Santiago en el mixteco del suroeste del distrito de Tlaxiaco (meh) Se usan los corchetes [ ] para encerrar las palabras en que hay duda de que estén en el texto original. Se usan los medio corchetes ˻ ˼ para encerrar palabras adicionales que no se encuentran en el texto original. Se escriben para ayudar a la comprensión de la lectura. ©Wycliffe Bible Translators, Inc 2015 http://creativecommons.org/licenses/by-ncnd/2.5/mx/

Santiago

Tutuꞌ yaaa ntee Santiago Tuaꞌun kúváꞌa iniꞌ Maáníꞌ Jacobo,1:1 yaa̱ kúvi nii̱ꞌ musúꞌ Ndiosíꞌ jín I a̱toꞌoꞌ-ó Jesucristo, tée nii̱ꞌ tutuꞌ yaꞌá nua̱ua̱nꞌ ˻ránoꞌó yaa̱ kúneí iniꞌ Jesús˼, yaa̱ kúvi rán sava ni ua̱xua̱vii̱ꞌ rá tataꞌ Israel, yaa̱ ñétea̱nuun nua̱ua̱nꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá. Táji nii̱ꞌ tua̱ꞌun kúváꞌa iniꞌ nua̱ua̱nꞌ rán.

1

1

Yaa níchí vaaji nea nuauanꞌ Ndiosíꞌ Ránoꞌó yaa̱ kúvi ñaniꞌ maáníꞌ jín kua̱ꞌva nii̱ꞌ, íyó tɨɨn rán yaa̱ kusɨi̱ɨꞌi̱ víꞌí iniꞌ ánímaꞌ rán, sáá kototúníꞌ kéꞌín nua̱ua̱nꞌ tua̱nóꞌó táꞌánꞌ sii̱kɨi̱ꞌ rán. 3 Chi jíníꞌ rán yaa̱, sáá kunikɨnꞌ rán kúneí iniꞌ rán Jesús, sáá jítotúníꞌ tua̱nóꞌó ránoꞌó nua̱ua̱nꞌ yaa̱ ré kúneí nijia iniꞌ rán, jee suꞌva sáꞌá-á kunii̱ꞌin rán kuiñɨ nii̱ꞌin rán kaka rán ichi rea̱ꞌ. 4 Jee sáá kúníꞌin rán íñɨ ɨ́ nii̱ꞌin rán jee suꞌva chúchítú tiñu sáꞌá-a iniꞌ rán, sáva kujia iniꞌ rán, jee kunaa̱aꞌa̱ rán kueꞌnu rán ichi Ndiosíꞌ, jee ni ntua̱náꞌ kúmániꞌ nua̱ua̱nꞌ rán, sáva sikúnkuvi vaa̱ꞌa rán nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ. 5 Soo retú né ni ɨɨn ránoꞌó kúmániꞌ taa̱nɨi̱ꞌ xii̱nii̱ꞌ-i, kákánꞌ maa nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ, jee kua̱ꞌva rea̱ꞌ maa nua̱ua̱nꞌ-u. Chi ntu ñúkúꞌvá iniꞌ rea̱ꞌ jiáꞌa rea̱ꞌ maa nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ ñɨvɨ, jee ni ntu násóyua̱ꞌú rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ñɨvɨ vá jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ jíkánꞌ maa. 6 Soo kaa̱kaa̱nꞌ maa, jee íyó kuneí iniꞌ-i Ndiosíꞌ, jee koto naa̱ tua̱ꞌun jiáni iniꞌ íyó. Chi ñɨvɨ vá yaa̱ íyó jín tua̱ꞌun jiáni iniꞌ, kúvi kuéntáꞌ nua̱ua̱nꞌ síkɨ ɨ́ nteñúꞌún, yaa̱ chínaꞌá taa̱chii̱ꞌ víjin jee súkuíkó-o vá. 7 Saájee koto jiáni iniꞌ ñɨvɨ vá yaa̱ nii̱ꞌii̱nꞌ-i naa̱ni nantíñú yaa̱ jíkánꞌ-a nua̱ua̱nꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó. 8 Chi ua̱vii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ jiáni iniꞌ ñɨvɨ vá, jee ntu íñɨ ɨ́ kutú-u nua̱ua̱nꞌ ntáká ichi jiáꞌnu-u. 9 Soo ɨɨn ñaniꞌ láꞌví, yaa̱ kúneí iniꞌ Jesús, íyó sɨi̱ɨi̱ꞌ íyó kuvi iniꞌi, chi nxii̱náa Ndiosíꞌ maa kúñáꞌnú-u. 10 Jee ɨɨn ñaniꞌ kúká, íyó sɨi̱ɨi̱ꞌ íyó kuvi iniꞌ-i yaa̱ nnua̱un-u nákuláꞌví iniꞌ-i ichinúúnꞌ Ndiosíꞌ, chi ɨɨn yaa̱ kúká nɨꞌɨ-ɨ kuéntáꞌ náꞌváꞌ itaꞌ rá yua̱kua̱ꞌ. 11 Sáá káa nkaa̱niiꞌ jee sááꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ, jee rá yua̱kua̱ꞌ vá náchi, jee jiétéꞌ rá 2

1:1

Jacobo ví súví Santiago.

Santiago 1

2

itaꞌ, jee kuíyo yaa̱ vii íyó-o. Jee suni suꞌva náánꞌ ñɨvɨ kúká ni jíkanuun-u sáꞌá-a ntaa̱ká tiñu-u. Rá tuanóꞌó-ó jítotúníꞌ yó jín yaa síkúvi iniꞌ-ó Naa̱ kaa̱ꞌ netúꞌ kaa̱ꞌ ví ñɨvɨ kúníꞌin íñɨ ɨ́ nii̱ꞌin sáá nóꞌo-o tua̱nóꞌó yaa̱ jítotúníꞌ yó. Chi sáá kuneí kene naa̱aꞌa̱ ñɨvɨ vá, jee nii̱ꞌii̱nꞌ-i taa̱ꞌvii̱ꞌ yaa̱ kutekuꞌ-u nɨ ɨ́ɨ ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ, yaa̱ nchii̱sóyuꞌú rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ yaa̱ ñúnúunꞌ ráa rea̱ꞌ. 13 Sáá síkúvi iniꞌ ɨɨn ñɨvɨ saꞌá-a yaa̱ niváꞌa, jee koto káchíꞌ ni ɨɨn yaa̱: “Ndiosíꞌ síkúvi rea̱ꞌ iniꞌ nii̱ꞌ.” Chi ntu síkúvi yaa̱ niváꞌa iniꞌ Ndiosíꞌ, jee ni ntu síkúvi rea̱ꞌ iniꞌ ni ɨɨn ñɨvɨ saꞌá-a yaa̱ niváꞌa. 14 Chisaꞌ yaa̱ níyo iniꞌ ta ñɨvɨ ví yaa̱ síkúvi iniꞌ ráa, chi íxtá-a ráa jee túꞌva ráa maa. 15 Saájee sáá kíjiéꞌé níyo iniꞌ ráa jee suꞌva káku kuaa̱chi iniꞌ ráa. Jee sáá jíjia kuaa̱chi iniꞌ ráa jee suꞌva kenta kusɨ ɨ́ɨ ɨ́n ñɨvɨ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ jee suꞌva jíꞌíꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ. 16 Ránoꞌó ñaniꞌ maáníꞌ yaa̱ ñúnúunꞌ nii̱ꞌ, koto stívɨ ɨ́ rán yaa̱ jiáni iniꞌ rán. 17 Chi ntaa̱ká yaa̱ váꞌa kútaꞌviꞌ-ó jín ntaa̱ká taa̱ꞌvii̱ꞌ máá viiꞌ níꞌínꞌ-ó vaa̱kuun nea̱ antivɨ ɨ́ nea̱ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ máá Tátáꞌ-ó, yaa̱ nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ rá jiáꞌa nuva ñuꞌunꞌ yaa̱ íyó súkún. Maáréꞌ ntua̱náꞌ sáma iniꞌ rea̱ꞌ jee ni ntu sáma rea̱ꞌ kuéntáꞌ sáma nua̱ua̱nꞌ kátɨ ɨ́. 18 Jee ñaa̱tíñú rea̱ꞌ tua̱ꞌun naa̱aꞌa̱ rea̱ꞌ, sáva saꞌá rea̱ꞌ yaa̱ nakaku-ó yaa̱ kuvi-ó sea̱ꞌya rea̱ꞌ, sáni kuíni rea̱ꞌ. Nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ suꞌva sáva kuvi-ó rá sea̱ꞌya xíꞌnañúꞌún yaa̱ ñaa̱koa̱soa̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ kuea̱ꞌea̱ꞌ kaa̱ꞌ sea̱ꞌya rea̱ꞌ, yaa̱ vaa̱ji nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ yaa̱ nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ. 12

Naasa kaka naaaꞌa -ó ichi Ndiosíꞌ Ránoꞌó ñaniꞌ nii̱ꞌ jín rá kua̱ꞌva nii̱ꞌ yaa̱ ñúnúunꞌ nii̱ꞌ, íyó tɨɨn kuéntáꞌ rán yaa̱ íyó ñamaꞌ tesoa̱ꞌo ntaa̱ká rán, jee koto kúyáchiꞌ yuꞌú rán, jee koto kítɨ ɨ́ꞌ ñamaꞌ iniꞌ rán. 20 Chi ñɨvɨ kítɨ ɨ́ꞌ iniꞌ ntu sáꞌá-a tiñu naa̱aꞌa̱ sáni kúníꞌ Ndiosíꞌ. 21 Saáva íyó siyo rán ntaa̱ká tiñu ntua̱ví íyó ninuꞌun jín rá niváꞌa yaa̱ kúkueꞌeꞌ, jee koo vii̱ta iniꞌ rán jee tɨɨn rán tua̱ꞌun Ndiosíꞌ nchuꞌun rea̱ꞌ iniꞌ ánímaꞌ rán, chi tua̱ꞌun vá yaa̱ íyó fuersáꞌ ííꞌ níꞌin sáva sikáku-u ránoꞌó jiea̱ꞌea̱ꞌ kuaa̱chi rán. 22 Jee íyó kuvi rán ñɨvɨ yaa̱ síkúnkuvi yaa̱ káchíꞌ tua̱ꞌun Ndiosíꞌ, jee nsáꞌ kuaa̱chi tésóꞌo rán ni maa, chi suꞌva xínáꞌví rán maárán. 23 Chi retú ɨɨn ñɨvɨ tésóꞌo tua̱ꞌun vá, jee ntu sáꞌá-a yaa̱ 19

Santiago 2 Santiago 1

3

káchíꞌ tua̱ꞌun vá, jee kúvi-i kuéntáꞌ ɨɨn tea̱e yaa̱ néꞌyá rea̱ꞌ ñɨɨnúúnꞌ nkaku rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ɨɨn “espejo”, 24 jee ré nnea̱ꞌyá rea̱ꞌ maáréꞌ, jee kuaa̱ꞌaa̱nꞌ rea̱ꞌ, jee íchí ni nnaanꞌ iniꞌ rea̱ꞌ naa̱sa vá íyó rea̱ꞌ. 25 Soo ɨɨn ñɨvɨ chúꞌun iniꞌ-i tua̱ꞌun ley naa̱aꞌa̱ Jesús, yaa̱ sáꞌá-a yaa̱ nakuii̱ñɨi̱ꞌ núne-ó nkɨ ɨ́ꞌɨ-ó nua̱ua̱nꞌ kuaa̱chi-ó, jee nákuíñɨꞌ nii̱ꞌin-i, jee nsáꞌ kuaa̱chi tésóꞌo-o tua̱ꞌun vá, jee nsáꞌ náánꞌ iniꞌ-i tua̱ꞌun vá, chisaꞌ sáꞌá-a yaa̱ káchíꞌ tua̱ꞌun vá, saájee naa̱ kaa̱ꞌ netuꞌ kaa̱ꞌ kúvi ñɨvɨ vá jín yaa̱ sáꞌá-a. 26 Jee retú né ni ɨɨn ñɨvɨ jiáni iniꞌ ya néñua̱ꞌun vaa̱ꞌa-a Ndiosíꞌ, soo ntu nákeꞌen-e yáá-a, jee xínáꞌví-i maáa, jee néñua̱ꞌun kaa̱ꞌá ñɨvɨ vá Ndiosíꞌ. 27 Jee tɨɨn kuéntáꞌ tátáꞌ-ó Ndiosíꞌ yaa̱ néñua̱ꞌun ninuꞌun-ó rea̱ꞌ, jín yaa̱ saɨn iniꞌ-ó yaa̱ néñua̱ꞌun-ó rea̱ꞌ retú sáꞌá-ó yaꞌá: yaa̱ chíneí-ó rá kuáchí nkinoa̱o láꞌví jín rá ñaꞌan yaa̱ nkinoa̱o náꞌví ráa, yaa̱ kúkuíꞌyáꞌ iniꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ yaa̱ nóꞌo ráa, jee suni yaa̱ kúmí-ó maáó yaa̱ ntu sátéꞌén-ó ánímaꞌ-ó jín yaa̱ niváꞌa yaa̱ níyo iniꞌ ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́. Koto kúíchi-ó ñɨvɨ láꞌví Ránoꞌó ñaniꞌ nii̱ꞌ jín kua̱ꞌva nii̱ꞌ. Jiea̱ꞌea̱ꞌ kúneí iniꞌ rán Ita̱ oꞌoꞌ-ó Jesucristo, yaa̱ viiꞌ nasɨ ɨ́kuitɨꞌ kúñáꞌnú rea̱ꞌ, jee sukuán koto sáꞌá rán kuéntáꞌ naa̱sa íyó ɨɨn ɨɨn ñɨvɨ, chisaꞌ ɨɨn nuún ni saꞌá-ó maáó jín nɨꞌɨ ñɨvɨ. 2 Chi retú kii̱vɨ ɨɨn tea̱e nua̱ua̱nꞌ íyó tútú rán, jee ñúꞌún naꞌá rea̱ꞌ xeꞌi oro jee ñúꞌún rea̱ꞌ saꞌma máá vaa̱ꞌa, jee suni kii̱vɨ ɨɨn tea̱e láꞌví, yaa̱ ñúꞌún saꞌma túꞌú yaa̱ núte-e, 3 jee retú kuneen kuéntáꞌ rán tea̱e yaa̱ ñúꞌún saꞌma vaa̱ꞌa vá, jee kachiꞌ rán nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ: “Kiji nú kuneeꞌ nú nua̱ua̱nꞌ vaa̱ꞌa kaa̱ꞌ yaꞌá”, soo retú kachiꞌ rán nua̱ua̱nꞌ tea̱e láꞌví: “Kuiñɨ yukuán”, áxí, “Kuneeꞌ yatin jiea̱ꞌea̱ꞌ nii̱ꞌ.” 4 Saájee, ¿á ntu kúníichiꞌ iniꞌ táꞌán rán nteñu maárán, résa? Jee, ¿á nsáꞌ sánáaꞌ rán sii̱kɨi̱ꞌ ñɨvɨ jín jiáni nivaa̱ꞌa xii̱nii̱ꞌ rán résa? 5 Ránoꞌó ñaniꞌ nii̱ꞌ jín kua̱ꞌva nii̱ꞌ, yaa̱ ñúnúunꞌ nii̱ꞌ, tesoa̱ꞌo yaꞌá: Ndiosíꞌ nkaa̱ji rea̱ꞌ rá ñɨvɨ láꞌví íyó ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá, sáva kukúká ánímaꞌ ráa kúneí iniꞌ ráa rea̱ꞌ, jee sáva nii̱ꞌii̱nꞌ ráa taa̱ꞌvii̱ꞌ yaa̱ kɨꞌɨ ráa naꞌá rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ tátúníꞌ rea̱ꞌ, yaa̱ suvivá nchii̱sóyuꞌú rea̱ꞌ yaa̱ kua̱ꞌva rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ yaa̱ ñúnúunꞌ ráa rea̱ꞌ.

2

1

Santiago 2

4

6

Soo nsii̱kánuun rán tea̱e láꞌví. ¿Á nsú rá ñɨvɨ kúká ví yaa̱ xínɨ ɨ́ꞌɨ ránoꞌó jín yaa̱ jiánaka ráa ránoꞌó nua̱ua̱nꞌ rá tea̱e jiéꞌnéꞌ kuaa̱chi? 7 ¿Á nsú suviráa vá káꞌánꞌ nivaa̱ꞌa sii̱kɨi̱ꞌ súví Jesús yaa̱ máá stakuníꞌ?, yaa̱ jiea̱ꞌea̱ꞌ vá naní rán ñɨvɨ Cristo. 8 Vaa̱ꞌa sáꞌá rán, retú maá naa̱aꞌa̱ nijia síkúnkuvi rán tua̱ꞌun ley kúñáꞌnú kaa̱ꞌ tátúníꞌ Cristo, yaa̱ káchíꞌ sánikuaa̱ꞌ káchíꞌ tua̱ꞌun Ndiosíꞌ yaa̱ níso nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ ííꞌ yaa̱ naní Escritura: “Kunua̱ua̱nꞌ nú ñanitáꞌán nú kuéntáꞌ ñúnúunꞌ nú maánú.” 9 Soo retú sáꞌá rán kuéntáꞌ naa̱sa íyó ɨɨn ɨɨn ñɨvɨ, saájee sáꞌá rán kuaa̱chi, jee síjíta ley Ndiosíꞌ ránoꞌó yaa̱ kúvi rán ñɨvɨ jiáꞌa sáꞌá rán nua̱ua̱nꞌ ley vá. 10 Chi retú ɨɨn ñɨvɨ síkúnkuvi nɨꞌɨ yaa̱ tátúníꞌ ley vá, soo retú tii̱vɨ ɨ́-ɨ ɨɨn tiñu yaa̱ tátúníꞌ ley vá, saájee nkenta íyó sii̱kɨi̱ꞌ ñɨvɨ vá nua̱ua̱nꞌ ntaa̱ká rá tua̱ꞌun yaa̱ tátúníꞌ ley vá. 11 Chi maá Ndiosíꞌ yaa̱ nkachiꞌ: “Koto sáꞌá téní nú”, jee suni nkachiꞌ rea̱ꞌ: “koto jiáꞌníꞌ nú ñɨvɨ.” Saáva retú ntu sáꞌá téní nú soo sáꞌá nú nii̱yɨ, saájee nkenta kúvi nú ñɨvɨ jiáꞌa sáꞌá nú nua̱ua̱nꞌ ley. 12 Saáva íyó kaꞌanꞌ rán jee íyó saꞌá rán sánikuaa̱ꞌ íyó saꞌá ñɨvɨ yaa̱ jíníꞌ ráa yaa̱ sanáaꞌ Ndiosíꞌ nɨꞌɨ rá tiñu sáꞌá ráa, jee sanáaꞌ rea̱ꞌ sánikuaa̱ꞌ káchíꞌ tua̱ꞌun ley Jesús vá, jee nsaa̱ꞌá tua̱ꞌun vá nakuii̱ñɨi̱ꞌ núne-ó nua̱ua̱nꞌ xinóꞌo rea̱ꞌ yó jiea̱ꞌea̱ꞌ kuaa̱chi-ó. 13 Chi kii̱vɨi̱ꞌ sanáaꞌ rea̱ꞌ kuaa̱chi, jee nsáꞌ kunáꞌví iniꞌ rea̱ꞌ kunea̱ꞌyá rea̱ꞌ ñɨvɨ yaa̱ ntu nkúnáꞌví iniꞌ-i nnea̱ꞌyá-a ñanitáꞌán-a. Jee ñɨvɨ yaa̱ nkua̱náꞌví iniꞌ nnea̱ꞌyá-a ñanitáꞌán-a jee kusɨi̱ɨi̱ꞌ iniꞌ-i yaa̱ kunáꞌví iniꞌ rea̱ꞌ kunea̱ꞌyá rea̱ꞌ maa kii̱vɨi̱ꞌ sanáaꞌ rea̱ꞌ kuaa̱chi. Ntu íyótiñu yaa káchíꞌ-ó yaa kúneí iniꞌ-ó retú ntu sáꞌá-ó yaa váꞌa 14 Ránoꞌó ñaniꞌ nii̱ꞌ jín kua̱ꞌva nii̱ꞌ, ¿naa̱ nua̱ua̱nꞌ vá íyótiñu, retú ɨɨn ñɨvɨ káchíꞌ yaa̱ kúneí iniꞌ-i Jesús, jee retú ntu sáꞌá-a yaa̱ váꞌaꞌ rúja? Retú suꞌva kúneí iniꞌ ñɨvɨ vá, ¿á kúvi sikáku-u ñɨvɨ vá nua̱ua̱nꞌ xinóꞌo Ndiosíꞌ ráa, résa? 15 Jee retú ɨɨn ñaniꞌ áxí ɨɨn kua̱ꞌva, yaa̱ kúneí iniꞌ-i Jesús, jee kúmániꞌ saꞌma kuꞌun-u jín yaa̱ kajiꞌ-i ni kii̱vɨi̱ꞌ, 16 jee retú ɨɨn rán káchíꞌ nua̱ua̱nꞌ-u: “Kuáꞌán vaa̱ꞌa nú”, jee, “Naa̱ kaa̱ꞌ nuvixinꞌ nú jee naa̱ kaa̱ꞌ kuchitú nú”, soo retú ntu jiáꞌa nú yaa̱ jíniñúꞌún yɨkɨkúñu ráa, ¿naa̱ nua̱ua̱nꞌ vá íyótiñu

5

Santiago 2 Santiago 2

yaꞌá, résa? 17 Jee sukuán jee, retú ˻káchíꞌ˼ ñɨvɨ yaa̱ kúneí iniꞌ ráa Jesús, jee suni retú ntu sáꞌá-a tiñu váꞌa, saájee kuéntáꞌ níꞌiꞌ yaa̱ kuaa̱chi kúneí iniꞌ-i, chi ntu tékúꞌ yaa̱ ínúꞌ iniꞌ-i. 18 Soo ˻saa̱naanꞌ jee˼ kachiꞌ ɨɨn ñɨvɨ yaa̱: “Noꞌó chi kúneí iniꞌ nú Jesús, jee nuꞌuꞌ chi sáꞌá nii̱ꞌ tiñu váꞌa.” Stúvi nua̱ua̱nꞌ nuꞌuꞌ yaa̱ kúneí iniꞌ nú Jesús, soo ni nsú jín tiñu váꞌa sáꞌá nú, jee jín rá tiñu váꞌa sáꞌá nii̱ꞌ stúvi nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ noꞌó yaa̱ kúneí iniꞌ nii̱ꞌ rea̱ꞌ. 19 ¿Á jínúꞌ iniꞌ nú yaa̱ íyó métúꞌún ni Ndiosíꞌ? Vaa̱tua̱ni sáꞌá nú. Soo ˻ntua̱ví íyótiñu, chi˼ suni nea̱ rá taa̱chii̱ꞌ kíni jínúꞌ iniꞌ maa, jee nea̱ nɨ ɨ́ꞌɨn ráa yaa̱ yúꞌví ráa. 20 Tea̱e naanꞌ, ¿á kuíni nú yaa̱ stúvi kájí nii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nú yaa̱ ntu íyótíñú yaa̱ jínúꞌ iniꞌ ɨɨn ñɨvɨ soo ntu sáꞌá-a tiñu váꞌa? Kuéntáꞌ níꞌiꞌ yaa̱ jínúꞌ inꞌ ñɨvɨ vá. 2:20 21 Abraham, yaa̱ kúvi tátáꞌ jííꞌ-ó yanaꞌán, ¿á nsáꞌ ntɨɨn kuéntáꞌ Ndiosíꞌ yaa̱ nkinoa̱o naa̱aꞌa̱ -a nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ, jiea̱ꞌea̱ꞌ tiñu nsaa̱ꞌá-a sáá ˻nkaa̱níjiá-a yaa̱ nkachiꞌ Ndiosíꞌ yaa̱ kaꞌniꞌ-i˼ sea̱ꞌya yɨ ɨ́ɨ ɨ́-ɨ, Isaac, soa̱koa̱ꞌ-o vá nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ, jee nchii̱sóo vá nua̱ua̱nꞌ “altar”, rúja?2:21 22 Jee jíníꞌ nú, yaa̱ kúneí iniꞌ Abraham Ndiosíꞌ ví yaa̱ nsaa̱ꞌá-a yaa̱ saꞌá rea̱ꞌ tiñu váꞌa. Jee jiea̱ꞌea̱ꞌ tiñu váꞌa nsaa̱ꞌá rea̱ꞌ nchua̱chítú yaa̱ jíjia iniꞌ rea̱ꞌ kúneí iniꞌ rea̱ꞌ Ndiosíꞌ. 23 Jee suꞌva nkuvi yaa̱ nkachiꞌ tua̱ꞌun Ndiosíꞌ níso nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ yaa̱ káchíꞌ: Nii̱nua̱ꞌ iniꞌ Abraham Ndiosíꞌ, jee jiea̱ꞌea̱ꞌ vá nkunaa̱aꞌa̱ iniꞌ Ndiosíꞌ yaa̱ kínóo naa̱aꞌa̱ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ-u, jee nnaa̱ní rea̱ꞌ tea̱e maa̱nii̱ꞌ jín Ndiosíꞌ. 24 Jee néꞌyá rán jiea̱ꞌea̱ꞌ tiñu váꞌa sáꞌá ɨɨn ñɨvɨ yaa̱ stúvi yaa̱ kínóo naa̱aꞌa̱ ñɨvɨ vá nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ jee nsú jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ kuaa̱chi ínúꞌ iniꞌ-i, jee ntu sáꞌá-a tiñu váꞌa. 25 Jee suni ɨɨn nuún sukuán, Rahab, ñaꞌan yaa̱ sɨi̱ɨi̱ꞌ iniꞌ jín tea̱e nkuvi ña, jee, ¿á nsáꞌ ntɨɨn kuéntáꞌ Ndiosíꞌ yaa̱ ɨɨn ñaꞌan naa̱aꞌa̱ ví ña nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ tiñu nsaa̱ꞌá ña rúja?, sáá njiaa̱ꞌa ña veꞌi ña nkinoa̱o rá tea̱e núkútúꞌun ntaa̱jí Josué, jee ntaa̱jí ña ráa kuaa̱ꞌaa̱nꞌ ráa inka ichi 2:20

Kéꞌín tutuꞌ káchíꞌ: númáꞌ, yaa̱ kuíni káchíꞌ: ntu íyótiñu. Genesis 22:1-18: Ɨɨn ni nñua̱ꞌun iniꞌ Abraham kaníjiá rea̱ꞌ Ndiosíꞌ jee kaꞌniꞌ rea̱ꞌ sea̱ꞌya yɨ ɨ́ɨ ɨ́ rea̱ꞌ jee soa̱koa̱ꞌ rea̱ꞌ maa nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ soo ntu njiáꞌa Ndiosíꞌ yaa̱ kaꞌniꞌ rea̱ꞌ maa. 2:21

Santiago 2

6

kaa̱ku ráa nua̱ua̱nꞌ rá tea̱e nuku kaꞌniꞌ ráa. 26 Chi nii̱yɨ ví ñunéꞌyúꞌ-ó retú ni nsú jín taa̱chii̱ꞌ káꞌánꞌ-ó, jee suni suꞌva kuéntáꞌ níꞌiꞌ yaa̱ ínúꞌ iniꞌ-ó Ndiosíꞌ retú ni nsú jín tiñu váꞌa sáꞌá-ó. Yáá-ó Ránoꞌó ñaniꞌ nii̱ꞌ jín kua̱ꞌva nii̱ꞌ, koto kénta koo kuea̱ꞌea̱ꞌ rán kúvi mestrúꞌ xínéꞌénꞌ tua̱ꞌun Ndiosíꞌ. Chi jíníꞌ-ó yaa̱ xea̱en a̱ ꞌ kaa̱ꞌ nakuniꞌin sii̱kɨi̱ꞌ ráníꞌ saꞌá Ndiosíꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ naa̱sa xínéꞌénꞌ ránꞌ tua̱ꞌun rea̱ꞌ. 2 Chi kuea̱ꞌea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ jiáꞌa víꞌí sáꞌá ntaa̱ká-ó. Jee retú né ni ɨɨn ñɨvɨ ntu jiáꞌa sáꞌá jín tua̱ꞌun yaa̱ káchíꞌ-i, saájee suvi-i kúvi ɨɨn ñɨvɨ jíjia iniꞌ sáꞌá naa̱aꞌa̱ -a, yaa̱ kúvi nákeꞌen-e maáa. 3 Saájee retú chuꞌun-ó yoꞌo yuꞌú rá kitɨ sáva kaníjiá rátíꞌ jee suꞌva chúꞌun-ó ichi nɨꞌɨ ñunéꞌyúꞌ rátíꞌ. 4 Jee suni kunea̱ꞌyá rán ranikaa̱ꞌ rá varkúꞌ. Súnikaa̱ꞌ káꞌnú ráa jee rá taa̱chii̱ꞌ víjin xeénꞌ chínaꞌá-a ráa, soo jín ɨɨn “timón”3:4 lúlí tea̱e síkáka varkúꞌ chúꞌun ichi varkúꞌ kupaa̱ꞌaa̱nꞌ nɨ ɨ́ɨ ɨ́n kuitɨꞌ nua̱ua̱nꞌ kuíni rea̱ꞌ. 5 Jee suni sukuán máá lúlí ví yáá nua̱ua̱nꞌ yɨkɨkúñu-ó, soo káꞌánꞌ téyɨ ɨ́ɨ ɨ́-ó jín yáá jiea̱ꞌea̱ꞌ tiñu ñáꞌnú. Kunea̱ꞌyá, ¡naa̱ kaa̱ꞌ máá lúlí kaa̱ꞌ ví ɨɨn ñuꞌunꞌ yaa̱ teñuꞌunꞌ-u ɨɨn yuku máá káꞌnú! 6 Jee ɨɨn ñuꞌunꞌ ví yáá-ó. Jee yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ chitú-u jín yaa̱ niváꞌa kuéntáꞌ yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ chitú ɨɨn ñɨi̱vɨ ɨ́ jín yaa̱ niváꞌa. Jee íyó-o nua̱ua̱nꞌ yɨkɨkúñu-ó yaa̱ stívɨ ɨ́-ɨ nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ yɨkɨkúñu-ó. Jee teñuꞌunꞌ yáá-ó maáó nɨꞌɨ ichi jiáꞌnu-ó, chi ñuꞌunꞌ xeénꞌ tée yáá-ó. 7 Jee nnaa̱kaꞌnu ñɨvɨ iniꞌ ntaa̱ká nua̱ua̱nꞌ rá kitɨ yúkú, jín saaꞌ jín rá kitɨ xtákaa maáa, jín rá kitɨ íyó nua̱ua̱nꞌ nteñúꞌún. Jee ya nnaa̱kaꞌnu ñɨvɨ iniꞌ rátíꞌ. 8 Soo ni ɨɨn ñɨvɨ ntu kúvi kaa̱ꞌnua̱ꞌ ráa yáá ráa. Chi kúvi ɨɨn yaa̱ niváꞌa yaa̱ ntu kúvi kuneí ñɨvɨ jín-i. Jee yɨ ɨ́ꞌɨ ɨ́ chitú ñuxéénꞌ yáá-ó yaa̱ sáꞌá yaa̱ jiáꞌníꞌ. 9 Jee jín yáá-ó nákuetúꞌún-ó I a̱toꞌoꞌ-ó yaa̱ kúvi tátáꞌ-ó Ndiosíꞌ. Jee jín yáá-ó chísónínu kini-ó ñɨvɨ, yaa̱ nsaa̱ꞌá Ndiosíꞌ ráa sáva náku ánímaꞌ ráa sáá íyó rea̱ꞌ. 10 Jee ɨɨn ni yuꞌú maáó kéne yaa̱ nákuetúꞌún-ó jín yaa̱ chísónínu kini-ó. Ránoꞌó, rá ñaniꞌ nii̱ꞌ jín rá kua̱ꞌva nii̱ꞌ, ntua̱ví íyó koo suꞌva. 11 ¿Á kene nute ninuꞌun jín suni nute ua̱vaa̱ꞌ ɨɨn ni yaviꞌ nua̱ua̱nꞌ káku nute, résa? 12 Ránoꞌó, rá ñaniꞌ

3

3:4

1

“Timón” ví ɨɨn “remóꞌ” lúlí yaa̱ nééꞌ yaa̱taa̱ꞌ varkúꞌ, jee súkuíkó tíyu tea̱e varkúꞌ.

Santiago 4 Santiago 3

7

nii̱ꞌ jín rá kua̱ꞌva nii̱ꞌ, ¿á kúvi kua̱ꞌva yutun “higo” rá “aceituna”?, áxí, ¿á kúvi kua̱ꞌva yokúꞌúꞌ “uva” rá “higo”? Ni nsáꞌ kúvi ɨɨn nua̱ua̱nꞌ káku nute kua̱ꞌva-a nute ua̱ꞌvaa̱ꞌ jín suni nute ninuꞌun. Tuaꞌun níchí yaa vaaji nuauanꞌ Ndiosíꞌ ¿Né ɨɨn ñɨvɨ vá níchí nteñu rán, jín yaa̱ jiákua̱ꞌun víꞌí iniꞌ-i? Íyó stúvi ñɨvɨ vá maa jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ jíka vaa̱ꞌa-a jín rá tiñu váꞌa sáꞌá-a yaa̱ vaa̱ji nea̱ nua̱ua̱nꞌ másúꞌ iniꞌ-i jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ níchí-i nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. 14 Soo retú ñúꞌún tua̱ꞌun táꞌvi ñúkuíñɨ ɨ́ iniꞌ ánímaꞌ rán jee uꞌvi iniꞌ ánímaꞌ rán kuíni rán yaa̱ kuñáꞌnú rán, jee koto káꞌánꞌ téyɨ ɨ́ɨ ɨ́ rán jee koto kátúꞌún rán sii̱kɨi̱ꞌ yaa̱ naáꞌ suꞌva. 15 Chi nsáꞌ níchí vaa̱ji nea̱ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ ví yaꞌá. Vaa̱ji yaa̱ níchí yaꞌá nea̱ nua̱ua̱nꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá, jín nea̱ nua̱ua̱nꞌ antúníꞌ ñɨvɨ yaa̱ ntu kúneí Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ jín ráa, jín nea̱ nua̱ua̱nꞌ kuii̱ꞌnaa̱ꞌ. 16 Chi nua̱ua̱nꞌ íyó yaa̱ ñúkuíñɨ ɨ́ iniꞌ ñɨvɨ jín yaa̱ uꞌvi iniꞌ ráa jee suni sákánuun ráa xii̱nii̱ꞌ ɨɨn inka ráa jee ntaa̱ká nua̱ua̱nꞌ yaa̱ niváꞌa sáꞌá ráa. 17 Soo yaa̱ níchí yaa̱ vaa̱ji nea̱ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ ví yaa̱: xíꞌna kaa̱ꞌ jiáꞌnu ninuꞌun ñɨvɨ, jee kuíre nééꞌ ñunkúún ráa, jee másúꞌ iniꞌ ráa, jee jiákua̱ꞌun iniꞌ ráa íyó mániꞌ ráa yaa̱ káchíꞌ inka ñɨvɨ, jee kúkánáa ráa yaa̱ náꞌví iniꞌ ráa, jee sáꞌá ráa yaa̱ váꞌa yaa̱ vaa̱ji nea̱ ánímaꞌ ráa kuéntáꞌ kúun rá vixíꞌ nua̱ua̱nꞌ yutun, jee saɨn íyó iniꞌ ráa, jee nsú sansuꞌva íyó ráa. 18 Jee rá ñɨvɨ núkú yaa̱ nakamaa̱nii̱ꞌ ráa rá ñanitáꞌán-ó, jee nikɨn táji ráa ví yaa̱ nánukú ráa yaa̱ kuneeꞌ ñunkúún rá ñanitáꞌán-ó, jee tataꞌ saꞌá ráa ví yaa̱ kueꞌnu naa̱aꞌa̱ ráa. 13

Koto íyó mániꞌ táꞌán jín yaa níyo iniꞌ ñɨvɨ ñɨɨ̱vɨ ɨ ¿Né nú vaa̱ji rá tuntíxín jín rá kántátúꞌun rán nteñu rán? ¿Á nsáꞌ vaa̱ji rá tuntíxín nea̱ yaa̱ níyo iniꞌ rán ví yaa̱ súkúnꞌ taa̱ꞌán iniꞌ ánímaꞌ rán, rúja? 2 Níyo iniꞌ rán rá nantíñú, jee ntu kúmí rán maa. Jee jiáꞌníꞌ rán, jee sáꞌá uꞌvi iniꞌ rán

4

1

Santiago 4

8

jiea̱ꞌea̱ꞌ nantíñú, jee ntu kúvi nii̱ꞌii̱nꞌ rán maa. Saáva kántátúꞌun rán jee sáꞌá rán tua̱ntíxín. Ntu pkúmí rán maa, chi ntu jíkánꞌ rán maa nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. 3 Jee sáá jíkánꞌ rán maa nua̱ua̱nꞌ rea̱ꞌ, ntu níꞌínꞌ rán maa, chi jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ niváꞌa jiáni iniꞌ rán jíkánꞌ rán maa, chi jíkánꞌ rán maa sáva kuatíñú rán maa nua̱ua̱nꞌ yaa̱ sɨ ɨ́ɨ ɨ́ꞌ níyo iniꞌ rán. 4 ¡Ñɨvɨ yaa̱ ntu jiáꞌnu naa̱aꞌa̱ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ! Retú íyó mániꞌ táꞌán rán jín yaa̱ níyo iniꞌ rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá, ¿á ntu jíníꞌ rán, yaa̱ suvivá kúvi yaa̱ túfíꞌ taa̱ꞌán rán néꞌyá rán Ndiosíꞌ? Saáva né ni ɨɨn ñɨvɨ yaa̱ nkunaa̱aꞌa̱ iniꞌ-i koo mániꞌ táꞌán-a jín yaa̱ níyo iniꞌ rá ñɨvɨ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá, jee nkenta-a kúvi-i ñɨvɨ yaa̱ túfíꞌ taa̱ꞌán-a néꞌyá-a Ndiosíꞌ. 5 Áxí, ¿á káꞌvi iniꞌ rán yaa̱ kaa̱ꞌá káchíꞌ tua̱ꞌun Ndiosíꞌ níso nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ ii̱ii̱ꞌ: “Taa̱chii̱ꞌ ííꞌ yaa̱ nchuꞌun Ndiosíꞌ iniꞌ yó sáva kuꞌun-u iniꞌ yó, suvivá nééꞌ nua̱ua̱nꞌ-u yó nea̱ ñúꞌún kuíñɨ ɨ́ iniꞌ-i yó”?4:5 6 Soo sáá víꞌí káꞌ chíneí Ndiosíꞌ yó jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ íyó maa̱nii̱ꞌ iniꞌ rea̱ꞌ néꞌyá rea̱ꞌ yó, saáva káchíꞌ tua̱ꞌun Ndiosíꞌ níso nua̱ua̱nꞌ tutuꞌ: “Ndiosíꞌ, núníꞌin rea̱ꞌ sii̱kɨi̱ꞌ rá ñɨvɨ kútéyɨ ɨ́ɨ ɨ́, soo íyó maa̱nii̱ꞌ iniꞌ rea̱ꞌ néꞌyá rea̱ꞌ rá ñɨvɨ jiáni láꞌví iniꞌ yaa̱ chíneí chituvi rea̱ꞌ ráa.” 7 Saáva íyó chiꞌi rán maárán xii̱ntíín Ndiosíꞌ. Jee nuniꞌin rán nua̱ua̱nꞌ kuii̱ꞌnaa̱ꞌ, jee kunu kuii̱ꞌnaa̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rán. 8 Natuꞌva rán nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ, jee natuꞌva rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ rán. ¡Ñɨvɨ kuaa̱chi! ¡Íyó saꞌá noo rán maárán nua̱ua̱nꞌ kuaa̱chi sáꞌá rán! ¡Ñɨvɨ yaa̱ ɨɨn ua̱vii̱ꞌ ñúꞌún iniꞌ ánímaꞌ rán! ¡Jee íyó saꞌá ninuꞌun rán ánímaꞌ rán! 9 ¡Nukuíꞌyáꞌ iniꞌ rán, jee jiaku iniꞌ rán, jee kunaꞌyuꞌ uúꞌ rán ˻jiea̱ꞌea̱ꞌ kuaa̱chi rán˼! Jee sama yaa̱ jiákúꞌ katá rán nua̱ua̱nꞌ yaa̱ jiáku iniꞌ rán. Jee sama rán yaa̱ kúsɨ ɨ́ɨꞌ iniꞌ rán nua̱ua̱nꞌ yaa̱ nukuíꞌyáꞌ iniꞌ rán. 10 Íyó kani láꞌví iniꞌ rán ichinúúnꞌ I a̱toꞌoꞌ-ó, jee xináa rea̱ꞌ ránoꞌó nasaꞌá rea̱ꞌ yaa̱ kuñáꞌnú rán. Koto káꞌánꞌ nivaaꞌa rán jieaꞌeaꞌ ñanitáꞌán-ó Ránoꞌó ñaniꞌ jín kua̱ꞌva, koto kákuíyuꞌú rán sii̱kɨi̱ꞌ ɨɨn inka rán. Chi ɨɨn ñɨvɨ yaa̱ káꞌánꞌ nivaa̱ꞌa sii̱kɨi̱ꞌ ñaniꞌ-i, áxí sánáaꞌ-a sii̱kɨi̱ꞌ 11

4:5

Suni kúvi kachiꞌ-ó: nééꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ nea̱ ñúꞌún kuíñɨ ɨ́ iniꞌ rea̱ꞌ taa̱chii̱ꞌ káꞌánꞌó yaa̱ nchuꞌun rea̱ꞌ kuꞌun-u iniꞌ yó, áxí, taa̱chii̱ꞌ káꞌánꞌ-ó yaa̱ nchuꞌun rea̱ꞌ kuꞌun-u iniꞌ yó, níyo iniꞌ-i nea̱ ñúꞌún kuíñɨ ɨ́ iniꞌ-i.

Santiago 5 Santiago 4

9

ñaniꞌ-i, jee suni káꞌánꞌ nivaa̱ꞌa ñɨvɨ vá sii̱kɨi̱ꞌ ley ntaa̱túníꞌ Ndiosíꞌ, jee káchíꞌ-i yaa̱ ntu íyó naa̱aꞌa̱ ley vá, ˻chi káchíꞌ tua̱ꞌun ley vá yaa̱ íyó kunua̱ua̱nꞌ-ó ñanitáꞌán-ó˼. Jee retú sáꞌá nú sii̱kɨi̱ꞌ ley, jee ntu síkúnkuvi nú yaa̱ káchíꞌ ley, chisaꞌ sáꞌá nú maánú tea̱e jiéꞌnéꞌ kuaa̱chi. 12 Kuaa̱chi métúꞌún Ndiosíꞌ ni ví yaa̱ njiaa̱ꞌa ley jín yaa̱ jiéꞌnéꞌ kuaa̱chi. Jee maáréꞌ vá kúvi sikáku jee kúvi xináánꞌ rea̱ꞌ. ¡Soo noꞌó, né ɨɨn kúvi nú sáva keꞌneꞌ nú kuaa̱chi sii̱kɨi̱ꞌ táꞌán nú? Koto jiáni téyɨ ɨɨ ɨ yaachiɨ̱ꞌ iniꞌ rán yaa saꞌá rán kiɨ̱vɨɨ̱ꞌ stéñuꞌún 13 ¡Ntañúꞌún tesoa̱ꞌo!, ránoꞌó yaa̱ káchíꞌ: “Vitan áxí stea̱ñua̱ꞌún kɨi̱ꞌɨi̱nꞌ ráníꞌ nua̱ua̱nꞌ ɨɨn ñuunꞌ yukuán, jee yukuán kukuéé ránꞌ ɨɨn kuii̱yaa̱ꞌ, jee nakeꞌen ránꞌ yaa̱ naxii̱kó ránꞌ jee nii̱ꞌii̱nꞌ ránꞌ sii̱kɨi̱ꞌ xua̱ꞌún ránꞌ.” 14 Soo suvirán ni ntu jíníꞌ rán ná kuvi kii̱vɨi̱ꞌ stea̱ñua̱ꞌún. ¿Ná kúvi yaa̱ kunoꞌo jín rán ichinúúnꞌ? Chi kúvi rán kuéntáꞌ vii̱koa̱ꞌ yaa̱ kítúvi ɨɨnúún ni jee kuíre núñúꞌún-u. 15 Nsú káꞌ kachiꞌ rán sukuán, íyó kachiꞌ rán suꞌva: “Retú I a̱toꞌoꞌ-ó Ndiosíꞌ kuíni, jee kutekuꞌ ráníꞌ jee saꞌá ránꞌ tiñu yaꞌá áxí tiñu yukuán.” 16 Soo vitan sáꞌá víxiꞌ rán jee káꞌánꞌ téyɨ ɨ́ɨ ɨ́ rán, jee nɨꞌɨ yaa̱ káꞌánꞌ téyɨ ɨ́ɨ ɨ́ suꞌva kúvi yaa̱ niváꞌa. 17 Saáva ñɨvɨ yaa̱ jíníꞌ yaa̱ váꞌa saꞌá-a, jee ntu sáꞌá-a vá, saájee sáꞌá-a kuaa̱chi. Stúꞌva yaachiɨ̱ꞌ reaꞌ rá kúká ¡Tesoa̱ꞌo rán ntañúꞌún, ránoꞌó yaa̱ kúká! ¡Jiaku iniꞌ rán jee kunaꞌyuꞌ kóꞌó rán!, jiea̱ꞌea̱ꞌ rá tua̱nóꞌó kiji nua̱ua̱nꞌ rán. 2 Rá nantíñú yɨ ɨ́yáꞌvi kúmí rán téꞌyúꞌ-u, jee rá saꞌma rán yájíꞌ tii̱kixinꞌ maa. 3 Rá oro rán jín rá plata rán kujia sua̱jieyóó maa. Jee sua̱jieyóó vá stúvi yaa̱ naáꞌ sii̱kɨi̱ꞌ ránoꞌó, jee jiea̱ꞌea̱ꞌ vá xináánꞌ Ndiosíꞌ rá yɨkɨkúñu rán kuéntáꞌ téñuꞌunꞌ ñuꞌunꞌ. Chi nsaa̱ꞌá tútú rán nantíñú yɨ ɨ́yáꞌvi tiempúꞌ yaꞌá yaa̱ kuánɨꞌɨ. 4 ¡Kunea̱ꞌyá! Ntu nchúnáán vaa̱ꞌa rán xua̱ꞌún yaa̱ꞌvi nua̱ua̱nꞌ rá tea̱e nnaa̱keꞌen tataꞌ sáꞌá nua̱ua̱nꞌ ñuꞌun rán. Jee káꞌánꞌ kuaa̱chi ráa jiea̱ꞌea̱ꞌ rán nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. Jee Ndiosíꞌ, yaa̱ kúvi I a̱toꞌoꞌ nua̱ua̱nꞌ kuea̱ꞌea̱ꞌ rá najiáꞌáꞌ ííꞌ rea̱ꞌ nééꞌ antivɨ ɨ́, jee tésóꞌo ñáꞌnú rea̱ꞌ yaa̱ káꞌánꞌ kuaa̱chi rá tea̱e nnaa̱keꞌen tataꞌ sáꞌá rán vá sii̱kɨi̱ꞌ rán. 5 Ñaꞌnu kúká rán iniꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́ yaꞌá jee nnua̱kú rán yaa̱ sɨ ɨ́ɨ ɨ́ꞌ víꞌí níyo iniꞌ rán. Jee suꞌva xínáñu

5

1

Santiago 5

10

rán maárán nea̱ kii̱vɨi̱ꞌ ˻xinóꞌo Ndiosíꞌ ránoꞌó˼ kuéntáꞌ xínáñu saa̱naa̱ꞌ nea̱ kii̱vɨi̱ꞌ kaꞌniꞌ maa. 6 Ránoꞌó nsii̱jíta rán ñɨvɨ naa̱aꞌa̱ jee ñaꞌniꞌ rán ráa, sú ntu núníꞌin ráa nua̱ua̱nꞌ ránoꞌó. Káꞌnú koo iniꞌ-ó jee kaakaanꞌ táꞌvíꞌ-ó nuauanꞌ Ndiosíꞌ Saájee, ránoꞌó rá ñaniꞌ nii̱ꞌ jín rá kua̱ꞌva nii̱ꞌ, íyó káꞌnú koo iniꞌ rán nea̱ kii̱vɨi̱ꞌ niji Ita̱ oꞌoꞌ-ó. Kunea̱ꞌyá rán, tea̱e sátíñú chii̱kuꞌuꞌ nétu rea̱ꞌ kene tataꞌ yɨ ɨ́yáꞌvi sáꞌá rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuꞌun, chi íyó káꞌnú iniꞌ rea̱ꞌ nea̱ tiaaꞌ saa̱vii̱ꞌ xíꞌnañúꞌún jín nea̱ saa̱vii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ. 8 Jee suni íyó káꞌnú koo iniꞌ rán jee íyó kuiñɨ nii̱ꞌin rán nea̱ ánímaꞌ rán, chi vaa̱ji kuyatin niji I a̱toꞌoꞌ-ó. 9 Ránoꞌó ñaniꞌ jín kua̱ꞌva, koto násóyua̱ꞌú rán nua̱ua̱nꞌ ɨɨn inka táꞌán rán, sáva ntu kúnáaꞌ kuaa̱chi sii̱kɨi̱ꞌ rán. Kunea̱ꞌyá rán, ˻Ndiosíꞌ˼ yaa̱ suvirea̱ꞌ vá jiéꞌnéꞌ kuaa̱chi yatin niji rea̱ꞌ, kuéntáꞌ ya nñúneen rea̱ꞌ yuvéꞌí. 10 Rá ñaniꞌ jín rá kua̱ꞌva, íyó tɨɨn kuéntáꞌ rán kuéntáꞌ ɨɨn ñujiínꞌ kunikɨnꞌ rán naa̱sa nnoꞌo rá profeta Ndiosíꞌ jee nii̱yo káꞌnú iniꞌ ráa, yaa̱ nua̱ua̱nꞌ súví I a̱toꞌoꞌ-ó nkachitua̱ꞌún ráa tua̱ꞌun rea̱ꞌ. 11 Kunea̱ꞌyá rán, tɨ ɨ́ɨn kuéntáꞌ-ó yaa̱ saꞌá Ndiosíꞌ yaa̱ netuꞌ kúvi ñɨvɨ yaa̱ jiéꞌnéꞌ iniꞌ ráa jín tua̱nóꞌó jee íñɨ ɨ́ nii̱ꞌin ráa. Ntesoa̱ꞌo rán naa̱sa nkunii̱ꞌin nii̱ñɨ nii̱ꞌin Job jín tua̱nóꞌó nnoꞌo rea̱ꞌ. Jee jíníꞌ rán yaa̱ nsaa̱ꞌá vaa̱ꞌa I a̱toꞌoꞌ-ó jín rea̱ꞌ nea̱ nua̱ua̱nꞌ nɨ ɨ́ꞌɨ. Saáva suꞌva jíníꞌ rán yaa̱ náꞌví víꞌí iniꞌ Ita̱ oꞌoꞌ-ó jee kúváꞌa iniꞌ rea̱ꞌ néꞌyá rea̱ꞌ ñɨvɨ. 12 Saájee, ránoꞌó ñaniꞌ nii̱ꞌ jín kua̱ꞌva nii̱ꞌ, káꞌnú kaa̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ nɨꞌɨ ví yaa̱ koto sánáaꞌ rán jiea̱ꞌea̱ꞌ antivɨ ɨ́ nua̱ua̱nꞌ tua̱ꞌun káꞌánꞌ rán, ni jiea̱ꞌea̱ꞌ ñɨi̱vɨ ɨ́, ni jiea̱ꞌea̱ꞌ naa̱ ni inka nantíñú. Chisaꞌ retú káchíꞌ rán yaa̱ “suꞌva kúvi”, jee sukuán kachiꞌ maa. Jee retú káchíꞌ rán “ntua̱ví”, jee sukuán kachiꞌ maa, sáva ntu kúnáaꞌ kuaa̱chi sii̱kɨi̱ꞌ rán. 13 ¿Á íyó né ni ɨɨn ránoꞌó yaa̱ nóꞌo tua̱nóꞌó?, jee kaa̱kaa̱nꞌ táꞌvíꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. ¿Á íyó né ni ɨɨn yaa̱ kúsɨ ɨ́ɨꞌ iniꞌ?, jee kata yaaꞌ yaa̱ nákuetúꞌún-u Ndiosíꞌ. 14 ¿Á íyó né ni ɨɨn ránoꞌó yaa̱ kúꞌvíꞌ?, jee íyó kana ñɨvɨ kúꞌvíꞌ vá rá tea̱e kúñáꞌnú nua̱ua̱nꞌ rá ñɨvɨ kúneí iniꞌ Jesús, jee kaa̱kaa̱nꞌ táꞌvíꞌ ráa nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ ñɨvɨ vá jee nua̱ua̱nꞌ súví I a̱toꞌoꞌ-ó chisó ráa “aceite” maa. 15 Jee nua̱ua̱nꞌ jíkánꞌ táꞌvíꞌ ráa jín yaa̱ kúneí iniꞌ ráa Ndiosíꞌ, jee yukuán xinúvi-i 5:15 7

5:15

Áxí káchíꞌ suꞌva: sikáku-u.

11

Santiago 5 Santiago 5

ñɨvɨ kúꞌvíꞌ vá, jee nakoa̱o-o saꞌá I a̱toꞌoꞌ-ó nusɨi̱ɨi̱ꞌ iniꞌ-i. Jee retú nsaa̱ꞌá ñɨvɨ kúꞌvíꞌ vá kuaa̱chi5:15 jee kunekáꞌnú iniꞌ Ndiosíꞌ kunea̱ꞌyá rea̱ꞌ maa. 16 Saáva íyó nanaꞌmaꞌ ɨɨn inka rán jiea̱ꞌea̱ꞌ kuaa̱chi rán, jee íyó kaa̱kaa̱nꞌ táꞌvíꞌ rán jiea̱ꞌea̱ꞌ ɨɨn inka rán, sáva nuvi rán. Máá ñáꞌnú nasɨ ɨ́kuitɨꞌ ví yaa̱ jíkánꞌ táꞌvíꞌ ñɨvɨ naa̱aꞌa̱ jee sáꞌá Ndiosíꞌ tiñu jiea̱ꞌea̱ꞌ yaa̱ jíkánꞌ táꞌvíꞌ. 17 Elías5:17 nkuvi rea̱ꞌ ɨɨn tea̱e ɨɨn nuún antúníꞌ jín-ó. Nñua̱káñá iniꞌ rea̱ꞌ nii̱kaa̱nꞌ táꞌvíꞌ rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ yaa̱ koto kúun saa̱vii̱ꞌ, jee ntu nkúun saa̱vii̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ ñuꞌun ua̱nii̱ꞌ kuii̱yaa̱ꞌ jín ii̱ñua̱ꞌ yoa̱oa̱ꞌ. 18 Jee nii̱kaa̱nꞌ táꞌvíꞌ tuku rea̱ꞌ ˻yaa̱ kuun saa̱vii̱ꞌ˼ jee njiaa̱ꞌa súkún saa̱vii̱ꞌ jee njiaa̱ꞌa nua̱ua̱nꞌ ñuꞌun tataꞌ sáꞌá. 19 Ránoꞌó ñaniꞌ nii̱ꞌ jín kua̱ꞌva nii̱ꞌ, retú né ni ɨɨn rán yaa̱ nnua̱sɨ ɨ́ɨ ɨ́n nua̱ua̱nꞌ yaa̱ naáꞌ, jee retú inka rán nachuꞌun tuku ichi naa̱aꞌa̱ maa, 20 jee kuniꞌ nú yaa̱ né ni ɨɨn rán yaa̱ nachuꞌun tuku ichi ɨɨn ñɨvɨ kuaa̱chi nua̱ua̱nꞌ ichi nivaa̱ꞌa nkii̱vɨ-ɨ, jee sikáku nú ñɨvɨ vá nua̱ua̱nꞌ kuviꞌ-i nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ, nékúvi, jee koo tua̱ꞌun káꞌnú iniꞌ nua̱ua̱nꞌ kuea̱ꞌea̱ꞌ kuaa̱chi nsaa̱ꞌá-a.

5:15

Káꞌánꞌ rea̱ꞌ jiea̱ꞌea̱ꞌ kuaa̱chi yaa̱ nnaa̱naꞌmaꞌ-a nua̱ua̱nꞌ Ndiosíꞌ. Kunea̱ꞌyá “versículo” 16. 5:17 Nkuvi Elías ɨɨn profeta yanaꞌán víꞌí yaa̱ njiaa̱ꞌa Ndiosíꞌ tua̱ꞌun rea̱ꞌ nua̱ua̱nꞌ-u stekútua̱ꞌún-u vá.