ yakuááꞌ, yaa̱ síúꞌun tachisaví xéénꞌ ránuꞌuꞌ nua̱ua̱nꞌ nteñúꞌún naa̱ní Adria. Jee yatin ñuún, nkaꞌvi iniꞌ rá tea̱e síkáka barkúꞌ, yaa̱ kuaa̱kuyatin ránꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuꞌun. 28 Saájee nsii̱kéne ráa ɨɨn plomo núꞌníꞌ yoꞌo, sáva chukua̱ꞌva naa̱ja kúnú nute. Jee nkua̱káꞌnú iniꞌ ráa yaa̱ oa̱koa̱ꞌ xaa̱ꞌua̱nꞌ ua̱vii̱ꞌ metro vá kúnú nute. Jee nika ránꞌ ntíꞌ kaa̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ. Jee nchua̱kuꞌvá tuku ráa jee nkua̱káꞌnú iniꞌ ráa, yaa̱ nééꞌ oa̱koa̱ꞌ ua̱xaa̱ꞌ metro ví yaa̱ kúnú. 29 Saájee yúꞌví ráa yaa̱ kenta ránꞌ nua̱ua̱nꞌ íyó rá yua̱ua̱ꞌ, jee niꞌniꞌ ráa kua̱mii̱ꞌ gancho káꞌnú máá vea̱i jín rá yoꞌo ichi yaa̱taa̱ꞌ barkúꞌ, jee nsii̱kéne ráa maa nua̱ua̱nꞌ nteñúꞌún, ˻sáva sikɨ ɨ́kuii̱ñɨi̱ꞌ ráa barkúꞌ˼. Jee nákuetu nívini ráa yaa̱ kunijinꞌ. 30 Rá tea̱e síkáka barkúꞌ nkuini ráa kaa̱ku ráa nua̱ua̱nꞌ barkúꞌ. Jee nxii̱núun ráa “canoa” nua̱ua̱nꞌ nteñúꞌún. Nsaa̱ꞌá ráa ni kaa̱ꞌ yaa̱ sikúun ráa inka gancho nua̱ua̱nꞌ nteñúꞌún jee kuꞌniꞌ ráa maa ii̱xtii̱ꞌ ichinúúnꞌ barkúꞌ. 31 Jee nkachiꞌ Pablo nua̱ua̱nꞌ capitán jín nua̱ua̱nꞌ rá “soldado”: ―Ré nkii̱nóo rá tea̱e yaꞌá iniꞌ barkúꞌ, jee nkúvi kaa̱ku rán. 32 I a̱ñaa̱jee ñeꞌneꞌ rá “soldado” rá yoꞌo nnuꞌniꞌ “canoa”, jee njiaa̱ꞌa ráa kuaa̱ꞌaa̱nꞌ “canoa” nua̱ua̱nꞌ nute. 33 Máá kunijinꞌ tiáá, nnaa̱kutíñú Pablo nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ ránꞌ yaa̱ kajiꞌ ránꞌ, jee nkachiꞌ-i: ―Vitan ví ua̱xua̱kua̱mii̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ yaa̱ nnetu nívini rán, jee ntua̱náꞌ nyájíꞌ rán. 34 Jíkátáꞌvíꞌ nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rán kajiꞌ rán, chi jíniñúꞌún rán maa sáva kaa̱ku rán. Jee ni ɨɨn-ó ntua̱fíꞌ. 35 Sáá nkachiꞌ Pablo yaꞌá, jee ntɨɨn rea̱ꞌ ɨɨn ii̱xtaa̱tíláꞌ, jee njiaa̱ꞌa rea̱ꞌ yaa̱ kútaꞌviꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ, ichinúúnꞌ nɨꞌɨ ránꞌ, jee ñaꞌnuꞌ sava rea̱ꞌ maa, jee nkii̱jiéꞌé rea̱ꞌ yájíꞌ rea̱ꞌ maa. 36 Saájee nániꞌin neí iniꞌ nɨꞌɨ ráa, jee suni nyajiꞌ ráa. 37 Kúvi nɨꞌɨ ránꞌ ua̱vii̱ꞌ sientúꞌ ua̱nii̱xiko xaa̱ꞌua̱nꞌ ɨɨn ñɨvɨ ñúꞌún iniꞌ barkúꞌ. 38 Sáá nnaꞌaꞌ ránꞌ, jee nsii̱kene ráa trigo nua̱ua̱nꞌ nteñúꞌún, sáva nuñamaꞌ kaa̱ꞌ barkúꞌ. Kéi barkúꞌ nua̱ua̱nꞌ nteñúꞌún Sáá nkua̱nijinꞌ, ntua̱ví nnákuni rá tea̱e síkáka barkúꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuꞌun. Soo niniꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ jiákii̱vɨ kúté nute yúnteñúꞌún, nua̱ua̱nꞌ 39

93

Hechos Hechos 28 27

íyó ñuítɨ ɨ́ yúnteñúꞌún. Jee ñani iniꞌ ráa sikáka ráa barkúꞌ nea̱ yúnteñúꞌún yukuán, ré kuvi. 40 Jee nsiaa̱áꞌ ráa yoꞌo núꞌníꞌ rá gancho, jee nxii̱nóo ráa rá gancho chii̱ji nute. Jee nnaa̱nají ráa yoꞌo núꞌníꞌ rá remo yaa̱ síkáka maa ichi íyó kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ-ɨ. Jee nsii̱káa ráa manta ii̱xtii̱ꞌ ichinúúnꞌ barkúꞌ, sáva káni taa̱chii̱ꞌ maa, jee chínaꞌá taa̱chii̱ꞌ barkúꞌ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ yúnteñúꞌún. 41 Nkenta barkúꞌ nua̱ua̱nꞌ náketáꞌán ua̱vii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nii̱ꞌin nute, jee ñaa̱kii̱vɨ-i nua̱ua̱nꞌ yáxín nute. Jee ntɨi̱ɨn kutú ii̱xtii̱ꞌ barkúꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuítɨ ɨ́, jee nkinoa̱o yukuán, chi ntu kúvi kene-e. Jee ntaa̱nɨi̱ꞌ ichi yaa̱taa̱ꞌ barkúꞌ, chi máá nii̱ꞌin káni nute maa. 42 Jiáni iniꞌ rá “soldado” kaꞌniꞌ ráa rá tea̱e yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ xii̱ntíín ráa, sáva nsúté rává jee ni ɨɨn rává nkáku. 43 Soo capitán kuíni rea̱ꞌ sikáku rea̱ꞌ Pablo, jee ntu njiáꞌa rea̱ꞌ saꞌá ráa maa. Jee ntaa̱túníꞌ-i yaa̱ rá ñɨvɨ jíníꞌ sua̱té, xíꞌnañúꞌún ráa kaa̱ꞌ vá nava nua̱ua̱nꞌ nute, jee kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ ráa nea̱ yúnteñúꞌún. 44 Jee sava rá inka tea̱e kosoꞌ nua̱ua̱nꞌ tukúnú, jee rá inka kosoꞌ nua̱ua̱nꞌ rá pedazúꞌ yutun barkúꞌ. Jee suꞌva nkaa̱ku nɨꞌɨ ráa, jee nkenta ráa nea̱ yúnteñúꞌún. Nkenta Pablo ñuunꞌ íyó maa̱ꞌñú nteñúꞌún naa̱ní Malta. Sáá nkaa̱ku ránꞌ, jee nkua̱káꞌnú iniꞌ ránꞌ yaa̱ ñuunꞌ íyó maa̱ꞌñú ntea̱ñúꞌún naa̱ní Malta. 2 Jee rá ñɨvɨ Malta nii̱tovaa̱ꞌa víꞌí ráa ránuꞌuꞌ. Jee nstaa̱ꞌánꞌ ráa ñuꞌunꞌ, chi nkii̱jiéꞌé kuun saa̱vii̱ꞌ jee vii̱jin. 3 Saájee nástútú Pablo ɨɨn numi yutun, jee sáá nchuꞌun rea̱ꞌ maa nua̱ua̱nꞌ ñuꞌúnꞌ, jee nea̱ jínu ɨɨn koa̱oa̱ꞌ xea̱en a̱ ꞌ nkene-e nteñu rá yutun vá, chi íꞌní nua̱ua̱nꞌ ñuꞌúnꞌ. Jee ñaa̱kɨyuꞌú tii̱ꞌ naꞌá rea̱ꞌ. 4 Sáá niniꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ yukuán, yaa̱ níntakaa koa̱oa̱ꞌ naꞌá rea̱ꞌ jee nkachiꞌ ɨɨn inka ráa: ―Yaa̱ nááꞌ vá jiáꞌníꞌ nijia tea̱e yaꞌá ñɨvɨ. Chi súnikaa̱ꞌ nkaa̱ku rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nteñúꞌún, soo nua̱ua̱nꞌ ɨɨn ndiosíꞌ naa̱ní Justicia ntu jiáꞌa-a kutekuꞌ rea̱ꞌ kaa̱ꞌ. 5 Soo nkisɨ rea̱ꞌ naꞌá rea̱ꞌ, jee ñea̱tea̱ꞌ tii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuꞌúnꞌ, jee ntua̱náꞌ nnóꞌo rea̱ꞌ. 6 Káꞌvi iniꞌ ráa yaa̱ nañu naꞌá rea̱ꞌ áxí sanaanꞌ naniso rea̱ꞌ, jee kuviꞌ rea̱ꞌ. Soo sáá nkua̱naꞌán kaa̱ꞌ nnetu ráa, jee niniꞌ ráa

28

Hechos 28

94

yaa̱ ntua̱náꞌ nóꞌo rea̱ꞌ. Jee nsama ráa yaa̱ jiáni iniꞌ ráa, jee nkachiꞌ ráa yaa̱ kúvi rea̱ꞌ ɨɨn ndiosíꞌ. 7 Yatin yukuán íyó rá ñuꞌun tea̱e kúñáꞌnú kaa̱ꞌ ñuunꞌ íyó maa̱ꞌñú ntea̱ñúꞌún. Naa̱ní rea̱ꞌ Publio. Nkana rea̱ꞌ ránuꞌuꞌ, jee nneeꞌ ránꞌ ua̱nii̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ veꞌi rea̱ꞌ, jee nitovaa̱ꞌa rea̱ꞌ ránuꞌuꞌ. 8 Jee kúꞌvíꞌ tááꞌ Publio, chi yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ kii̱ji rea̱ꞌ jee kúun chii̱ji rea̱ꞌ nii̱ñɨi̱ꞌ, saáva káá rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ii̱to. Nkii̱vɨ Pablo yukuán, jee nii̱kaa̱nꞌ táꞌvíꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ-e, jee nchii̱só rea̱ꞌ naꞌá rea̱ꞌ maa, jee nxii̱núvi rea̱ꞌ maa. 9 Sáá nkuvi yaꞌá, suni nkiji rá inka ñɨvɨ kúꞌvíꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuunꞌ yukuán, jee nxii̱núvi rea̱ꞌ ráa. 10 Jee nii̱to ñunkúún ráa ránuꞌuꞌ, jee kuea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ nsii̱kutaa̱ꞌviꞌ ráa ránuꞌuꞌ. Jee sáá ninu kene ránꞌ nua̱ua̱nꞌ nteñúꞌún jín barkúꞌ kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ, jee ntaji ráa nɨꞌɨ yaa̱ jíniñúꞌún ránꞌ. Jíka Pablo ñuunꞌ Roma Sáá njiaa̱ꞌa ua̱nii̱ꞌ yoa̱oa̱ꞌ, jee nkene ránꞌ jín ɨɨn barkúꞌ. Barkúꞌ vá níñɨ-ɨ ñuunꞌ maa̱ꞌñú nteñúꞌún vá, rá yoa̱oa̱ꞌ vii̱jin. Jee nea̱ ñuunꞌ Alejandría vaa̱ji barkúꞌ yaꞌá. Jee nééꞌ ua̱vii̱ꞌ santúꞌ ii̱xtii̱ꞌ barkúꞌ yaa̱ kúvi ráa rá ndiosíꞌ naa̱ní Cástor jín Pólux. 12 I a̱ñaa̱jee sáá nkenta ránꞌ ñuunꞌ Siracusa, jee yukuán nkinoa̱o ránꞌ ua̱nii̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ. 13 Jee yukuán nkene ránꞌ jín barkúꞌ njiaa̱ꞌa ránꞌ yúnteñúꞌún kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ránꞌ, jee nkenta ránꞌ ñuunꞌ Regio. Sáá njiaa̱ꞌa ɨɨn kii̱vɨi̱ꞌ, jee nkenta taa̱chii̱ꞌ vaa̱ji ichi sur, jee kii̱vɨi̱ꞌ úvíꞌ nkenta ránꞌ ñuunꞌ Puteoli. 14 Yukuán nnaa̱ketáꞌán ránꞌ rá ñaniꞌ yaa̱ kúneí iniꞌ ráa Jesús. Nii̱kaa̱nꞌ ráa kinoa̱o ránꞌ jín ráa ua̱xaa̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ. ˻Jee nkinoa̱o ránꞌ jín ráa.˼ Kuíre kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ránꞌ jee sukuán nkenta ránꞌ ñuunꞌ Roma. 15 Sáá nkua̱káꞌnú iniꞌ rá ñaniꞌ yaa̱ kúneí iniꞌ ráa Jesús nééꞌ ñuunꞌ Roma, yaa̱ nkenta ránꞌ, jee nkitaꞌanꞌ ráa ránuꞌuꞌ nea̱ rá ñuunꞌ naa̱ní Foro de Apio jín Tres Tabernas. Sáá niniꞌ Pablo ráa, jee nii̱kaa̱ꞌ rea̱ꞌ yaa̱ nkua̱taꞌvi rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ, jee nnaa̱niꞌin neí iniꞌ rea̱ꞌ. 16 Sáá nkenta ránꞌ ñuunꞌ Roma, nnaa̱kua̱ꞌva “capitán” rá tea̱e yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ xii̱ntíín rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ “capitán” tátúníꞌ nua̱ua̱nꞌ vekaa̱a ñuunꞌ vá. Soo njiaa̱ꞌayuꞌú rá tea̱e néetiñu yaa̱ kuneeꞌ Pablo ɨɨn veꞌi jín ɨɨn “soldado”, yaa̱ kúmí-i rea̱ꞌ. 11

95

Hechos Hechos 28 28

Pablo stékútua̱ꞌún nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ Roma Sáá njiaa̱ꞌa ua̱nii̱ꞌ kii̱vɨi̱ꞌ jee nkana Pablo rá tea̱e kúñáꞌnú nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel, nééꞌ yukuán. Jee sáá nnua̱tútú ráa, jee nkachiꞌ-i nua̱ua̱nꞌ ráa: ―Ránoꞌó ñaniꞌ. Súnikaa̱ꞌ ntua̱ví naa̱ nsaa̱ꞌá kini nii̱ꞌ sii̱kɨi̱ꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ-ó, ni sii̱kɨi̱ꞌ rá “costumbre” nxii̱nóo rá jííꞌ-ó yanaꞌán nua̱ua̱nꞌó, jee ntɨɨn ráa nuꞌuꞌ ñuunꞌ Jerusalén, jee nnaa̱kua̱ꞌva ráa nuꞌuꞌ xii̱ntíín rá tea̱e ñuunꞌ Roma. 18 Sáá nxii̱náꞌmáꞌ ráa nuꞌuꞌ, nkuini ráa siaáꞌ ráa nuꞌuꞌ, chi niniꞌ ráa yaa̱ ntua̱ví íyó sii̱kɨi̱ꞌ nii̱ꞌ yaa̱ íyó kuviꞌ nii̱ꞌ. 19 Soo nnuniꞌin rá táꞌán ñuunꞌ-ó sii̱kɨi̱ꞌ yaꞌá, jee nii̱yo yaa̱ nii̱kaa̱ꞌ nii̱ꞌ yaa̱ tea̱e tátúníꞌ ñuunꞌ Roma sanáaꞌ rea̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ nii̱ꞌ, súníkaa̱ꞌ ntua̱náꞌ íyó yaa̱ xii̱kóñáꞌán nii̱ꞌ sii̱kɨi̱ꞌ ráa. 20 I a̱ñaa̱jee nkana nii̱ꞌ ránó, sáva kaꞌanꞌ nii̱ꞌ jín rán jiea̱ꞌea̱ꞌ rá yaꞌá. Jee núꞌníꞌ nii̱ꞌ jín “cadena” kaa̱a yaꞌá, chi jiea̱ꞌea̱ꞌ íyó tuneí iniꞌ nii̱ꞌ sánikuaa̱ꞌ íyó tuneí iniꞌ rá ñɨvɨ Israel, yaa̱ nchii̱sóyuꞌú Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ-ó ―nkachiꞌ Pablo. 21 Jee nkachiꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ: ―Ntu nkenta tutuꞌ vaa̱ji ñuunꞌ Judea nua̱ua̱nꞌ ránꞌ, yaa̱ káꞌánꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ nú. Ni ntu nkenta ni ɨɨn ñanitáꞌán ñuunꞌ-ó, yaa̱ káꞌánꞌ kini jiea̱ꞌea̱ꞌ nú nua̱ua̱nꞌ ránꞌ. 22 Soo kuíni ránꞌ tesoa̱ꞌo ránꞌ rá jiáni iniꞌ nú. Chi jíníꞌ ránꞌ yaa̱ nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkáꞌnú nua̱ua̱nꞌ káꞌánꞌ kini ñɨvɨ sii̱kɨi̱ꞌ inka kaa̱ꞌ veñua̱ꞌun yaꞌá. 23 Nnaa̱túꞌún ráa jín rea̱ꞌ ɨɨn kii̱vɨi̱ꞌ nikó tuku ráa. Jee nkenta kuea̱ꞌea̱ꞌ kaa̱ꞌ rá ñɨvɨ nua̱ua̱nꞌ nééꞌ rea̱ꞌ. Jee nea̱ neꞌenꞌ jín nea̱ nini, sánáaꞌ rea̱ꞌ jee stúvi rea̱ꞌ yaa̱ naáꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ naa̱sa kii̱vɨ ñɨvɨ naꞌá Ndiosíꞌ. Jee jiátíñú rea̱ꞌ tua̱ꞌun yaa̱ káchíꞌ ley Moisés, jín tua̱ꞌun yaa̱ ntee rá profeta, yaa̱ njiaa̱ꞌa Ndiosíꞌ tua̱ꞌun nua̱ua̱nꞌ ráa, sáva nunasɨ ɨ́ rea̱ꞌ siínú rea̱ꞌ iniꞌ ráa jiea̱ꞌea̱ꞌ Jesús. 24 Jee sava ráa nii̱nua̱ iniꞌ tua̱ꞌun káchíꞌ Pablo. Jee sava ráa kaa̱ꞌ ntu nínú iniꞌ. 25 Jee ntu nkúnuún iniꞌ ɨɨn inka ráa, saáva nkii̱jiéꞌé kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa, sáá nɨꞌɨ nkachiꞌ Pablo yaꞌá: ―Vaa̱tua̱ꞌ nkachiꞌ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ rá jííꞌ yanaꞌán-ó tua̱ꞌun, yaa̱ njiaa̱ꞌa-a nua̱ua̱nꞌ Isaías, jee nkachiꞌ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ: 26 Kuáꞌán jee kachiꞌ nú nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ yaꞌá: Suvirán tesoa̱ꞌo víꞌí rán, sóó nsá kii̱kua̱ꞌun iniꞌ rán. 17

Hechos 28

96

Jee suni kunea̱ꞌyá víꞌí rán, soo nkua̱níꞌ rán. 27 Chi nkunii̱ꞌin ánímaꞌ rá ñɨvɨ yaꞌá. Saáva ua̱ꞌvii̱ꞌ tésóꞌo ráa. Jee nákasɨꞌ ráa nchinúún ráa. Sáva nkua̱néꞌyá ráa jín nchinúún ráa, jee ni ntea̱sóꞌo ráa jín soa̱ꞌo ráa, jee ni nkɨ ɨ́kuꞌun iniꞌ ráa jín ánímaꞌ ráa, jee ni nnákani iniꞌ ráa jee ni nkúnikɨnꞌ ráa Ndiosíꞌ, jee ni nsá nasaꞌá vaa̱ꞌa nii̱ꞌ ánímaꞌ ráa, nkachiꞌ Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ, nkachiꞌ Isaías. 28 ˻Suni nkachiꞌ Pablo:˼ ―Saájee káchítua̱ꞌún nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rán, sáva kuniꞌ rán yaa̱ ntaa̱jí Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ ntu kúvi Israel tua̱ꞌun yaꞌá yaa̱ kúvi nanitáꞌvíꞌ ráa. Jee tɨɨn ráa maa ―nkachiꞌ Pablo. 29 [Sáá nkachiꞌ Pablo rá tua̱ꞌun yaꞌá, jee nkene rá tea̱e kúñáꞌnú Israel, jee kántátúꞌun víꞌí máá maáráa.] 30 Jee nkinoa̱o Pablo ua̱vii̱ꞌ kuii̱yaa̱ꞌ nɨ ɨ́ɨ ɨ́n veꞌi ntatu. Jee kúváꞌa iniꞌ rea̱ꞌ káꞌánꞌ rea̱ꞌ jín nɨꞌɨ rá ñɨvɨ kénta nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ. 31 Stékútua̱ꞌún rea̱ꞌ yaa̱ kúvi kii̱vɨ ñɨvɨ naꞌá Ndiosíꞌ nua̱ua̱nꞌ tátúníꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ráa. Jee káꞌánꞌ neí iniꞌ rea̱ꞌ xínéꞌénꞌ rea̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó Jesucristo, yaa̱ ñani Ndiosíꞌ yaa̱ tatúníꞌ-i ñɨi̱vɨ ɨ́. Jee ntu ñasɨ ɨ́ꞌ ráa xinéꞌénꞌ rea̱ꞌ.